Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POTRAVINOVÁ KRIZE: Kdo nasytí třetí svět
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ladislav N. 2.2.2010 12:12Re: Zemědělská produkce přestává stačit růstu světové populace. Pak je třeba zastavit růst světové populace. A ne řešit neustálé požadavky na vyšší a vyšší produkci potravin. |
|
|
janoryna 2.2.2010 13:16Re: Zemědělská produkce přestává stačit růstu světové populace. přesně tak ! |
|
|
Jura Jurax 2.2.2010 13:53Re: Zemědělská produkce přestává stačit růstu světové populace. Zastavit růst světové populace... ale jak? Jediná účinná metoda je použít zásob ZHN z dob studené války, co se teď kvůli všelikým dohodám a kvótám likvidují - metoda je ovšem poněkud nehumánní. V rozvinutých zemích Západu to až tak problém není, tam růst populace stagnuje už dlouho až tak, že populace nežádoucně stárne. V Číně taky ne - ÚV poručí a lid poslechne (a kdo neposlechne, s tím bude zatočeno jako s nepřítelem lidu). Ale jinde, v zemích primitivních není síly, co by to proasadila, v zemích demokratických zase by tohle zákonodárné sbory okecávaly několik generací bez patrného účinku. |
|
|
JaS 2.2.2010 14:04Re: Zemědělská produkce přestává stačit růstu světové populace. Jak? Neživit ty, co se sami uživit neumějí a jen se množí! Ještě nás nenávidí za to, že je živíme! |
|
|
Historik 2.2.2010 12:11Být relativně soběstačný v produkci potravin je naprosto nutné k přežití za mimořádných situací. Autor si nicméně sám odporuje, když píše, že máme povolit dovoz potravin se zemí, kde lidé nemají co jíst. Takovým mementem byl dovoz sovětské pšenice v době, kdy tam na venkově řádil bolševiky úmyslně vyvolaný hladomor a v USA se přebytky pšenice pálily. |
|
|
autor 2.2.2010 22:09Re: Být relativně soběstačný v produkci potravin je naprosto nutné k přežití za Tak takhle jednoduchý pohled na svět vám závidím. Hint: jen z třtiny se asi populace neuživí a i desetinásobné přebytky jsou k ničemu, když je není komu prodat. |
|
|
lesov 2.2.2010 11:54Kde jsou smajlíci a ... Otázka nezní "Kdo nasytí třetí svět" ale kdo najde tolik odvahy a svědomí a nechá ho konečně chcípnout. ...kde jsou doporučení, nevystupovat pod svým jménem?! PS. Daně platím pravidelně, hlad mívám málokdy ale zpívat se mi nechce a teď už ani nucený úsměv pomocí smiles... :o/ |
|
|
žaba(k) na prameni 2.2.2010 11:48Pan autor tvrdí, že na světě každých 5 vteřin zemře hladem jedno dítě. No to je zajímavé. Ale proboha, proč tihle a taky rodičové, co své děti nejsou schopni uživit, ty děti dělají ?? Pokud někomu umře hladem dítě, měl by dostat doživotí za vraždu svěřené osoby. Tedy pokud v té které zemi nemají zaveden trest smrti...... |
|
|
lesov 2.2.2010 12:11Re: Pan autor tvrdí, že na světě každých 5 vteřin zemře hladem jedno dítě. Proč? V desateru není nic o ššukání v souvislosti s hladověním a taky se tam píše "nezabiješ" ale o umoření hladem nic. To si potom musí každej zodpovědět tam nahoře, proč ššukal, když na krmení neměl. |
|
|
jarea 2.2.2010 13:03je to složitější každá společnost má takzvanou rozvojovou strategii a v minulosti bylo vždy výhodné, když počet příslušníků skupiny byl větší a tím byla skupina silnější. Některé skupiny- muslimové např.- na tyto strategie spoléhají dodnes. Náboženství, která právě vznikala v době výhodnosti těchto strategií, navíc k nim podněcují, zakazují antikoncepci atd. Další strategie je kvantita versus kvalita. Buď je hodně potomků, o které se nestarám a z nichž někteří přežijou, a nebo jich je málo, rozhoduje kvalita a je třeba se o ně hodně starat. Tato strategie může být i vnucená okolím. |
|
|
