K. Wágner 10.4.2020 18:53

Tak pokud jste na to vybaven, bude to fungovat, předejte návod i na jiná pracoviště! Držím všechny palce !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Machala 10.4.2020 19:26

Já to myslel začít testovat v ČR, ne jenom na mém pracovišti ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Machala 10.4.2020 12:21

Například Holanďani rozjeli screening krevních dárců na protilátky proti SARS-CoV-2; při dostatečném počtu vzorků by to mohlo poskytnout relevantní informace o skrytém promoření (seroprevalenci), pakliže ovšem dochází po nakažení a inaparentním průběhu vždy k tvorbě dostatečných hladin sérových protilátek. Přesnější by mohlo být testování protilátek ve slinách, resp. v sekretech dýchacích cest, protože pravděpodobnost přítomnosti těchto protilátek je u bezpříznakových průběhů vyšší. Vzorky slin se odebírají snadno (není třeba odborný personál), problémem je momentálně vyvinutí dostatečně spolehlivé metody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.4.2020 14:26

Bohužel, zatím se musí vycházet jen z toho, co je k dispozici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.4.2020 18:50

Tak změna! Něco takového už se právě rýsuje, i když asi ne tak úplně dokonalý test to zatím nebude, ale zde já nejsem v obraze:

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/novy-test-ma-odhalit-infekci-v-ranem-stadiu-staci-sliny-ci-moc-40319499

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 10.4.2020 15:36

Ve svém diskusním příspěvku J. Kulheim 10.4.2020 8:17, píši, že Uničov by byla nejvhodnějším místem, kde by bylo dobré si udělat obrázek o promořenosti populace, které virózu prodělala a také těch, kteří neměli žádné zdravotní komplikace.

Proč? jedná se o obyvatele malého města, ti lidé spolu žijí na poměrně malém prostoru. Než došlo k uzavření, tak se tam všichni potkávali i v době, kdy většina lidí, kteří onemocněli, ještě neměli příznaky onemocnění, ale už v sobě měli virus. Následně byli všichni v karanténě a nikdo nesměl z ohniska nákazy ven a nikdo nesměl dovnitř.

K tomu, aby se získal poměrně slušný obrázek, jak to vypadá stačí vyšetřit 60 vzorkú, které stačí k zachytit promořenost s přesností 1%. A u pozitivních jedinců určit hladinu protilátek a nadále sledovat dynamiku hladiny protilátek, třeba po 14-ti dnech. to je základ od kterého se dá odrazit další postup.

Vzhledem k tomu, že ke komplikacím a úmrtím jsou dochází u lidí starších 60-ti let /cca 95%/ a u jedinců nemocných jinými chorobami, se dá usuzovat, že sám virus nezabíjí. Umírají lidé postižení, oslabení jinými chorobami by možná stačilo, aby rizikové skupiny obyvatelstva nechodili zbytečně tam, kde se pohybuje víc lidí.

Továrny rozjet. Tam, kde je více hal, tam dát pracovníkům jednotlivých hal rozlišovací oblečení a zakázat vstupu těm, kteří v té které hale nepracují. Při vstupu do haly udělat zábranu, stačila by vápnem udělaná čára nebo překážku do výšky třeba 0,5 m. Jakýkoliv styk pouze po zábranu z jedné nebo druhé strany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 10.4.2020 9:44

V tom článku autor nikde nepíše,že by se jednalo o reprezentativní vzorek populace. Něco takového jste tam našel? Já tedy ne...

Na rozdíl od chystaného velkého mapování promořenosti se zde jedná jen o záchyt těch"bezpříznakových". A právě v případě transfúzních stanic to dává smysl, tam chodí dárci výhradně "bezpříznakoví". Přece když máte příznaky chřipky nebo nachlazení, nemůžete jít darovat krev nebo plasmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Machala 10.4.2020 12:30

Přesně tak, a celá logistika je v takovém případě navíc poměrně jednoduchá, protože k vyšetření se použijí tzv. leftovers vzorky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 10.4.2020 8:58

Ano, "stale se nevi, kolik lidi nemoc bezpriznakove prodelalo".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.4.2020 9:16

Testováni byli pouze lidé "podezřelí", proto je těch 5% evidentně příliš velké číslo.

