LM 27.1.2007 18:44

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Hezké. Ale blbě. Mezi teplotou a vnitřní energií je přímá úměrnost.

Pro jednu vodu je Q1=m1.c.T1, pro druhou  Q2=m2.c.T2. 1.termodynamický zákon snad nepopřete. Po smíchání je Q=Q1+Q2 (vlastně zákon zachování energie) , m=m1+m2 (zákon zachování hmoty),  T=Q/(m.c)=(m1.c.T1+m2.c.T2)/((m1+m2).c). Pokud ovšem m1=m2=1kg, pak T=(T1+T2)/2. Pokud chcete, klidně si to ověřte experimentem, jestli nevěříte.

Z toho ovšem vyplývá, že jediný způsob průměrování teploty, který vyhovuje zákonu zachování energie, je aritmetický (případně podle hmotnosti vážený aritmetický) průměr.

Promiňte, víc pro blbý už to vysvětlit neumím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 27.1.2007 20:04

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

To, co popisujete, platí pro uzavřený homogenní systém v rovnováze. Jak sám dobře víte, takový systém  nemá s klimatem, atmosférou a počasím  nic společného.  Pro názornost Vám dám extrémní příklad.  Vemte kostku suchého ledu (tuhý CO2), změřte její teplotu, vemte nádobu s vodou, změřte její teplotu. Spočítejte Váš jedině správný aritmetický průměr. Pak to smíchejte. Změřte teplotu. Tato teplota nebude mít s tím Vaším "jedině správným" průměrem nic společného. Osobní invektivy vynechávám, na ty jste machr Vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 27.1.2007 20:15

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Chcete mě rozesmát?

1. Ten příklad, na který mi pan Brezina neodpověděl, je taková školní hříčka a týká se homogenních systémů v rovnováze. Tam tedy průměrnou teplotu spočítat lze, a to jako aritmetický průměr (stejná látka, stejné hmotnosti). Chtěl jsem na něm jen ukázat, jak nesmyslně počítal profresor McKitrick průměrné teploty.

2. Pokud máte teploty vzduchu ze stanic, myslíte si, že nelze spočítat jejich průměr? Samozřejmě lze. Je jen otázka, jak je to vzorkování reprezentativní a jak se tedy spočítaná průměrná teplota bude lišit od té skutečné.

3. Pokud jde o příklad s CO2, tak to není homogenní systém, jsou tam dvě různé látky, navíc tam dojde k fázovým přeměnám CO2, takže by se do toho muselo započítat i příslušné skupenské teplo, ale výsledná teplota samozřejmě jde spočítat (jsou-li známy výchozí parametry). Tam by počítal aritmetický průměr jen blbec. Ale to je něco úplně jiného než počítat průměr teploty vzduchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 27.1.2007 22:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

K bodu 3 - nechcete tvrdit, že atmosféra je homogenní systém, že ne ?

k bodu 2 - jestli opravdu věříte, že existuje něco, jako "skutečná průměrná teplota" heterogenního otevřeného systému, který není v rovnováze, pak  jste vymyslel novou vědu a budete to muset zkoušet v nějakém jiném vesmíru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 27.1.2007 22:29

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Atmosféra jistě není homogenní systém. Právě proto je nesmysl počítat průměrnou teplotu jen pouhým průměrováním dostupných bodových teplot. Ale ona se taky takhle nepočítá. Odkaz do literatury jsem tu uváděl, jenže Vy zřejmě nevíte, jak se to počítá, že?

Do detailu vzato, Země není v žádném okamžiku v termodynamické rovnováze, ale v jakési kvazirovnováze. Právě proto se také nepočítají okamžité nebo třeba denní průměrné globální teploty, ale měsíční, sezónní nebo roční. Průměrování za delší období shladí vliv časově přechodných jevů, globální průměrování shladí vliv lokálních jevů. Tady nejde o okamžitý stav, ale dlouhodobý vývoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 27.1.2007 22:46

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Výborně, začínáte dělat pokrok. Akorát, že jste nahoře tvrdil, že "Z toho ovšem vyplývá, že jediný způsob průměrování teploty, který

vyhovuje zákonu zachování energie, je aritmetický (případně podle

hmotnosti vážený aritmetický) průměr." Nemůžete každou chvíli tvrdit něco jiného. A "podle hmotnosti vážený aritmetický průměr" je kravina - viz příklad se suchým ledem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 27.1.2007 22:52

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Už jsem tam psal, že pokud dojde k fázovým změnám, musíte vzít v úvahu skupenské teplo...

Pokud by ale ke skupenské změně nedocházelo, kdybyste místo suchého ledu tam hodil třeba šutr, tak průměrná teplota bude vážený průměr podle hmotnosti a specifických tepel zúčastněných materiálů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 27.1.2007 19:33

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Vetu "A průměr dvou teplot opravdu není teplota" by bylo dobre trochu vysvetlit i ostatnim. Chapu, ze je vlastne i blbost prumerovat pres mista s neidentickym tlakem a neidentickym slozenim (co se vodnich par apod. tyce) bez patricnych opravnych koeficientu ale Vy mate na mysli asi neco jineho. Teplotu jako miru treba velikosti vyzarovani (cele Zeme) apod?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 27.1.2007 20:04

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Zcela korektní průměrování je samozřejmě vážené, s váhami, odpovídajícími hustotě vzduchu. Vliv vodní páry je ale velice malý, pokud chceme počítat TEPLOTU a ne TEPLO. Pokud nedochází k fázovým přeměnám vody, je tam jen nepatrný rozdíl specifického tepla mezi suchým a vlhkým vzduchem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 27.1.2007 20:17

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Vaše výroky "Vliv vodní páry je velice malý" a "pokud nedochází k fázovým přeměnám vody" nemůžete myslet vážně -možná někde platí - ale určitě ne pro atmosféru,  klima a počasí - hájíte nehajitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 27.1.2007 20:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Ano, pokud se v tom nevyznáte (jako že ne), je překvapení, že termodynamika suchého a vlhkého (nenasyceného) vzduchu je velmi podobná. Poněkud jiné je to s nasyceným vzduchem, tam je ještě vliv fázových změn vody.

Doporučuji nějakou učebnici základů termodynamiky atmosféry a hledejte heslo "virtuální teplota"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 28.1.2007 10:37

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

No vidíte. Postupně jste ustoupil od jedině správného "aritmetického průměru". Začal jste to vážit hmotností. Když Vám to bylo vyvráceno, přidal jste specifické teplo a pak ještě neochotně vlhkost. Tahle Vaše  povyspravená  průměrovací metoda  platí  slušně pro uzavřený systém v rovnováze. Nechcete tvrdit, že podle takového systému modelujete klima, že ne. To, že k Vaší hypotéze chybí jakákoliv teorie nespravíte ani tisícem výkonných počítačů. To není nic proti modelům - nic lepšího vědci k dispozici nemají. Mimochodem, modelování se používá v chemickém inženýrství už asi 100 let. Proměnných je tam řádově méně (2,3, nebo6 a podobná čísla). Parametrizace se dá jakž takž proměřit v laboratoři. Zajděte za někým, kdo tomu rozumí, nejlépe kdo to přednáší, a poptejte se na spolehlivost a přesnost výsledků. A že tam jde o peníze, jelikož ten model se pak postaví a je prověřen praxí je jasné. Počítače na tom nezměnily vůbec nic. V atmosféře existuje pole teplot, pole tlaků a pole vlhkostí. Neexistuje teorie, která by vytvořila jediné číslo schopné reprezentovat to pole. Neexistence teorie znamená, že jakékoliv statistické metody nepomohou, protože pouze porovnávají změny v arbitrárně definované statistice vůči arbitrárně zvolené alternativě. Navíc,  teplotní signál vzniká v turbulentním a chaotickém deterministickém dunamickém procesu. Rovnice pro chaotický nosič nikdo neumí ani neví jak se k nim dostat. Zkraťme to. Jakýkoliv "průměr" teplot má pak  jen nepatrný fyzikální význam, na rozdíl třeba od průměru výšky studentů va třídě. Můžete jistě spočítat průměrné telefonní číslo v Praze. K čemu ale ten výsledek bude ? No  na závěr, vygůgloval jsem si toho McKitricka. Práci, kde vyvrací Mannovu hokejku, napsal s Ch. Essexem - to je profesor oddělení aplikované matematiky fyziky a výpočtů v komplexních dynamických systémech, jako je klima.

takže zkuste dopsat do těch jejich universit, aby vrátili diplomy a aby je vyhodili. Určitě budou rádi, že  jste odhali  dva diletanty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 28.1.2007 13:42

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Fajn. Takže jsme se nenápadně dostali od jednoduchého příkladu ke složitému systému. Tam to pochopitelně není tak jednoduché. Ono ale nemá cenu jít ke složitějšímu, pokud není vyřešeno to jednodušší. Takže se vraťme zpátky k tomu příkladu pro pana Brezinu. Tam jde o jednoduché homogenní izolované systémy a už tam jste se snažil zpochybnit pojem průměrné teploty (Váš příspěvek z 26.1. ve 20:51).

Tvrdíte tedy, že pojem průměrné teploty systému, složeného z oněch dvou jednoduchých "subsystémů" je nesmysl?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 28.1.2007 23:16

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

No, já jsem nereagoval na váš dotaz na pana Brezinu. Ani jsem ho nečetl (až teď). Reagoval jsem na Váš výrok "teplota je termodynamická veličina ve smyslu hmotnostní hustoty tepelné energie", což je zkrátka pitomost, která by z úst člověka, který si říká klimatolog, zaznít neměla. To snad teď už taky chápete. No a vraťme se tedy k Vašemu příkladu pro pana Brezinu. Ani tam nemáte pravdu. Například změním tlak při smíchání a kde jste se svou "jedině správnou průměrnou" teplotou. Musel byste říct, že se jedná o uzavřený systém v rovnováze  a za stejného tlaku. To jste ale neřekl. A pokud byste to náhodou býval byl řekl, bylo by jasné, že takové podmínky se nevyskytují v žádném místě, kde je sledována teplota pro meteo a klima účely. Takže ještě jednou a naposledy, ano průměr dvou a více  teplot je číslo, které má v zemské atmosféře nepatrný fyzikální význam.  Pokud to přeženu pro názornost, tak je to opravdu podobné průměrnému telefonnímu číslu Prahy. Chápu samozřejmě, že žádné lepší sady údajů nejsou k dispozici a musí se snimi tedy pracovat. Vědec by měl ale poctivě přiznat míru nejistoty a ne to vydávat za suverénní pravdy. Naštěstí se věda neřídí  názorem většiny - tím se řídí politika.

A tomu McKitrickovi byste se měl omluvit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 28.1.2007 23:28

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

I McKitrick průměroval teplotu, navíc by v uvedeném příkladu (nechť je to tedy uzavřený a navíc izolovaný systém v rovnováze a při konstantním tlaku) došel k průměrné teplotě 20,2. Tomu se fakt omlovat nebudu ani omylem.

Co je teplota? Vnitřní energie systému, dělená specifickým teplem (u plynů specifickým teplem při konstantním objemu) a hmotností systému. Pro vzduch je to tedy míra vnitřní energie hmotnostní jednotky vzduchu. Souhlasíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 29.1.2007 0:59

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Nesouhlasím. Teď už fakt blábolíte nesmysly. Vnitřní energie systému - co to je ? Vymyslel jste úplně novou fyzikální veličinu !!! Jak se to spočítá pro libovolný bod ? Jaká je "vnitřní energie" jaderné hlavice vteřinu před výbuchem a jak souvisí s teplotou vteřinu po výbuchu ? Termodynamika Vám napoví, jaký bude konečný stav, zadáte-li výchozí stav ale neříká nic o cestě k tomu stavu. Člověče, proč furt sem motáte extrémní teoretický příklad jednoduchého uzavřeného homogenního systému v  rovnováze ?  Tam pak pojem průměrná teplota ztrácí smysl, protože teploty naměřené v každém bodě systému budou stejné. O takovém systému se nikdo nebaví a klimatolgie zcela určitě ne. Teplota fakt není energie něčím podělená tak aby to platilo všude stejně. To je omyl omluvitelný u mnoha lidí ale ne u Vás. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 29.1.2007 8:57

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Napište mi tady, prosím, první termodynamický zákon (dříve první hlavní věta termodynamická) pro plyn, buďte tak hodný...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 29.1.2007 9:02

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

A tohle celé (http://en.wikipedia.org/wiki/Internal_energy) je asi taky blbost, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 29.1.2007 23:27

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Ne, to je úplně dobře. Akorát, že jste to nepřečetl celé. Vnitřní energie není fyzikální veličina ale termodynamický parametr systému. Nelze změřit. Za určitých striktních podmínek (které se v atmosféře nikde nevyskytují) lze změřit jeho změnu.  A zanedbat můžete třeba relativistický efekt při výpočtu rychlosti vystřeleného náboje v jedoucím vlaku. Zanedbat ho můžete proto, že se dá spočítat že ten efekt je o několik řádů menší. V atmosférických jevech prostě nevíte, co můžete zanedbat a co ne (motýlí křídla). To přece víte, proto se používají modely. Zkrátka a dobře není možné rozhodnout, jaký že průměr teplot je ten správný, aby měl fyzikální význam. A ten McKitrick když spočítal těch 20,2 stupňů, tak tím jen dokazoval, že když zvolíte jiný způsob průměrování, tak místo poklesu dostanete nárůst průměrné hodnoty. Špatně jste to pochopil, nebo vůbec nečetl.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 30.1.2007 8:34

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Vnitřní energii lze vyjádřit právě pomocí teploty (v nitřní energie plynu je úměrná jeho teplotě). Tyhle dvě veličiny spolu dost úzce souvisejí.

Ještě jednou bych doporučil nějaký úvod do základů termodynamiky atmosféry, tohle bude určitě hned někde na začátku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 30.1.2007 23:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Teď už si ze mě děláte srandu, anebo jste nepochopil vůbec nic. To, co píšete v prvním odstavci, platí za jistých velmi specifických a striktních podmínek, jaké se v atmosféře NEVYSKYTUJÍ. Teplota není množství ničeho. Je to intezivní veličina, podobně jako třeba tlak. Hlavně to není teplo. Copak si nedovedete představit systém, jehož energie stoupne a teplota klesne ? Možná jste přečetl úvod do základů termodynamiky atmosféry, ale fyzika a termodynamika šly mimo Vás (hlavně jste si škrtnul ve slově termodynamika tu druhou půlku slova).  Ta vaše vnitřní enrgie je fakt jen pomocný parametr systému, ne veličina. Mám pocit, že mě chcete přesvědčit, že 20W reproduktory u Vaší hifi věže  musí dávat stejně světla, jako  20W žárovka ve Vaší lampičce. Fakt doporučuju promluvit s někým, kdo rozumí fyzice a termodynamice, nejlépe s někým, kdo to přednáší. Objevíte nový a úplně jiný svět. Hlavně mu ale neříkejte, co děláte. Mohlo by ho klepnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 30.1.2007 23:17

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

OK. Tak mi jistě rád vysvětlíte první termodynamický zákon pro plyn, hezky člen po členu. Pro Vás to bude hračka...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 31.1.2007 22:19

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Říkáte pro plyn, ale předpokládám, že myslíme oba atmosféru - určitě nemyslíme ideální plyn v uzavřeném systému v rovnováze, že ne.

Ale vždy't je to v tom odkazu z wikipedie, co jste sem dal , docela  dobře vysvětleno. A když v té stránce kliknete na "first law of thermodynamics" tak je to tam úplně dobře.  Nesmíte ovšem "nevidět" ta malá písmenka "d" a "řecká delta" před U,Q a W. Přírodní jevy lze popsat diferenciálními rovnicemi. Řešením dif. rovnic nejsou čísla, ale funkce - popisující vztahy mezi proměnnými. Máme-li funkci, můžeme vesele zanedbávat např. vlivy o několik řádů menší a zvolit správnou "průměrovací" metodu . Navíc  víme "jaký má být výsledek". Ta "řecká delta" značí, že takové funkce nelze nalézt anžto jsou detereministické - path dependent. Přece jste musel slyšet o nelineárních dif. rovnicích  a jaká mají (spíš nemají) řešení.  Nemáte-li funkci, nemůžete rozhodnou jaká "průměrovací" metoda je ta pravá a čím to vážit a co zanedbat (motýlí křídla). A protože neumíme dělat klimatologické experimenty, nevíme ani, jaký má být výsledek. O chaosu a Lorenzovi už byla řeč. Přece proto se dělají modely - nic lepšího nemáme. Nechce se mi věřit, že toto vše nevíte. Buď si ze mě děláte srandu, nebo jste nikdy nestudoval přírodní vědy na vysoké škole.  Líp to neumím - neživím se přednášením. Vykašlete se na knihy a wikipedii, promluvte si s někým kdo  přednáší fyziku a termodynamiku..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 31.1.2007 22:55

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

No, v meteorologii se rozhodně používá termodynamický zákon v diferenciálním tvaru a pro elementární objem vzduchu ("vzduchovou částici" - nemá samozřejmě nic společného s elementárními částicemi!). Ten elementární objem vzduchu můžete považovat za systém v TD rovnováze.

Vlastnosti té vzduchové částice se za podmínek, běžných v atmosféře, jen zanedbatelně liší od ideálního plynu.

Napište mi tady, čemu se rovná člen dU pro plyn...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 1.2.2007 23:34

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Řešením diferenciální rovnice není číslo, ale funkce (vzorec, rovnice). Tu funkci, tak aby platila všude, kde chcete měřit a "průměrovat" teploty, MUSÍTE znát, abyste mohl rozhodnout jak "průměrovat". Pak můžete začít uvažovat co a kdy lze zanedbat  a můžete zjednodušovat a ten "průměr" bude mít smysl srovnat s průměrem třeba před 10ti lety. Z definice a z povahy věci, ta funkce NEEXISTUJE.  To, že za nějakých striktních, statických, podmínek, které v atmosféře neexistují, lze takovou funkci nalézt, nemá žádnou souvislost s tím, o čem se bavíme. To je matematika, tu neošidíte.

To, co popisujete, je nepochybně užitečná pomůcka, která umožní lépe předpovědět (nikoliv vypočítat) jestli bude bouřka, a jak asi velká. Rozhodně to není "použití diferenciální rovnice". A s klimatem a jeho předpovědí to nijak nesouvisí. 

Vidím, že se točíte v kruhu. Debata postrádá smysl. Rozsah Vašich neznalostí by vydal na pět takových článků, jaký jste napsal o panu Jaklovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 2.2.2007 0:03

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Takže čemu se rovná člen dU pro plyn? V učebnicích termodynamiky atmosféry je to hned na začátku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oteplovač 27.1.2007 20:10

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Ne, ne, myslím to přesně tak, jak to popisujete na začátku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 26.1.2007 21:16

Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Podívejte se na http://en.wikipedia.org/wiki/Intensive_property#Joining_systems, tam je to vysvětleno jak pro malé děti. Pro ten náš příklad si musíte samozřejmě dát ma=mb.

Stačí?

Kdo by tu dostal sardel z termodynamiky, Oteplovači?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasan 26.1.2007 21:28

Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

pane LM, tyhle teoreticke spory jsou jiste prevelice vzrusujici... mne by spise zajimalo. zda, na zaklade objektivnich dat, se

1) ldstvo na otepovani vyznamne podili

2) zde muze lidstvo oteplovani vyznamne ovlivnit - zatim pouze technicky - cena je az dalsi kategorie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 26.1.2007 21:33

Re: Re: Re: Re: Pan Brezina na mou "kontrolní otázku" neodpověděl.

Zase to nebudou úplně přesné informace, ono se to přesně ani neví a těžko někdy vědět bude.

ad 1) Významně - tj. nezanedbatelně proti přírodním procesům? S největší pravděpodobností ano.

ad 2) Pravděpodobně ano (jaderná energetika, vodíkové technologie), ale vzhledem k velké setrvačnosti klimatického systému by se dal zřetelný efekt čekat až za několik desítek let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek