H. Lukešová 18.1.2021 10:33

"Válku by musel vyhlásit Chamberlain...", což ovšem nebylo možné, protože Chamberlain byl antisemitou a slovanskými národy velmi pohrdal též, proč by kvůli neznámé malé zemi jako je Československo zatáhl Velkou Británii do války. I ve Velké Británii pochodovaly pronacistické jednotky, ne každý Brit byl pro válku s Německem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 11:24

No ale kvůli slovanskému Polsku, navíc se silnou židovskou menšinou, Chamberlain válku vyhlásil. S Polskem totiž GB, na rozdíl od ČSR, smlouvu měla. Není dobré události příliš zjednodušovat.

GB ani Francie nebyly na válku připraveny. Zdali by to "uhrály" v době Mnichova, těžko říci. Záleželo by na Němcích, jestli by "nevyměkli". Problém taky byl v neurovnaných vztazích ČSR/Polsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 18.1.2021 11:30

Sice Chamberlain válku Německu "vyhlásil", ale rozhodně tehdy Britové nebojovali, nechali Polsko napospas Němcům, kteří si Poláky vychutnali, prakticky se zachovali jako Stalin, který roku 1944 nechal Poláky tak trochu vykrvácet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 12:24

Bojovali tak, jak byli tehdy schopni. Nevím, jestli chtěli bojovat více, ale neměli prakticky ani čím, ani jak.

Stalin tehdy měl, ale zaručeně nechtěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 18.1.2021 12:49

Bojovali - Velká Británie a Francie - tak, jak byli schopni a hlavně OCHOTNI. A ochotni nebyli moc, vzpomínka na masakry Velké války byla ještě živá a nakonec Hitler útočil správným směrem - na východ. A na západě měl jen slabé krycí jednotky ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 13:20

S ochotou obyvatelstva se toho moc dělat nedá, pokud ho někdo neindoktrinuje dlouho a intenzivně, jako třeba Němci nebo sověti. A i tak to vyžaduje jistou připravenou půdu.

S tím správným směrem - na to měli myslet hlavně ti sověti, když si ho vybrali za spojence.

Slabé krycí jednotky - nejspíš jo. Jenže, zaútočit i na ty vyžaduje nějaké to plánování a logistiku, tedy přípravu. Obávám se, že chybělo obé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 13:27

Sověti si Hitlera nevybrali za spojence, Hitler jim jako spojenec zbyl, když spojenectví s nimi odmítli Francouzi, Britové i Poláci. Je spíš s podivem, že tak dlouho o spojenectví s nimi usilovali, když všichni jmenovaní na příkladu Československa předvedli, k čemu spojenectví třeba s Francií je a že jim Hitler rozhodně není proti mysli, pokud bude útočit tím správným - tedy východním směrem.

Terve když jednání v srpnu 1939 krachla, zavelel Stalin Molotovovi k uskutečnění připraveného Plánu B.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 13:31

Jediní, kdo si spojence nemohl vybírat, byli Finové.

Sověti mohli, ale nechtěli. Hitler nabídl nejvíc a byl nejblíž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 14:02

Britové nenabídli ani to spojenectví a Francouzi nedokázali ani přimět Poláky k souhlasu se sovětským průchodem, aby RA mohla otevřít druhou frontu proti Německu. Nevím, jak si bez toho představovali sovětskou pomoc v případě napadení Francie- nejspíš si ji ani nepředstavovali a počítali s německým útokem na východ, možná i ve spojení s Poláky, na který oni zareagují tak, jak zareagovali na útok na Polsko - tedy obsazením Maginotovy linie a úspěšným sezením v ní.

V Goebbelsově vyjádření "Sitzkriegem"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 18.1.2021 14:06

Já vím, že do historie nepatří co kdyby nekdyby, ale jeden autor článku na Arutz Shevě psal, že druhá fronta byla otevřena, což bylo dobře, ale příliš pozdě, že kdyby Západní Spojenci otevřeli západní frontu o nějaké ty měsíce dříve, mohly se zachránit tisíce Židů..., jenže to jsou jen dohady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 18.1.2021 14:40

Druhá fronta byla odevřena až když ji spojenci otevřít mohli. Kdyby ji otebřeli dřív, jak chtěl Stalin a jiní, bylo by to skončilo katastrofou a masakrem. Invaze musela být připravena. Obrovské zálohy v Britanii, lidská a materialní, příprava Francie, likvidace železničních spojů, telefoní sítě, atd. ....

Invaze nemohla přijít ani o den dřív !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 15:50

Možná. Ovšem vyhlazovací tábory byly na východě - v operaci Bagration osvobodil 1. běloruský front Majdanek a během viselsko-oderské operace 1. ukrajinský front Auschwitz včetně Birkenau. Nějaký Polák se zase rozhořčil, že kdyby RA nezastavila na Visle, mohla osvobodit Osvětim o půl roku dřív, což mi přijde jako chucpe...

Prostě armády dělají co mohou a co jim nepřítel dovolí. Nepřipravená invaze do Evropy mohla taky dopadnout jako Nájezd na Dieppe v srpnu 1942 - a i k té připravené měl Eisenhower vypracované dva projevy a rezignační dopis, pro případ že by nedopadla a Němci Spojence vytlačili z pláží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 17:19

" ... a Francouzi nedokázali ani přimět Poláky k souhlasu se sovětským průchodem, aby RA mohla otevřít druhou frontu proti Německu."