Ludva 2.2.2010 11:45Řady Mám dojem, že to lidstvo na grafu roste řadou aritmetickou, tedy lineárně. Protože ve vyspělých zemích populace stagnuje nebo i klesá, tak to vyrovnává geometrický (exponenciální) růst v chudých zemích. Pomoc je snadná. Donutit je ke kontrole porodnosti metodou Číny a masívní pomocí v antikoncepci. Potravinovou pomocí ani náhodou. |
|
|
Ludva 2.2.2010 11:49Re: Řady Pardón, tam není rovnoměrná stupnice, překreslovat se mi to nechce. |
|
|
Kokon 2.2.2010 11:20Ještě nebyla zmíněna souvislost mezi "zelenou revolucí" a populační explozí zemí třetího světa. To my sami jsme jim dali dostatečnou materiální základnmu, se takto namnožit. Myslíte, že další zelená revoluce skutečně pomůže, nebo bude mít úplně stejný efekt? Zbytek toho, co jsem měl k článku na srdci už bylo níže vyřčeno. BTW, cestou do Alp se někde stavím na dobrej stejk. |
|
|
RomanL 2.2.2010 11:32Re: Ještě nebyla zmíněna souvislost Zelená revoluce je snad vyhubit přebytečné lidstvo, né ho namnožit, ne? A o to se zelení snaží všemi způsoby, zejména podporou šíření nemocí a hladomorů - a jsou v tom poměrně úspěšní, zejména v těch "zemích 3. světa". Je jenom na nás, jestli jim to dovolíme v těch našich zbylých dvou světech... |
|
|
ps 2.2.2010 11:48Re: Ještě nebyla zmíněna souvislost V tomto případě "zelenou revolucí" není myšlen nějaký šílený ekologistický postoj nýbrž technologický skok, kterého dosáhlo světové zemědělství v 60. letech. http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/78404/zemrel-norman-borlaug-muz-ktery-nasytil-svet |
|
|
mablung 2.2.2010 11:03prachy Co se Malthusiánského kolapsu týče, to už zde bylo částečně zodpovězeno. Jednak, hladomor je přirozená odpověď na přemnožení (nepřirozenou, ale o dost lepší odpovědí je antikoncepce), jednak nejsou peníze na zvýšení výroby potravin. Mohli bychom vyrábět více, ale nemáme solventní kupce. Problémem chudých zemí není nedostatek potravin, ale peněz. Jak i autor uvedl, na zemi je ještě dostatek místa na pěstování plodin, ale nejsou investoři (a nebo ti investoři narazí na překážky). Co se dovozu/vývozu potravin týče, je ten článek docela zajímavý. Zatímco na jednu stranu uvádí že Thajsko/Vietnam zastavují své vývozy, na druhou stranu žehrá že nechceme dovážet potraviny z Afriky. Tj. z oblasti kde jsou nedostatkové. Není v tom kapku rozpor? Co se GMO týče, proč by EU mělo zvyšovat výnosy pomocí GMO, když neví co přebytky? Autor je asi celkem nalevo, jinak si nedovedu vysvětlit jeho výlevy nad tím kolik projíme a projezdíme. Tahle apelace na city je stará a provařená. Problémem je populační exploze v třetím světě, ne můj oběd. Ale to už nezní tak dobře. V současné době je móda projevovat starost o osud světa, lidé starající se o svůj oběd jsou považováni za kapku přízemní ... |
|
|
RomanL 2.2.2010 11:29Re: prachy Kdyby se KAŽDÝ HLAVNĚ staral o svůj oběd, možná by tolik lidí nehladovělo. Ale málokomu to vysvětlíte. |
|
|
jojo 2.2.2010 15:09Re: prachy Vase stoleta babicka? Jednolete dite? Jednoruky bratr? Mel byste se stydet. |
|
|
lojza 2.2.2010 19:30Re: prachy V Chánově je těch babiček nepočítaně :D |
|
|
autor 2.2.2010 22:12Re: prachy Tak už jsem podruhý za levičáka! Super! Jinak ten "protimluv", viz můj příspěvek "hint" výše. |
|
|
františek 2.2.2010 10:32Nikdo je nenasytí Prostě zemřou hladem. S tím se nedá nic dělat. Musejí se především vzdělávat, aby neměli v rodině více, než jednoho potomka. Snad to nezní nehezky nebo, nedejbože, nesociálně. |
|
|
Cricket 2.2.2010 10:31Otázka Dvakrát jsem zaslal k článku komentář. Dvakrát jsem si dával záležet, aby v něm nebyla skrytá reklama, či vulgarismy a už vůbec neměly rasistický obsah. Dvakrát mi to ten redakční e-šmok spolkl. Vzhledem k tomu, že cenzura zde překračuje meze, které jsem si stanovil, upouštím od diskuse a budu se jen dobře bavit. |
|
|
jarda 2.2.2010 10:29já bych poslal vedení NP Šumava do Afriky, kde by důsledně dbalo na zásadu bezzásahovosti. A pomohlo by to i Šumavě. |
|
|
jarda 2.2.2010 10:27já bych |
|
|
neokolonialismus 21. století 2.2.2010 10:23potravinová bezpečnost státu Bohaté vlády a korporace začínají zkupovat miliony hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích s cílem zajistit si dlouhodobě přísun potravin. Jacques Diouf, šéf organizace OSN pro potraviny a zemědělství, varoval, že to může vést k "neokolonialismu", kdy chudé státy budou produkovat potraviny pro bohaté státy na úkor vlastního chudého obyvatelstva. Stoupající ceny potravin už vyvolaly "druhou vlnu kolonializace" Afriky. Tento týden oznámila jihokorejská firma Daewoo Logistics, že má v plánu pronajmout si na Madagaskaru na 99 let milion hektarů zemědělské půdy. Plánuje tam do roku 2023 pěstovat ročně 5 milionů tun pšenice a na dalších pronajatých 120 000 hektarech půdy bude pěstovat palmový olej. Zemědělské pracovníky najme z Jižní Afriky. Výroba bude určena pro Jižní Koreu, která chce omezit svou závislost na dovozu potravin "Jsou to čistě komerční projekty, ale podkládá je bezpečnostní imperativ, nutnost zajistit spolehlivou dodávku potravin, program, který podporuje vláda," řekl Carl Atkin, poradce v britské firmě Bidwells Agribusiness, která pomáhá vyjednávat takovéto velké mezinárodní prodeje zemědělské půdy. Vláda Madagaskaru uvedla, že bude nutno vypracovat studii ekologických dopadů tohoto projektu, avšak návrh na investici od firmy Daewoo uvítala. Tento obrovský nájemní projekt je dosud největším z velkého počtu dohod o pronájmu zemědělské půdy, které byly uzavřeny od loňska, kdy začaly stoupat ceny potravin. Na potravinovém summitu v Římě letos v červnu bylo dohodnuto, že afričtí zemědělci mají dostat nové investice a rozvojovou pomoc, aby mohli pěstovat víc potravin. Avšak vlády a korporace v bohatých zemích, kde je málo zemědělské půdy, nečekaly na reakci světových trhů a snaží si zajistit dlouhodobý přístup k potravinám tím, že skupují zemědělskou půdu v chudých zemích. |
|
|
Lucius 2.2.2010 10:28Re: potravinová bezpečnost státu Pokud je ona zemědělská půda na prodej, je zcela zjevné, že ji její majitelé nepotřebují... |
|
|
realisté 2.2.2010 11:02Re: potravinová bezpečnost státu Tým pod vedením oxfordského profesora Davida Stucklera došel k závěru, že překotná privatizace si vyžádala v bývalém komunistickém bloku životy přibližně jednoho milionu mužů v produktivním věku. S jednou krizí si svět poradí, ale co když se jich sejde víc? Hlavní vědecký poradce britské vlády, profesor John Beddington varuje, že kolem roku 2030 postihne lidstvo znásobený efekt několika krizí najednou, které budou souviset s nedostatkem potravin, pitné vody a energie. Právě současná krizová situace ukázala, že spoléhání se jen na moudrost hrstky „renomovaných“ ekonomů, kteří „vědecky“ řídí armádu poslušných zaměstnanců (ve smyslu F. Taylora před 100 lety), by bylo pro občany současného demokratického státu velmi nemoudré (MP 09).. Konkurenceschopnost ekonomiky dle M. E. Portera. Jakékoliv rozumné protikrizové opatření vedoucí ke snížení negativních sociálních dopadů ve společnosti by proto mělo být současně posuzováno z hlediska dopadů na dlouhodobou konkurenceschopnost ekonomiky! |
|
|
Lucius 2.2.2010 11:07Re: potravinová bezpečnost státu Jakého profesora? Dave Stuckler je řadovým asistentem. O kvalitě jeho textu s imohou čtenáři Psa učinit představu zde: http://papers.ssrn.com/sol3/Delivery.cfm/SSRN_ID1086378_code355418.pdf?abstractid=1086378 |
|
|
RomanL 2.2.2010 11:25Re: potravinová bezpečnost státu Už aby tam ten neokolonialismus měli, potom možná nebudou chcípat hlady... |
|
|
Cricket 2.2.2010 10:23Pane Zaorale, |
