Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Vědomosti jako hendikep
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jura Jurax 6.4.2009 22:33Nesouhlasím Vědecko-technická revoluce, jež před 50 lety radikálně změnila svět, nyní vyhasla a lidstvo prudce přibrzdilo. autor hlásá omyl vzniklý patrně z nevědomosti. Cože v roce 1959 radikálně změnilo svět, že by to dnes nemělo obdobu? |
|
|
Syoura 7.4.2009 9:31Re: Nesouhlasím Okolí roku 1950 znamenalo spoustu převratných technických novinek. Tehdy vzlétly první umělé družice. Objevily se první vyšší počítačové jazyky, magnetické paměti a vůbec začal boom počítačů. Byla sestrojena nejničivější zbraň. Byly postaveny první jaderné elektrárny. Co podobně převratného se stalo v současnosti? |
|
|
xx 7.4.2009 19:01Re: Nesouhlasím Spoustu veci, samotny internet je prevratna zalezitost... a staci se podivat treba na vyvoj v prirodnich vedach...kdyz nic jineho tak osekvenovani lidskeho genomu...cilena leciva... Vyvoj technologii neustava, jen to neni asi tolik zretelne ci bombasticke (nejnicivejsi zbran apod.), spoustu veci bereme jako samozrejmost - mobilni telefony se za poslednich 15 let zmensily cca 20x, kdo z nas vubec tusi, co za tim stoji za technologie... atd. atd. |
|
|
Stoura 7.4.2009 19:16Re: Nesouhlasím jenenže to, o čem píšu, se odehrálo běnem necelého desetiletí (několik let kolem roku 1958). Získávání energie se tehdy zintenzivnilo 100000x. Vzdálenost od povrchu Země, kam člověk poslal své výtvory, vzrostla také o mnoho řádů. Rychlosti, kterách se dalo dosáhnout vzrostly také řádově. Prudce expandovaly znalosti o Zemi. Podařilo se dosáhnout nejhlubšího dna oceánu (dodnes nezopakováno), byly objeveny první zákonitosti DNA, odehrála se dodnes nezapomenutá výstava v Bruselu, bylo objeveno neutrinio a další a další objevy, vynálezy a technologie. |
|
|
xx 7.4.2009 20:33Re: Nesouhlasím celkem pochopitelne tento boom 50.let byl akcelerovany WWII. Netreba se potom pozastavovat, ze nepokracoval dal stejnym tempem, nejsme v permanentnim valecnem stavu. |
|
|
Drak 6.4.2009 22:20Jefime, tentokrat jsi uplne mimo misu a je to mozna jen tim, ze jak se veda stava detailnejsi, tim mene se stava srozumitelna lidem mimo vedu. |
|
|
Jiri Polivka 6.4.2009 21:59tentokrat nesouhlasim! Vazeny pane Fistejne, Vase clanky ctu s oblibou a casti v nich nachazim veci, s nimiz souhlasim. Tentokrat myslim, ze se mylite! Rozvoj vedy a techniky se od dob renesance nikdy nezastavil a spise se neustale rozsiruje a zintenzivnuje. Skodi mu prave pokusy mocnych ovlivnit a privlastnit si vysledky. Vedci se ostatnim mohou zdat legracnimi... dokud si vedu take nezkusi! Odedavna napr. patentni system nahrava nikoli vynalezcum, ale pravnikum a jinym parazitum. Vedec casto nedba na to, zda na svou praci ziska grant nebo zda bude mit vysokou zivotni uroven'. Badani je soucast zpusobu zivota, ktere "verejnost" nerozumi.\ Vzdy kdyz doslo k omezovani svobody vedy a vyzkumu, odchazeli vedci tam, kde jejich usili bylo vitano. Z Ruska a Nemecka do zapadni Evropy a do USA. Dnes ve vede kupodivu vede Finsko, Japonsko a Korea. Americane, jako potomci nabozenskych pomatencu- Pilgrimu a Mormonu, s uzasem pozoruji, jak jejich deti hledaji snazsi cesty ke zbohatnuti- chteji byt pravniky, zpevaky a sarlatany. Na jejich mista se v USA hrnou Cinane, Vietnamci a Korejci, kteri naopak objevili, jak vedecka kariera vede k lepsimu zivotu. Nejde jen o penize! Ze SSSR odesli nejschopnejsi vyzkumnici do USA a jejich schopnosti se velmi uznavaji. Mnozi vyucuji na univerzitach, nekteri pusobi i v obrannem prumyslu- zde se nejvice podporuje vedecky vyzkum. Brzy uvidite sam, ze veda ve svete nijak nezanika, naopak. Nevzdelani politici a nabozensti odpurci radi skodi, ale skutecnost je a bude vzdy na strane svobodneho vedeckeho vyzkumu. |
|
|
Jura Jurax 6.4.2009 22:36Re: tentokrat nesouhlasim! ... veda ve svete nijak nezanika, naopak. veda ve svete nijak nezanika, naopak. Nevzdelani politici a nabozensti odpurci radi skodi, |
|
|
Daddy 6.4.2009 18:12Co je to za slovo "hendykep"??? Nevzniklo to slovo v Ňů Jorku? Nebo ve Vošingtónu?? Či snad v Los Endželís???? Napsat takový nadpis, to aby měl člověk fištróna jak Maunt Ívrist!!! |
|
|
Hnyk 6.4.2009 17:14Ztráta perspektivy To, že když to šlo dobře, tak vynálezce dostal 10% a továrník 90% ze zisku, to není nic nového. Edison byl slavný a bohatý především proto, že byl dobrý podnikatel. Velkopodnikatel Graham Bell se stal symbolem epochy a kdo zná jméno Elisha Gray? Ten přišel na patentní úřad dvě hodiny později než Bell a nikoho nezajímá, že podal podrobný popis fungujícího telefonu, zatímco Bell patentoval jen všeobecný princip, protože v době podání patentu žádný fungující přístroj neměl. Jak říkají zazobaní Švábové tady v jihozápadním Německu: "My nejsme studovaní, my jsme bohatí." Ve sci-fi šedesátých let se VIP's vozí ve vrtulníku a mají dokonce mobilní telefon. Mezihvězdné koráby jsou vybavené jedním (!) počítačem. Lidé daleké budoucnosti mají přístroje které nejen reprodukují zvuk, nýbrž dokonce i pohyblivé obrazy a nepotřebují k tomu kinofilm. O Internetu a nebo GPS se tenkrát autorům sci-fi ani nesnilo. Ty skutečně revoluční ideje dneška obyčejný smrtelník neumí ani pochopit. Nebo kdo tady, včetně J. Fištejna, rozumí principu kvantového počítače, teoriím mnohorozměrného prostoru, kosmologie, co je to vlastně hmota atd. |
|
|
pbla4024 6.4.2009 17:21Re: Ztráta perspektivy Já, proč se ptáte? |
|
|
Schumacher 6.4.2009 18:04Když Edisonovi jako otci fonografu ředstavovali Bella jako otce telefonu, Edison odpověděl : "Dobrý den, pane Grayi". |
|
|
Emil XX 6.4.2009 19:16Doporučuji knihu Znamení psa tam má hrdina v kosmické lodi počitač, který nejen komunikuje hlasem, ale dokáže správně odpovědět na otázku "k čemu skutečně slouží toto neznámé zařízení, o kterém oficiální místa planety říkají, že osvěžuje vzduch." Ale je pravda, že jsem nikde nenašel přesnou satelitní navigaci. |
|
|
Dědek 6.4.2009 15:31K tvořivosti se nevychovává! Pouze se omílají staré zaběhnuté metody které vytvořili výše zmínění géniové v minulém a předminulém století. Veškerá iniciativa mladých tvůrců je likvidována hejny managerů (menedžrů)? kteří věcem z technického hlediska absolutně nerozumí a jde jim pouze o okamžitý efekt a jakákoliv vize vzdálenější budoucnosti je jim naprosto cizí. |
|
|
portwyn 6.4.2009 15:53Re: K tvořivosti se nevychovává! To je pravda...ostatně tohle kdysi popisoval P. Robejšek (Nestačí zisk - musí být maximální zisk v minimálním čase). Můj známý charakterizoval "rozvoj" firmy slovy "Jasně že by to skoro nic nestálo a že bychom za pár let z toho měli slušnej zisk. Jenže voni to chtěj HNED." Pokud se manažeři střídají ve firmách jak slečny v Perlovce, je jim to, co bude s firmou za 5 let naprosto jedno - to už budou jinde. No a tenhle pohled se přenáší na celou společnost... |
|
|
Midori 6.4.2009 16:11Re: K tvořivosti se nevychovává!
|
|
|
Fafa 6.4.2009 18:08Re: K tvořivosti se nevychovává! Ale neni to nutne jenom kratkodoby pohled manageru. Dalsim problemem je neochota prijmout jakekoliv riziko a s tim spojena predstava, ze eticky provadena veda se dosahuje dodrzovanim byrokratickych predpisu. Staci si precist historii objevu inzulinu. Pokud by panove Banting a Best dneska objevili universalni lek na rakovinu stejnym postupem jako objevili insulin, tak by v naprostem minimu prisli o lekarskou licenci, byl jim do budoucna zakazan pristup k jakymkoliv grantum a zrejme by skoncili pred trestnim soudem. |
|
|
R.J. 6.4.2009 21:10Re: K tvořivosti se nevychovává! Tak jaký byl Pietro Mascani ? Dobrá hudba, ne ? Zpěváci určitě dobří. Mám pravdu Fafo ?Kdo to dirigoval ? |
|
|
Emil XX 6.4.2009 22:31Re: K tvořivosti se nevychovává! To s těmi léky je důsledek dalšího faktu, který s tímto souvisí, katastrofálním přemnožením právníků v USA. Celou TŘETINU výdajů na zdravotnictví spolkne pojištění proti soudům s pacienty v režii právníků. A pak se farmaceutické firmy musí sichrovat a vývoj léku stojí miliardu dolarů. |
|
|
Minutus 6.4.2009 19:50Re: K tvořivosti se nevychovává! Myslím, že člověk, který něco chce vytvořit, si musí jednoduše hrát. Tvořivost se nedá instituonalizovat, to jen řemeslo. Co se dá, to je dát hravým géniům drahé hračky a vytvořit jim ideální prostředí. To chce ovšem hodně neortodoxní investory a ještě neortodoxnější manažery. A také trpělivost, protože to chce čas. A toho všeho je zoufalý nedostatek. |
|
|
honzak 6.4.2009 15:01jen mpro doplnění i do vědy a vývoje kecá EU.... Tedy velké firmy likvidují konkurenci. |
|
|
Jura Jurax 6.4.2009 22:40Re: jen mpro doplnění Hm ... jestli i do vědy kecá EU tak blbě jak do čehokoliv jiného, je to s evropskou vědou sakra nahnuté ... |
|
|
portwyn 6.4.2009 14:53No, autor má v lecčems pravdu Například věda je opravdu částí vědců pojímána jako hra bez návaznosti na jakýkoli možný budoucí užitek. Ovšem věta " Dříve chtěli lidé vlastním úsilím dosáhnout proměny okolního světa, nyní si však za její cíl zvolili sebe, především své vědomí." je typickým kouzlem nechtěného. Lidé v moderní totiž se opravdu zaměřili na své vdomí - systematicky ohlupují sami sebe a své děti. Cílem a náplní života stále rostoucího počtu lidí je výhradně pasívní zábava. Moderní technika pracující na principu "kouzelných krabiček" dělá z téhle cesty doslova dálnici. Hlavně ať to funguje, ale já nechci vědět, jak to funguje. |
|
|
Jura Jurax 6.4.2009 22:41Re: No, autor má v lecčems pravdu Hlavně ať to funguje, ale já nechci vědět, jak to funguje. Smutné, ale výstižné. |
|
|
pteryx 6.4.2009 14:21zvláštní, že jsem si toho nějak nevšimnul že by "věda ztrácela dech". Ale ten problém jak využít obrovský potenciál vědy a technologie aniž bychom se zničili, jak zabránit zneužití těchto obrovských možností, to je velmi důležitá otázka. Moderní věda zabezpečila části lidstva hmotný blahobyt, ale současně díky jaderným zbraním a jiným nebezpečným technologiím ohrožuje nejen lidstvo, ale celou biosféru planety. Etika a náboženství musí nějak dohnat náskok vědy, abychom ty možnosti co máme dokázali využít nedestruktivním způsobem. |
|
|
i.h. 6.4.2009 18:10Prosimvas, s tim ohrozenim biosfery, jak jste na to prisel ? Taky si myslite, ze jste schopen poroucet tvorstvu a rostlinstvu ? Ani vlastni manzelce to neporuci a chtelo by to poroucet bakteriim, ty na vas zvysoka kaslou, stejne jako mysi a brabenci a kytky. |
|
|
Jura Jurax 6.4.2009 22:54Re: zvláštní, Ale kuš - nepleťte do toho etiku a náboženství už vůbec. A věda neohrožuje nic - ohrožují lidi - a zejména nezodpovědní, mocichtiví, nevzdělaní a tupí politici ... |
|
|
Nestranný pozorovatel 6.4.2009 13:18Jefim Fištejn vyhasíná "Vědecko-technická revoluce, jež před 50 lety radikálně změnila svět, nyní vyhasla a lidstvo prudce přibrzdilo." Vyhasíná někdejší bystrý postřeh publicisty Jefima Fištejna, nikoliv vědecko technická revoluce. Jefim evidentně začal psát mimo rámec své odborné kompetence - ačkoliv některé jeho dílčí postřehy jsou správné (vliv globalizace,..). Jefim vyhasíná. Škoda, byl to můj oblíbený komentátor. |
|
|
Minutus 6.4.2009 14:38Re: Jefim Fištejn vyhasíná Řekl bych, že zrovna na tomhle článku narozdíl od kolovrátků na téma říše zla něco je. Věda se skutečně specializuje, instituonalizuje a byrokratizuje. |
|
|
Fafa 6.4.2009 18:13Re: Jefim Fištejn vyhasíná Asi takhle. Zhruba padesat let od bratri Wrightu ke Sputniku. A pak dalsich padesat let od Sputniku k cemu? Trochu vetsimu Sputniku? |
