L. Hančar 16.2.2023 8:41

Díky za příspěvek, opět diskuze je bihatší než článek sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Hančar 16.2.2023 8:31

Viděl jsem na Youtube náhodně uvolněné video ( zmizlo hned jak pára nad hrncem), jak hasičské auto přijelo budovu v Oděse hasit. Jak majdani zjistili, že řidičem je Rus, vytáhli ho z auta a rozšlapali. Toto video mě nastavilo moje vnímání Rusko-Ukrajinského konfliktu navždy. K veškeré další propagandě jsem hluchý a slepý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 16.2.2023 8:30

Tohle se ví, ale prý je to dezinformace, tedy podle Západu. Jenom se neřeklo, co je pravda pravdoucí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 16.2.2023 8:28

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 16.2.2023 8:26

PS. Omluvte případné pravopisné chyby, jedná se o strojový překlad ze slovenštiny. FDW

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 16.2.2023 8:25

Minské dohody. Ukrajinská armáda se pokoušela vojensky zabránit odtržení Doněcké a Luganské oblasti od Ukrajiny. Během bojů na podzim 2014 a začátkem 2015 se ukrajinská armáda dostala do obklíčení u města Debalcevo (mezi Doněckem a Luganskem). Nejprve byl pokus o řešení situace diplomaticky. 5. září 2014 byla uzavřena v Minsku tzv. . 1. minskou dohodu Ukrajina, Rusko a obě oblasti, které se prohlásily za samostatné lidové republiky. Dohoda nevedla k utišení zbraní. Dne 15. února 2015 uzavřeli její účastníci Druhou Minskou dohodu s přesnějším uvedením povinností stran dohody. Následně 18. února 2015 obklíčená ukrajinská armáda ustoupila z debalcevského kotle, ze kterého by se jinak nedostala. Obě strany se obviňovaly z porušování dohody. Ukrajina zjevně nedodržela např. ustanovení, podle kterého měla přijmout ústavní zákon o rozsáhlé autonomii minimálně obou oblastí, později přisunula zpět těžké zbraně k linii dotyku.

Základna Očakovo. Za vlády prezidenta Juščenka a pak opětovně po Majdanu Ukrajina a na druhé straně Spojené státy chtěly dosáhnout vstupu Ukrajiny do NATO. V roce 2008 tomu Německo a Francie zabránily jen za cenu kompromisní věty v závěrečném komuniké ze summitu NATO v Bukurešti, že Ukrajina (a Gruzie) se v budoucnu stanou členy NATO. I bez členství v NATO Spojené státy začaly v roce 2021 stavět svou vojenskou základnu Očakovo v blízkosti Odessy, bez omezení druhu zbraní, které by na ní mohly být umístěny. Po dokončení by americká armáda mohla odpalovat na Moskvu (a jiné ruské cíle) jaderné rakety s dobou letu 6-7 minut až do cíle. Rusko by se stalo vydíratelným v každé otázce. V začátku vojenské operace v únoru 2022 ruské letectvo staveniště Očakovo zbombardovalo.

Nabídka neutrality. Před začátkem vojenské operace prezident Putin nabídl Ukrajině, aby se stala neutrální. Ukrajina to odmítla. Pak už Rusko mohlo dosáhnout své bezpečnosti jen vojenskou operací.

Autor Ján Čarnogurský - advokát, disident, někdejší premiér SR

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 16.2.2023 8:23

Krym. Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov daroval v roce 1954 Krym Ukrajině. Do té doby byl součástí Ruské federativní socialistické republiky, dříve Ruské říše. Během trvání Sovětského svazu to bylo jen jakoby administrativní rozhodnutí. Při rozkladu Sovětského svazu uspořádali na Krymu referendum 20. ledna 1991 o vyhlášení svrchovanosti Krymu, na jehož základě krymský parlament přijal 12. února 1991 zákon „O obnovení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“. Krymský parlament vyhlásil na 16. března 2014 referendum o svrchovanosti Krymu a vystoupení ze svazku Ukrajiny. Více než 90 % voličů hlasovalo pro a Krym vystoupil z Ukrajiny a požádal o přijetí do svazku Ruské federace. Ruská Státní Duma přijala Krym a tak se Krym stal součástí Ruské federace. Podle sčítání obyvatel v roce 2007 Rusové tvořili 58% obyvatel, Ukrajinci 24%, Krymští Tataři 12%, zbytek jiní. Na poloostrově vládne spokojenost s nynějším začleněním.

Doněck a Lugansk. Po událostech v Kyjevě po Majdanu iv Doněcké a Luganské oblasti vyhlásili referendum o vystoupení z Ukrajiny. Prezident RF Vladimir Putin obě oblasti vyzval, aby referendum nevyhlašovaly. Vedení Ruské federace zřejmě už tehdy bylo rozhodnuto, že obě oblasti nepřijme do RF, na rozdíl od Krymu. Referenda v obou oblastech se však navzdory Putinově výzvě konaly a více než 90% voličů hlasovalo pro vystoupení z ukrajinského státu. Obě oblasti patřily před Říjnovou revolucí do Ruské říše pod názvem Novorossija. Vstup do RF se však nekonal a obě oblasti začaly čelit útoku ukrajinské armády. Za pomoci ruských vojáků mimo oficiální svazek ruské armády a mezinárodních dobrovolníků, včetně Slováků, se ubránili, ale ne v celém územním rozsahu. Navzdory závazkům obsaženým v Minských dohodách, oblasti čelí až dosud dělostřeleckým a jiným útokům ukrajinské armády. Od roku 2014 až dosud, v oblastech zahynulo asi 13 000 lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 16.2.2023 8:21

Snajpeři na Majdanu. 20. a 21. února 2014 ze tří okolních budov na Majdanu snipeři stříleli do lidí na Majdanu, do demonstrantů i policistů. Zastřelili 102 osob. Stříleli z budov, které měli pod kontrolou demonstranti. Později západní novináři odhalili snipery. Pocházeli z Gruzie. V západních televizích běžel dokumentární film o střelbě na Majdanu i s výpověďmi některých sniperů do kamery. Z výpovědí sniperů vyplývá, že je objednal člověk z vedoucích kruhů Majdanu, směřuje to na Turčinova, později předsedu ukrajinského parlamentu. Kyjevská moc nepříliš přesvědčivě tvrdí, že snipery objednal Janukovič. Vyšetřování střelby na Majdanu neproběhlo.

Korsuňský pogrom. V noci z 20. na 21. února 2014 se autobusy vraceli z Kyjeva na Krym demonstranti ve prospěch Janukoviče. U města Korsuň autobusy zastavili aktivisté Majdanu. Přinutili cestující vystoupit výstřely do vzduchu. Několik zmlátili, poranili. Tři autobusy polily benzínem a zapálily. Benzínem polili i některé cestující a vyhrožovali jim, že je zapálí. V autobusech původně cestovalo asi 300 cestujících. 30 zůstalo pohřešovaných, 7 osob mělo být zabito. Nikdo nebyl za incident souzen. O události natočili dokumentární film „Korsuňský pogrom“. Událost velmi přispěla k rozhodnutí Krymu odtrhnout se od Ukrajiny.

Teror v Odesse. 2. května 2014 v Odesse demonstrovali lidé proti bezpráví, které zavládlo na Ukrajině. Přívrženci kyjevské moci na ně zaútočili a zahnali je do budovy Dům odborů. Policie jen přihlížela. Demonstranti se v Domě odborů zabarikádovali. Přívrženci moci Dům odborů zapálili a demonstranty, kteří z budovy vyběhli nebo vyskočili z oken, holemi dobili k smrti. Zavraždili 48 lidí. Všechno snímala televize. Pachatelé jsou identifikovatelní na video záběrech. Nikdo nebyl stíhán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 16.2.2023 8:21

