(předchozí část zde)

Malá doba ledová skončila v r. 1897. Od té doby žijeme v období Malého klimatického optima. To znamená, že se stejně, jako v obdobích předelých klimatických optim, otepluje.

Česká republika a vývoj jejího klimatu (1)

Laik toho netuší mnoho:

…Ve všech významných databázích světa se lze setkat s písemnými prameny, které mají úzkou vazbu k Zemím koruny české…. Je to bezesporu dáno již středověkou vysokou kulturní úrovní obyvatel zemí v této části Evropy, která byla nejen křižovatkou dějin, ale i prostorem šťastného spojování kulturních vlivů antiky, ducha křesťanství, reformace, židovské religiozity a společenských tradic, životních zkušeností a síly zde žijících národů. ....Teprve vítězství armády Katolické ligy nad vojsky českých stavů…vyřadilo České království z kontextu protestantských zemí, které se v 17. a 18. století staly centrem světového vědeckého, hospodářského a politického pokroku.

Využívány byly nejen kroniky, ale i osobní zápisky, hospodářské kalendáře, Efemeridy (astrologické kalendáře doplněné poznámkami o počasí), hospodářské zápisy a hlášení o výnosech obilí, mapy, plány, vyobrazení, lidové pranostiky, ba i toponomastické názvy a mnoho dalších pramenů.

Indexová metoda klasifikace

V ČR navržena a poprvé použita klimatology K. Dubcem a K. Pejmlem v roce 1985. Má jedenáct stupňů a umožňuje převést historické záznamy do porovnávatelných alfanumerických zápisů.

Klimatické oblasti Čech

Na území ČR můžeme rozlišit nejméně čtyři větší, klimaticky odlišné oblasti:

Pohraniční hory a Českomoravská vrchovina. Tyto oblasti mívají nadbytek srážek. Jsou náchylné k erozi a acidifikaci půdy. Zemědělství může být ohroženo studenými a vlhkými roky, pozdními mrazy a sněhy.

Česká kotlina. Leží ve srážkovém stínu pohraničních hor. Bývá postižena suchými léty i holomrazy. Přesunou-li se srážky do nitra Čech, mohou způsobit katastrofální povodně, protože řeky jako Berounka mají rozsáhlé povodí. Kotlina má odlišný vývoj v severní části, která většinou náleží termofytiku (oblast teplomilné středoevropské vegetace) a je průběžně osídlena již 7 tisíc let. Naproti tomu jižní polovina Čech, přibližně mezi údolím Botiče v Praze a Pošumavím, náleží chladnějšímu mezofytiku (oblast středoevropského opadavého lesa) a souvisleji byla kolonizována až někdy v době mohylové kultury, tedy někdy od 15. století př. Kristem. Značná část jižní poloviny země však byla osídlena až ve 12. – 13. století. V severní polovině Čech tak již několik tisíc let převládá step nebo kulturní step, zatímco jižní polovina země leží ve znamení lesa.

Jižní Morava, až po Brno, leží na periferii panonské nížiny, která bývá periodicky postihována suchy a některými klimatickými charakteristikami se blíží zálivu středozemního klimatu.

Severní Morava a Slezko, srážkově bohaté, jsou na periferii severoněmecké a polské nížiny, postihované inverzemi a silnými mrazy. Nížiny umožňují rychlý a horami nestíněný kontakt s dešti a silnými větry v létě a s chladnou a suchou sibiřskou výší v zimě.

Stručný přehled přirozených klimatických období posledního tisíciletí

(V knize samotné je tento přehled velmi detailní,včetně charakteristiky jednotlivých let a hojných citací, což pro účely tohoto článku bylo by příliš.)

Malé klimatické optimum let 875 – 1194

Během 9. století končí chladné období ve střední Evropě a rok 875 uzavírá sérii mimořádně chladných a neúrodných let s velkým množstvím sněhu.

Je to doba, kdy Eskymáci poprvé osídlili nejsevernější ostrovy Kanady, kdy Vikingové kolonizovali Island a pořádali své plavby do Grónska.

Slované, kteří osídlili českou kotlinu, praktikovali tzv. „přílohové zemědělství“. Přílohové ve smyslu velkého množství úhorů, které se přírodním způsobem regenerovaly až 10 let. V dobách, kdy se za slušný výnos považovalo cca 0,4 t/ha, byla úrodnost pozemku a příhodné klima velmi důležitým faktorem přežití. Při jednom neúrodném roce nastávaly závažné problémy, v případě více takových let za sebou vypukly hladomory. Během 9. století zažila Evropa čtyři období několikaletého hladomoru a 64 případů hladomorů lokálních. Byla to doba velmi drsná, kdy najíst se dosyta nebylo tak zcela obvyklé.

Připomeňme si, že přelom 9. a 10. století je dobou zániku Velké Moravy, mise Cyrila a Metoděje a formování Českého státu, tedy i sv. Václava. Uplynou ještě 2 století, než zklidnění všeobecné situace a vhodné klimatické podmínky umožní agrární revoluci, která proběhla ve 12. a 13. století. Nájezdy Maďarů a Avarů ustávají, všeobecná christianizace Evropy přispívá k uklidnění mocensko-politických vztahů a dobré klimatické podmínky umožňují zvýšení výnosů v zemědělství.

Agrární revoluci charakterizuje především trojpolní systém. To v praxi znamená, že úhor už není ponecháván sám sobě, aby se vzpamatoval, ale pase se na něm dobytek. Úhor je tím přirozeně hnojen a za dobu, kdy se na něm nic nepěstuje i třikrát přeorán. To a fakt, že se zásadním způsobem modernizuje zemědělské nářadí, spolu s klimatickými podmínkami umožňuje výnos troj- až čtyřnásobku výsevu. Zároveň s tím se rozšiřuje a vylepšuje i dobytkářství. Průměrný termín počátku žní v těchto letech byl o 10 dní dříve než nyní a v teplejších klimatických epizodách až o 14 dní dříve. Průměrné teploty se pohybovaly asi o 1 -1,5° C nad současným dlouhodobým normálem. Klima ovšem nebylo dokonale stabilní a projevují se tu několikaleté teplejší a studenější či sušší a vlhčí období.

Více potravy umožňuje přežití většímu počtu lidí a naopak větší počet lidí potřebuje ke svému životu větší rozlohu polí a pastvin, čímž dochází k osidlování většího území, a tedy k první (vnitřní) vlně kolonizace území Čech.

r. 1014
V celé České zemi suchota byla, neb od velikonocí (25.IV.) až do sv. Jana Stětí (29.VIII.) déšť nepršel, takže obilí velmi ztenčelo, trávy uschly, dobytek pomřel, potokové a studnice přeschly, v jezerách a rybnících vody se smradily, ryby mřely a země se horkem na mnoha místech zapalovala.
(Šimon Partlic ze Špicberka)

r. 1043
Roku od narození páně 1043 v Čechách byl takový hlad, že třetina lidí jím zahynula.
(Kosmas)

Velmi studené, větrné a vlhké léto s početnými bouřemi. Ve žních přišel zhoubný sníh.
(R.Henning)

(pokračování zítra)

Zpracovala: