Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: Zelená politika zvyšuje emise
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Lukavsky 11.1.2022 12:45"Na teplotu mají emise CO2 vliv dost zásadní" podle grafů z Vostoku, Grónska je to naopak. nejdříve stoupne teploty a poté CO2. Důvod je, že teplejší oceán uvolňuje CO2 a teplejší půda více rozkládá organiku (bakterie a plísně dýchají). J.L. end |
|
|
V. Balcařík 10.1.2022 7:38Dotaz pro p. Radu, kde snižovat spotřebu v první řadě a o kolik? |
|
|
J. Pankovic 10.1.2022 8:13...hlavně nevyrábet nic užitečného... Rada to tak dělá celý život |
|
|
J. Ganaur 10.1.2022 9:31
|
|
|
J. Jurax 10.1.2022 1:26Tak jsem si trošku ryze amatérsky započítal. Jak by dopadlo zavedení čisté solární nebo stejně čisté jaderné energie v ČR. Silně zjednodušeně a s vynecháním některých aspektů. Doufám, že znalejší mne opraví či doplní. Nuže: Podle https://www.solarniexperti.cz/kolik-solarnich-panelu-na-strechu-potrebujete/ vyrobí v podnebných podmínkách České republiky panel o špičkovém výkonu 1 kWp mající plochu 6,1 m2 980 kWh ročně. Ergo na jeden m2 to bude 160,6 kWh ročně. Podle https://www.czso.cz/csu/xb/vyroba-a-spotreba-elektricke-energie-v-roce-2020 bylo v České republice v roce 2020 podle předběžných výsledků vyrobeno celkem 81 427,6 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 43,2 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 36,9 % energie, 7,4 % připadlo na paroplynové a 4,7 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,7 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,6 % a na větrné 0,9 % vyrobené elektřiny. Tedy v jaderných a uhelných elektrárnách bylo vyrobeno 80,1 %, tedy 65 223,5 GWh = 65 223 500 000 kWh za rok. V průměru 178,7 GWh denně, cca 5 331 GWh měsíčně Na totéž množství energie bychom tedy potřebovali 406 123 910,3 m2, tedy cca 406,1 km2, což je čtverec o hraně 20,1 km. Podle https://www.nazeleno.cz/kolik-elektriny-vyrobi-fotovoltaicke-panely/ je v průběhu roku vyroba energie z fotopanelů rozložena takto - Leden 42, Únor 61, Březen 98, Duben 122, Květen 148, Červen 138, Červenec 157, Srpen 144, Září 108, Říjen 89, Listopad 39, Prosinec 31, vše v procentech. Ergo pro rezervu pro nejhorší měsíce bychom potřebovali nejmíň třikrát vic, tedy cca 1 200 km2 plochy, nebo mít k dispozici úložiště schopné pojmout a vydat minimálně tříměsíční výrobu energie pro zimu, tedy cca 17 000 GWh. To je ovšem naprosto mimo soudobé technické možnosti. Největší světová baterie, tedy přesněji akumulátor, je-li je-li již dokončena, bude mít kapacitu 730 MWh, což je 23 288 krát méně. Cenu tohoto konkrétního úložiš |
|
|
J. Jurax 10.1.2022 1:29Pokračování: Největší světová baterie, tedy přesněji akumulátor, je-li je-li již dokončena, bude mít kapacitu 730 MWh, což je 23 288 krát méně. Cenu tohoto konkrétního úložiště budovaneho v Kalifornii jsem nedohledal. Takže budou nejspíš třeba klasické záložní zdroje na zimu schopné vyrobit cca 4 000 GWh měsíčně. Ještě bych dodal, že i kdybychom měli těch 1200 km2 solárů, tak furt bychom potřebovali úložiště v kapacitě cca týdenní spotřeby pro případ špatného počasí, pro vyrovnání výkyvů spotřeby a hlavně pro pokrytí noci. To je cca 1400 GWh, což je jen 1897 krát víc než největší současné úložiště. A teď cena. Podle https://www.eon.cz/radce/zelena-energie/solarni-energie/kolik-stoji-solarni-panely/ jeden m2 fotovoltaických panelů dáte včetně nákladů na instalaci a podpůrnou elektroniku stojí 4 000 Kč. Tedy na těch 406,1 km2 bychom vynaložili 1 624 400 000 000 Kč, tedy 1,6 bilionu. Při variantě 120 000 km2 pak 5,4 bilionu Kč. Prodejci přitom uvádí, že fotovoltaické panely vydrží přes 20 let. Cena potřebných úložišť se nedá určit, neboť není ještě určena potřebná technologie, resp. mix technologií. Podle https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-ceny-bateriovych-jednotek-letos-poprve-klesaji-100-usd-kwh lze u bateriových jednotek lze očekávat, že do roku 2023 bude dosaženo hranice 100 USD/kWh, tedy cca 2 000 Kč za kWh. Tedy minimalistické úložiště 1400 GWh by přišlo na 2 800 000 000 000 Kč, tedy 2,8 bilionu Kč, maximalistické o 17 000 GWh na 34 000 000 000 000 Kč, to je 34 bilionů Kč. Životnost takových úložišť, tedy počet nabíjecích/vybíjecích cyklů se da stěží odhadnout. Obvykle baterie vydrží 1000 - 1500 cyklů, ale již se objevují baterie, které vydrží i 7000 nabití. Kdybychom uvážili jeden cyklus denně, bylo by to cca 20 let. Zatím hypotetickou výrobu vodíku elektrolýzou vody jako energetické konzervy a jeho skladování v potřebných objemech si za stávajícího stavu technologie neumím též moc představit ani nedokážu ani odhadnout náklady. Ostatní způsoby uložení en |
|
|
J. Jurax 10.1.2022 1:30Pokračování: Zatím hypotetickou výrobu vodíku elektrolýzou vody jako energetické konzervy a jeho skladování v potřebných objemech si za stávajícího stavu technologie neumím též moc představit ani nedokážu ani odhadnout náklady. Ostatní způsoby uložení energie - přečerpávací elektrárny, setrvačníky, závaží vytahovaná do výšky a zase spouštěná dolů a další nápady jeví se mít kapacitu o mnoho řádů menší než by byla požadovaná; náklady na ně též nedokážu odhadnout. Podle https://chytraenergie.info/index.php/chytra-energie-novinky/atom/104-kolik-stoji-novy-atom podle nabídek v nedávných tendrech v Kanadě, Jihoafrické republice a Spojených arabských emirátech a podle posledních odhadů energetických společností v USA lze usoudit, že cena západních reaktorů, tedy EPR a AP-1000, se pohybuje kolem 5000 euro, tedy cca 125 000 Kč na kW. V tom však nejsou započítány úroky z bankovních úvěrů, které se budou u jednotlivých elektráren lišit podle úrovně ekonomického rizika. Z veřejných zdrojů nelze získat spolehlivé informace o ceně ruského reaktoru MIR 1200. K 31. 12. 2020 dosáhl podle https://www.czso.cz/csu/xb/vyroba-a-spotreba-elektricke-energie-v-roce-2020 instalovaný výkon elektráren v České republice hodnoty 21 329,6 MW. Nejvyšší podíl na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, a to 47,2 %, 20,1 % připadalo na jaderné elektrárny, 9,6 % na fotovoltaické elektrárny, 6,4 % na paroplynové, 5,1 % na vodní, 4,5 % na plynové a spalovací a 1,6 % na větrné elektrárny. Tedy na uhelné elektrárny vyjde 10 067,5 MW. Kdybychom je chtěli nahradit jadernými, stálo by to tedy cca 1 258 446 400 000, tedy 1, 26 bilionu Kč. Životnost jaderných elektráren je minimálně 50 let, tedy minimálně dvakrát větší než u současné fotovoltaiky. Náklady na palivo by byly v tomhle tanci bilionů zcela zanedbatelné. Za povšimnutí stojí, že 20,1 % instalovaného výkonu jaderných elektráren dává 36,9 procent roční výroby, 9,6 % instalovaného výkonu fotovoltaiky dává 2,7 % roční výroby elektřiny. Kdybychom chtěl |
|
|
J. Jurax 10.1.2022 1:36Dokončení: Kdybychom chtěli uhlí nahradit soláry, potřebovali bychom na to cca polovinu toho, co spočteno pro náhradu uhlí a jaderek výše a přišlo by to tedy na cca 0,8 a k tomu úložiště v potřebné maximalistické variantě cca 17 bilionů Kč. Nebo cca 2,8 bilionu Kč panely a potřebné úložiště v minimalistické variantě cca 1,4 bilionu. S životností 20 let. Tedy pro dobu životnosti jaderné elektrárny násobmež tyto náklady nejmíň dvěma. Porovnejte si sami ... ale nějak mi ta zadarmo energie od sluníčka přijde drahá ... |
|
P. Rada 10.1.2022 5:33Vaše "zadarmo" výpočty mají "zadarmo" alternativy - např: https://blisty.cz/art/106408-alternativni-energeticka-koncepce-cr-iv.html?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz Souhlasím ale s tím, že obnovitelná energie může pro Vás (vzhledem ke konkrétnímu EROEI) být obtížněji dostupná než energie získávaná bezprostředně ale s neobnovitelného a na uhlíkový či jaderný dluh. Ten pak časem za Vás zaplatí (třeba i životem) někdo docela jiný - ale to je širší nadosobní kalkulaci. Jako efektivnější/levnější cestu osobně vidím v investicích do snížení měrné spotřeby. Cenu poškození životního prostředí (ztrátu ekosystémových služeb které až násobně přesahují celosvětové HDP) či životů jiných i budoucích - nesoucích ale faktické důsledky fosilní či jaderné energetiky, jste přes rozsáhlost příspěvku příznačně neuvažoval. Proč? |
|
|
R. Tichý 10.1.2022 7:31Myslite zapleveleni krajiny tepelnymi mosty u FVE nebo zabijackymi vrtulemi? To je rozhodne horsi nez JE o velikosti 2x2km s dirou do zeme. |
|
|
P. Rada 10.1.2022 8:24Nevím nač konkrétně reagujete otázkou : ... "Myslíte zaplevelení krajiny tepelnými mosty u FVE"... Kdejaká střecha domků i domů je taky jak krajinou tak plochou na kterou dopadá cca 1MWh energie ročně, jež se především mění jen na nevyužitelné teplo. Vysočina je pro mě také "krajina" a už přišla o většinu smrkových porostů v důsledku klimatických vlivů a nekompetentnosti lidského jednání. Nyní tam skutečně v bývalých lesních porostech bují spíše rychle rostoucí a novým podmínkám přispůsobivější "plevely". Tyhle "plevely máte také na mysli? "Zabijácké" mohou být jak vrtuke, tak automobily, stavby... - Dlouhodobě pak s principu je "zabijácká" bilanční nerovnováha biogeních prvků (v půdě a vodě dusík, fosfor ...) - či důsledky klimatického rozvratu jako je eroze půd... Záleží na míře, lokalitě, časovém odstupu. Obecná stabilita podmínek pro život je už dokonce celoplanetárně stále více v celé řadě ohledů lidmi ohrožena a i to může být "zabijácké": https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze Pokud jde konkrétněji o Vámi zmíněnou "díru do země" kterou snad míníte trvalé úložiště jaderného odpadu (tj na cca 400 tis let) - tak jeho nákladovost dnes roste rychleji jak prostředky na jaderném účtu. V programu je navíc tak jako tak skluz a není proto jasné, zdali, kdo, kde, kdy, co... zbuduje a za čí peníze. Já už jsem celé desetiletí důchodce... a tak se to spíše jednou bude týkat Vás. |
|
|
V. Petr 10.1.2022 10:30Lesy zničil zelenými ochraňovaný KŮROVEC ("lékař lesa"), ne nějaká "klimatická změna." |
|
|
D. Krajíček 10.1.2022 7:45Pečlivě jsem pročetl Váš "alternativní" článek, a zjistil jsem, že jeho postuláty byly vyvráceny již v diskusi pod ním. Navíc se v něm jedná o prosazování elektromobility, což by situaci diskutovanou v tomto článku na Neviditelném psovi ještě zhoršilo. Nechtěl byste prosím příště uvádět poněkud relevantnější odkazy, které se skutečně vztahují k tématu? Děkuji. |
|
|
P. Rada 10.1.2022 9:00Za "relevantní" považuji o odkazech kriticky přemýšlet a navrhovat efektivní řešení které si ale kde kdo žel představuje jinak. "Relevantní" návod tak můžete najít v knize "Kritické myšlení": http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=2n2ogskdbs2elna12tllfvggv3&page%5Bbook%5D=5967 |
|
|
D. Krajíček 10.1.2022 10:28Přesto bych uvítal, kdybyste se příště ve svých odkazech více blížil k tématu, na který odkazujete. Děkuji |
|
|
Z. Lapil 10.1.2022 7:50Chcete-li někoho popotahovat za ztrátu ekosystémových služeb, obraťte se především na zemědělství a péči o krajinu vůbec. |
|
|
A. Gamrot 10.1.2022 7:51Jaký jaderný dluh, ProBoha. Pokud vím, štěpného materiálu je na Zemi takřka neomezené množství, zejména pokud zvážíme možnost získávání uranu z mořské vody. Samozřejmě hlubinná těžba vždy zanechá určité následky na povrchu, nicméně je to řádově méně, než u současných uhelných dolů. Uran se dá dnes získávat ze smolince mnohem ekologičnětšími způsoby, než v 50-tých rocích. Těžba surovin pro FW panely nebo fofrníky je snad eko? za druhé - případné eko - následky provozu jaderek jsou minimální - dohled nad uložením vyhořelého paliva a nad provozem JE je enormní. Riziko havárie mizivé. za třetí: Solární energie ekologická moc není, pokud uvážíme omezenou životnost solárních panelů a jejich nutnou obnovu. Jaké jsou ekologické dopady výroby panelů a nutných úložišť/baterek? O tom se cudně mlčí - aspoň v Greendeal manuálech. Podobné je to s fofrníky - kam končí vysloužilé listy vrtulí? Jakým způsobem se získává vzácné neodymium? za čtvrté Jde o extenzivní zdroj energie, který potřebuje neskutečný prostor. I kdyby každá střecha v ČR měla mít povinně aspoň polovinu plochy pokrytou panely, nemůže to stačit, kvůli občasnosti tohodle zdroje. Už nyní zabírají velkou plochu, kde by mohla být třeba orná půda. I panely potřebují údržbu a s rukou na srdce udržovat v provozuschopném stavu kilometry čtvereční panelů a stovky tisíc kilometrů drátů/kabelů a nutné elektroniky by vyžadovalo neskutečnou logistiku a další náklady navíc. Bez dotací se tohle vůbec neuživí. Z toho pohledu poměrně drahá výstavba pár reaktorů vyjde dlouhodobě levněji a více eko už z pohledu zabrané plochy půdy, stability a nutného/požadovaného výkonu, což extenzivní a nespolehlivé OZE nemohou poskytnout ani náznakem. |
|
|
J. Pankovic 10.1.2022 8:10Životní prostředí nejvíce poškozují nedomyšlené nápady ekofašistů: - kůrovec je lékař lesa - spalování biomasy - bio složka do paliva - solární elektrárny. Víte, kolik herbicidů se musí použít ....a takhle bychom mohli pokračovat celý den... |
|
|
J. Jurax 10.1.2022 12:19Inu, neuvažoval jsem poškození životního prostředí aniž jeho cenu zejména proto, že článek je primárně o náhradě uhlí soláry nebo jaderkami, respektive o náhradě uhlí i jaderek soláry . V obou případech při stavbě zdrojů dochází ke zhruba stejnému poškození životního prostředí a při jejich provozu k žádnému. Jako tradičně reagujete mimo mísu. Dál - Váš odkaz se jen vzdáleně týká tématu a mimoto obsahuje tvrzení, jež je směle možno oznacit jako lživé, totiž že "1 kWp instalovaného výkonu solárních panelů kdekoliv na území ČR dá asi 1 MWh elektrické energie za rok. Dejme tomu, že se ten 1 kWp vejde s rezervou asi na 3 m2. " je přesně dvakrát optimističtější než údaj tuzemských zelených dodavatelů panelů, podle nichž 1 kWp dá cca 6,1 m2 panelů. Dál je v článku demagogicky žvaněno, že "v poledne za slunečného dne dopadá na území ČR, o rozloze 78 866 km2, výkon asi 78 866 MW neboli výkon 39 Temelínů. Tento výkon je zde zdarma a navždy." Což je lež, neboť ten výkon sice dopadá zdarma, ale jeho využití je drahé v řádu bilionů, za druhé není navždy, nýbrž akorát v to slunečné poledne; ráno i večer je nižší a v noci nulový; a i v to poledne stačí když bude pod mrakem. |
|
|
P. Brecík 10.1.2022 8:55POZOR, příteli, asi chybička. V ČR dává F-V celoročně jen 20%, Vrtule 25% teoretického výkonu. Takže pro potřebu RDomu 5 kW musíte nainstalovat 25 kW. Protože to dává max. pár hodin denně, potřebujete k tomu stejně VELKÉ kapacitní úložiště. No a na zimní půlrok, kdy se dá očekávat NULA dodávek ( Inverze, bezvětří ) potřebujete 100% rezervu v pohotovostním režimu. Mně vyšel ekvivalent 1 bloku JE 1.200 MW tisíce km2 |
|
|
J. Pokoutný 10.1.2022 9:14Vzhledem k tomu. že ještě před pár lety bydlelo asi 30% obyvatel v panelácích, je nutné ještě zvážit fakt, že poměry plochy střechy na obyvatele jsou u RD a panelové zástavby velice rozdílné ;-) |
|
|
J. Jurax 10.1.2022 12:39No, mám dojem, že jsem Vaši námitku ve své úvaze zohlednil ... |
|
|
S. Tomko 11.1.2022 13:32Moje skúsenosti z FVE, spravujeme 3 FVE na Slovensku a výroba v zimných mesiacoch predstavuje iba cca 10 percent inštalovaného výkonu. |
|
|
J. Jurax 11.1.2022 14:12Děkuji za upřesnění. |
|
|
J. Sinnreich 10.1.2022 1:12V USA v ramci pokovidovyvh stimulu se investuje 6 bilionu (miliard) dolaru do prodlouzeni zivotnosti stavajicich nuklearnich elektraren a 2.5 bilionu do vyzkumu novych nuklearnich technologii. Podobne Francie investuje 1.13 bilionu dolaru do vyvoje novych, malych modularnich reaktoru, ktere maji nahradit nuklearni elektrarny dodavajici celkove 70% energie. Holandsko planuje stavbu dvou novych reaktoru za $566 milionu, Cina mezitim planuje 150 novych reaktoru behem 15 let a investovala $470 milionu do vyvoje reaktoru, ktere pouzivaji palivo v tekutem stavu ( soli, thorium). Zdroj WSJ, 9.1 2022 |