Majdan. V únoru 2014 vyvrcholily protesty obyvatel Kyjeva proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovičovi. Jejich příčinu zde nebudu uvádět, bylo by to na déle. Zprostředkovat přišli ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, Radoslaw Sikorski, Frank-Walter Steinmeier, Eric Fournier. Demonstranti, z nichž pochází nynější moc v Kyjevě a kyjevská vláda a prezident Janukovič podepsali dohodu 21. února. Podle dohody vláda stáhne policii Berkut před parlamentu a vládních budov, na podzim 2014 budou na Ukrajině nové prezidentské volby, do té doby přestanou protivládní demonstrace. Ministři tří zemí EU podepsali dohodu jako garanti. Vláda stáhla Berkut před parlamentu, ale demonstranti okamžitě vtrhli do parlamentu. Televize vysílala záběry, jak demonstranti chodili po parlamentu s kalašnikovy. Na poslance prováděli otevřený nátlak. Parlament schválil jako jeden z prvních zákonů, zákon prakticky o zákazu používání ruštiny v úředním styku, omezil vyučování ruštiny ve školách. Prezident Janukovič musel ujet z Kyjeva nejprve na východ Ukrajiny, jinak by ho byli povstalci zabili. Ruští výsadkáři mu nakonec pomohli ujet do Ruska. Západní garanti nenašli v sobě politickou a morální sílu, aby přiznali, že kyjevští demonstranti, z nichž pochází současná moc v Kyjevě, porušili dohodu, kterou oni garantovali. Majdan byl porušením ukrajinské ústavy - svržení platně zvoleného prezidenta, ozbrojený nátlak na parlament. Americká diplomatka Victoria Nuland později přiznala v americkém Kongresu, že USA vynaložily 5 miliard dolarů, „aby si ukrajinský lid svobodně mohl zvolit své vedení“. Mezi demonstranty se nejviditelněji předváděl před kamerami s kalašnikovem v parlamentu Andrij Bilyj. Ani později se nevešel do kůže, až ho jeho vlastní dali zastřelit. Protiústavní převrat pod názvem Majdan spustil řetěz událostí, vedoucích až k současné krizi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 16.2.2023 8:19

... A důvod na protesty byl zadělán. Mimochodem ten důvod byl zcela absurdní. Za rok měly být na Ukrajině volby prezidenta, a Ukrajinci si tak v případě, že by Janukovyč s dohodou nebyl souhlasil, mohli zvolit prezidenta s jiným názorem. Ale z nějakého důvodu okamžité neschválení jedné mezinárodní smlouvy bylo důvodem pro hrubé vněšování Západu do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Jak jinak si lze vysvětlit, že se na Majdanu střídali politici z USA a EU a slibovali Ukrajincům hory-doly? A proč bylo tak důležité podepsat tu dohodu okamžitě, když přístupová jednání trvají nejméně 5, ale i 10 let?

Protesty ovšem měli pokojný charakter a ani Janukovyčovi se nechtělo do jejich potlačení. Západ to řešil podporou té největší sebranky a chátry, co se na Ukrajině našla - nacistů z Pravého sektoru. Ti proti policistům vystupovali zvláště agresivně. Ani ani to nepřimělo Janukovyče k tvrdšímu zásahu. Proto bylo třeba povolat ještě větší chátru ze zahraničí, která nebude mít žádné morální zábrany. Přijeli odstřelovači z Gruzie, pozabíjeli desítky demonstrantů a pak zase odjeli. Důkazy, např. alej stromů, ze kterých se dalo zjistit, odkud se střílelo, byly zničeny. Konkrétně alej vykácena. Náckové později vtrhli se samopaly do ukrajinského parlamentu a přinutili poslance hlasovat o svržení prezidenta Janukovyče. Poslanců ale dost nebylo, ale to nevadilo. Mnozí hlasovali i za své kolegy. Vše tohle se pak na Západě úhledně zabalilo do pohádky o převratu za svobodu a demokracii na Ukrajině.

Vliv nácků od Majdanu pak jen sílil. Kolik lidi je ve volbách podporovalo, až tak podstatné není. Důležité je, jaký vliv měli ve státe a jaké funkce ovládali. A pak i to, že všichni věděli, že mají podporu Západu.

Vývoj po Majdanu je pak znám. Zákaz ruštiny coby úředního jazyku, represe Rusů, nacistické pochody v rusky mluvících oblastech atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 16.2.2023 8:18

... V USA žije nějakých 330 milionů lidí. Chtě-nechtě USA musely tomuhle zatnout tipec. A jak jinak, než opět tou samou strategii Rozděluj a panuj. Jak ale rozeštvat vzájemně evropské státy? V jiných částech světa, zejména v tom arabském je nejspolehlivější způsob sázka na náboženství. V Evropě by to úspěch nemělo. Ale nacionalismus, zvláště v jeho nejkrajnější podobě - to je pro Evropu ideální rozbuška. Těžko najít v Evropě zemi, která by neměla nějaké "nevyřešené spory" z minulosti se svými sousedy. Francie s Němci, ale i s Británii, Rakousko s Itálii, Rakousko s Českem a Slovenskem. Poláci s Čechy, Poláci s Ukrajinci. Slováci s Maďary atd. atd. Stačí jenom zabrnkat na tu "správnou" strunu a podpořit destrukční síly, jež se nacházejí v každém státu, a úspěch se musí dostavit.

Co tedy použít na Rusko? Ideálně ukrajinský nacionalismus a jeho nejhorší formu nacismus. Jaké nepríjemné zkušenosti mají Ukrajinci z období Sovětského svazu, není třeba zdůrazňovat. Jenže je zde problém: na Ukrajině Rusové a Ukrajinci žijí bez větších sporů, což je dáno i tím, že pro velkou část Ukrajinců je ruština mateřština. Stejně jako je pro velkou část Švýcarů mateřštinou němčina. Navíc se na Ukrajině střídají proruští a proukrajinští politici. Jak tedy opět probudit na Ukrajině tu strašnou protiruskou nenávist, jaká byla u části Ukrajinců během 2.světové války? Sázkou na jistotu jsou pohrobci nacistů, jenž se po rozpadu Sovětského svazu vraceli ze Západu, zejména z Kanady. Jenže jak to zařídit, aby se náckové na Ukrajině dostali ke kormidlu? Státním převratem. Ten třeba nějako vyvolat, a najít důvod. Ale kdo hledá, najde. Tím byl podpis asociační dohody Ukrajiny s EU. Janukovyč nechtěl nic jiného než čas na rozmyšlenou, protože podpis asociační dohody by byl znamenal konec slev na ruské suroviny s objemu desítek miliard dolarů ročně. Jenže žádný čas ze strany EU nebyl Janukovyčovi dopřán. Bylo to prezentováno jako váhání nebo dokonce bojkotování dohody mezi EU a Ukrajinou. A důvod na prote

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 16.2.2023 8:16

... na Západě byly za hrdinky.

Tím se dostáváme k základnímu principu, jaký Západ užívá na ovlivňování dění v "nepohodlných" státech: pečlivě se vybere ta nejhorší spodina společnosti, se kterou by na Západě udělali "rýchly proces", a ta použije a podporuje jako kladivo nebo spíš beranidlo na nepohodlný režim. Když se taková spodina, chátra a lůza nenajde uvnitř státu, tak se importuje odkudkoli - viď případ Sýrie. Nebo gruzínských odstřelovačů, co zabili na Majdanu desítky lidí.

Kterýsi německý generál ještě ve ́19. století řekl, že Rusko lze dobýt jedině tak, že se nejdřív získá Ukrajina. A slovanské Rusko mohou dobýt jen jiní Slované. Spojené státy dlouhodobě, pomalu, ale zato vytrvale tuto vizi realizují. Její "ovoce" je dnes krásně vidět - největšími rusobijci ze všech zemí Evropské unie jsou ty slovanské. Oheň třeba živit, aby nezhasl, a tak jsou tyto země Američany vyzdvihovány jako ty "statečné". Cílem ovšem není nic jiného než aby se slovanské země porvaly mezi sebou na život a na smrt, a tím co nejvíce oslabit Rusko. Že přitom přijdou o život statisíce Slovanů? Zajímá to někoho? Vždyť v Iráku zemřelo milion lidí, v Sýrii alespoň 400 tisíc, v Afghánistánu to byly taký obrovské množství, v Jižním Jemenu se počet obětí také blíží k milionu. Jestli bude Slovanů o milion nebo 5 milionů více nebo méně, nehrá žádnou roli, pokud se Západu podaří ovládnout Rusku. Nemusí to být vojensky, stačí, že aby v Rusku byla stejně povolná "demokratická" loutková vláda jaká je od roku 2014 na Ukrajině. Mimochodem Ukrajinci pronajaly Západu a Číně desítky procent své úrodné půdy na celá desetiletí.

V Evropě byl příliš dlho klid a to do takové míry, že Evropa začal silně konkurovat Spojeným státům. Ba co víc, hrozilo ještě podstatně větší nebezpečí - spojení takřka nevyčerpatelného surovinového potenciálu Ruska a západoevropské schopnosti inovace a vysoké produktivity práce. Navíc umocněno spoluprací s Čínou. Hrozilo vytvoření obrovského hospodářského prostoru, který čítá více než 2 miliardy lidí. V USA ž

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 16.2.2023 8:16

Dejme tomu, že fajn. Ale povězte mi - jaký byl tedy důvod k napadení Ukrajiny Ruskem? To, že se Rusové cítí ukrivdeni, že má "Západ " radši Ukrajince? To opravdu neberu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 16.2.2023 8:15

Článek je takový "politicky korektní", aby se moc neublížilo ani jedné, ani druhé straně. Já bych uvedl můj pohled na tento konflikt, jen ve značně širších souvislostech. Můj komentář bych zařadil k těm "o zlatou mříž". Pokud v tom ale bude někdo vidět ruskou propagandu, je to jeho problém, ne můj.

