Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Náhoda neexistuje, a přesto se jí nelze zbavit
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Šerlok Homeless 9.5.2007 6:44Re: Re: Re: Re: Nerozumím pasáži Proč? |
|
|
Fikáček 9.5.2007 18:14Re: Re: Re: Nerozumím pasáži Ale kuš. Náhoda je přece "žádná" kauzalita, tedy "nic" kauzality, ne? |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 13:42Náhoda a princip rekurze Modely vlnový teorie éteru jsou ve svý podstatě nekonečně rekurzívní. Zatímco vlnová teorie éteru je založená na Newtonově dynamice řízený dualitama gradientů, z analýzy jejího pohledu vyplývá, že jakákoliv teorie se může stát obecnou teorií reality, jakmile zahrne přincip rekurze. Newtonova dynamika souboru částic je akorád nejjednodušším mě známým předpisem této rekurze, nic více, nic méně. Pojem rekurze lze považovat za zobecnění principu determinismu. Náš vesmír zjevně není zcela deterministickej, protože je složenej z nekonečný řady vzájemně vnořenejch a prostupujících se fázovejch rozhraní. Ale v rekurzivitě toho principu je jeho vnitřní zákonitost a pravidelnost. Ovšem pochopení týhle zákonitosti pro explicitně uvažující fyziky i filozofy představuje stejnej kvalitativní skok, jako pro programátora přechod k rekurzívnímu programování. Nejsme zkrátka příliš zvyklý na to, že by kauzalita určovala sama sebe a stala se tak implicitní. |
|
|
Selský rozum 8.5.2007 14:33Re: Náhoda a princip rekurze Zajímavý, ale vůbec nic z toho, co píšete, mi nedává smysl. To se opravdu stává vzácně. Není Kahuda váš učitel? Možná by to mohlo zabírat na mladý holky |
.|
|
Fikáček 8.5.2007 18:32Re: Náhoda a princip rekurze Nekonečně rekurzívní být nemůže, protože nekonečno v našem světě jaksi neexistuje. Nekonečná rekurze je extrapolace našich znalostí do nekonečna, a kdyby každá další rekurze nastala s pravděpodobností 99,999999999%, přece ta poslední má pravděpodobnost nula. Tedy rekurze musí skončit. Už superstruny to ukazují dost jasně. |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 19:48Re: Re: Náhoda a princip rekurze Teorie superstrun neukazuje vůbec nic, je to špatně podmíněná směska dvou vzájemně se odporujících teorií, slepená renormalizací. Teprve nedávno skupina fyziků navrhla strunovej model vakua, kterej ale bohužel ze strunový teorie nijak nevyplývá. Ani ti fyzici nemají ze superstrunovou teorií nic společného - to znamená, že strunoví teoretici ztratili kontrolu nad vývojem svý vlastní teorie, jelikož po celejch 40 let vývoje svý teorie nepostřehli, že jejich teorie je vlastně rekurzívní.. Vysvětlení je poměrně jednoduchý: superstrunová teorie je odvozena z kvantový mechaniky a speciální relativity, aniž je dále vysvětluje. Konstantní rychlost světla je jedním z jejích hlavních postulátů teorie strun, ale tento závěr lze poměrně snadno odvodit z předpokladu, že vakuum je rovněž tvořeno strunami. To znamená, že počet dimenzí neni ve vesmíru nijak omezen. Z vlnový teorie éteru tenhle závěr vyplývá docela jasně: struny jsou v něm houbovitý fluktuace vakua, tvořený fluktuacemi hustoty éteru. Pokud jsou hustý, můžou samy sloužit jako prostředí pro vznik dalších fluktuací, a tak dál. Pro takový prostředí platí princip minimalizace akce, protože se plně řídí Newtonovy zákony. Princip nejmenší akce vede na konečnej počet dimenzí časoprostoru, protože hypersféra nabývá největší povrch pro nějakých šest dimenzí a třírozměrná hypersféry tvořej nejtěsnější možný uspořádání. Proto je naše generace vesmíru tvořená šestirozměrnou pěnou, ale nic nebrání tomu, aby se celej mechanismus neopakoval v předchozí i budoucí generaci vesmíru. Čili, pokud je fraktální charakter vesmíru nějak omezen, bylo by záhodno to dokázat lépe a robustněji, než pouhým předpokladem, že další rekurze nastala s pravděpodobností 99,999999999.... |
|
|
Fikáček 8.5.2007 20:19Re: Re: Re: Náhoda a princip rekurze Sorry, ale mezi vašimi větami a pojmy chybí logická spojení, takže se na to nedá reagovat. Není nač. |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 23:33Re: Re: Re: Re: Náhoda a princip rekurze To by mohl říct i každej pejsek, kterýmu vysvětujete Pythagorovu větu. To že tam ty logický spojení nevidíte ještě neznamená, že tam nejsou. Abyste to mohl tvrdit, měl byste napřed dokázat, že tam skutečně nejsou. Popperova metodologie je v tomto ohledu velmi symetrická: každý tvrzení nexistence něčeho je nová hypotéza, jejíž validita by se měla stát před jejím přijetím předmětem rigorózního důkazu. Když to zkrátím, váš argument je stejně rozporný, jako nadpis vašeho článku. Je to postoj chytrý horákyně, která chce lidstvu něco sdělit a neví co. Některým nábožensky založeným nebo přemítavým lidem takovej přístup může vyhovovat - pro mě ale takovej článek neznamená nic víc, než možnost prezentovat svý vlastní názory. |
|
|
Navrátil Josef 9.5.2007 12:40Re: Re: Re: Re: Náhoda a princip rekurze Fikáček Zephirovi řekl : Sorry, ale mezi vašimi větami a pojmy chybí logická spojení, takže se na to nedá reagovat. Není nač. Zephir mu dopověděl : To by mohl říct i každej pejsek, kterýmu vysvětujete Pythagorovu větu. To že tam ty logický spojení nevidíte ještě neznamená, že tam nejsou. Abyste to mohl tvrdit, měl byste napřed dokázat, že tam skutečně nejsou. Navrátil na to řekl : Tvrdím, že neexistuje teorie éteru protože neexistuje její autor, a to proto, že vidím logická spojení, která on-Zephir ( existující ) nevidí. |
|
|
Zephir 9.5.2007 15:01Re: Re: Re: Re: Re: Náhoda a princip rekurze Teorie může existovat i bez autora, když ji najdete nadrápanou na stěně nějaký jeskyně. A nevím, proč bych měl neměl existovat jen proto, že nějakej Navrátil něco vidí. Cítíte se zcela v pořádku? |
|
|
Navrátil Josef 10.5.2007 18:45Re: Re: Re: Re: Re: Re: Náhoda a princip rekurze Citace : Cítíte se zcela v pořádku? Reakce : jistě, ale na totéž se ptám já Vás … protože v pořádku není Vaše logika, která říká toto, citace : “To že tam ty logický spojení nevidíte ještě neznamená, že tam nejsou. Abyste to mohl tvrdit, měl byste napřed dokázat, že tam skutečně nejsou.“ Vy předkádáte teorii a Vy jste tudíž na řadě/na povinnosti jako první ukázat "obranné argumenty" na námitky. Nikoliv naopak, aby Vám někdo dokazoval, že jeho námitky jsou správné. |
|
|
Ivo Vašíček 8.5.2007 22:16určitá možnost tu je a to cyklicky rekurzivní. Z toho by však vyplývala pouze nepoznatelnost, tedy podmíněná nepoznatelnost, úplné poznání by bylo totožné s realitou nemohlo by se od ní v ničem lišit. Nebylo by jejím popisem. Z tohoto pohledu vyplývá pozoruhodný cyklus poznání, čím více je poznání blíže realitě tím více se jí stává až s ní zcela splyne a je od ní nerozlišitelné. |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 23:38Re: určitá možnost tu je Bohužel, to je spíš důsledek neomezenosti antropomorfizace reality, než jejího skutečnýho poznání. Prostě si náš obraz reality systematicky přizůsobujem našemu způsobu chápání, čímž se ovšem zbavujeme možnosti ji poznat doopravdy. Je totiž velmi málo pravděpodobný, že jste tvořenej svým vlastním poznáním. Žádnej hrnec nemůže obsahovat sám sebe. |
