Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: Kde se bojuje za Prahu (1)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Kocourek 4.9.2018 23:13Takové trochu jiráskovsky formulované Hlavně pokud se týká tezí o občasném ryze účelovém spojenectví Čechů s jinak nepřátelskými Němci. Lze zajisté obecně souhlasit s tím, že čeští vojáci odjakživa bojovali v cizích zemích především za civilizaci, k níž patřili. Takové ty hrdé odboje - Sámo, Boleslav I, Soběslav I a podobně - měly za výsledek (a zřejmě i za cíl) ne odtržení Českých zemí od center pokroku dané doby, ale vybojování si důstojného místa v jejich rámci. Václav měl nejspíš stejné plány, maximálně podporoval jiného vévodu v boji o trůn, zatímco důvod sporu mezi oběma bratry byl zřejmě v rovině osobní (na základě příběhů mezi severskými válečníky téže divoké doby bych se dokonce odvážil tvrdit, že se Václav s Boleslavem opili na hostině pod obraz a když se z banálních důvodů začali prát, jejich družiny se do toho pustily taky - výsledek známe). Česká knížata platila daně králi/císaři Římské říše, ovšem ta říše byla v našem civilizačním okruhu považována za univerzální, takže nebyla žádná ostuda do ní patřit. V podstatě to bylo něco jako vstupné do klubu. Česká knížata a králové byli první z vévodů říše a mohli volit římské krále/císaře i kandidovat na tuto hodnost (v některých případech úspěšně). Uzavírali sňatky na nejvyšší úrovni a čeští šlechtici byli též na úrovni šlechticů podléhajích jiným vévodům. Netuším, co by na tom mělo být špatného. Němci neexistovali po většinu historie jako národní stát, takže bylo normální, že někteří Němci byli naši spojenci, zatímco jiní protivníci. U Vídně 1853 válčil nejenom pan Kaplíř, ale větší polovinu císařských vojsk, která Vídni přišla na pomoc (jako součást širší koalice) tvořili obyvatelé Českých zemí. |
|
|
K. Kocourek 4.9.2018 23:13Re: Takové trochu jiráskovsky formulované A konečně, se Slovanstvím je to podobně, jako s různými Němci. Když vezmu 2 extrémy - takzvaně utiskovaný Lužický Srb jede o Velikonocích na koni průvodem ve fraku, cylindru a bílých rukavičkách, zatímco na druhé straně ve stejné době žije vousatý mužik v rubášce a láptích v zemljance a svým pánem je nazýván "duše". |
|
|
P. Klíma 4.9.2018 20:11Skvělý článek. Probouzí myšlení a posléze chápání. U některých nevzdělaných diskutujících však, zda se, není co probudit. |
|
|
K. Janyška 4.9.2018 20:35Re: Skvělý článek. Probouzí myšlení a posléze chápání. Já jsem supervzdělaný kompozitivní teorií a nic ve mně neprobudil... Dzp. |
|
|
R. Langer 5.9.2018 6:17Re: Skvělý článek. Probouzí myšlení a posléze chápání. To mě nepřekvapuje. Ta vaše teorie totiž, pokud není vadná, pak rozhodně není kompletní. |
|
|
D. Stirský 4.9.2018 17:21Pak bych připomenul, že žádná Byzanc nikdy neexistovala. To si vymysleli historikové někdy ve druhé půli 18. století. Obyvatelé Říma východního si říkali Římané/Romaioi a dívali se svrchu na barbarskou Evropu západní. Třeba její teologie byla oproti té východní humpolácká, primitivní. Nebýt Arabů a východních Římanů, z antických spisů neznáme skoro nic. Nu, a po východním Římu přišlo Rusko, které se pokládá za Řím třetí. Možná proto by nás rádi "vcucli" zpět. Vždyť oni jsou ti praví, ti správní, ti, kteří vědí, jek co je a má být. A Václav? Je málo postav z našich dějin, o kterých víme tak žalostně málo, jako o něm. Možná připravoval vraždu Boleslava, ta doba byla velmi krutá. Kdo ví? Takže knížete a vévodu země české bych se vůbec neodvážil kamkoli zatahovat. Jediné, co víme, je, že existoval. Neb máme pár jeho kostí a lebku. |
|
|
F. Houžňák 4.9.2018 22:05To je krásné, že ještě žije někdo jako vy, kdo u toho všeho byl. O vás se musí historici úplně přetahovat. |
|
|
D. Stirský 4.9.2018 22:34Re: To je krásné, že ještě žije někdo jako vy, kdo u toho Ano, zrovna před týdnem jsem se vrátil z Ruska. A vyslechl jsem velmi podrobné přednášky o původu ruského křesťanství a o tom, jak si Rusové stále myslí, že jsou třetí Řím. Když nás průvodkyně v klášteře přesvědčovala, že bychom se měli nechat pravoslavně pokřtít, že jsme přece Slované, uvědomil jsem si, že na tom všem něco bude. |
|
|
D. Stirský 4.9.2018 17:09Je neuvěřitelné, a vždy jen znovu a znovu udiveně zírám, co vše starý Vlk dokáže smotat dohromady. O Hitlerově fobii z čsl. legií jsem nečetl ani v jedné z desítek knih, které jsem o něm přečetl. Fobii měl spíš ze špíny, často se mil. A zřejmě z Židů. Ani nevím, že bychom nějaké legie měli. Když tak letce v Anglii, Svobodův sbor v SSSR, něco málo v Africe severní... "Jediným skutečně účinným způsobem dobytí Afghánistánu se stala Čingischánova metoda. Všem Afgháncům nechal stínat hlavy. Z hlav nechal stavět pyramidy. Ty Afghánce, kteří utekli do hor, nechal obklíčit. Každý, kdo přišel dolu, přidal svoji hlavu do pyramidy. Zbytek v horách pomřel hlady." A toto je zřejmě podle Vlka třeba zopakovat. U žen, u dětí, u mladých, u starých... |
|
|
D. Stirský 4.9.2018 17:22Re: Je neuvěřitelné, a vždy jen znovu a znovu Ježíši: ..."myl..." |
|
V. Vlk 4.9.2018 21:07Re: Je neuvěřitelné, a vždy jen znovu a znovu doporučuji panu Stirskému, který vždy ví vše nejlépe, aby se tedy lépe vzdělal. O vztahu Hitlera k Čechům se dočtete m noh knihách a hlavně v knize " Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944 od: Adolf Hitler. V originále "Adolf Hitler, Monologe im Führerhauptquartier 1941-1944" (1980)K odstání v němčině angličtině i češtině. Pitomost závěrečné věty páně Stirského jej navíc ukazuje jako manipulátora anebo osobu , nechápající daný text. |
|
|
M. Krátký 4.9.2018 21:07Re: Je neuvěřitelné, a vždy jen znovu a znovu asi jste přetažený-o čs legiích skutečně pochybujete ??? pak vám dočasně není pomoci - dobrou noc |
|
|
D. Stirský 4.9.2018 22:31Re: Je neuvěřitelné, a vždy jen znovu a znovu Ano, o čsl. legiích za Druhé války opravdu pochybuji. Pokud vím, žádné nebyly. Legie mám spojeny s válkou první. Že Hitler neměl rád Čechy, je věc jedna. Ale o tom, že by se bál čsl. legií, jsem opravdu nikdy neslyšel ani nečetl. |
|
|
B. Rybák 4.9.2018 16:53Tentokrát je to příliš komplikované! Už to, že složitost vztahu náhody a nutnosti v tomto článku se podobá Hegelovu: "Náhoda je projevem nutnosti. Nutnost je projevem náhody. Nutnost je náhoda a náhoda je nutnost" je důsledkem naší neochoty připustit objektivní existenci Náhody, protože by byla popřením determinizmu (důsledkem bez příčiny kterým je např. i Bůh) a na druhé straně nejsme ochotni připustit, že i naše životy jsou determinovány (ve sluneční soustavě a tím spíše v naší galaxii by už byly v podstatě téměř zcela determinovány (výměna zářivé energie mezi jimi a "zbytkem vesmíru" je téměř zanedbatelná!) Autor má pravdu v tom, že ve složitých peripetiích dějin jsme často bojovali za "Prahu" po boku nedávných nepřátel. Jako příklad hodný následování ale neuvádí současnou EU (elitu bruselskou), ale např. současné zápasy v Chemnitz na které a nejenom na ně má téměř stejný názor jako Václav Klaus mladší! S konečným hodnocením počkám až po přečtení druhého dílu! |
|
|
F. Houžňák 4.9.2018 22:18Ano. Útvar je nebytelnost a nebytelnost je útvar. Jako u Hegela. |
|
|
B. Hamal 4.9.2018 13:14"V Afghánistánu bojujeme za Prahu" (resp. třeba za Přelouč), t.j. aby mohla zústat pod ochrannými křídly Ameriky, která bojuje dnes už marný boj za udržení mocenské nadvlády nad světem, pro nějž Afghanistán má strategickou polohu, a jehož vedlejším produktem jsou m.j. masy uprchlíků do Evropy, cpž můžeme zatím považovat za vlastní branku. |
|
|
R. Tesařík 4.9.2018 13:52Re: "V Afghánistánu bojujeme za Prahu" Ajaj. |
|
|
V. Kain 4.9.2018 13:53Re: "V Afghánistánu bojujeme za Prahu" Čingischán porazil afgánce tím,že jim stínal hlavy.Není to inspirativní pro dnešní Evropu? |
|
|
P. Urban 4.9.2018 15:20Poloha Afghánistánu musí být skutečně strategická když problémy v této zemi mezi Iránem a Pákistánem vyvolávají uprchlické vlny z Afriky. |
|
|
J. Jurax 4.9.2018 11:29Zajímavé, ale jdoucí proti zatím oficiálnímu trendu a tudíž politicky nekorektní. Leč k Afghánistánu - co je vlastně cílem tamního válčení - tedy z naší strany? A jaké prostředky jsou potřebné a vojensky nezbytné k naplnění tohoto cíle? A jsou takové prostředky k dispozici a jsou-li, jsou používány? Za sebe přiznám, že v tom jasno nemám. A Chemnitz - inu, první vlaštovky. Mám dojem, že věrchuška v Němcích - ale nejen tam - si neuvědomuje, že lid v relativním blahobytu žijící se nasírá pomalu. Ale jakmile se konečně pořádně naséře - k čemuž ona věrchuška bagatelizací existujících palčivých problémů imigrantských vydatně přispívá - bude opravdu zle. A může to být docela drsné, protože účinná a radikální řešení taková bývají. |
|
|
Š. Hašek 4.9.2018 11:40Re: Souhlas. |
|
|
J. Schwarz 4.9.2018 14:26Re: Ona to totiž není žádná krása mít sice různé iPhony, iPady, Porsche, BMW i pěkné vily když nikdy nevíte kdy vám nějaký importovaný "bližní" vaše Porsche podpálí a iPhone ukradne, pokud vás kvůli němu ještě nepodřeže zatímco vy jste bezbranný, neb podle "zákona" nesmíte s sebou nosit ani pepřový sprej o noži nemluvě. A kdybyste náhodou "obohacovače" sám v sebeobraně propíchl už byste se z lochu nedostal a tedy si ani svého vydřeného majetku neužil. Howgh. |
|
|
J. Jurax 4.9.2018 19:15No, on ten "bližní" ani importovaný být nemusí, že ... ale proč těm našim přidávat ještě ty importované ... |
|
|
A. Alda 4.9.2018 10:57Rok 1526 je mimořádně tragický. Volba Habsburka byla velikou chybou. A byla i právně neplatná. Zvolili si ho Češi bez řádného svolání generálního sněmu. Moravané i Slezané protestovali. Na sněm přizváni nebyli, protože kdyby přizváni byli, Habsburk by se českým králem nestal. Habsburkové se našich korunních zemí zmocnili prostě protiprávně. |
|
|
J. Urban 4.9.2018 11:22Re: Rok 1526 je mimořádně tragický. Ještě že tak. A ještě že ta Bílá hora dopadla, jak dopadla. Jinak se tu už dáávno mluvilo v lepším případě německy, v horším turecky. |
|
|
P. Urban 4.9.2018 15:24A to jako proč? Německy se u nás mluvilo už za posledních Přemyslovců. Václav II. byl, mimo jiné, králem německých básníků. Výsledek? Češi se nejenže neponěmčili, ale naopak začali psát vlastní literaturu v češtině. A turecky se dnes nemluví ani v těch evropských zemích, které Turci skutečně dobyli a drželi celá staletí. |
|
|
J. Urban 4.9.2018 10:35Dobrý den, autore, často a velmi s Vámi nesouhlasím, dnes bych ovšem podepsal vše, co ve Vašem článku zaznělo. Snad jen ta vražda Václava Boleslavem není až tak jistá, možná spíš legenda, než fakt. To zranění, viditelné na lebce sv. Václava, je totiž vyhojené. A navíc se tak nějak ani neví, kdy ten Boleslav měl vlastně toho Vaška zabít - 929? Nebo 935? Trochu divné, ne? |
|
|
P. Boublíková 4.9.2018 10:45Re: Dobrý den, autore, často a velmi s Vámi Bylo to v pondělí 28. září, rok zapomněl kronikář uvést. Proto padají v úvahu tyto dva letopočty. |
|
|
J. Urban 4.9.2018 11:27Re: Dobrý den, autore, často a velmi s Vámi Hm hm, a byla by vražda českého knížete (a navíc vazala císaře Jindřicha) natolik lokální a málo významnou záležitostí, že by se z celé Evropy o ní jiný zápis nenašel?? Nebo se zápis neobjevil spíš proto, že se žádná vražda nekonala a někdo si jen z nějakého důvodu (např. legitimity nástupnictví) později potřeboval zařídit alibi? A ten, co ho údajně zabil (či nechal zabít), ho pak ještě stihl nechat i svatořečit? |
|
|
P. Urban 4.9.2018 15:41To nedává moc smysl proč by si někdo vymýšlel bratrovraždu? Ta nebyla v 10.století (ani později) ničím vyjímečným. Ale sama o sobě žádnou legitimitu neposkytovala. Co je na té oficiální, prameny potvrzené verzi divného? A usmrtit člověka můžete třeba probodnutím, aniž byste se dotkli jeho lebky. |
