Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Poručíme větru, dešti a globálnímu oteplování (3)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 21.3.2007 10:47Kamarádko, pro člověka, který o tom něco ví, se to čte se zatajeným dechem, detektivka hadra. Je to radost, inspirace, další podnět, jak odolat nezblbnutí z tak zásadních strašlivých faktů, jako co sedmý týden po sebevraždě jednoho skladatele dělá vdova/syn atd..., kolik bylo dneska u nás a ve světě dopravních havárek atd., či dokonce něco tak principiálního, s kterou modelkou a v jaké vile kde žije nějaký chlapík, co měl v ZŠ trojky-čtverky, ale umí jakousi holí jaksi praštit jakýsi kus pryže... Ahoj. |
|
|
Rpuť 21.3.2007 11:06Re: Kamarádko, pro člověka, který o tom něco ví, Jakube, dík - TOHLE by se mělo učit, aby lidi vůbec tušili na jakém "globu" se to vlastně octli. |
|
|
Antonín Hrbek 21.3.2007 9:43Vážená paní věnujte se raději pletení svetrů pro černochy v rovníkové Africe. Pokud Vám to není známo, tak středověk začal pádem říše Římské a prameny o "Zemích koruny české" jsou až do 11. století velmi skoupé. Na rozvoji vědeckého a hospodářského pokroku se podílely i takové země jako byla katolická Itálie, katolické Španělsko, katolická Francie. Hlášení o výnosech obilí jsou známa až z konce středověku a počátku novověku - podívejte se třeba na knihu o Kosti II. díl. Atd. Klasický příklad Vašeho vědeckého přístupu je výrok - Od roku 1897 žijeme v období Malého klimatického optima. To znamená, že se stejněš jako v obdobích předešlých klimatických optim otepluje. Můžete mi vysvětlit co je to za optimum, při kterém se neustále zvyšuje teplota? A na pochybnou argumentaci vybranými extrémními údaji poukázal již předchozí příspěvek. |
|
|
Lerak 21.3.2007 9:54Re: Vážená paní vážení urážet je přeci tak snadné. Fakt je ten, že se počasí cyklicky (přičemž cyklus není nutně stejně dlouhý) mění. Že působí milióny faktorů je nabíledni. Že zelená lobby svým strašením lidí vede tyto vlastně tak trochu do záhuby je evidentní. Podobní chytráci před ca 30 lety hrozili dobou ledovou, která nadchází. No a vlastně mají pravdu obě skupiny, nemají však jasno odkdy a dokdy tato období budou. Tak alespoň straší, což nás může stát strašně moc peněz. |
|
|
Z.Ch. 21.3.2007 9:56Klimatické optimum je terminus technicus. Jinak mají zřejmě klimatologové více informací než vy. |
|
|
Z.Ch. 21.3.2007 10:13Moje poznámka výše patří samozřejmě panu Hrbkovi. Leraku, kdyby jenom moc peněz......a hlavně ty peníze budou strašně chybět při řešení problémů, které nás nepochybně čekají...... |
|
|
Antonín Hrbek 21.3.2007 10:17Re: Klimatické optimum je terminus technicus. Zkuste se podívat třeba na Acos: Historie a změny klimatu, Barros Vicente: Globální změna klimatu, Svoboda: Velká kniha o klimatu zemí Korunu české a další, Vysoudil Meteorologie klimatologie atd. Ono to s těmi "historickými" prameny není tak horké - jedním z významných pramenů je dendrologie, na řadu změn lze usuzovat i z archeologických nálezů. Ale význam lidského faktoru na lokální a částečně i globální klima vzrostl o několik řádů, takže historické analogie postupně ztrácejí na významu. A argumentace že vždy nějak bylo jsou sice pravdivé, ale asi by málokdo chtěl žít v silurském moři nebo nám blízké době ledové. |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 10:57Pane Hrbku Rpuť čerpá z knihy Velká kniha o klimatu zemí Korunu české, kterou uvádíte. Tam je to ale všechno v souvislostech, zatímco tady to bývá vytržené z kontzextu. |
|
|
Antonín Hrbek 21.3.2007 11:57Re: Pane Hrbku Máte samozřejmě pravdu a také proto jsem jednomu diskutujícímu doporučil, aby se na Svobodovu knihu podíval a mohl to porovnat s tím co je zde prezentováno. Jinak se neustále domnívám, že nárůst světové populace, růst velkých měst, enormní spotřeba energie atd. jsou faktory, které v historii klimatu nehrály takový vliv jako nyní. S oblibou používám tyto břitvy: Roste od poloviny 19. století v Praze průměrná teplota? Ano nebo ne. Má na růst této teploty vliv činnost člověka? Ano nebo ne? Další pak v závislosti na předchozích odpovědích. |
|
|
Jura Jurax 21.3.2007 13:01Re: Re: Pane Hrbku Od poloviny 19. století - mno, ono je těch 150 let příliš krátká doba, v klimatologii termín krátkodobý výkyv znamená dobu v řádu staletí. A teplota v Praze měřená v Klementinu měří pražské mikroklima, které vzhledem k růstu pražské aglomerace pochopitelně stoupá; jenže kdyby se měřilo na Řípu nebo v brdských lesích, křivka by mohla vypadat jinak. |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 13:22Juraxi V Praze se dnes měří na více místech. Podle záznamů to vypadá tak, že okraje Prahy jsou v průměru asi o 0,7°C chladnější (Uhříněves, Libuš, Kbely). Část z toho je způsobena tím, že okraje Prahy jsou asi o 100 m výš než centrum. Platí poučka, že průměrné teploty klesají o 1°C na každých 200 metrů nadmořské výšky. Takže pouze 2 desetiny stupně z ěch 0,7 lze přičíst pražskému mikroklimatu. Od poloviny 19.století vzrostla průměrná teplota v Klementinu o 1,5°C, ale jen 0,2°C lze přičíst vlivu "tepelného ostrova". |
|
|
I.L. 21.3.2007 17:00Re: Juraxi Ctenari, cerpate zrejme ze "zdroje" vlastivedy pro 5.tridu, kde se takove poucky vskutku vyskytuji... Neni li ale inverse, klesa teplota cca o 1 stupen na 100m nadmorske vysky a je to rozdil ve statistice inversi, mezi udolim Vltavy a Libusi, ktery by ten rozdil modifikoval (rozhodne relativne mene, nez treba mezi Peci nad Snezkou a Snezkou, Tusimicemi a Cinovcem apod.) . Spolu s antropogennim oteplenim. Takze, prosim, neplette do slozitejsiho problemu prilis trivialni aritmetiku. |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 17:18Re: Re: Juraxi Aha, takže pokud je rozdíl 1 stupeň na 100 metrů, pak by v Libuši měli naměřit o minimálně 1 stupěn nižší teploty. Jenže ono tomu tak není. Čímpak to je, vy študáku vlastivědy z gymnázia? |
|
|
I.L. 21.3.2007 17:47Re: Re: Re: Juraxi Neumite cist? to "minimalne" je vas zaver, nikoliv muj. Statistika inversi je slozita vec ale tipuju, ze "prumerny gradient poklesu teploty s vyskou" je v okoli Prahy vetsi, nez treba nad Peci nad Snezkou. Tipuju, nevim. Pokud se ale tech "prumerne 0,6 stupne poklesu na 100 m" vyskytuje i na skolach vyssich klimatickych stupnu nez obecne, neni to muj problem :-) |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 13:30Juraxi V létě, když je jasno a pálí slunce, jsou maximální teploty v Klementinu dokonce nižší, než na okrajích Prahy. Centrum Prahy totiž stíní smog. V roce 1983 naměřili v Klementinu absolutní historické maximum 38,3°C. V ten samý den bylo v Uhříněvsi (okraj Prahy) 41,2°C. Loni v červenci naměřili Klementinu 3x teplotní rekord. Pokaždé ale naměřili méně, než v tu samou dobu v Praze-Libuši, která je na okraji Prahy a je asi o 100 metrů výš. |
|
|
Pierre 21.3.2007 12:19Re: Re: několik řádů.... řád je v desetinné soustavě 10x.Proto bych rád věděl, zda ten vliv je x 1000 000, nebo snad x 10 000 000 větší? |
|
|
Antonín Hrbek 21.3.2007 16:07Re: Re: Re: několik řádů.... Račte se podívat na počet obyvatel před cca 10.000 lety a třeba na jejich spotřebu energie. |
|
|
Plzák 21.3.2007 12:14Re: Klimatické optimum je terminus technicus. A zneužívají je, resp. pokrouceně interpretují. |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 9:28paní Chlumská (Rputi) dnes je to trochu chaotické. Možná by bylo vhodné citovat z kapitoly "klimatická budoucnost". V této kapitole autoři upozorňují, že v letech 1995 až 2000 by mělo končit 90-leté období klimatického optima a od roku 2000 by se mělo začít ochlazovat. Dále tvrdí, že pokud k ochlazování nedojde, bude to nejspíš důkaz, že antropogenní vliv začíná při klimatických oscilacích převažovat nad přírodními vlivy. Jinými slovy: pokud se v tomto desetiletí neprojeví sestupná tendence průměrných teplot, dá se to považovat za důkaz, že globální oteplování způsobené liskou činností tu opravdu nastává. A také bych Vám Rputi navrhnul, abyste při citaci z kronik opsala zprávy o zimě v roce 1186. Ta je totiž z těch historických pramenů nejzajímavější. |
|
|
Z.Ch. 21.3.2007 9:51Tak proč ji sem neuvedete? |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 11:02Tak dobrá: Zima roku 1186 patří k nejzajímavějším zimám středověkého optima a nejspíš i posledního tisíciletí. Z hlediska meteorologie vlastně vůbec neexistovala. Po celou zimní dobu panovalo teplé počasí, které nebylo přerušováno vpády chladného vzduchu. Již v lednu začaly kvést stromy. V únoru už byla jablka velká jako vlašské ořechy. Žně v tom roce byly koncem května a víno se sklízelo v srpnu. |
|
|
Plzák 21.3.2007 12:10Re: Tak dobrá: A to všechno bez aut a s minimálním obyvatelstvem. |
|
|
čtenář zdrojů 21.3.2007 13:14Re: Re: Tak dobrá: v červnu 1187, tedy chned následující rok po teplé zimě, napadl na celém území Čech a Moravy sníh. Vydržel několik dní. A to vše bez aut a sminimálním obyvatelstvem. |
|
|
Jura Jurax 21.3.2007 13:04Re: Tak dobrá: Jojo, a lid byl tehdy prostý, nevzdělaný, zelených nebylo, takže nestavěl větrníky aniž dumal nad emisemi z krbů či otevřených ohništ, nanejvýš se v kostelíku pomodlil a bylo ... |
|
|
I.L. 21.3.2007 21:41Re: Re: Tak dobrá: Tehda se lid jeste moc asi nemodlil - a kdyz tak potaji nejakym demonum v lese :-) Tyhle zpravy se pekne ctou ale.. Jak to bylo doopravdy? Ze ty kronikarske zpravy prehaneji je nesporne, otazkou je jak moc |
|
|
Plzák 21.3.2007 9:22Zde uvedené jsou výtahy z obecně známých knih. Je užitečné si všimnout, jací jsou jejich autoři zbabělci. Všichni vědí, že si příroda dělá co chce a že naše snaha o její regulaci se podobá stavění Babylonské věže. Přesto ale všichni neopomenou někde mezi řádky poznamenat, že "značnou měrou je na všech změnách vinen člověk". Jen tak, pro jistotu. Sicher je sicher řekla jeptiška.... |
|
|
Bob 21.3.2007 8:52Dalo by sa nieco aj pridat! Ak by sme siahli do novsej historie a vytrhneme z celkoveho rezimu pocasia jednotlive pripady, tak by sme sa docitali asi toto. 1) Dna 29. juna 1958 boli neuveritelne burky a lajaky na celom Slovensku a na juhu Polska. Az v 100 obciach na Slovensku privaly vody odniesli vela domov (v skutocnosti boli podla SHMU na 36 staniciach namerane viac ako 100 mm zrazky za jeden den, v juznom Polsku na vyse 100 staniciach); 2) V auguste 1992 bolo tak teplo, ze sa ani jednu noc nedalo spat a cely mesiac vobec neprsalo (v skutocnosti bola v strednej Europe teplota vzduchu v tomto mesiaci o 4 az 6 °Cnad dlhodobym priemerom, teda asi ako v Taliansku, a na mnohych miestach naprsalo menej ako ako 5 mm zrazok; pokracovat by sme mohli katastrofalnymi povodnami v rokoch 1997, 2002 a v inych rokoch, vyskytom vichric a tornad v poslednych rokoch, absolutne najteplejsimi obdobiami od zaciatku merani, napr. maj-august 2003, september 2006 az 18. marec 2007 atd. Vyplyva z toho asi nasledujuce: zaznamy z kronik su velmi cenne, no musia sa kombinovat s inymi zdrojmi, aby sme ziskali kompexny pohlad na klimaticke podmienky daneho uzemia a nie iba podla subjektivneho dojmu jednotlivych kronikarov. Zdoraznujem ale, ze si aj tak si treba velmi cenit pracu historickych klimatologov. |
|
|
Kolma Puši 21.3.2007 9:06Re: Dalo by sa nieco aj pridat! je jasné, že v kronikách a dopisech se pisatel zmiňuje o něčem, co se významně vymyká z obvyklého průběhu života. |
|
|
Lerak 21.3.2007 9:41Re: Dalo by sa nieco aj pridat! Jen ztěží mělo lidstvo před tisícem let možnosti sledovat a evidovat stav počasí lépe než to dokázali. Takže moc možností ke kombinování zdrojů z tohot období zase tak není. fakt je ovšem ten, že klima se mění, měnilo a měnit bude. A l Gore si můžet ve svém sídle topit a svítit či nesvítit jak chce. |
|
|
Fallowa 21.3.2007 6:58Je to čím dál zajímavější |
a začínám přemýšlet,proč si dnes stěžujeme na počasí?Díky za dlouhodobý přehled a ráda si přečtu pokračování
.
