R. Gramblička 18.3.2021 10:48

je to obecný fenomén. Jak jsme jako civilizace zbohatli a pokročili s vědou a technikou, s tím přišla i pohodlnost a ustrašenost. Jakoby sme stratili chuť objevovat a riskovat. A pokud jí někteří jedinci pořád mají, najde se čím dál víc soudruhů, kteří nám to riskování zakáží. Pro naše dobro, samozřejmě :-P. Krásně to ilustrují až nesmyslně nízké kvóty na obsahy různých chemických sloučenin ve věcech denní spotřeby

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vavruška 18.3.2021 10:34

Crew Dragon letěl jen jednou a od té chvíle už neměli Američané létat na ISS na Sojuzech. Nicméně na Den kosmonautiky (9.4.), kdy měl být po letech první let Sojuzu konečně bez Američanů, si AMíci na poslední chvíli nasáčkovali do posádky svého člověka a vyhodili ruského kosmonauta.

Je to celé velmi podivné - NASA nevěří, že Crew Dragon + Falcon je bezpečná loď? A proč svěřuje svého astronauta těm "krvelačným Rusům", kteří porušují lidská práva jak na běžícím pásu a všemu šéfuje "vrah" Putin (jak se vyjádřil americký prezident).

Já bych na místě Rusů poslal NASA do brusele a ať si svého astronauta vystřelí na ISS jak chtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 18.3.2021 10:33

přesto, co pan Kechlibar napsal, si stále myslím, že riziko 1:50 je slušné a dostat nabídku podívat se na ISS, neváhal bych toto riziko podstoupit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 18.3.2021 10:33

Tak třeba vloni zemřelo 1.09 x více občanů, než o kolo předtím. Příčiny lékařské nelze vyčíslit, každý redaktor televize to vykřikuje jinak ...

Pokud to takhle půjde dál, Blatný to nezarazí, nepřežijeme ani svoje vlastní narození, před těmi lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.3.2021 10:29

Z jaderného motoru by se posrali zelenáči i panikáři. A těch je hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vágner 18.3.2021 10:06

Dobré připomenutí, proč ve srovnání s Muskovou trampolínou neporovnatelně koncepčně modernější raketoplán skončil. Na jedné velké projektové chybě. Chybícím safety systému. Asi nevyhnutelně, nicméně proč reakcí NASA na konec raketoplánu místo jeho přepracování, nebo návrhu projektu něčeho nového, je Muskuv technologický návrat do konce padesátých let, to nevysvětluje nic. Jsem ochoten důvěřovat, že je schopen laciněji obsluhovat oběžnou dráhu, let s touhle prehistorickou technologií na Mars je bohapustou sci-fi. Že to s tou prehistorií přeháním? V roce 1972 byl připraven a odzkoušen k instalaci do 3 stupně Saturnu V jaderný motor NERVA (tah 91t, dvojnásobná výtoková rychlost i ve srovnání pokročilými chemickými motory Saturnu), který mu zdvojnásoboval nosnost na 200t na oběžné dráze, motor jehož výhody pro vesmír mimo oběžnou dráhu pochopitelně rostly. Mimochodem, montážní haly Saturnu byly už navrženy tak, aby o 30m vyšší Saturn s motorem NERVA umožňovaly. Tehdejší program dosažení Marsu v roce 1978 byl menší sci-fi než to, co s divadelními vložkami ala Tesla s figurínou předvádíme teď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marhan 18.3.2021 9:52

Je dobré si uvědomit, že ti astronauti (zejména po první havárii) měli naprosto reálnou představu rizika. Kdysi mne zaujalo jedno tvrdé statistické porovnání - je to jako by jste měli letět letadlem s akceptováním faktu, že jich prostě denně 500 spadne (tedy v době před pár lety, kdy se ještě lítalo )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 18.3.2021 9:46

"Selhání jedné z nich přitom mohlo snadno vést ke katastrofě a ztrátě posádky."

Už si to přesně nepamatuji, ale některé selhávaly a musely být měněny. Ke katastrofě to vedlo jen pokud selhaly na kritickém místě, v tom jednom případě u šachty podvozku.

Toho Feynmana jsem četl, špičkový.

Je vidět, že státní instituce fungují stejně, za socialismu i za kapitalismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kohout 18.3.2021 9:43

Ach ano, Návrat z hvězd.

Co se týče toho "nového" světa, do kterého se vrátili, a o kterém ta kniha hlavně je - další varianta distopie. Snad i lepší než Brave New World. Samé příjemné vyhlídky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 18.3.2021 9:31

Zajímavé čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 18.3.2021 9:20

Díky za upřesnění. Spíš za rozsáhlý výklad.

Já jsem čtenář č. 2 a těší mě, že pravděpodobnost 1:50 v této souvislosti opravdu existuje. Já už se děsil, že jsem mluvil NAPROSTO z cesty .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2021 9:19

Dobrá připomínka...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2021 9:17

Také pochybuji, že to bude tak ekonomické, jak se zatím prohlašuje...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2021 9:16

No, jak se to vezme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.3.2021 9:08

Tehdy ještě mužů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.3.2021 8:45

Jistě. A kolem roku 1880 už bylo vše vynalezeno a stroje, těžší než vzduch, nemohou létat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.3.2021 8:44

No, on to o 80 let později zvládl v jeho stopách Drake, a to mnohem úspěšněji: v Plymouthu vystoupilo ze Zlaté laně 56 mužů (nebo osob?) z původních 80. Pravdou ovšm je, že jeho plaba činila jen necelé tři roky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 18.3.2021 8:36

pozn.- v dobývání 'vesmíru' už člověk dávno narazil na své limity--jen si to nechce přiznat. jasně že věda a technologie se neustále vyvíjejí,, ale pořád se bavíme o několika kilometrech nad zemí, popř. o něco dál k Marsu. /pro připomenutí: k nejbližší hvězdě byl let trval deset tisíc let. naše galaxie disponuje cca 200 miliardami takových hvězd-které jsou rozhodně dál než 4,3 světelného roku. (samotných galaxií, kam dohlédneme, jsou stovky miliard,-kam nedohlédneme ještě mnohem, mnohem víc). zvýšit rychlost cestování je pro nás technologicky nemožné-zatím. .ovšem platí, že vše má své limity--úplně stejně jako je limitován život do úzkého pásma cca 150 M od slunce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.3.2021 8:04

Apollo byla bitva studené války, astronauti byli vojáci a podle toho uvažovali oni i se uvažovalo o nich.

Původní představa o STS byla, že to bude něco jako kosmické letadlo, aby mohla letět i učitelka. Havárie Challengeru měla takový ohlas právě kvůli Christě McAuliffové, která byli civil (a krásná ženská). Představy to byly absolutně nereálné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 18.3.2021 7:53

Flemming penicilin nezaváděl, "jen" objevil, že Penicillium notatum vytváří "cosi", co likviduje bakterie. Trvalo 11 let, než byl penicilin izolován a další než byl připraven pro humánní použití - navíc ve válce, kdy se na pravidla míň dbá.

No a Jejich Katolická Veličenstva nic moc neriskovala - tři skoro odepsané lodě a tři posádky námořníků, kteří se stejně považovali za napůl mrtvé. Ty lodě jim stejně nepatřily, takže risk byl v několika stovkách zlaťáků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 18.3.2021 7:23

čtenář 1 se opět hlásí do diskuze

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 18.3.2021 7:05

Já tomu Dragonovi moc nevěřím. Raketoplán byl přes všechno prvotní jásání ekonomický velmi neefektivní, obávám se, že s Dragonem to bude podobné. Vyžaduje daleko více paliva, které potřebuje pro přistání, opakovaně používané díly budou mít větší tendenci k poruchám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 18.3.2021 6:58

Nedovedu si představit náročnost výpočtu pravděpodobnosti vzniku poruch tak složitého zařízení, jako je raketoplán. Teorie spolehlivosti, která matematicky umožňuje popsat parametry spolehlivosti je sice jasná, nicméně s tolika stochastickými proměnnými, že i malá změna, nepřesnost nebo nepředvídatelnost nějakého parametru prvku (skupiny prvků nebo celku ve vztahu k okolí) popisovaného systému může vést k velkému rozdílu ve výsledku. Takže je to spíše na odvaze a posedlosti lidí, kteří se takového projektu účastní. Ty obdivuji a fandím jim. Bez nich by totiž žádný pokrok nenastal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 18.3.2021 1:44

Jest to tak, ovšem tím se dostáváme ke klasickému to ekonomickému trojúhelníku. Nelze cokoliv produkovat současně levně, rychle a kvalitně (tedy včetně zajištění všech bezpečnostních rizik). Ostatně. , na Titaniku taky chyběly záchranné čluny. A Musk na toto omezení narazí dříve nebo později taky.

Nicméně, na straně druhé, on to napsal kdysi Lem ve svém románu Návrat z hvězd (jen zkrácená citace) - "při započtení všech bezpečnostních rizik. byla nulová šance že se vrátíme, a stejně jsme letěli".

Ovšem - a i v tom bylo memento, které Lem v závěru popsal. Když se pak po desítkách let pozemských let vrátili, nikdo na Zemi /z dalších generaci) už nedokázal pochopit, proč tam vlastně letěli , a co v tom vesmíru chtěli a proč riskovali

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 18.3.2021 1:09

Z Magellanovy cesty kolem sveta se z puvodnich 270 muzu posadek peti lodi vratilo zpet do Spanelska zivych 18. (nepocitame- li 55 dezerteru ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Špicner 18.3.2021 0:52

Jenom bych připomenul, že když se Christobal Colon, tedy Kolumbus, chystal k vyplutí do Indie (!) z té druhé strany, španělský dvůr se zřejmě neobtěžoval se statistickým zhodnocením bezpečnosti této cesty. Z jiné strany zmíněno, Alexandr Flemming by dnes se svým zaváděním penicilinu bez mnohamiliardového ověřovacího mechanismu pravděpodobně vypadal jako zločinecký hazardér.Celé je to – včetně raketoplánů –trochu o bezhlavosti, a docela dost o svobodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 18.3.2021 0:23

Myslím že v programu Apollo se počítalo s mnohonásobně menší bezpečností. Se současnými "bezpečnostními standardy" by bylo zcela nemožné ho uskutečnit. Astronauti, kteří se v lodích Apollo vydávali k Měsíci, byli v podstatě dobrodruzi, kteří museli počítat s tím, že se nevrátí. Naprostá většina věcí, na nichž záviselo jejich přežití, nemohla být nijak zálohována pro případ poruchy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek