4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

PŘÍRODA: Želvička

V želvím výběhu na zahradě máme čtyři samičky zdejších krabičkových želv „box turtles“ (Terrapene carolina carolina). Nejstarší z nich je Slider, která se u nás v roce 1997 narodila.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jitur 13.8.2020 7:36

;-)

M. Crossette 12.8.2020 20:02

Vzledem k velikosti terraria to bylo špatně :-/ :-). Woody má mnoho jiných možností a nechci jí tam ani v tomhle větším .

M. Crossette 12.8.2020 19:57

Děkuji moc milá Vave !

A. Zemanová 12.8.2020 7:38

Milá Maričko, to je úžasné, jak citlivě žijete s přírodou a v přírodě. Vaše laskavost je mi velkou inspirací a je taky velkou nadějí pro všechny. V

A. Zemanová 12.8.2020 7:37

Maričko, jsi v mých očích nejen František a Noe současně :), ale taky hrdinka. Jediné, na co opravdu nechci sáhnout, je slimák. Sbírám je občas po dešti, ale vždy v takové rukavici na pečivo. Na začátku koročasů jsem je koupila, abychom měli do obchodu přes jednorázové rukavice ještě jedny právě na nákup pečiva, protože tehdy v obchodech občas neměli vůbec nic.

Š. Matyášová 12.8.2020 7:02

a když jí zalívá Woody, tak je to špatně ;-)

M. Crossette 11.8.2020 19:36

Hromadně všem děkuji za to "světské přirovnání", až se pýřím, ale moc mě vaše pochvaly těší.

YGO, děkuji. Všechny velké želvy znají můj hlas, když mají hlad, na přivolání "peláší pod lavici" :-) Ale když je vezmu do dlaně, leknou se a zaklapnou. Sice po chvíli zase vystrčí hlavy, ale snaží se mi z ruky slézt. Ne tak Slider, ta na mé dlani hlavu nechová, nezaklapne se (na cizích je to různé) . Dokonce jí mohu prstem pohladit hlavu či krk.

Želvička už zase o kousíček povyrostla, tak minulý týden dostala asi o polovinu větší terrarium a o dost větší vaničku s vodou, kde už "nedosáhne dna", takže musí plavat. Ale jen uprostřed, při krajích jsou kamínky, aby přes ně mohla vylézt ven. Asi se jí to cachtadlo zalíbilo, dost často, když ji ráno kontroluji, rochní si ve vodě. Přes terárko ale musím mít roztaženou zarámovanou síť. Ne proto, aby neutekla (na přelezní stěn je ještě malá), ale protože jsem u toho menšího jednou přistihla Woody jak do něj čůrá ;-D. Holt měkká směs jí lákala a krásně se jí v ní hrabalo. Naštěstí želvička neutrpěla úhony a tu část počůrané směsi jsem okamžitě vyhodila. Síť to teď jistí :-)

T. Zana 11.8.2020 19:28

Děkuju, Maričko :-).

M. Crossette 11.8.2020 19:25

Matyldo, vzpomínám si, že jste měli vodní želvu, ale ne na celý článek (omlouvám se). Můžeš sem přidat odkaz, ráda si ho (znovu) precut :-)

Želva nádherná je jedna ze zdejších běžných vodních želv, rády sedávají se skupinkách na kládách trčících z vody. Ale sotva se k nim chci přiblížit na focení, okamžitě plesknou zpět pod hladinu (a asi mi nadávají, že jsem je vyrušila ve slunění).

Zalévaní směsi mě bohužel naučila smutná zkušenost. No nevím, jestli to byla jen moje chyba. Tenkrát jedna z větší snůšky želviček, které přezimovaly na verandě , nepřežila. Sice jsem jim terárium také kropila, ale ne tak pravidelně jako teď, také mě nědošlo, jak je to důležité (říkala jsem si, jsou zcela zaklaplé, nejí, nepijí, jen spí). Tahle želvička vůbec špatně přezimovala, vylézala. Ale když jsem po probuzení ostatních směs prohrábla, byla dost suchá. Možná nešťastná shoda obého - špatně zimující želvička a suchá směs. No když zimovaly další želvičky, už jsem si dávala pozor a kropila poctivě a často. Na želvy ve výběhu během měsíců co spí také prší, ba leje, takže když je pak zase suché počasí, hlína zůstává stále v určité hloubce vlhká a to jim zřejmě stačí k přežití. Moje vrstva v teráriu není ani 10 cm. Chybami se člověk učí!