Třeba začít tím, co Západu - včetně USA - schází ze všeho nejvíc. Suroviny. Suroviny všeho druhu. Ropa, uhlí, železo, hliník, platina, dřevná hmota, atd. atd. Západ je vyspělý, hodně toho vyrábí, spotřebuje a taky vyváží, tak těch surovin potřebuje skutečně hodně, a stále víc a víc.

Něco se nachází v té části světa, něco na druhém konci zeměkoule, někde je toho málo, jinde hodně. Existuje však jedna výjimka, kde je vše. A všeho více než dost. Nadmíru dost. Tím státem je Rusko. Jenže ouha, Rusko odmítá být pod vlivem Západu. Rovněž odmítá, aby z těžby suroviny profitovaly západní firmy, a dokonce je tak drzé, že všechen zisk chce jen pro sebe a ruské firmy.

Zpočátku to v 90.letech vypadlo velice nadějně. Ožrala Jelcin byl miláčkem Západu, protože ochotně uděloval licence na těžbu západním firmám. Ale pak nastal zlom a přišel Putin. Ten si dovolil něco nevídaného a neslýchaného - zatrhl převod největší ruské firmy Yukos, kterou vlastnil Chodorkovskij, do rukou americké firmy. Také zařídil, aby těžbu surovin v Rusku měly pod kontrolou ruské subjekty. Takové věci se ale Západu nedělají a nesmí dělat. V takových případech velice rychle následuje většinou státní převrat nebo invaze západních zemí. V případě Ruska coby jaderné mocnosti tohle v úvahu ovšem nepřicházelo.

Proto Západ, zejména USA začal aplikovat tu nejstarší strategii, jak oslabit konkurenty: rozděluj a panuj. Což v případě Ruska znamenalo podporu kohokoli, u koho byly separatistické a obecně protiruské nálady. Např. Čečna nebo Gruzie. Není ovšem lepšího příkladu než ty tupé holky z Pu..y Riot, které proti Putinovi "bojovaly" sexem a masturbováním na veřejných místech. Na Západě by je za jejich chování okamžitě strčily do chládku, ale protože to dělali jako protest proti Putinovi, tak na Západě

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kubů 16.2.2023 8:13

Ale národností (nebo jazyková, jak kdo chce) situace na Ukrajině není ten případ, což asi dobře víte. - Takže: Odsun ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.2.2023 8:11

Svět je černobílý jen v laciných kovbojkách. Podle mého názoru bylo hlavním cílem majdanu zabránit spojení západních technologií a ruského surovinového bohatství, aby nevznikl pro USA ekonomický a mocenský konkurent v prostoru od Lisabonu k Vladivostoku. Tento cíl byl už splněn a pozornost USA se bude muset přesouvat na Čínu, která se stala skutečným vítězem konfliktu USA a Ruska na území Ukrajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kubů 16.2.2023 8:10

No ti "rusáci" z osmašedesátého byli převážně Ukrajinci, však se z velké části jednalo o vojska nevímkolikátého ukrajinského frontu. A velel tomu všemu jistý Grečko.

Což je na jednu stranu fakt, na druhou stranu trochu demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Valkovič 16.2.2023 8:04

Opravdu je to slátanina. Ukrajinci léta pomáhají Západu exportem své levné pracovní síly, obilí, uhlí a oceli. Majdan byl o potlačení normálních demonstrací násilím a následná reakce střílených. Hlavní problém v Majdanu způsobili Rusové - chtěli Krym, takže rozdmýchávali vášně propagandou a když to nestačilo, unesli Ukrajinského prezidenta. Parlament pak nemohl reagovat jinaknež ho odvolat - byl pod ruskou mocí. Rusové vyslali zelené mužíčky na Krym a rozpoutali válku na Donbase - porušili smlouvy léta uzavřené s Ukrajinou. Sestřelili MH17 a zabití 298 nevinných dodnes odmítají uznat. Ukrajina se pak léta potýkala s korupcí a oligarchy, jenže potom zvítězil Zelenskij - rusky mluvící Ukrajinec - a situace se pomalu začala měnit - Ukrajina se pomalu sjednocovala. Definitivně Ukrajinu sjednotila brutální ruská agrese. Naše pomoc Ukrajině je nutná, každé poslané euro, každý poslaný náboj se nám vyplatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočí 16.2.2023 7:40

Cui bono?

Přečetl jsem si článek, kde jsem každý odstavec cítil zcela jinak než autor. Ční z toho snaha neříci naplno dezinformaci, pouze vyložit informace "alternativním" způsobem.

Protože jsem prožil šedesátý osmý, dívám se zde uváděný výklad "faktů" poněkud jinak. Jaro 68 bylo úžasné, srpen ponížení, které mě poznamenalo na celý život.

Článek prostě bagatelizuje věci, pro mě zásadní ( zejména demokracie), naopak relativizuje věci, které je třeba zásadně odsoudit a upozorňuje na "národní zájmy Ruska", kterým já říkám imperialismus v tom nejhorším pojetí Zlaté hordy.

Majdan byl obrovské vzepjetí Ukrajinců a mají proto můj obdiv. A autor zapomněl vzpomenout příznačně na ruské odstřelovače, ukrajinské kolaboranty, prošpikování státní správy agenty KGB (teď se to jmenuje jinak) a naopak věští chmurnou budoucnost Ukrajiny po vstupu de EU. Cha chá.

Když si položíme otázku v nadpisu, už se účel článku vyjasňuje. Napsal ho trol.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 16.2.2023 7:05

"V každém ohledu jde o ekonomickou válku, která se skrývá za morálním patosem."

Takže Rusko například nenapadlo před rokem Ukrajinu kvůli ochraně ruských občanů a potlačení nacismu a fašismu na Ukrajině, ale z ekonomických důvodů.

Ano, taky si to myslím, resp. je to část toho, co si myslím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rudolf 16.2.2023 6:36

Nemám rád, když člověk něco odsoudí pouze v obecné rovině bez uvedení konkrétních argumentů. Ale v tomto případě jde o pouhou diskusi a pouze o můj názor, který je jedním z mnoha.

Článek je plný tak strašných hloupostí (nebo manipulací), že člověk neví, na co reagovat dřív. Reagovat jen na jednu z nich by mohlo působit tak, že zbytek je v podstatě v pořádku. Reagovat na většinu z nich by si zasloužilo samostatný článek a spoustu práce a času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Moravec 16.2.2023 6:15

Zajímavé čtení i diskuse. U nás na karlovarsku máme také zkušenost, jak se do r. 2014 někteří Ukrajinci tvářili jako Rusové a dnes naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kubín 16.2.2023 6:10

Výborně napsané. Děkuji za hlas rozumu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 16.2.2023 6:04

Tradiční lež pilných Pútinomilů! https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-internet-rus-ci-ukrajinec-ceska-wikipedie-bojuje-o-breznevovu-narodnost-212366

Pro potřeby narativu se tedy některým lidem hodilo zdůraznit, že se narodil ve městě Kamjanske, na území dnešní Ukrajiny. A naopak se nehodilo vyzdvihnout, že se narodil dvěma ruským rodičům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pilny 16.2.2023 6:01

To je stejně nesmyslné jako porovnávat etnicitu u Americké vlády. Zkuste to a pak nám to rozeberte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pilny 16.2.2023 5:59

Zrovna ten nejvyšší co je k nám poslal, nějaký Brežněv, byl také Ukrajinec. To jsou paradoxy, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pilny 16.2.2023 5:56

Máte ten pohled na svět jednoduchý jako v pohádce. To je dobro, to je zlo, ten je bílý, ten je černý. Taková pohled na svět mají děti v mateřské škole. I tato válka má svoje příčiny, které předcházely. Jenom je potřeba je správně pojmenovat a to byl v článku správně rozebráno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.2.2023 5:49

Myslíte ty Ukrajince z tehdejšího vedoucího ruského politbyra, kterých tam byla většina? A kteří sem "ty Rusáky"na pomoc poslali? Aha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 16.2.2023 2:59

Asi tam vládne systém, který se nám nemusí líbit. Ale určitě není stejný jako ten před 55 lety. Je tam minimálně jeden naprosto zásadní rozdíl. Dnes je možné hlasovat nohama, což tehdy rozhodně nešlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 16.2.2023 2:36

Diky, pane Labaji, jste neuspesny provokater. V Rusku vladne stejny druh nasilne masinerie, jako pred 55 lety. Mimo jste zjevne Vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek