30.9.2022 | Svátek má Jeroným, Ráchel


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
František 24.6.2006 10:13

To ještě za Čepičky

jsem narukoval také na letiště. Žrali jsme jak ministři až do doby, kdy Čepička šel od válu. Pak to bylo naopak. Bojové dávky ještě nebyly ,ale místo nich kus starýho špeku a takzvané protitankové suchary, absolutně nepoživatelné ( později jsem získal informaci, že se musí rozvařit ve vodě na kaši ). Zbylý rok trestanecké stravy, kdy jsme brali sekačku jako nedělní lahůdku, docházelo na samozásobování. Topinky byly běžná denní dorazka a na neděli jsme sháněli hafánka, nebo kocourka. Měli jsme u roty pár kluků z hospody, co uměli stahovat, nakládat a vařit. Spolubojovníci ze Slovenska nám nadávali a posměšně mňoukali, štěkali a žužlali suchej chleba. Pro informaci labužníkům: mladý kocourek je výborný na škvarkách.

Brblos 23.6.2006 17:24

Poklona autorovi za krasnou vzpominku

Ja jsem slouzil 1958-1960 v Kralovicich u Rakovnika u spojaru a mel jsem "teplej flek" na ustredne, protoze jsem byl jedinej vyucenej spojar u roty.  Taky jsem tam mel kaminka "Petry".No a kuchari chteli telefonovat, tak jsem jim nacerno daval mezimestskou s pomoci devcat z mistni posty a oni na oplatku davali vajicka,slaninu a cibuli a cesnek.  A tak byly vajicka na slanine a cibulce ke snidani a k veceri taky ty topinky.  Problem byl ten, ze ustredna byla v prizemi velitelsky roty, kde bydleli soferi, zdravotaci a jini uzitecni lide a ti proste vybirali u mne "najemne" za ustrednu v podobe mnou vyrabenych lahudek.  Sakra, tam to vonelo.  Takze na mne se mnohdy nedostalo, protoze udelat na vrsku od essusu 10 porci vajicek na slanine bylo nad lidske sily.  Tak jsem je byl nucen prevezt.  A to sice tim, ze jsem si delal ty dobroty v noci.  A byli namydleni.  Dneska v mym veku bych si to uz na noc netroufnul.  Ale kdyz bylo jednomu 18 tak snesl vsecko, i tu vojnu.

AeroKarel 23.6.2006 16:49

Nepochopím,

že v kdejaké hospodě sice topinky dělají, ale na oleji. Což smrdí, že je to pro mne nepoživatelné!

G. Pašek 23.6.2006 14:34

Máma mě posílala povidlové buchty . . . . provianťák kámoš Milan R. za každé 3 buchty mě dal fungl novou košili . . .

Za mámy povidlové buchty jsem vyšmelil co jsem chtěl . . . . .

Příšera 23.6.2006 14:33

Co se na vojně žere

:-Dmy jsme bičkům říkali "marinovaný krámy", ale ještě horší byla tzv. ABC pomazánka, prý podle obsahu vitaminů. A tý se říkalo, dámy prominou, Anča-Píča. Ale ještě jsem si vzpopmněl na dvě historky. Jedna je o tom, jak mi táta poslal olivy ve vlastní štávě nebo jak se to jmenovalo. Olivy jsem snědl a hořkoslanou vodu nalil do flašky od Becherovky. Byl jsem dozorčí u vchodu. Přijel jistý pplk. Němec, zvaný Bukva (díky malému vzrůstu, asi), okamžitě mě zjebal že chlastáme ve službě a nalil to do sebe, přes moje úpěnlivé výslovné varování. Stalo se na Týnci u Klatov, cca 1967. A druhá příhoda z opačného břehu je ta, když mi nastávající tchám poslal slivovici smrtící koncentrace a jistý Pepa Čechura, zvaný Chobot, jí do sebe tzv. hrknul. Ona byla totiž ve flašce od sodovky  s tím starým patentním uzávěrem Zátka.  Okamžitě  se divil a málem se obrátil naruby. Jestlipak si nato Pepo z Plzně pamatuješ? PŘÍŠERA.(Y)

Kresinka 23.6.2006 13:45

dovolte mi,

abych posloužila historkou z vojny (mého muže). Vojákoval se Slováky a těm maminy posílaly pečené husičky nebo kačičky a uvnitř byla uložena lahvinka kořaličky. Pošta s balíkem ale mlátila jak jen Česká Pošta umí a slivovička se rozbila. Kluci byli hodně hladoví, ale husičku pečenou se slivovicovou omáčkou nemohli. Nakonec jí darovali psovi jednoho lampasáka, který ji shltnul a příšerně se ožral

ptakopysk 23.6.2006 13:58

Re: dovolte mi,

:o))) ožralou kvočnu jsem už viděl, ale ožralýho psa... :o)

Pamětník I. 23.6.2006 13:28

Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Pro ptakopyska i ostatní (bez urážky) vinařsky nepříliš kvalifikované účastníky diskuse o víně.Přírodní vína se bez ohledu na odrůdu dělí podle obsahu zbytkového cukru do 4 g/l , 4-40 g/l a vyšší nedoslazovaná nebo slazená řepným cukrem. Lze tedy koupit vína jakostní nebo přívlastková i za vysoké ceny tak suchá, že mají velmi nízký obsah zbytkového cukru a  obsah alkoholu přes 13% ve kterých vyniknou krásné kyselinky, charakteristické pro naše vína, které u jižních vín zcela chybí. Totéž odrůdové víno méně prokvašené na obsah alkoholu pod 11,5 % může být pro někoho chuťově příjemnější kvůli obsahu zbytkového cukru a v německých zemích může mít alkohol pod 10% a být např. pro mne zcela nepoživatelným sladkým ceckem např.Liebefraumilch. Žáhaři, nepomlouvejte proto naše krásná vína jen proto, že vám vadí kyselinky a radši si vybírejte neryzlinkové odrůdy přívlastkové s obsahem alkoholu do 11,5%. Obsah kyselin udává na etiketě jen malokterý výrobce a jen proto, aby zdůraznil, že jich jeho pozdní sběr nebo bobulový výběr má dostatek a nebude tudíž nudný. Ale to už jsme v kategorii nad 200 Kč za lahev.

Kresinka 23.6.2006 13:42

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

když tak všechno víš, Pamětníku, řekni mi, kde koupit Modrý Portugal z Kobylí, 1 a půl litrovou láhev. Úžasné víno, strašně nám chutnalo, zmizelo

YGA 23.6.2006 14:51

Re: Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Snad v Kobylí, ne.- kobyláci Vám ho rádi prodají do pěťáku.

ptakopysk 23.6.2006 13:48

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

a hele! O dělení konzumentů vína podle toho, jak reagují na obsah kyselinek v konzumované přiboudlině, čtu poprvé :o))) Škoda že konzument nereaguje barevně jako lakmus. To by stačilo strčit do nabízeného patoku prst a hned bych věděl, jestli to můžu nebo nemůžu vypít. Je pravdou, že u moravských vinařů byl byl hned za blbce, ale to bych celkem v klidu rozchodil. Jinak máte pravdu - ta absence krásných kyselinek v jižanských vínech to je to, co mi na nich šmakuje a je dobře, že je lze dnes koupit, abych si mohl smočit zobák bez obav o svůj pajšl.

Medvídek 23.6.2006 14:04

Re: Re: to je to, co mi na nich šmakuje

Mně rovněž a to nejsem žáhař ani žaludkář, ani nic podobného. A jestli budu kvůlivá tomu u Pamětníka nebo jiných za troglodyta, já se s tím nějak vyrovnám, už jsem velkej.:-)

ptakopysk 23.6.2006 14:20

Re: Re: Re: to je to, co mi na nich šmakuje

třeba australský vína jsou některý aprosto úžasný. Kromě těch průmyslovejch co se sem vozej, existuje produkce, kterou si klokani pijou sami a tutlaj to. Švára jednou obkládal koupelku jedné dámě, která vypadala, jako když má pořád malilinkatou špičku od rána do večera. Chystal se k nám do evropy a nevěděl co mi přivézt jako dárek a zeptal se dámy na radu. Dáma poradila, ba dokonce sehnala láhev čehosi suchého bílého a pivní švakr bez problémů propašoval. Pane, něco tak dobrýho jsem jakživo v zobáku neměl a asi už mít nebudu! Ale věřím, že Pamětníci by pohrdavě huhlali cosi o nedostatku kyselinek, o moc silném pugétu vůní, atd. atd. De gustibus ante disputantum.

Medvídek 23.6.2006 13:59

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Kvalifikaci do toho prosím netahejte, chutnat to zkrátka každému nemusí i kdyby byl sebekvalifikovanější. My jsme prostě řekli že nám to nechutná a to se jistě smí, není-liž pravda ?;-) Vám by také někdo mohl ve stejném duchu odpovědět abyste "nepomlouval" německá vína. Přeji hezký den a více nadhledu.:-)

Yarda 23.6.2006 14:07

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Nejsem znalec vín, pod pojmem viničná trať si představuji úzkokolejku z vinice do vinařského závodu:-/.

Nedavno jsem se dostal k láhvi červeného - jak se tak člověk dostane k vínu když si jej nekoupí, nejspíše jej dostane darem a po čase si na něj vzpomene - asi nepatřilo k těm dražším značkám. Pilo se dobře. Měl jsem ještě jednu lahev ale jiné značky a když jsem si dal doušek z ní, zašpuntoval jsem ji na příště a šel jsem si polknout jedlou sodu.

Lenka 23.6.2006 15:13

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

No nevím jak je to s kyselinkami, které víno je prokvašenější než jiné, atd. nicméně faktem zůstávám, že kdykoliv jsem měla nějaké moravské víno, tak mi prostě nechutnalo a přes to nejede vlak. Když mi něco nechutná, nepiju to.

Osobně tedy dávám přednost vínům moldavským, australským a chilským, občas i něco francouzského se dá pít.

ZW 23.6.2006 23:47

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Holt každýmu ta mlsná huba narostla jinak. Vy říkáte "krásné kyselinky", pro jiného je to "kyselý jak šťovík". Váš "sladký cecek" je pro jiného "příjemný pití".

Mimochodem, v jedné oblasti staré dobré Anglie se za královský nápoj považuje střemchové víno, zatímco vína révová jsou vnímána jen jako cosi podružného. Když jsem tento vyhlášený "ovocňák" ochutnal, musel jsem uznat, že na tom něco je. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že révové víno je nejrozšířenější jen proto, že se z těch bobulí dá snadno vytlačit velké množství sladké vody. A že vína z jiného ovoce (třešní, višní, rybízu, ostružin...) mohou být mnohem lahodnější, pokud se jejich výrobě věnuje patřičná péče. Čímž naznačuji, že nemám na mysli žádné "čůčo"...

Pamětník I. 24.6.2006 7:46

Re: Veliká omluva za neúplnost

Opomněl jsem ve svém příspěvku předeslat, že se týká bílých vín středoevropské provenience a být pomůckou pro žáhaře jak se dle etikety vyhnout kyseláčům. A už vůbec jsem nechtěl pomlouvat německé vinaře, že dělají jen sladké cecky, ale je třeba vybírat dle alkoholu. Originál trocken Rhein Riesling je pro mne nejchutnější víno na světě, ale žernosecký se mu často vyrovná, bohužel někdy i cenově. Ještě poznámka k moravské specialitě modrému portugalu - umí být nádherný, ale jen za mlada, je třeba jej vypít do dvou let a neschovávat ve sklepě jako krásnou vzpomínku.

jan 26.6.2006 1:05

Re: Krátké shrnutí o víně, cukru a kyselinách

Hele nevite esi se da v cr sehnat tohle jakysi vietnamsky vino s hadem http://www.vychytavky.eu/index.php?itemid=60

ptakopysk 23.6.2006 13:10

Sice se tu řeší většinou válečná strava, ale

strava školních jídelen stála taky občas za ehm! Vzpomínám si na svého spolubydlícího na privátě, který docházel do průmyslováckého intru na snídaně, obědy i večeře. Já tehdy dělal nástavbu a s námi se život nemazlil. K snídani maximálně kyselou okurku, na svačinu opečenou klobásku a pivo v mladoboleslavském bufetu Čas (dejž pámbu věčnou slávu výčepnímu Jožkovi Černášovi - takovou Plzeň uměl málokdo natočit), k obědu další klobáska a dvě pivča - prostě utrpení a těžkej život chudýho študenta. Můj buržoazní spolubydlící jednou při snídani nafasoval k svačině plátek tlačenky mezi dvěma chleby. O velké přestávce ho pojal hlad i vylovil nafasovanou krmi z pytlíku. Puzen zvědavostí odklopil horní chleba. Z prostředka tlačenky na něj nehnutě zíralo vepřové oko... Je pravdou, že ten den nejen že nesvačil, ale ani neobědval. Ba dokonce před ním v restauraci drahnou dobu nesměl nikdo konzumovat tláču s cibulí. Nebohý hoch okamžitě zelenal a komunikace s ním vázla.

jdu jen tak kolem 23.6.2006 11:49

Jenže!!!

Pane Vlku, nepochybně jste od té doby několikrát měl možnost, a jistě jste jí i využil, udělat si a jíst topinky na sádle a s česnekem, potažmo s česnekovou pastou. Ale upřímně: chutnala Vám stejně, jako tehdy ve společnosti "spolutrpících" vojclů? Mám jeden krk, ale dám ho na špalek, jestli řeknete, že ano. Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, to platí i tady. Můžete si je dát v super podniku, zaručeně zdravě nepřepálené, ale tu tehdejší chuť nepochybně dělala atmosféra, a topinky takto ukuchtěné Vám chutnaly přesto, že byly smažené na tuku pochybného původu a kvality. Nějakým cholesterolem a karcinogeny jste se nezabýval, že, po požití jste se nemusel trapně omezovat, jako by tomu bylo např. v období líbánek, zkrátka-  mládí byla ta nejpodstatnější a nejvýraznější ingredience, která ochutila topinky tak, že na ně nezapomenete stejně, jako na nejvýraznější mistrovské kousky maminčiny kuchyně. Z vlastní zkušenosti vím, že moje paní (výtečná kuchařka) má dodnes mindrák z roštěné. Když jsem byl mladý a blbý, tak jsem jí vyčítal, že neumí roštěnou, jako její maminka, protože vždycky ji něčím "vylepšila". Tu tymiánek, ondyno něco jiného, na čem spočinulo její oko, když chtěla jen dosolit: Na to měla moje žena okamžitou odpověď: Měl si vzít moji maminku, když ti šlo o roštěnou. Vzal sis mně, tak budeš jíst moji roštěnou nebo nech bejt, neubyde. Abych byl spravedlivý, tu čistou roštěnou bez přídavků uměla stejně dobře a dělá ji dodnes. Historie se opakuje: synek dnes citýruje snachu, že chce tu pravou maminčinu...... Ale žena dnes, když řekne, že bude roštěná, udělá roštěnou, ale já bych dneska docela rád zjistil, že opět zapojila fantazii a do poslední chvíle tajila, co bude na talíři.

 

AeroKarel 23.6.2006 16:51

Re: Jenže!!!

Já se raději naučil vařit a experimentuji si sám. Nejen s roštěnou!

autor 23.6.2006 18:02

Re: Jenže!!!

Máte recht, nejlepší bylo že nám bylo dvacet! A sežrali jsme fšecko. A moje maminka to řešila tak,když jsem kušnil, že mi něco nejde, že  mi sebrala talíř a děla:" Víš co? Změň hospodu! "

Yarda 23.6.2006 11:28

Kampaň vytvořila mezi stěžejními stranami příkop tak hluboký, že o přemostění veřejnost ani nestojí?

Proč si to autor myslí. Za současné povolební situace je nějaké přemostění IMHO nezbytné. Také si myslím že je rozdíl mezi tím co politická strana hlásá v předvolební kampani a tím co chce nebo může udělat po volbách pokud náhodou utrpí volební vítězství.

Yarda 23.6.2006 11:29

Re: Kampaň vytvořila mezi stěžejními stranami příkop tak hluboký, že o přemostění veřejnost ani nestojí?

Sorry, to mělo být jinde.

Rpuť 23.6.2006 9:55

Aido, nehledě k tomu, že ceny polské zeleniny a brambor je, prachsprostý, dumping,

což je v Eunii zakázáno!

aida 23.6.2006 9:57

Re: Aido, nehledě k tomu, že ceny polské zeleniny a brambor je, prachsprostý, dumping,

Když to lidi kupujou, co naděláte.

Rpuť 23.6.2006 10:11

Aido, od toho je právě Eunie, aby se nadělalo....to jsme tam nemuseli lézt, když se nenadělá....

aida 23.6.2006 10:30

Re: Aido, od toho je právě Eunie, aby se nadělalo....to jsme tam nemuseli lézt, když se nenadělá....

Já Vám asi nerozumím. Na jedné straně říkáte neregulovat, na druhé regulovat ještě víc.8-o

Ale asi spíš blbě čtu.

Rpuť 23.6.2006 10:47

Aido, možná jsem se jen nevyjádřila zcela jasně.

Takže jeden příklad za všechny: Polská zelenina a brambory - vzhledem k přehnojení zajisté neodpovídá evropským normám o dusičnanech - což se mlčky přechází. Znevýhodňovat jednoho člena EU tvrdými normami a u druhého je nedodržovat je právě to, čemu by EU měla bránit.