Co ale uniká mně: podle toho, co jsem právě napsal, je promořenost VŠECH lidí menší než 5%. Jak dlouho bude trvat, než se dosáhne 70% potřebných pro kolektivní imunitu? Nemluvě o tom, že jestli se obvyklý vývoj nemoci "nakažení - nemoc - jedny protilátky - druhé protilátky - zdraví" zacyklí do vývoje "nemoc - jedny protilátky - druhé protilátky - mnohem větší nemoc", tak je snaha o dosažení kolektivní imunity naprosto chybná. Což "oni" asi vědí, a proto "zdržují dalším testováním". Tvářím se ironicky, ale vím, že získávat v případě neznalosti další fakta je jediný rozumný postup.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 10.4.2020 11:21

Je to asi jinak. I v tech skoro kolabujicich zemich, Italii a Spanelsku, je nemocny zhruba jeden ze 400 lidi a maji toho plne zuby a zavidi nam, kde je nemocny jeden z 5000 tisic. Chtit vetsi promorenost je evidentne volovina, umely teoreticky konstrukt, ktery lide neprijmou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brož 10.4.2020 11:47

K testování jsou připuštěni jen lidé s vážnými příznaky (horečky, dušnost atd.), případně lidé, které vybrala hygiena jako pravděpodobně nakažené. Jinak se lidé s mírnými příznaky a už vůbec ne bez příznaků nemohou do testování dostat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 10.4.2020 13:54

Testovany byly desitky tisic lidi, povazuji za vyloucene, aby se neukazal mezi nimi jediny, ktery byl pozitivni a nemel zadne priznaky. Naopak se ukazala velka vetsina lidi, kteri meli ruzne priznaky a pozitivni nebyli. Na svete byly provedeny miliony testu a my stale nevime, kolik bylo pozitivnich bez priznaku. Rozhodne to nemuze byt vyznamne cislo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brož 10.4.2020 17:21

Hongkongský South China Morning Post uvádí že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43,000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.

Čínská Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádí až čtyři pětiny asymptomatických mezi nakaženými (130/166, tzn.78%)

viz také: https://cs.wikipedia.org/wiki/Covid-19

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.4.2020 8:52

Ještě jednou si přečte text. Nikdo nebude vodit nakažené osoby na trasfúzní stanice.Tam přicházejí dárci, jejichž kapička krve může být použita v rychlotestu. O tom to je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.4.2020 9:22

Jste si jist, že se dárci netestují? Dávat transfůzi potenciálně "nemocné" krve - to musí jít fakt bezprostředně o život, něco jako když nás učili, že když někomu stříká krev z tepny, "tak mu tu tepnu ucpěte klidně rukou od hnoje, otrava krve TEĎ není to, co potřebujete řešit."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 10.4.2020 9:37

Dárci, kteří nemají příznaky chřipky nebo Covid-19? Nevím o tom, že by se jejich krev testovala na Covid-19, ta se testuje na jiné nemoci, např. na HIV a syfilis.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.4.2020 9:49

Hm, díky. Nezbývá než doufat, že někdo ví, jestli se transfůzí lze nakazit. Myslím přímo transfůzí, ne tím, že někdo někomu naprská virus do žíly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 10.4.2020 9:57

Můžete se zeptat na portálu, který pro občany zřídilo Ministerstvo zdravotnictví:

https://koronavirus.mzcr.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Machala 10.4.2020 12:50

Krev od dárců se pochopitelně standardně testuje na řadu infekčních agens - HIV-1/2, HBV, HCV, původce syfilis, případně jinde ve světě na některé jiné patogeny podle toho, jaké další infekce jsou tam endemické. Testování na SARS-CoV-2 je zatím stále ještě "v plenkách", takže se krev od dárců se na tuto infekci netestuje a navíc ani nevíme, zda by to vůbec mělo smysl, poněvadž nemáme spolehlivé informace o tom, zda tento virus lze krví vůbec přenést.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.4.2020 22:43

Přesně tohle jsem potřeboval slyšet. Díky. A hlavně díky za informaci, že "pořádně nevíme". Pořád mě překvapuje, jak moc lidí nepovažuje "nevím" za odpověď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 10.4.2020 8:17

Pane Victorine, myslím, že pan Wagner má v mnohém pravdu. Myslím, že by pro základní orientaci bylo dobré, zjistit protilátky u osob, kteří se uzdravili a stejně tak protilátky u lidí, kteří pobývali v tom samém prostředí a nebyli klinicky nemocní. Vhodné by bylo Uničov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 10.4.2020 9:17

Pane Kulheime, netroufám si posuzovat věcnou pravdivost zde pojednávaného článku, protože předmětné problematice nerozumím. Opravdu mi však více konvenuje produkce Karla Wágnera - muzikanta, než jeho zdejšího jmenovce. Myslíte, že na to nemám právo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 10.4.2020 9:28

To vám věřím, ale myslím, že se tady jedná o reakci článek jiného Wágnera, který píše o koronaviru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek