Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Hodnoty nejsou globální, nýbrž lokální
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 7.9.2016 17:38:)))))))))))))))))))
|
|
|
J. Šimek 7.9.2016 18:51Re: Objektivní hodnoty Ale madam, to neukecáte ... |
|
|
A. Alda 7.9.2016 12:56Samozřejmě, že Norimberský proces byl projevem moci vítězů nad poraženými. O žádnou spravedlnost nešlo. Mají-li jakékoli zákony zpětnou účinnost, jde o zvůli, nikoli o výkon práva. Teprve ex post vymyslet, co se nesmí, a za to minulé činy trestat, není žádná spravedlnost. Pouze porušení ženevských konvencí bylo možno v Norimberku trestat, avšak kupodivu za jejich porušení nikdo potrestán nebyl (vůči západním zajatcům je Němci dodržovali a vůči východním nemuseli, protože Sovětských svaz od nich odstoupil ještě před válkou). |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 13:36Re: Samozřejmě, že Norimberský proces byl projevem V Norimberku nešlo o spravedlnost? Chcete říct, že tedy nacisté OBJEKTIVNĚ nepůsobili žádné zlo, že se ničím vlastně neprovinili ?? Nevěřím, že to myslíte vážně, snad pouze nedomýšlíte, co píšete. Pokud jste byl někdy v Osvětimi, dokázal byste to, co tu píšete, prohlásit, když opouštíte brány tohohle tábora? |
|
|
J. Chaloupka 7.9.2016 10:00Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také civilizace a ta euroatlantická, které jsme součástí, je stále ještě nejvyspělejší. Ostatně i černoši nebo japonci nosí evropské šaty. Ale bohužel je to jen vnějšek. Nepochopí to, co se neříká. Např. slušné chování atd. Naše civilizace mohla vyspět protože v minulosti se oddělila moc církevní a světská. Ta světská nabyla vrchu a dovolila číst i jiné knihy než bibli, a také jiné myšlenky, než na boha. To bylo příčinou rozvoje naší civilizace a také úpadek té arabské, která cca v 13. století uzavřela světské myšlení a dovolila číst jen korán. To bohatství ale vzbuzuje závist no a jejím produktem je tzv. migrace chudáků. Bohužel neví, že pokud se toho jejich náboženství nezbaví, zničí i ten náš svět. Pokud si ho včas neochráníme. |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 10:23Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Rozvoj západní civilizace sice zřejmě podnítilo rozdělení moci světské a moci církevní, ale nikoliv jednoduše v tom smyslu, že se snad světská moc emancipovala od moci církevní a tím došlo k dějinné výhře naší civilizace To, co působilo jako evoluční motor, byla ona bipolarita sama(!). Jednoduše - působil zde princip konkurence: Jakmile jedna složka moci (ať už světská nebo církevní) začala myšlenkově stagnovat, okamžitě toho využila mocenská složka polaritní a začala se drát kupředu. Proto právě tuto POLARITU je třeba, aby si Západ zachoval. Bez církve, která by byla schopna alternovat světskou moc, tato laická moc sama o sobě velice rychle zdegeneruje (to konec konců vidíme na sluníčkářském lidskoprávním humanismu dnešní doby). Je v zájmu západní civilizace podporovat obě "plíce", kterými naše civilizace dýchá - světskou autoritu právě tak jako autoritu církevně náboženskou. Ba dokonce měla by podporovat i to, aby aby obě tyto autority stály myšlenkově "proti" sobě |
|
J. Heincl 7.9.2016 10:28Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Souhlasím. Perfektně jste vyjádřil snad hlavní problém euroatlantické civilizace, která se odklání od duševna a směřuje jen k materiálnu. |
|
|
R. Morava 7.9.2016 10:28Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Ano, to zní zajímavě. |
|
|
A. Alda 7.9.2016 13:00Inu, zlatá konkurence. Ale není to tak jednoduché. K takové konkurenci státu a duchovenstva došlo na mnoha místech na zeměkouli (např. Indie, Čína), ale civilisace evropského typu tam nevznikla. Doporučuji tento starší rozbor: http://www.osel.cz/988-evropa-evropane.html |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 13:39Re: Inu, zlatá konkurence. Nejde o konkurenci státu a duchovenstva, ale o stát a církev. Koeexistence a rivalita státu a Církve (Církve jako instituce!) byla tím životodárným prostředím pro vznik západní civilizace. |
|
|
R. Langer 7.9.2016 13:15Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Hm, s tou "konkurencí" bych to nepřeháněl. Církev měla dost starostí, když si "konkurovali" například katolíci a protestanti, a teprve, až se přestali řešit takové blbosti, tak byl čas na skutečnou průmyslovou revoluci, a na to náboženské blouznění se mohli konečně všichni vykašlat. Jinak jsem si jistý, že laická moc, stejně jako morálka, bez církvě nijak zvlášť nedegeneruje, protože s vírou nemá zhola nic společného. Nebo spíš právě proto. :-P |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 13:46Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Morálka má s vírou mnoho společného: Ateismus totiž musí tvrdit RELATIVITU morálky (jak to tu nakonec vidíme v diskusi). Ale to je obrovský problém. Jakmile řekneme, že objektivně neexistuje žádné dobro a zlo, pak objektivně neexistuje vina, ani spravedlnost. My tak ale nedokážeme fungovat. Kolik lidí říká: Kdyby existoval nějaký Bůh, nemohlo by být na světě tolik zla ... Ale pokud dobro a zlo objektivně neexistuje, co je to za praštěný argument? To už je ze své podstaty zcela mimo mísu ... ;o) |
|
|
R. Morava 7.9.2016 10:27Re: Musíme si připomenout, že kromě kultur, existují také Ano to máte pravdu, ale odluka církve od státu je jen jedna část. Jde vůbec o svobodu a demokratickou kulturu a hlavně tradici. Křesťanství ve svém základu (Nový Zákon) nebylo nikdy tak sešněrované pravidly jako Islám (Korán, Hadžisy) nebo i Starý Zákon. Vždyť právě Ježíš měl se zákoníky velké problem. Co se týká nenáboženského aspektu, mluví se o antických základech demokracie. Ale důležitá je i tradice germánské a keltské sněmy, jejímž důsledkem je podle mne Magna Charta. Jinými slovy vše souvisí s dlouhodobou tradicí, kterou nevytvoří nikdo ze dne na den. Pokud přijmete rychle do země 10, 20 procent lidí kteří nenásledují tyto tradice, civilizace se rozloží. Nezbývá než vyžadovat po migrantech dodržování psaných a nepsaných pravidel, nebo je nepouštět. Protože máme v Evropě 5 kolonu multikulturalistů není možné přijímat migranty z Blízkého Východu ani Afriky. |
|
|
M. Pivoda 7.9.2016 9:45Robejšek se evidentně mýlí. V čem? Robejšek: "Ještě pozoruhodnější je však to, že současná západní civilizace nedokázala - a zřetelně je toho den ode dne méně schopná - svůj hodnotový systém skutečně globálně prosadit. Západní hodnoty nechce zbytek světa převzít." Statisticky lze bezpečně prokázat, že počet migrantů směřující do Evropy a USA několikanásobně převažuje nad počtem migrantů opačným směrem. Velkým pProblémem je ale "přeškolit" se na nový hodnotový systém. To trvá skutečně dlouho dobu - a někomu se to nepodaří vůbec. Příklad: Někteří Češi (i po čtvrt století v kapitalismu) stále ještě žijí duchem v socialismu. |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 9:58Re: Robejšek se evidentně mýlí. V čem? A v čem se Robejšek mýlí? To že do Evropy míří miliony lidí z jiných civilizačních okruhů, neznamená, že tito lidé chtějí přijmout hodnotový systém Západu. Zkušenost s muslimy spíše ukazuje na pravý opak: Že sice chtějí na Západ, aby si užívali jeho sociálně ekonomických výdobytků, ale současně by rádi témuž Západu vnutili svůj vlastní hodnotový systém (např. právo šárija). |
|
|
D. Procházka 7.9.2016 10:00Re: Robejšek se evidentně mýlí. V čem? Počet imigrantů vypovídá pouze o tom, že základní jodnota, tj. mít se lépe, je společná. |
|
|
M. Valenta 7.9.2016 9:26Život je boj nebo chcete-li soutěž Pokud se nebudeme snažit prosazovat vlastní hodnoty (nejlépe nenásilně) a hlavně je udržovat ( to mám moc nejde) , tak nám sousedi ty naše ostrůvky s těmi jejich hodnotami (většinou agresivnějšími), dříve nebo později zlikvidují. |
|
|
K. Janyška 7.9.2016 9:16Ano, je to tak, probíhá spontánní proces přebírání efektivnějších pravidel úspěšnějších skupin těmi méně úspěšnými a tento proces je jediný možný a tažný. Všechna socialistická svinstva v nařizování hodnot prostřednictvím zločinných, tzv. lidských, práv, samozřejmě aplikovaných s vždy s neúspěchem jak jinak, všude ve světě silou, včetně EU, v té zejména, jsou zavrženíhodná... Dzp. |
|
|
P. Čech 7.9.2016 8:29Pravda Co se týče obecné platnosti hodnot, má autor pravdu. Žádné hodnoty nejsou a ještě velmi dlouho nebudou globální, čili obecné. I hodnoty t.zv. západní civilizace jsou velmi různé a přitom poplatné náboženství, jejich sektám, ideologiím politickým a pod. Mnohdy i v rámci jednoho státu jsou hodnoty různé.Nesouhlasím pouze s bodem 4. "Humánnější hodnotový systém" je významový nesmysl. Co je to "lidštější hodnotový systém"? Lidských hodnotových systémů je mnoho a jsou navzájem různé, polatné místnímu vývoji a kultuře. Z pohledu nezúčastněného může tedy být systém lidský či nelidský, nikoliv však lidštější či méně lidský. Vlastně nezúčastněným v této věci není nikdo, protože každý má nějaký ten hodnotový systém. |
