Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VESMÍR: O promilích, procentech a přežití vlastní smrti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
H. Vogel 19.3.2021 0:22Blbé je, že musím psát, že si dělám legraci. |
|
|
H. Vogel 19.3.2021 0:22Blbé je, že musím psát, že si dělám legraci. |
|
|
J. Jurax 19.3.2021 0:33No, blbé je, že jsem soudil, že nemusím zdůrazňovat, že si dělám taky legraci, dokonce obmyslně na druhou :-) |
|
|
H. Vogel 19.3.2021 8:11Já to pochopil :-), klid :-) |
|
|
R. Meišner 18.3.2021 8:36pozn.- v dobývání 'vesmíru' už člověk dávno narazil na své limity--jen si to nechce přiznat. jasně že věda a technologie se neustále vyvíjejí,, ale pořád se bavíme o několika kilometrech nad zemí, popř. o něco dál k Marsu. /pro připomenutí: k nejbližší hvězdě byl let trval deset tisíc let. naše galaxie disponuje cca 200 miliardami takových hvězd-které jsou rozhodně dál než 4,3 světelného roku. (samotných galaxií, kam dohlédneme, jsou stovky miliard,-kam nedohlédneme ještě mnohem, mnohem víc). zvýšit rychlost cestování je pro nás technologicky nemožné-zatím. .ovšem platí, že vše má své limity--úplně stejně jako je limitován život do úzkého pásma cca 150 M od slunce. |
|
|
J. Pokoutný 18.3.2021 8:45Jistě. A kolem roku 1880 už bylo vše vynalezeno a stroje, těžší než vzduch, nemohou létat. |
|
|
R. Langer 18.3.2021 9:16No, jak se to vezme. |
|
J. Anděl 18.3.2021 14:14Ano, odmítání přiznat si konečné limity je jednou ze základních lidských vlastností a základním motorem technologického pokroku. Ovšem v tom pokroku je v praxi důležité soustředit se na nejbližší aktuální krok. Krátkodobé kroky se soustředí na poznání Marsu/soustavy pomocí sond na jedné straně, bezpečných cestách člověka na oběžnou dráhu či možná zase Měsíc na straně druhé. V dlouhodobějším horizontu se mohou tyto dvě cesty protnout. A co bude dál, to se uvidí. No, my už možná ne. Horizont za naší smrtí je podobně daleko, jako ty jiné galaxie. Zcela nedostupný? To netvrdím, páč nevím. |
|
R. Gramblička 18.3.2021 7:23čtenář 1 se opět hlásí do diskuze |
|
|
J. Nevrkla 18.3.2021 7:05Já tomu Dragonovi moc nevěřím. Raketoplán byl přes všechno prvotní jásání ekonomický velmi neefektivní, obávám se, že s Dragonem to bude podobné. Vyžaduje daleko více paliva, které potřebuje pro přistání, opakovaně používané díly budou mít větší tendenci k poruchám. |
|
|
R. Langer 18.3.2021 9:17Také pochybuji, že to bude tak ekonomické, jak se zatím prohlašuje... |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:24No, Crew Dragon přistává zatím na padácích ... Ono hmotnost motorů i paliva pro nákladní Dragon přistávající motoricky na souš je asi větší než hmotnost potřebných padáků, ale zase loď nemusí počítat se žbluňknutím do vody a nemusí se zdaleka transportovat zpět, teoreticky může přistát zhruba tam co startovala, vedle rampy. |
|
|
F. Kusák 18.3.2021 6:58Nedovedu si představit náročnost výpočtu pravděpodobnosti vzniku poruch tak složitého zařízení, jako je raketoplán. Teorie spolehlivosti, která matematicky umožňuje popsat parametry spolehlivosti je sice jasná, nicméně s tolika stochastickými proměnnými, že i malá změna, nepřesnost nebo nepředvídatelnost nějakého parametru prvku (skupiny prvků nebo celku ve vztahu k okolí) popisovaného systému může vést k velkému rozdílu ve výsledku. Takže je to spíše na odvaze a posedlosti lidí, kteří se takového projektu účastní. Ty obdivuji a fandím jim. Bez nich by totiž žádný pokrok nenastal. |
|
|
P. Hatina 18.3.2021 1:44Jest to tak, ovšem tím se dostáváme ke klasickému to ekonomickému trojúhelníku. Nelze cokoliv produkovat současně levně, rychle a kvalitně (tedy včetně zajištění všech bezpečnostních rizik). Ostatně. , na Titaniku taky chyběly záchranné čluny. A Musk na toto omezení narazí dříve nebo později taky. Nicméně, na straně druhé, on to napsal kdysi Lem ve svém románu Návrat z hvězd (jen zkrácená citace) - "při započtení všech bezpečnostních rizik. byla nulová šance že se vrátíme, a stejně jsme letěli". Ovšem - a i v tom bylo memento, které Lem v závěru popsal. Když se pak po desítkách let pozemských let vrátili, nikdo na Zemi /z dalších generaci) už nedokázal pochopit, proč tam vlastně letěli , a co v tom vesmíru chtěli a proč riskovali |
|
|
R. Langer 18.3.2021 9:19Dobrá připomínka... |
|
|
J. Kohout 18.3.2021 9:43Ach ano, Návrat z hvězd. Co se týče toho "nového" světa, do kterého se vrátili, a o kterém ta kniha hlavně je - další varianta distopie. Snad i lepší než Brave New World. Samé příjemné vyhlídky. |
|
|
J. Špicner 18.3.2021 0:52Jenom bych připomenul, že když se Christobal Colon, tedy Kolumbus, chystal k vyplutí do Indie (!) z té druhé strany, španělský dvůr se zřejmě neobtěžoval se statistickým zhodnocením bezpečnosti této cesty. Z jiné strany zmíněno, Alexandr Flemming by dnes se svým zaváděním penicilinu bez mnohamiliardového ověřovacího mechanismu pravděpodobně vypadal jako zločinecký hazardér.Celé je to – včetně raketoplánů –trochu o bezhlavosti, a docela dost o svobodě. |
|
|
J. Sinnreich 18.3.2021 1:09Z Magellanovy cesty kolem sveta se z puvodnich 270 muzu posadek peti lodi vratilo zpet do Spanelska zivych 18. (nepocitame- li 55 dezerteru ). |
|
|
J. Pokoutný 18.3.2021 8:44No, on to o 80 let později zvládl v jeho stopách Drake, a to mnohem úspěšněji: v Plymouthu vystoupilo ze Zlaté laně 56 mužů (nebo osob?) z původních 80. Pravdou ovšm je, že jeho plaba činila jen necelé tři roky. |
|
|
V. Novák 18.3.2021 9:08Tehdy ještě mužů... |
|
|
V. Novák 18.3.2021 7:53Flemming penicilin nezaváděl, "jen" objevil, že Penicillium notatum vytváří "cosi", co likviduje bakterie. Trvalo 11 let, než byl penicilin izolován a další než byl připraven pro humánní použití - navíc ve válce, kdy se na pravidla míň dbá. No a Jejich Katolická Veličenstva nic moc neriskovala - tři skoro odepsané lodě a tři posádky námořníků, kteří se stejně považovali za napůl mrtvé. Ty lodě jim stejně nepatřily, takže risk byl v několika stovkách zlaťáků. |
|
|
J. Krynický 18.3.2021 13:14A co je podstatné, na těch lodích nebyl žádný novinář s kamerou. Mrtví, které nevidíte umírat a o kterých se dozvíte s několikaletým zpožděním a ještě jen počet, jsou statistika, ne tragédie. |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:34Jojo, a nezvažovala se ekologická rizika a posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA) nebylo tehdy ještě vymyšleno. A nemluvilo se o lidských právech námořníků ani o vyrovnaném gender složení posádky s kvótami pro různé diskriminované skupiny; specielně mám dojem, že mezi posádkami Kolumbových lodí nebyl žádný černoch, což je zjevný rasismus ... |
|
|
J. Vintr 18.3.2021 0:23Myslím že v programu Apollo se počítalo s mnohonásobně menší bezpečností. Se současnými "bezpečnostními standardy" by bylo zcela nemožné ho uskutečnit. Astronauti, kteří se v lodích Apollo vydávali k Měsíci, byli v podstatě dobrodruzi, kteří museli počítat s tím, že se nevrátí. Naprostá většina věcí, na nichž záviselo jejich přežití, nemohla být nijak zálohována pro případ poruchy. |
|
|
V. Novák 18.3.2021 8:04Apollo byla bitva studené války, astronauti byli vojáci a podle toho uvažovali oni i se uvažovalo o nich. Původní představa o STS byla, že to bude něco jako kosmické letadlo, aby mohla letět i učitelka. Havárie Challengeru měla takový ohlas právě kvůli Christě McAuliffové, která byli civil (a krásná ženská). Představy to byly absolutně nereálné. |
|
|
K. Kocourek 18.3.2021 18:20Naprostá většina věcí byla v Apollu nějak zálohována. Tehdy existoval celkově jiný přístup. Lidi byli tak nějak odvážnější. Co byl oproti dnešku rozdíl (a někdy i výhoda), že značná část úspěchu závisela na lidském faktoru. Kosmickou loď už řídil počítač, předobraz dnešních fly-by-wire systémů, ale knipl držel v ruce velitel a třeba při přistání na Měsíci prováděl něco, co do té doby mohl vyzkoušet jen na trenažéru (pro srovnání, při výcviku na letadle si může většinu úkonů nacvičit v reálném stroji pod dohledem instruktora). Zpětně vzato je obtížné posoudit, jestli byl větší odvaz letět na Měsíc s Apollem, nebo když Young a Crippen letěli poprvé s raketoplánem, který neměl nikdy vyzkoušený start ani přistání (s výjimkou závěrečného navedení na dráhu). |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:41Při výcviku na letadle si může většinu úkonů nacvičit v reálném stroji pod dohledem instruktora, to ano, ale některé přece jenom ne, případně ne s únosným rizikem. On instruktor těsně po dosažení V nula si těžko lajsne simulovat vysazení jednoho ze dvou motorů a zároveň poruchu hydrauliky, která znemožní třeba zatažení podvozku nebo klapek. Skutečné letadlo - třeba A320 - je na to moc drahá hračka. Proto se významná část výcviku přesouvá na trenažéry. |