|
|
občan z kraje města 9.5.2007 10:34to jste mne nepochopil Mám na mysli třeba to, že když budu popisovat nějaký experiment, budou vždy nějaké parametry chybět. Když je budu postupně doplňovat dostanu se do situace, kdy ten experiment provedu. Experimentálně si vyrobit Vesmír jaksi nejde, když t je tvůrce jeho součástí. |
|
|
Fikáček 9.5.2007 18:21Re: Re: určitá možnost tu je Technická: Realita je model na nejzzaším horizontu poznání. Je tak proměnlivá. |
|
|
Fikáček 9.5.2007 18:18Re: určitá možnost tu je Tehnická poznámka: Realita je neúplné poznání. Úplné poznání je Absolutno (nemá "nic" společného s bohem.) Realita je jen zjednodušený model okolního světa (potažmo Absolutna). |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 13:21Náhoda a vlnová teorie éteru Když budem pozorovat rotující tyčinku ve třech rozměrech, bude se nám zdát její pohyb docela kauzální. Když ale ta tyčka bude rotovat ve čtyřech nebo víc rozměrech, její pohyb se nám už zdaleka tak pravidelnej zdát nebude, tyčka se bude třepat, jako kdyby měla mnohem vyšší obsah energie, naproti tomu ta tyčka bude v průměru vypadat o dost menší. A k dovšení všeho se příležitostně rozpadne na jednu či víc kratších úseček, který budem pozorovat separátně. Jednoduchou extrapolací tohoto postřehu dojdeme k závěru, že všechny částice ve vesmíru jsou obrazem částice jediný, sice celýho vesmíru, akorád pozorovaný přes hodně velkej počet dimenzí. Vlnová teorie éteru vysvětluje vznik dimenzí jak důsledek fázovejch transformací v systému mnoha částic, což ve svým důsledku vede k tomu, že dimenze vesmíru tvořej samy sebe a obraz vesmíru v podobě mnoha prťavejch částic, ze kterejch se náš časoprostor skládá. Pokud pro vás ten model vypadá moc abstraktně, lze si jej přiblížit modelem, podle kterýho je náš vesmír tvořenej vnitřkem černý díry. Ta napohled vypadá docela stejně, jako černý díry v našem vesmíru, aby se ale do ní náš vesmír mohl vejíž, je ještě mnohem hustší a černější. Taková díra bude při pohledu zvenku vypadat menší. Tenhle postup jde mnohonásobně opakovat, až se dospějeme k fyzikální singularitě, kde jsou všechny její částice na sebe namačkaný tak, že vzájemně interagujou každá s každou v nekonečně velkým počtu směrů, ehm, rozměrů. Počet dimenzi je totiž jediná veličina, kterou si vesmír může z hlediska našeho pojetí kauzality dovolit plejtvat , na zdůvodnění velkýho množství dalších veličin (třeba počtu částic nebo obsahu jejich energie) už budeme potřebovat nejaký to kauzální zdůvodnění. |
|
|
Selský rozum 8.5.2007 14:37Re: Náhoda a vlnová teorie éteru Jo,jo, všechno tohle by potřebovalo nějaký zdůvodnění. Anebo přestat fetovat. Pak se hmotnější černá díra přestane zdát menší a černější. |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 15:10Re: Re: Náhoda a vlnová teorie éteru O tom samým psal už jeden popletenej profesor, co o něm vykládal Švejk po návštěvě blázince. Pamatujete? Jak vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní. Ten profesor byl nejspíš samotnej Einstein, co v tý době chodil do Viničný přednášet a Hašek ho znal osobně z jeho návštěv U Kalicha. On ten model vyplývá z teorie relativity a zakřivení časoprostoru. A vy budete nejspíš nějakej ten Švejk... |
|
|
Navrátil Josef 8.5.2007 15:22Re: Náhoda a vlnová teorie éteru Pokud existuje nějaká teorie éteru, musel jí někdo živý, zdravý a moudrý ( vzdělaný ? ) napsat a vydat. Kde je ta teorie v ucelené podobě ? ( s příslušnou matematikou ) ?... prosím odkaz. JN. |
|
|
ZEPHIR 8.5.2007 15:48Re: Re: Náhoda a vlnová teorie éteru Teorie je sepsaná a publikovaná na internetu zde. Logika je součást, ba dokonce základ matematiky. |
|
|
Navrátil Josef 9.5.2007 14:30Re: Re: Re: Náhoda a vlnová teorie éteru Pane Milane, ten odkaz na Vaši teorii éteru jste dal zde už třikrát a já ho třikrát otevřel ; jsou to 3 stránky anglického textu a dvou lodiček, bez matematiky ( ! ) ...a ještě je to spíš jakási debatní hádka a bez vědeckých formulací, důkazů, předvedení, bez stylu a "kabátu" co každá teorie má. Poznámka : nemáte tu třístránkovou teorii taky náááááhodou v češtině ? |
|
|
Zephir 9.5.2007 15:03Re: Re: Re: Re: Náhoda a vlnová teorie éteru Těch stránek je asi 1500 a jejich českou verzi nemám. BTW Nejsem Pan Milan. |
|
|
Navrátil Josef 9.5.2007 19:04Re: Re: Re: Re: Re: Náhoda a vlnová teorie éteru No, pane Petříku, pokud nejste Milan, mě sice udivuje, ale víc to, že odkaz, který jste dal, vedl na pamflet o třech stranách, nikoliv 1500 !!!! I tak bych rád nahlédl do těch 1500 stran teorie v angličtině - dáte mi odkaz ? |
|
|
Dr.Sid 8.5.2007 12:19Jaktoze neni nahoda ? Kvantove jevy: 1) neumime predpovedet na urovni jednotlivych vyskytu 2) umime predpovedet na urovni pravdepodobnosti, pak ale velmi velmi presne Jakou lepsi nahodu by jste chtel ? |
|
|
Vlasta.on 8.5.2007 12:38Re: Jaktoze neni nahoda ? Nebyl bych si tím tak zcela jist. Vyjde-li nám někde nekonečno, máme tam chybu. Jsme-li něco schopni popisovat pouze statisticky, nevíme nic o podstatě jevu. |
|
|
Selský rozum 8.5.2007 14:48Re: Re: Jaktoze neni nahoda ? Anebo je to něco skutečně náhodné povahy. |
|
|
Vlasta.on 8.5.2007 16:53Re: Re: Re: Jaktoze neni nahoda ?
|
Obávám se, že nikoliv. Ono "konec poznání" prorokovalo hodně lidí. Ale vesměs to byli ti, kteří se nepohybovali na samém pokraji toho poznání. Ti si totiž dobře uvědomují, že toho nevíme mnohem víc, než je suma našeho dosavadního "vědění". Ale jsou i exaktnější důvody. Některé jsou vedeny v článku o němž se tady vede diskuse. Ale jsou i jiné. Ovšem mimo "selský rozum". On totiž vesmír není triviální. Ale jedno bych chtěl deklarovat předem. Já prostě nevím jestli náhoda existuje nebo ne. A, s dovolením, vím toho tolik, že se za tuto "neznalost" nestydím. Ale, bez dovolení, vím toho tak strašně málo........... . A to mě strašně - čtyři tečky. Prostě nejsem dost chytrej. Vy o sobě nepochybujete?|
|
Šerlok Homeless 8.5.2007 18:16Re: Re: Re: Re: Jaktoze neni nahoda ? Váš příspěvek není odpovědí na příspěvek Selského rozumu. Selský rozum nepředpovídá konec poznání. Součástí poznání je i Heisenbergův princip neurčitosti. Součástí poznání je i určení principiálních hranic poznatelného. |
|
|
Fikáček 8.5.2007 18:29Re: Re: Re: Re: Re: Jaktoze neni nahoda ? O relacích neurčitosti jsem už něco slyšel, ale o principiálních hranicích poznání moc ne? Sem s nimi. Nebyl by příklad? |
