Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Želvička
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Lex 11.8.2020 19:02Maričko, kdepak opakovat. Ten prcek je úžasný, opravdu miniaturní. Držím jemu i tobě palce |
.
|
T. Zana 11.8.2020 10:11Maričko, vaše želvy jsou kouzelné a vy se o ně úžasně staráte Ta malinká je vyložený ňuník |
. 
- i když při představě, jak jí uteče slimák, jsem se musela smát. Chudinka...
|
M. Crossette 11.8.2020 18:27Zano, děkuju. No ňuník už zase o kousek povyrostl. Ano, představa želví honby za slimákem je úsměvná. Ale i takhle maličká želvička, když se do toho dá, umí pěkně štrádovat, ale slimák i rychle plazit. Když ho želvičce nesu, je takový dost krátký, baculatý. Jenže "na útěku" se umí ztenčit a protáhnout jak provázek. A jak je kluzký, odplazí se docela fofrem (částečně vidět na videu). Želvičce teď dávám dva slimáky (malé třeba tri), vždy po jednom. Toho druhého mezitím držím v pevně sevřené dlani. Jenže asi ne dost fest, protože se vždy dokáže někudy protáhnout ani to necítím a když ho po chvíli chci dát želvičce, leze mi někde po zápěstí či výš. |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:29A VŠECHNO NEJLEPŠÍ K SVÁTKU (u vás už večer, doufám, že sis užila)!!!! |
|
|
T. Zana 11.8.2020 19:28Děkuju, Maričko |
|
A. Zemanová 12.8.2020 7:37Maričko, jsi v mých očích nejen František a Noe současně :), ale taky hrdinka. Jediné, na co opravdu nechci sáhnout, je slimák. Sbírám je občas po dešti, ale vždy v takové rukavici na pečivo. Na začátku koročasů jsem je koupila, abychom měli do obchodu přes jednorázové rukavice ještě jedny právě na nákup pečiva, protože tehdy v obchodech občas neměli vůbec nic. |
|
Z. Jenny 11.8.2020 9:29Maričko, díky! když jsem poprvé četla o Vašich želvičkách,byla jsem z toho úplně paf! Pořád jsem se k článku a povídání vracela a nad Vaší péčí hodně přemýšlela. Jste úžasní,nejen s těmi želvičkami ale i s rorýsi,veverkami,psy,kočičkami, atd. Ano,hotoví Františci z Assisi! To zavrtávání želviček mne fascinuje,takový drobek,s takovou troškou potravy a on přežije,obdivuhodné a taky hodné záchrany. Díky! |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:23Jenny, moc děkuji, pro mne byly želvy také něco nového, exotického, tenkrát jsem netušila jako běžné zde jsou. Jejich zavrtávání mě také fascinuje. I takhle maličká želvička to umí (prostě geny) a když velké zjara ylezou po přezimování a vidím odkud vyfáraly, žasnu v jakých dolících to celé měsíce spaly. |
|
|
Š. Matyášová 11.8.2020 7:42pro začátek jen upřením: želva je krabičná ne krabičková.... ale mám Tě Maričko hned vedle Joy Adamsonové a Diany Fossseyové....jednou o Tobě a Tvých zviřátkách natočej film... |
|
|
Z. Jenny 11.8.2020 9:20...jo ale krabičková je moc hezkýýý! :-) |
|
|
Z. Lika 11.8.2020 13:16Malá lakovaná krabička, co žere slimáky :-) |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:21Šárko, asi máš pravdu s tím názvem. Ale když jsem o nich prvně psala ,někde jsem to našla takhle přeložené. Překlad se mi zdál odpovídající a zda to bylo správně či ne jsem víc nehledala. Ale jak píše Jenny, mě se stejně víc líbí "krabičková", protože, když se dokonale a fest zaklapne, je to prostě krabička |
|
|
E. Zvolánková 11.8.2020 7:33Všem krasný den. Maričko, díky za krásné želví povídání. Moc jsem se poučila. S hanbou přiznávám, že o želvách jsem nevěděla nic moc, neb jsem se o ně nikdy nezajímala. Ale teď zjišťuji, že jsou to velmi zajímaví tvorové. A z Vás by měl Sv. František z Assisi opravdu radost. |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:18Evo, děkuji. Však já o želvách také nevěděla vůbec nic, dokud jsme neměli tu první. A i teď vím (mám nakoukané) vlastně trochu víc jen o těch zdejších jižanských druzích. Samozřejmě ty naše ráda pozoruji, ale to je hlavně ráno, v dešti, nebo když vylezou, protože mají hlad. Jinak spí zavrtané převážnou část dne. |
|
|
E. Žampachová 11.8.2020 7:30Na želví povídání vzpomínám, je to prima, když jim pomáháte v jejich přirozeném prostředí. Jako dítě jsem také měla želvu, byla u nás 10 let, pak jsme ji darovali, protože jsme už neměli podmínky. V létě se slunila a dávali jsme ji do výběhu na zahrádku. Takže docela prospívala. Jak byla jedna, potomstva jsme se nedočkali, anu nevím, jestli to byl on nebo ona. Tehdy jsme to nepoznali. Moc se mi líbí představa, jak želvička honí slimáka. |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:15.Evo, děkuji. Náš želví výběh je pro 4 želvy dostatečně velký, ale co zemřela Trixie a máme zasypaný bazén, svádělo nás to výběh otevřít a nechat želvy štrádovat po celé zahradě (s nějakým cachtadlem navíc k dispozici). Jenže v divočině mají rády smíšené lesy, protože pod tlejícím listím nachází hlavní potravu brouků slimáků i případnou vegetaci. Naše zahrada je travnatá, slimáky musím hledat pod kameny a ty si želva sama neotočí. Takže bych musela na stravu dohlížet - a hledat kde je která želva zavrtaná a zdá náhodou nestrádá hladem. To už bude přeci jen lepší odvézt je do parku (přesněji je to velikánský les a jezerem a vodními přítoky). |
|
Z. Xerxová 11.8.2020 6:25hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům Má to Matka příroda dobře zařízené - že sice s malou pravděpodobností, ale i podzimní želví miminka dokážou přežít. Pamatuji si tvé želví články, přeci jen jsem zvířetnická vykopávka a pravidelnou účastí |
|
|
M. Crossette 11.8.2020 18:11Máš pravdu, jen jim Matka příroda mohla přidělit ještě trochu rychlejší nohy. Protože na přejeté želvy na zdejších silnicích si nikdy nezvyknu (všech velikostí, včetně těch mrňousků). Pokud se jim řidiči sami nevyhnou (a někdy to prostě nejde i kdyby chtěli), želva nestihne utéci, umí se před nebezpečím jen zastavit a zaklapnout. |
