Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VESMÍR: O promilích, procentech a přežití vlastní smrti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
H. Vogel 19.3.2021 8:11Já to pochopil :-), klid :-) |
|
|
J. Vintr 19.3.2021 1:30Rusáci se tak mají co posmívat. Stále létají do vesmíru s technikou, na níž se od dob prvního Sputniku principiálně nic nezměnilo ... |
|
|
J. Jurax 19.3.2021 0:33No, blbé je, že jsem soudil, že nemusím zdůrazňovat, že si dělám taky legraci, dokonce obmyslně na druhou :-) |
|
|
H. Vogel 19.3.2021 0:22Blbé je, že musím psát, že si dělám legraci. |
|
|
H. Vogel 19.3.2021 0:22Blbé je, že musím psát, že si dělám legraci. |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:41Při výcviku na letadle si může většinu úkonů nacvičit v reálném stroji pod dohledem instruktora, to ano, ale některé přece jenom ne, případně ne s únosným rizikem. On instruktor těsně po dosažení V nula si těžko lajsne simulovat vysazení jednoho ze dvou motorů a zároveň poruchu hydrauliky, která znemožní třeba zatažení podvozku nebo klapek. Skutečné letadlo - třeba A320 - je na to moc drahá hračka. Proto se významná část výcviku přesouvá na trenažéry. |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:34Jojo, a nezvažovala se ekologická rizika a posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA) nebylo tehdy ještě vymyšleno. A nemluvilo se o lidských právech námořníků ani o vyrovnaném gender složení posádky s kvótami pro různé diskriminované skupiny; specielně mám dojem, že mezi posádkami Kolumbových lodí nebyl žádný černoch, což je zjevný rasismus ... |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:24No, Crew Dragon přistává zatím na padácích ... Ono hmotnost motorů i paliva pro nákladní Dragon přistávající motoricky na souš je asi větší než hmotnost potřebných padáků, ale zase loď nemusí počítat se žbluňknutím do vody a nemusí se zdaleka transportovat zpět, teoreticky může přistát zhruba tam co startovala, vedle rampy. |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:17Jojo, noste si do letadla vlastní bombu. Pravděpodobnost, že se v letadle sejdou dvě bomby, je výrazně menší než že tam bude jenom jedna |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:09K tématu možné rychlosti záchranné mise k ISS je zajímavý článek o posledním letu raketoplánu k ISS s úvahou, co by se stalo, kdyby se raketoplán z jakýchkoliv důvodů nemohl vrátit a jeho čtyřčlenná posádka by musela být evakuoavána jinak - tehdy tedy jen Sojuzy. https://www.idnes.cz/technet/vesmir/posledni-mise-raketoplanu-zacina-jak-probehne-bez-zachranneho-stroje.A110706_142559_tec_vesmir_kuz |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 22:04No, nevím - kdyby se vzala všechna letadla od ultralightů až po jumba včetně vrtulníků, pár desítek, možná stovek to celosvětově denně bude. Ono je otázka, co jest rozumět tím spadne - pokud by to bylo od nouzového přistání až po havárii s naprostou destrukcí přes zmíněné kategorie létajících strojů, bylo by to možná i těch pět stovek denně dalo. |
|
|
J. Jurax 18.3.2021 21:53No, na ISS jsou neustále evakuační lodě pro celou posádku. Bývaly to zpravidla jeden až dva sojuzy. Protože žádná kosmická mocnost nemá připravenu raketu s kosmickou lodí, jež by mohla startovat v řádu několika týdnů, natož dnů. Sojuzy startují v průměru cca jednou za 5 měsíců. Ani Crew Dragon to moc nezlepší, pokud vůbec. Navíc i samotný let k ISS trvá aspoň den - záleží na mnohém (pozice ISS, místo startu, typ lodě etc.). Tedy - ani na Měsíc nedá vypravit záchranná výprava v řádu týdnů, pokud náhodou není na rampě raketa s příslušnou lodí v konečné fázi příprav ke startu. |
|
|
K. Kocourek 18.3.2021 18:20Naprostá většina věcí byla v Apollu nějak zálohována. Tehdy existoval celkově jiný přístup. Lidi byli tak nějak odvážnější. Co byl oproti dnešku rozdíl (a někdy i výhoda), že značná část úspěchu závisela na lidském faktoru. Kosmickou loď už řídil počítač, předobraz dnešních fly-by-wire systémů, ale knipl držel v ruce velitel a třeba při přistání na Měsíci prováděl něco, co do té doby mohl vyzkoušet jen na trenažéru (pro srovnání, při výcviku na letadle si může většinu úkonů nacvičit v reálném stroji pod dohledem instruktora). Zpětně vzato je obtížné posoudit, jestli byl větší odvaz letět na Měsíc s Apollem, nebo když Young a Crippen letěli poprvé s raketoplánem, který neměl nikdy vyzkoušený start ani přistání (s výjimkou závěrečného navedení na dráhu). |
|
|
K. Kocourek 18.3.2021 18:04Feynmanovu zprávu si stojí za to přečíst celou. Pozoruhodá a děsivá je na ní ještě jedna pasáž: Richart Feynman objel výrobní podniky většiny důležitých komponent raketoplánu, obyčejně narazil na nějaký šlendrián, v jednom případě (vývoj software) pochválil kvalitní testování (ovšem vývojáři si mu zároveň stěžovali, že je na ně vyvíjen tlak, aby testování omezili). Ovšem nestačil objet a udělat si názor na dvě komponenty, které zmiňuje: Tepelnou ochranu a přídavnou nádrž. To byly přesně dvě příčiny, kvůli kterým havarovala Columbia! Nido to za těch dalších 17 let nevzal vážně... |
|
|
V. Novák 18.3.2021 17:33Managoři fungují stejně - Thiocol je soukromá firma, jako ostatně všechny, které na raketoplánu pracovaly. Inženýři varovali, managoři pustili STS na start za podmínek, pro něž nebyl testován. Ty destičky se doplňovaly po každém letu, protože odpadávaly jak z československého kulturáku ze sedmdesátek. Obvykle ale nejdřív splnily funkci, odpadly až při zpětném průletu atmosférou. Nejméně v jednom případě ale popadaly už cestou nahoru a byla jen klika, že tenkrát raketoplán nedopadl jako Columbia. Byl to ale let pro Pentagon, tak se o něm nikdo moc nešířil. Byl o tom nedávno pořad včetně rozhovoru s tím pilotem, který se rozčilil ještě po letech, jak mul celou dobu letu lhali, že je všechno OK. I když - kdyby mu řekli, jak je to ve skutečnosti, nic by stejně nenadělal. |
|
P. Milan 18.3.2021 15:10S tou záchrannou výpravou v řádu jednotek dní bych to tak optimisticky neviděl. Udržovat raketu a loď, schopnou v několika dnech odstartovat, přistát na měsíci a zachraňovat na zem (až ji vůbec budeme mít) by nebylo "za půl darma". |
|
|
P. Milan 18.3.2021 15:07Jo, vy byste možná poslal, ale Rusáci potřebují peníze za to taxikaření. :-P |
|
|
P. Milan 18.3.2021 15:06Vědci i technici by dokázali, ale politici na to neměli prachy. Nebo měli a nedali, v obavách, že to bude připadat moc drahé voličům. A nejen v USA https://www.cestovinky.cz/clanek/kazasska-step-ukryva-zapomenuty-raketoplan |
|
|
J. Nový 18.3.2021 15:02Ty poznámky by byly zveličeny a předány americkým občanům, kteří by pak byli přístupni zvýšení výdajů do jejich kosmického výzkumu tak, aby byli na Rusech nezávislí. Taková americká hrdost. A Rusko by pak přišlo o cenné peníze. Lavrov jistě není hlupák. |
|
J. Anděl 18.3.2021 14:14Ano, odmítání přiznat si konečné limity je jednou ze základních lidských vlastností a základním motorem technologického pokroku. Ovšem v tom pokroku je v praxi důležité soustředit se na nejbližší aktuální krok. Krátkodobé kroky se soustředí na poznání Marsu/soustavy pomocí sond na jedné straně, bezpečných cestách člověka na oběžnou dráhu či možná zase Měsíc na straně druhé. V dlouhodobějším horizontu se mohou tyto dvě cesty protnout. A co bude dál, to se uvidí. No, my už možná ne. Horizont za naší smrtí je podobně daleko, jako ty jiné galaxie. Zcela nedostupný? To netvrdím, páč nevím. |
|
|
H. Vogel 18.3.2021 13:59Nojo, ale co kdyby před vámi letělo 49 strojů a vy jste měl letět padesatým? ... strašná představa ... (dělám si legraci) |
|
|
J. Anděl 18.3.2021 13:58Když se rodí nový člověk, prochází v děloze taky znovu fází ještěrky. |
|
|
J. Krynický 18.3.2021 13:14A co je podstatné, na těch lodích nebyl žádný novinář s kamerou. Mrtví, které nevidíte umírat a o kterých se dozvíte s několikaletým zpožděním a ještě jen počet, jsou statistika, ne tragédie. |
|
|
J. Krynický 18.3.2021 13:10V tuto chvíli stačí, a hlavně my nestačíme na víc, ale těch nekolik minut letu signál je reálně pro spoustu věcí hodně omezující. Dokud ovšem nebude stálá základna na Měsíci, tak je lidská výprava na Mars jen sebevražda. Pokud se něco podělá na Měsíci, tak se dá vyslat záchranná výprava, která dorazí v řádu jednotek dní. Pokud se něco podělá na Marsu, tak i kdyby měli vzduch a vodu na měsíc, tak jim ze Země můžeme tak maximálně zahrát písničku na přání. |
|
|
J. Krynický 18.3.2021 13:04Co to je "koncepčně modernější"? Udělaný tak, aby připomínal letadlo? |
|
|
J. Krynický 18.3.2021 13:03Elegance cihly s křidélky. Je opravdu "škoda", že se technici vykašlali na poždavek, aby ten stroj vypadal dobře na vyretušovaném obrázku. |
|
|
Z. Lapil 18.3.2021 12:43Přesně tak. Na druhou stranu - od dob raketoplánu coby novinky jsme zase o pár desítek let dál, a bylo by smutné, kdyby po těch letech riziko vlastně už komerčních letů (GPS...; já vím, tam nejsou lidi) bylo stejné, jako u výzkumného prototypu. Pořád vzpomínám, jak nás kdysi vzal strejda do auta a jeli jsme STOVKOU |
. Dnes je taková rychlost nuda, naopak vám mnozí vyčítají, že jedete nebezpečně pomalu.
|
|
M. Starý 18.3.2021 11:10Proč musí letět člověk na Mars? Jaká bude jeho "přidaná hodnota" na výzkumu Marsu? Nestačí tam posílat inteligentní robotické sondy jako se to děje dnes? |
|
R. Gramblička 18.3.2021 10:51a vzdát se slušné sumičky za každého cizáka v lodi? Proč? Nicméně, být Lavrovem, neodpustil bych si veřejně úštipačné poznámky v tomhle smyslu |
|
|
P. Pepax 18.3.2021 10:50Raketoplány byly velmi elegantní, je škoda že vědci nedokázali jít touto cestou. |