|
|
I. Schlägel 7.9.2016 8:53Re: Pravda Šabatová Vám to vysvětlí. |
|
|
P. Čech 7.9.2016 8:58Re: Pravda Tato, mírně řečeno husička, vysvětluje mnohé. Obvykle to, čemu naprosto nerozumí a podle toho to také vypadá. Jsem ochoten si nechat vysvětlit všemožné věci, nikoliv však od této paní, která, zdá se, nerozumí ničemu, zato však má funkci. |
|
|
F. Kusák 7.9.2016 9:27Re: Pravda Víte, problém se Šabatovou je jedna věc, ale věcí druhou je, že dehonestovala úřad, který celkem obtížně vznikal a řada politiků zpochybňovala jeho potřebu, např. V. Klaus. Naštěstí byl prvním ombudsmanem Otakar Motejl, jistě morálně i odborně významná osobnost. Špatný určitě nebyl ani Pavel Varvařovský, který nakonec odstoupil. Tady je dobře patrné, jak dlouho se dobré renomé vytváří a jak rychle se dá zničit, zejména, když jsou na pozice dosazováni lidé nikoliv podle svých schopností, ale podle politických čachrů. |
|
|
P. Čech 7.9.2016 12:58Re: Pravda Politických čachrů, které jsou tím hlavním atributem naší politiky a to již od roku 1920. |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 10:03Re: Pravda Robejškův postoj vycházoí z premisy, že lidé si hodnotový systém (co to jsou hodnoty) vytvářejí. Není to ale postoj jediný myslitelný, existuje opačný apriorní přístup, který říká, že lidé hodnotový systém (co to jsou hodnoty), objevují ... to, že má každá kultury jiný hodnotový systém, pak nemusí vůbec znamenat, že neexistují objektivně platné hodnoty, ale pouze to, že v poznání objektivně platných hodnot (například život, jako dost základní etická hodnota) se tyto kultury více či méně přibližují pravdě. |
|
|
P. Čech 7.9.2016 13:01Re: Pravda Pod pojmem "život" rozumíte co? Život obecně (všichni živočichové či rostliny) a nebo život člověka? |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 13:51Re: Pravda V dvou a půl tisíciletém trvání západní civilizace existzovala naprostá shoda mezi řecko-římským filozofickým myšlením a judeo-křesťanským nýáboženským myšlením, že dobro a zlo je v zásadě (na nejobecnějí rovině) bytí a nebytí. Život a smrt jsou už určité konkretizace. Ano, život je dobro a smrt je zlo. Proto konec konců Albert Schweizer formulovakl etiku jako "nauku o úctě k životu" ... |
|
|
P. Čech 7.9.2016 19:00Re: Pravda Proč by smrt měla být zrovna zlo. Smrt je součástí bytí |
|
J. Pospíšil 7.9.2016 23:38Re: Pravda Lidi jako celek se neshodnou ani na těch základních hodnotách, které my, lidé z Evropy, máme vlastně za axiomy, jako že bytí je víc jak nebytí, že aktivita je víc jak pasivita, a že pokrok existuje. Na tom, že čestný člověk nechce ztratit tvář, je hrdý na poctivé jméno (rod, erb), hájí svůj prapor a drží slovo se už nehraje ani v našich končinách. Kde jsou ty doby, kdy lidé znali Kiplingovu pozoruhodnou báseň Když... |
|
|
R. Morava 7.9.2016 10:41Re: Pravda To si myslím, že je pravda částečně. Na jedné straně všechny hodnoty nejsou globální a obecné a o tom je ten článek. Nikdo totiž neznáme universální Boží vůli. Nelze úplně jednoznačně argumantovat, jestli je humánnější Budhismus věřící na převtělování nebo Křesťanství zdůrazňující lásku k bližnímu ale pro někoho má velkou sešněrovanost. Na druhé straně o kamenování a zabíjení nevěřících se dá jednoznačně říct že nehumánní je. Jiná věc je jestli máme právo násilně bojovat proti zemím které jsou takto nehumánní. Pokud na nás neútočí... |
|
|
P. Remeš 7.9.2016 10:46Re: Pravda Nikdo neznáme Boží vůli, to je pravda. Nikdo ale z nás nezná ani pravou povahu Vesmíru (nevíme, co je temná hmota, nevíme, co je skrytá energie, nechápeme podstatu principu neurčitosti atd.), přesto ale můžeme oprávněně říkat, že v přírodovědě, některé věci nejsou pravda a některé věci pravda jsou. Samozřejmě, že v prohlubování našeho poznání (světa či hodnot) se pouze stále blížíme objektivní pravdě, ale to neznamená, že různá naše poznání lze nivelizovat a říct, že je to vlastně jedno, který pohled na svět či světonázorový systém hodnot přijímáme. |