M. Crossette 11.8.2020 19:10

Děkuji moc Lído. Ta různá havěť nám dělá radost, ale hlavní důvod, proč to jde je ten, že jsme oba doma a máme na starost o zvířectvo čas.

Jak se daří starušce Betynce ? Posílám jí pohlazení.

M. Crossette 11.8.2020 19:07

Jano, tvůj výčet zvěře, které přilepšuješ, dalece předčí ten náš:-) :-), hlavně tu lišku bych brala. Možná žijete pro želvy přeci jen v příliš studeném podnebí.

Kombuchu jsem kdysi také roky krmila, dokonce jsem si přes internet objednala silný ruský čaj (jméno jsem zapomněla). Dělala jsem vždy v tří litrové lahvi od okurek a někdy byla kombucha až dvou cm placka. Ve stejné době jsem dělala i kefir a postupně jsem nestíhala pít oboje (kefir byl hlavně můj). A jak je kombucha přeci jen mírně alkoholická, ve vedru při větším množství pití dokázala "unavit". Tak jsem jí živit přestala, ale u kefíru jsem stále, jistě už 20 let (a piji ho jen já).

"Honbu za slimákem" vysvětluji níže ;-D

A. Lex 11.8.2020 19:02

Maričko, kdepak opakovat. Ten prcek je úžasný, opravdu miniaturní. Držím jemu i tobě palce R^ .

M. Crossette 11.8.2020 18:56

Hihi Jitur, Čárlinka je moc hezké jméno, dáme jí ho jako druhé. Protože to první shodou okolností před pár dny navrhl manžel - "Treexie". Protože jsem želvičku našla u stromu (angl Tree ), při procházce s fenkou Trixie.:-)

M. Crossette 11.8.2020 18:52

To by byla škoda, kdyby sis letos neužila Chorvatsko, ale jsou jistě pádné důvody.

M. Crossette 11.8.2020 18:51

Liko, tady zase lidi vůbec neznají divoce žijící ježky (jen je dost módní chovat nějaký druh bílých či našedlých).

Mám dojem, že jsem to už jednou psala, ale zopakuji. Před pár lety byl v TV rozhovor s pánem, myslím z New England. Jeho syn byl ještě malý, když se u nich na větší zahradě zabydlela želva, syn jí chodil krmit. Po pár letech ale zmizela, mysleli, že odešla, bylo jim to líto, ale život šel dál. Roky běžely, syn vyrostl už mu bylo 40 let, žil s rodinou jinde. Starý pán se jednou rozhodl rozšířit zahradu a vysekat zdivočelou část jeho pozemku. No a tam tuhle želvu objevil. Od syna měla na krunýři nějaké trvalé znamení, takže si byl jist, že je to ona. Neutekla, celá ta léta tam stále spokojeně žila.

M. Crossette 11.8.2020 18:36

Dede, děkujů. No jak jsem psala u Zany. Tak trochu jako Ezopova bajka o želvě a zajíci. Želva se umí zvednout na všechny 4 a téměř běžet. Jinak je hlavně pomalá, loudavá. Ale vytrvalá. Takže když jí slimák utíká (ulézá), trpělivě ho pronásleduje. A jakmile si slimák myslí, že unikl, dá si pohov a..kuk a chňaps.:-)

M. Crossette 11.8.2020 18:35

Mayo, čemu říkáš "obyčejné", jaký mají lat. název? Přiznávám, že když sleduji, jak želvička baští slimáka, mám dost provinilé pocity, obzvláště, když jí toho sama "hodím do arény". Jenže chci, aby si zvykla na svoji přírodní stravu, než ji jednou vypustíme a slimáci do ní patří. Tak si říkám, že je to jako v té dávné Werichově písničce, kde zpívá " Kampak by to došlo, třeba s pouhou ponravou, kdyby měla plakat, že je ptačí potravou" (jen tady je to místo ptáka želva). :-/

M. Crossette 11.8.2020 18:33

Alex, mockrát děkuji. Právě, že jsem o nich už dříve psala tak obšírně, teď mi moc nešlo psát a neopakovat se:-)

M. Crossette 11.8.2020 18:29

A VŠECHNO NEJLEPŠÍ K SVÁTKU (u vás už večer, doufám, že sis užila)!!!!

M. Crossette 11.8.2020 18:27

Zano, děkuju. No ňuník už zase o kousek povyrostl. Ano, představa želví honby za slimákem je úsměvná. Ale i takhle maličká želvička, když se do toho dá, umí pěkně štrádovat, ale slimák i rychle plazit. Když ho želvičce nesu, je takový dost krátký, baculatý. Jenže "na útěku" se umí ztenčit a protáhnout jak provázek. A jak je kluzký, odplazí se docela fofrem (částečně vidět na videu). Želvičce teď dávám dva slimáky (malé třeba tri), vždy po jednom. Toho druhého mezitím držím v pevně sevřené dlani. Jenže asi ne dost fest, protože se vždy dokáže někudy protáhnout ani to necítím a když ho po chvíli chci dát želvičce, leze mi někde po zápěstí či výš.

M. Crossette 11.8.2020 18:23

Jenny, moc děkuji, pro mne byly želvy také něco nového, exotického, tenkrát jsem netušila jako běžné zde jsou. Jejich zavrtávání mě také fascinuje. I takhle maličká želvička to umí (prostě geny) a když velké zjara ylezou po přezimování a vidím odkud vyfáraly, žasnu v jakých dolících to celé měsíce spaly.

M. Crossette 11.8.2020 18:21

Šárko, asi máš pravdu s tím názvem. Ale když jsem o nich prvně psala ,někde jsem to našla takhle přeložené. Překlad se mi zdál odpovídající a zda to bylo správně či ne jsem víc nehledala. Ale jak píše Jenny, mě se stejně víc líbí "krabičková", protože, když se dokonale a fest zaklapne, je to prostě krabička:-)

M. Crossette 11.8.2020 18:18

Evo, děkuji. Však já o želvách také nevěděla vůbec nic, dokud jsme neměli tu první. A i teď vím (mám nakoukané) vlastně trochu víc jen o těch zdejších jižanských druzích. Samozřejmě ty naše ráda pozoruji, ale to je hlavně ráno, v dešti, nebo když vylezou, protože mají hlad. Jinak spí zavrtané převážnou část dne.

M. Crossette 11.8.2020 18:15

.Evo, děkuji. Náš želví výběh je pro 4 želvy dostatečně velký, ale co zemřela Trixie a máme zasypaný bazén, svádělo nás to výběh otevřít a nechat želvy štrádovat po celé zahradě (s nějakým cachtadlem navíc k dispozici). Jenže v divočině mají rády smíšené lesy, protože pod tlejícím listím nachází hlavní potravu brouků slimáků i případnou vegetaci. Naše zahrada je travnatá, slimáky musím hledat pod kameny a ty si želva sama neotočí. Takže bych musela na stravu dohlížet - a hledat kde je která želva zavrtaná a zdá náhodou nestrádá hladem. To už bude přeci jen lepší odvézt je do parku (přesněji je to velikánský les a jezerem a vodními přítoky).

M. Crossette 11.8.2020 18:11

Máš pravdu, jen jim Matka příroda mohla přidělit ještě trochu rychlejší nohy. Protože na přejeté želvy na zdejších silnicích si nikdy nezvyknu (všech velikostí, včetně těch mrňousků). Pokud se jim řidiči sami nevyhnou (a někdy to prostě nejde i kdyby chtěli), želva nestihne utéci, umí se před nebezpečím jen zastavit a zaklapnout.

T. Zana 11.8.2020 17:30

Dík ;-).

Z. Lika 11.8.2020 16:25

Připojuji se opožděně, ale přece. Ať modré botky slouží, milá zano! (jako poctu k svátku ponechávám iniciálu :D

Z. Yga 11.8.2020 15:47

Milá Maričko, po shlédnutí fotek mi bylo hned jasné, že je u vás nový mimísek ;-D, tentokrát opravdu miniaturní. A už se pozná, zda je to on anebo ona?

Na první želvu Slider nejde zapomenout - je s podivem, jak vyrostla, když původně byla taky taková mrňka.

A jak už řekly předřečnice - jste opravdu důstojní následovníci sv. Františka z Assisi . V

T. Zana 11.8.2020 15:03

Děkuju :-)

Z. Lika 11.8.2020 13:16

Malá lakovaná krabička, co žere slimáky :-)