Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pořád čekám na Grónsko

Jak to přesně bylo s tou zelenou zemí, plnou Vikingů ?

Re: Pořád čekám na Grónsko

Ludvo, zmínka už padla. V tomhle rozsahu se o tom nebylo možné zvlášť rozepisovat. Fakt si radši tu knížku dojděte půjčit, je tam spousta dalších zajímavostí, než jen Vikingové.

Kde je Nametelenej?

Bud tvori  zase nejakej jeste lepsi oteplovaci model, nebo mozna nasloucha co  blaboli vrchni sarlatan oteplovac Gore prave ve Washingtonu.

Re: Kde je Nametelenej?

Sowfiwe - fakta jsou pro tenhle typ lidí něco jako DDT na breberky

pro paní Chlumskou a Vojtu

Časová posloupnost klimatických epoch: před 128 tisíci lety začal interglaciál Eem, který byl teplejší než současný Holocén. Eem trval asi 15 až 20 tisíc let. Vystřídal ho glaciál Wurm, jehož plná síla se projevila před 70 až 15 tisíci lety. Před 15 tisíci lety začal současný interglaciál Holocén. Ten byl před 12 tisíci lety přerušen katastrofickým "eventem" zvaným Mladší Dryas. M.Dryas trval asi tisíc let a skončil dost náhle výrazným oteplením, které trvá dodnes. Současný Holocén měl nejteplejší období před 9 až 6 tisíci lety, kdy bylo možná až o 2 stupně tepleji než dnes. Toto teplotní optimum bylo způsobeno parametry Milankovičova cyklu, které byly nejoptimálnější před 9 tisíci lety a od té doby se postupně zhoršují.

Až Vojto budete znát tyto skutečnosti, budete stejným ignorantem a p*tomcem s IQ tykve, jako já.

Milankovič

Odpovídal jsem Vám na včerejší námitku, ale tam si toho asi už nikdo nevšimne.

Parametry se nezhoršují. Máte pravdu v tom, že asi před 12 500 lety jsme měli lokální maximum v oslunění, které vlastně (ve stoupající fázi a vrcholu) pomohlo ukončit poslední dobu ledovou. Od této doby zhruba dodnes oslunění klesalo, a teď opět stoupá. Pokud se podíváte na můj odkaz na NOAA

http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/milankovitch.html

tak sice odkaz na Bergera a M. F. Loutrea je pro Vás přístupný pouze v abstractu, ale další odkaz (Hollan 2000) Vám poskytne článek i s grafy

Pro zajímavost:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=383758&tro1164_0_3

Paní Chlumská, nenechte se odradit a pokračujte

Vážená paní Chlumská, přes řadu negativních ohlasů v příspěvcích, které byly ovšem většinou založeny na hloupostech typu 125 00 a 12 500 (což je mimochodem akorát tak živná půda pro totální ignoranty, kteří se radují z překlepů ostatních a mozek mají, (tedy pokud vůbec jaký mají, pak vypnutý)) bych vám chtěl říci svůj názor na vaše články. Beru to prostě téměř od A do Z, je to vědecky (samozřejmě dle současné úrovně poznatků) podložená historie vývoje klimatu v Evropě. Nenechte se, prosím odradit od dalšího pokračování nějakými tvory s IQ tykve. Nějaké pitomé poznámky na opisování atd. hoďte za hlavu, to může napsat jenom p*tomec a navíc se ohánět autorskými právy?  No toto už zavání demencí, protože v každé, a zejména odborné literatuře se běžně používají citace z dříve vydaných spisů na dané téma. Holt chlapci asi nikdy nic nečetli před vznikem internetu. Ale abych se vrátil k tématu vašeho článku. Domnívám se, že právě (i když do jisté míry nespolehlivé písemné záznamy) potvrzují spolu s výsledky vědeckých internidisciplinárních disciplin hodnověrně jednoznačnou variabilitu klimatu v Evropě a některých Evropě blízkých regionech v průběhu několika tisíců let, to je v podstatě naprosto nezávislé na činnosti lidské populace, která se musela těmto změnám naopak často tvrdě přizpůsobovat. No nějak jsem se rozepsal, mám toho na mysli více, ale nechci unavovat. Držím vám palce do dalších pokračování! 

Re: Paní Chlumská, nenechte se odradit a pokračujte

Jenom abych předešel "vtipným" poznámkám od těch pravých, opravuji. Interdisciplární disciplíny měním na intercisciplinární vědecké bádání. Nazdar a teď si ma*oři můžete užívat. (Pozn: Určeno výhradně těm s IQ tykve).

Kamarádko, pro člověka, který o tom něco ví,

se to čte se zatajeným dechem, detektivka hadra. Je to radost, inspirace, další podnět, jak odolat nezblbnutí z tak zásadních strašlivých faktů, jako co sedmý týden po sebevraždě jednoho skladatele dělá vdova/syn atd..., kolik bylo dneska u nás a ve světě dopravních havárek atd., či dokonce něco tak principiálního, s kterou modelkou a v jaké vile kde žije nějaký chlapík, co měl v ZŠ trojky-čtverky, ale umí jakousi holí jaksi praštit jakýsi kus pryže... Ahoj.

Re: Kamarádko, pro člověka, který o tom něco ví,

Jakube, dík - TOHLE by se mělo učit, aby lidi vůbec tušili na jakém "globu" se to vlastně octli.

Vážená paní

věnujte se raději pletení svetrů pro černochy v rovníkové Africe.

Pokud Vám to není známo, tak středověk začal pádem říše Římské a prameny o "Zemích koruny české" jsou až do 11. století velmi skoupé. Na rozvoji vědeckého a hospodářského pokroku se podílely i takové země jako byla katolická Itálie, katolické Španělsko, katolická Francie. Hlášení o výnosech obilí jsou známa až z konce středověku a počátku novověku - podívejte se třeba na knihu o Kosti II. díl. Atd. Klasický příklad Vašeho vědeckého přístupu je výrok - Od roku 1897 žijeme v období Malého klimatického optima. To znamená, že se stejněš jako v obdobích předešlých klimatických optim otepluje. Můžete mi vysvětlit co je to za optimum, při kterém se neustále zvyšuje teplota?

A na pochybnou argumentaci vybranými extrémními údaji poukázal již předchozí příspěvek.

Re: Vážená paní

vážení urážet je přeci tak snadné. Fakt je ten, že se počasí cyklicky (přičemž cyklus není nutně stejně dlouhý) mění. Že působí milióny faktorů je nabíledni. Že zelená lobby svým strašením lidí vede tyto vlastně tak trochu do záhuby je evidentní. Podobní chytráci před ca 30 lety hrozili dobou ledovou, která  nadchází. No a vlastně mají pravdu obě skupiny, nemají však jasno odkdy a dokdy tato období budou. Tak alespoň straší, což nás může stát strašně moc peněz.

paní Chlumská (Rputi)

dnes je to trochu chaotické. Možná by bylo vhodné citovat z kapitoly "klimatická budoucnost". V této kapitole autoři upozorňují, že v letech 1995 až 2000 by mělo končit 90-leté období klimatického optima a od roku 2000 by se mělo začít ochlazovat. Dále tvrdí, že pokud k ochlazování nedojde, bude to nejspíš důkaz, že antropogenní vliv začíná při klimatických oscilacích převažovat nad přírodními vlivy. Jinými slovy: pokud se v tomto desetiletí neprojeví sestupná tendence průměrných teplot, dá se to považovat za důkaz, že globální oteplování způsobené liskou činností tu opravdu nastává.

A také bych Vám Rputi navrhnul, abyste při citaci z kronik opsala zprávy o zimě v roce 1186. Ta je totiž z těch historických pramenů nejzajímavější.

Zde uvedené jsou výtahy z obecně známých knih.

Je užitečné si všimnout, jací jsou jejich autoři zbabělci. Všichni vědí, že si příroda dělá co chce a že naše snaha o její regulaci se podobá stavění Babylonské věže.

Přesto ale všichni neopomenou někde mezi řádky poznamenat, že "značnou měrou je na všech změnách vinen člověk". Jen tak, pro jistotu.

Sicher je sicher řekla jeptiška....

Dalo by sa nieco aj pridat!

Ak by sme siahli do novsej historie a vytrhneme z celkoveho rezimu pocasia jednotlive pripady, tak by sme sa docitali asi toto. 1) Dna 29. juna 1958 boli neuveritelne burky a lajaky na celom Slovensku a na juhu Polska. Az v 100 obciach na Slovensku privaly vody odniesli vela domov (v skutocnosti boli podla SHMU na 36 staniciach namerane viac ako 100 mm zrazky za jeden den, v juznom Polsku na vyse 100 staniciach); 2) V auguste 1992 bolo tak teplo, ze sa ani jednu noc nedalo spat a cely mesiac vobec neprsalo (v skutocnosti bola v strednej Europe teplota vzduchu v tomto mesiaci o 4 az 6 °Cnad dlhodobym priemerom, teda asi ako v Taliansku,  a na mnohych miestach naprsalo menej ako ako 5 mm zrazok; pokracovat by sme mohli katastrofalnymi povodnami v rokoch 1997, 2002 a v inych rokoch, vyskytom vichric a tornad v poslednych rokoch, absolutne najteplejsimi obdobiami od zaciatku merani, napr.  maj-august 2003, september 2006 az 18. marec 2007 atd. Vyplyva z toho asi nasledujuce: zaznamy z kronik su velmi cenne, no musia sa kombinovat s inymi zdrojmi, aby sme ziskali kompexny pohlad na klimaticke podmienky daneho uzemia a nie iba podla subjektivneho dojmu jednotlivych kronikarov. Zdoraznujem ale, ze si aj tak si treba velmi cenit pracu historickych klimatologov.