A jak historie ukázala, Poláci se obávali zcela důvodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 18.1.2021 14:02

No jo, Finům také žádný historik nevyčítá, že byli spojenci Němců..., jako jiným kolaborantům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 18.1.2021 14:08

Nakonec se pak přidali na vítěznou stranu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 17:20

Nepřidali. Jen uzavřeli se sověty mír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 17:22

Sověti je nejdřív zcela bezdůvodně napadli, takže pokud chtěli získat sověty ukradené území, nikdo jiný než Němci jim nezbýval. A jejich armáda došla jen na hranice, které platily před napadením a dál nešla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 13:16

Rudá armáda dělala v roce 1944 co mohla a rozhodně nenechala Poláky úmyslně vykrvácet.

Srovnání se "Sitzkriegem", který předvedli Francouzi a Britové v 39. roce je možné jen pokud přijmeme Prokopův předpoklad, že jejich armády nebyly schopné ničeho - což nelze vyloučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 18.1.2021 13:21

Jenže rok 1944-1945 se mluví v dějinách jako o "sovětském parním válci", to byla doba, kdy Rudá armáda hnala Němce ze SSSR zpátky do Německa.

Jo, teď jsem si náhle vzpomněla, že jste kdysi psal, že je to částečně chyba Poláků, kteří chtěli Němce vyhnat a Sověty nepustit a tím si můžou trochu za svou katastrofu sami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 13:29

I parní válec musí občas doplnit vodu a uhlí. Takže pokud by někdo tvrdil, že na konci ofenzívy a prodlouženými logistickými liniemi je možné dorazit třeba o dalších 300 km dále, tak kecá.

Jenže tady nešlo o stovky kilometrů, ale o několik, bohužel s překročením řeky. Na druhé straně zase obránci řeky měli povstalce v zádech, to taky moc nepřidá. Ta verze, že se Stalin rozhodl Poláky "vydusit" je asi nejblíže k realitě. A že si Poláci chtěli své hlavní město osvobodit hlavně sami, to je taky realita (podobně Francouzi). Jak to dopadne, to jim mohlo být jasné, měli a mají s Rusy své letité zkušenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 13:43

Když přišel 1. běloruský front k Visle, měl za sebou stovky kilometrů bojů, překonání Pripjaťských bažin, několik velkých ofenzivních operací, desetitisíce zabitých a zajatých Němců, zničenou celou AG Mitte a potřeboval už jenom své územní zisky upevnit vybudováním obrany na Visle. Podívejte se na mapu, kde je Bobrujsk a Minsk, které byly osvobozeny na začátku operace Bagration a uvědomte si, že veškeré silnice a železnice na území mezi nimi byly zničeny. A taky se koukněte na západ - po překročení Visly byla první překážka vhodná pro přechod do obrany až Odra. To je ale věc postupu až půl roku poté, viselsko-oderské operace.

To, že Poláci fatálně špatně odhadl situaci a pokoušejí se z toho vylhat báchorkami o Stalinem zastaveném útoku na Varšavu, je jiná věc - žádný útok na Varšavu Rudá armáda neplánovala, protože na to neměla prostředky. A Němci měli pořád dost sil k protiútokům a různým překvapením, jak předvedli západním Spojencům v Ardenách a ještě poté v Alsasku-Lotrinsku.

Historie nezná coby-kdyby, ale troufnu si odhadnout, že kdyby varšavská AK nepovstala, dopadla by Varšava jako Krakov, odkud RA hnala Němce tak, že ani nestačili odpálit připravené nálože.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 18.1.2021 14:02

Zásobit povstalce ve Varšavě anglo-americkými zbraněmi nepovolil kdo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 14:10

Povstalci ve Varšavě byli zásobováni anglo-americkými zbraněmi a žádný angloamerický letoun nepřišel k úhoně tím, že by mu RA nepovolila v případě nouze přistání. Že se dodavatelé často netrefili a zásobovali především Němce, je jiná věc.

I Sověti povstalce zásobovali a poskytovali vzdušnou podporu při likvidaci německé artilerie. Samozřejmě podle možností omezených podporou vlastních operací a vzdálenost polních letišť.

A také neochotou polské AK jakkoli komunikovat s RA, o nějaké koordinaci operací nemluvě. A to do samotného konce povstání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.1.2021 13:22

Ve Varšavě zaručeně jo. Věřit té sovětské lži, že to bylo nezbytné, to už dnes předpokládá skutečně velkou zaujatost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.1.2021 13:56

Věřit té polské lži, že RA kvůli povstání zanechala útoku na Varšavu, to už dnes předpokládá skutečně velkou zaujatost. I když v některých "dokumentech" to filmaři vhodným střihem silně podporují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 18.1.2021 18:27

To by přece RA zaútočila na Berlín hned po potlačení varšavského povstátní a nečekala by další skro 4 měsíce. Dobýt Berlín byla největší priorita SSSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 18.1.2021 14:04

A Vilda si na utišení ze zemí koruny české vzal Slezsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 18.1.2021 18:28

To nebyl Vilda, ale Bedřich o století dříve.

• reagovat
• nahlásit příspěvek