Ferdinand Estét 8.2.2007 11:37

Re: Re: Charbin

O to se nepřu. Spíš mě zajímalo, jestli to jméno vyslovují s L nebo R. Takže jiný příklad: rakety ro dong. Argument, že mají původ v ruských raketách scud, neberu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiri 8.2.2007 0:50

Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Je pozoruhodne, ze ta gramaticka impotence anglictiny z ni cini svetovy jazyk, kdezto spanelstina je omezena pouze na zeme kde se hovori spanelsky.  Zkuste se domluvit treba v Cine spanelstinou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rock 8.2.2007 9:00

Re: Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Celosvětovost angličtiny bych ani tak nepřipisoval jejím gramatickým kvalitám, jako spíš ekonomickému postavení USA a kdysi i Britského impéria na světě ... silnější se přece nebude učit jazyk slabšího, vždycky to bylo a bude naopak ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Take Jiri 8.2.2007 1:15

Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Ono samozrejme zalezi na tom, cemu rikate "foneticky" zapis. Mate tim na mysli, ze zapis anglictiny neni v IPA (International Phonetic Alphabet? Ja jenom, ze IPA je samozrejme dost umele vytvorena abeceda (a Cestina je sice blize nez Anglictina, ale take jsou tam rozdily). Mam take pocit, ze nejste prilis obeznamen s anglickou gramatikou, protoze ta existuje a je naramne pouzitelna. A co se tyce neprelozitelnosti bez kontextu - kazdy zkusenejsi prekladatel vam asi rekne, ze to je pravda o kazdem jazyce.  Spanelstina "vitezne" tahne v USA, protoze tam narusta Mexicka mensina (primo do vetsiny).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 8.2.2007 9:11

Nepřeložitelnost bez kontextu

Samozřejmě, že to +/- platí všude a vždy!!! - JS, profi Sprachmittler

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vileta, balík z Plzně :-) 8.2.2007 1:20

je to jinak

Nemate tak docela pravdu. Jako rodilemu Cechovi mi take pripada, ze anglictina ma spoustu nelogicnosti, ale to maji snad vsechny jazyky. Namatkou problem z dejepisu zakladni skoly: "Zeus sidlil na Olympu. Diova moc byla obrovska". Proc ta kantorka mluvi o dvou bozich najednou? Ten Dius je zase kdo? Jenze i anglictina se meni. Zacali s tim Americane a zdarne pokracuji ostatni narody na celem svete. Cesky šek je anglicky cheque, ale americky check, stejne jako "zkontrolovat / zaškrtnout". Spravne anglicky je "I did something", ale kdyz reknete "I was do something" budete sice za blbce, ale kazdy anglicky mluvici clovek, vcetne Anglicanu a Americanu, vam bude rozumet.

A co se tyka toho rozsirovani spanelstiny v USA ... to je myslim zalezitost populacni exploze a imigrace z Mexika, nez oblibenosti nebo logicnosti jazyka. Ostatne nejlogictejsi a nejjednodussi na uceni je pry Esperanto a presto je to jazyk pouze pro zajmove krouzky nadsencu. No jo, ony pocitace a internet udelaji s nadvladou anglictiny daleko vic, nez jakakoliv imperialni politika nebo kolonizace.

A chtel jste neco neprelozitelneho, tak dam k dobru jeden rasisticky vtip: "Víte z čeho je AIDS?", "Ne", "No přece s hub ... z černejch"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

NevericiTomas 8.2.2007 6:19

Re: je to jinak

Tve...musel jsem se na minutu zamyslet, ale nakonec doslo. Diky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cary 8.2.2007 10:35

Re: Re: je to jinak

Prosím, prosím. koukám na to zleva zprava a pointu najít nemůžu. Může mi to někdo vysvětlit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolma Puši 8.2.2007 10:57

Re: Re: Re: je to jinak

jestli dobře chápu, je třeba (autor původního článku promine) opravit předložku "s" na "z", a potom si uvědomit, že při skloňování slov "houba" a "huba" (tj. ústa, obličej) se v jistých pádech dosáhne stejného tvaru

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolma Puši 8.2.2007 10:58

Re: Re: Re: Re: je to jinak

né článku, příspěvku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Josef 8.2.2007 16:16

Re: je to jinak

S Esperantem je to spravny postreh! Umele vytvoreny jazyk s pozadavkem na jednoduchost, logicnost, presnost...Vzdyt ale ve skutecnosti vsechny evropske jazyky takto vznikaly. Vsechny byly vice nebo mene formovany experty - pisari, (dvornimi,kralovskymi,klasternimi) kteri odmitli potykat se s ruznymi mistnimi dialekty a slangy, kde nelogicnost jen kvetla. Namisto toho vytvorili jazyk umely (spisovny) kterym se nyni vsude mluvi. Italsky jazyk psany napr. sjednotil Dante a jeho dilo potom dovrsil rozhlas, s vysledkem, ze dnes se od Milana po Palermo mluvi timz jazykem. Na jazyku ceskem se zase podepsal Jungmann. Ne prave moc stastne! Zbytecna komplexita a nelogicka a nepravidelna gramatika zustala. Tomu, jak dnes u nas mluvime, ze uz nemluvime jak bozi bojovnici, za to muze prave on! Skoda jen,ze se od te doby povazuje cestina jak ulita do betonu a neda se s ni jiz nic delat.   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MILA 8.2.2007 5:33

Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

na nepravidelne tvary se vykvajznete, to se naucite casem - jestli udelate chybu - no problemo- staci dat ze zacatku slova do spravneho slovosledu a hotovo. ten slovosled je bohudik vzdy stejnej. Na ucebnice kaslete, to je na zblbnuti u kazdeho jazyka, cim tezsi, tim lip neuzivat ucebnice ZADNE. Spanelstina je jazyk ktery se nenaucite ze budete biflovat gramatiku, z toho jenom lidi zblbnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pozorovatel 8.2.2007 6:02

Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

"Gramaticka impotence" je opravdu zajimavy termin. Povidejte o nasi gramaticke potenci cizincum, snazicim se pochopit vsechna ta i/y - pritom jak jednoduche! Pro nas mozna, pro ne je to gramaticka impotence zrovna tak, jako je pro vas asi v mnohem anglictina.

V USA existuje urcite hnuti za zjednoduseni psaneho jazyka, ovsem nema to nic spolecneho s 'fonetickym zapisem", nybrz se jedna o zjednoduseny pravopis, takze napr. "hiccough" by bylo psano "hiccup" , "rough" - "ruff",  "overnighte" - "overnite" , "flight - "flite" apod.

"Vitezne tazeni spanelstiny" nema s momentalni formou anglictiny nic spolecneho, naucily  a prizpusobily se ji desitky milionu lidi ze vsech koutu sveta, jen ti hispanci se proste nejak neradi asimiluji a zustavaji v jazykove uzavrenych komunitach, kde mohou prozit cey zivot, aniz by museli umet slovo anglicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A.S. Pergill 8.2.2007 10:24

"Fonetickým zápisem"

mám na mysli převedení písmenek (v podstatě jakékoli abecedy) do mluvené řeči a naopak pomocí nějakého jednoduchého algoritmu a pokud možné bez výjimek. To je něco, co v angličtině neexistuje, i rodilí mluvčí se učí psanou angličtinu v podstatě jako cizí jazyk (a nerodilí se učí ty jazyky dva). Angličtina je snad jediný evropský jazyk, kde se musí u všech slov uvádět ve slovnících vedle psané podoby i výslovnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jm0 8.2.2007 18:18

Re: "Fonetickým zápisem"

francouzština?

leda snad že francouzi to nikdy nepíšou, protože to přece má každej vědět..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiri 8.2.2007 22:53

Re: "Fonetickým zápisem"

Pane Pergille, s veskerou uctou vam musim rict, ze projevujete mezery v lingvistice  a to silne. Foneticky zapis je opravdu vymysl lingivistu (ta zminena IPA) a to co vam pripada nefoneticke pripada naramne foneticke jinym

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 8.2.2007 10:46

Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Vzhledem k tomu, že mé děti právě začaly školní docházku, tak vidím, jak je čeština těžký jazyk a jak se jeho mluvená podoba s tou psanou vůbec neshoduje (my znalí už to ani nevnímáme). Když vezměte i/y, s/z, mě/mně, h/ch, v/f, š/ž, ..., tak vás můžu ujistit, že slov, kde se naprosto nepravidelně liší výslovnost od psané podoby je kolem 70%. Ale došlo mi to teprve, když jsem viděl první diktáty mých dětí.

Navíc v češtině je nepravidelných 100% zájmen (tedy, pokud nepočítáme, že každé zájmeno má vlasní pravidlo pro skloňování), 100% podstatných jmen (když uvážíme, že pro zvolení správného pravidla pro skloňování podstatného jména je nunté znát jeho rod, a žádné pravidlo pro určení rodu podstatného jména není), 100% sloves (ano, jsou nějaké vzory pro časování sloves, ale jednak pro zvolení vhodného vzoru člověk musí umět minimálne tři tvary tohoto slovesa, a pak příliš mnoho pravidel je totéž co žádné pravidlo), atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal 8.2.2007 15:15

Re: Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Ackoliv castecne souhlasim s druhou casti vaseho prispevku, v prvni casti jste skutecne prestrelil. Ano, cestina nema presne bijektivni zobrazeni vyslovnostni podoby do podoby psane, spravne upozornujete na me/mne atp. Nicmene, existuji prisne striktni pravidla vyslovnosti, tedy jinymi slovy, v cestine je ZCELA JEDNOZNACNE jak vyslovit napsany text, pokud se naucite nekolik ZCELA OBECNYCH pravidel, jako napriklad ze "mě" se cte n;mňe], stejne tak jako "mně" atd. Snad jedinou vyjimkou je slovo "panický", ktere lze vyslovit dvema odlisnymi zpusoby se dvema odlisnymi vyznamy. Mate pravdu, ze obracene to neplati - slysim-li treba n;mňekí], skutecne nevim, ze spravne napsano je "měkký". Nicmene porad je cteni cestiny foneticke, bez vaznejsich vyjimek (zdali vubec nejakych). Stejne je na tom i spanelstina. Anglictina samozrejme toto postrada - proste nelze se naucit, ze dvojhlaska "oo" se cte jako "u", protoze se stejne dobre muze cist jako neco mezi "a" a "o" ve slovech "blood", "flood" atd. Anglictina v tomto smyslu skutecne je velmi primitivni a v zasade souhlasim s puvodnim prispevkem pana Pergilla. A to jsme se vubec nedotkli toho, cemu anglicky mluvici lide rikaji jednoduse "accent", ale ve skutecnosti maji na mysli zcela odlisnou vyslovnost anglictiny v ruznych geografickych oblastech ci socialnich skupinach. Samozrejme ze dialekty existuji v kazdem jazyce a netroufam si posoudit, zda rozdil mezi kubanskou a kastilskou spanelstinou je vetsi nez rozdil mezi irskou a hawajskou anglictinou. No, abych to shrnul, myslim si, ze anglictina skutecne neni buhvijake terno a s jejim vitezstvim jako "svetoveho komunikacniho jazyka" je treba se smirit jako s holym a neprilis radostnym faktem, vyplyvajicim mnohem vice z historickych souvislosti nez ze skutecne vhodnosti a jednoduchosti anglictiny jako takove. Ona anglictina se zda velmi lehka do te doby, nez se ji skutecne musite dorozumet v mluvene reci...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pozorovatel 10.2.2007 5:47

Re: Re: Re: Doporučuji následujícíc expariment: (dal jsem to k předchozímu dílu až těsně před půlnocí)

Proc je anglictina "primitivni"?, jen proto, ze ji dost nerozumite?:)

Ale to ti vsichni ostatni narodove take cestine nerozumi a je snad tusim v nejakych pruzkumech jazykove-verejneho mineni razena co se tezkosti tyce hned za cinstinou. Nevim, mozna je to jen takova urban legend, ale neprekvapilo by mne to.

Co se svetoveho jazyka tyce neni to dane tim, ze by snad byla jaksi "nejsnadnejsi", ale stala se proste "nejpouzivanejsi" a nejake celosvetove sjezdy esperantistu s par set shromazdenymi s tim nic nenadelaji. Je to mezinarodni jazyk pilotu na cele Zemi, jnamornich kapitanu, jazyk recepci hotelu, mezinarodni korespondence a PREDEVSIM je to jazyk pocitacu, diky cemuz se na Zemi naucilo alespon zakladni anglictine vice lidi, nez kvuli cemukoli jinemu.Nesouhlaste, protestujte, ale tak se to proste udalo a tak to je.

Jazykovy "accent" neni o nic vetsi, nez je treba prave mezi vami zminovanou spanelsitnou. Ja to nepoznam, ale spanelsky mluvici lide si dobre uvedomuji rozdily sislave "prave" spalenstiny od Kubance, nekoho z Venezuely, ci treba Mexika.

Natozteprv Japonce, ktery mluvi spanesky!! :))))))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vileta, balík z Plzně :-) 8.2.2007 1:00

Re: To mi zní nadějně, ta těžká arabština

Muj dedecek mi kdysi vypravel, jak za 2.svetove zdravili v hospode, pokud se tam objevil nejaky Nemec se svym Hail Hitler. Cesi mu odpovidali zvednutou pravici a pozdravem "Na litr". A jakpak se to Nemcum libilo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doxa 8.2.2007 1:06

Re: Re: To mi zní nadějně, ta těžká arabština

Vzorně vyslovený árijský pozdrav (tzv. Bühnendeutsch) zní: Ajitlá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pozorovatel 8.2.2007 5:33

Re: Re: Re: To mi zní nadějně, ta těžká arabština

Spis ajLITLA!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 8.2.2007 9:24

Deutscher Gruss:

Hajtla! - a místo toho koncového a si představte to fonetické převrácené e, ano? Druhý ekvivalentní název: Hitlergruss. Tato běžná výslovnost v každodenním životě nemá ovšem co dělat s tzv. Buehnendeutsch, prosím, je právě jejím opakem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek