J. Majzlík 3.3.2023 8:36

Návrh využití gravitačních sil způsobem, který je zde uveden je jistě jednou z mnoha cest, kterými by bylo možno za určitých podmínek řešit krátkodobé energetické deficity sítě a stává se proto předmětem veřejné debaty. Dovoluji si zde uvést stručný a velmi zjednodušený výpočet hlavních parametrů vlastního mechanického soustrojí závaží a navíjecího bubnu. , - viz prvotní text příspěvku v MF iDnes, 26. 2. str. Energ., Podniky.

Zadání úlohy: Hmotnost tělesa Mz = 1000 kg, délka lana Ll = 500 m, modul pruž. ocel E = 200 GPa, mez úměr. ocel H = 500 MPa, tahové síly lana Fl = 10 MN, příčný plošný obsah lano s nulovou rezervou Sl = 0,020 m2, jeho průměr Dl = 0,16 m, hmotnost lana Ml = 44 000 kg.

Volba průměru navíjecího bubnu - Db = 30 m. Obvod drážky Ob = 90 m, max. délka vlákna opásaného lana Omax = 3.(90 + 0,3) m = 90,9 m, max. deformace povrchových vláken vůči nulovým deformacím středových vláken epsmax = 4,6.10-3. Max. tahové namáhání povrchových vláken na vnějším obvodu lana sígma max = E . epsmax dosahuje ca 1 GPa. Max. tahové namáhání vláken tedy dvojnásobně překračuje mez úměrnosti použité oceli. Vnitřní vlákna jsou současně namáhána na vzpěr.

Šíře bubnu vychází z počtu ovinů délky ca 95 m a odhadem dosahuje 1,5 m.

Z uvedených, spíše podseknutých údajů je možno si vytvořit alespoň hrubou představu o nákladech, které by bylo nutno vynaložit na výstavbu gravitačního generátoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Holub 3.3.2023 8:35

http://fugner.cz/2018/08/stanovy-tabor-v-rumunsku-civkovy-kotoucovy-magnetofon/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 3.3.2023 8:03

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2023 7:56

V energetickém komplexu je pro jeho stabilitu zásadní okolnost kterou Neff v úvaze pominul reakční doba náběhu záloh. Ty musejí garantovat bezprostřední vyrovnání změny jak od zátěže tak i od výpadku zdrojů. Toto je nutné brát v úvahu zejména s hlediska udržení stability sítě na kterou může dál navázat regulace velkokapacitní ale s daleko delší reakční dobou.

V realitě je pro udržení stability kmitočtu... totiž potřebná především adekvátně rychle dostupná kapacita okamžitého výkonu záloh dostatečná alespon k tomu aby se sít náhle zcela nezhroutila. I při zlomkovém výkonu oproti celku pak lze včasným odpojováním/nabíháním některých masivních zátěží.... udržet základní stabilitu která je podmínkou provozuchcopnosti.

Konkrétně pak vodní přečerpávací elektrárna naběhne ta zhruba minutu - kdežto gravitační se závažím na laně za desetinu té doby - a o to může jít.

"SPÁSOU" - energetickým bumbrlíčkům, kterým je dnes po století nárůstu na více jak stonásobek jejich měrných energ. potřeb stále málo, ale dlouhodobě žádné zálohy už s principu jejich neukojitelně rostoucí chtivosti po energii co možná zadarmo - rozhodně NEBUDOU.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Cerman 3.3.2023 7:30

Samozřejmě nesmysl , při studiu na VŠB nám prof. K dal jako odlehčení zmínku o historickém nápadu jak přenest energii parního stroje do podzení táhlem v šachtě.Zapomněli na hmotnost toho táhla a ztráty energie s tím spojené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2023 7:25

V pravdě "šílené" (ztráta rozumovéh úsudku) se nezávislému pozorovateli s dostatečným nadhledem může jevit masivní narušování rovnováhy biogenních prvků (C, N, P,...) v životním prostředí tak významné, že dopady převážně obhrozí další generace. Uhlíku je v atmosféře už více o cca 45% než za poslední 3miliony let, Aktivního dusíku v biosféře dokonce dvojnásobek za celou geohistrii a na hnojení polí využitelného fosforu v ložiscích má lidstvo zádoby jen na několik desetietí.

"Šílenec" který pro zúžení mysli postrádá nadhled nad širší situací však fatální rizika v dalších generacích nevnímá analogicky jak zdrogovaným v jednání velí bezprostřednost získání další a další dávky.... - kdežto úvahy o rodičovství... natož naplění i jeho celospolečenských důsedků jde pravidelně zcela stranou.

Nevnímat či dementovat změny koncentrací které nemají desetimiliony let na planetě obdobu, nutně musí vést k biosférickým změnám podobným jaké nastaly na rozhraní geologických epoch s dopady na vymírácí celých biologických druhů. Pravidelně, přitom nejrychleji zanikaly ty nejhmotnější druhy s dlouhou reprodukční dobou dříve navíc vázané na svou pozici u vrcholu potravních řetězců.

Takže na otázku "kdy tomu šílenství bude konec" lze odpovědět, že při setrvání na dnešní vývojové trajektorii už nejspíše během několika generací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 3.3.2023 7:02

Co tu vodu vytlačovat tím závažím, a hnát ji na turbínu?

Bacha, to je vtip, to může napadnout leda nějakého zeleného idiota.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Basler 3.3.2023 6:13

Já mám hodiny, které se sami natahují změnami teploty v místnosti a mají torzní kyvadlo, které má kyv 1 minuty. Přesnost vteřina za měsíc.

Mám i druhé - kyvadlové, s délkou natažení na 24 hodin, Jedno závaží, jen jedna ručička a 3 kolečka, to je vše. Přesnost méně než 1 minuta za 24 hodin.

Takže to jde, ale - vyrábět železo, ocel, cement, sklo, plasty a hnojiva pomocí solárů a větru nevidím reálně. Nebo to jen dovážet a platit za to na "špinavý"?

Kolik otevírají Číňané nových uhelek za měsíc? A vzduch na Zeni je společný.

Kdy tomu šílenství bude konec? Mám pořád pocit, že Němci chtějí zase Evropu zničit, tentokrát definitivně! Snad se toho nedožiju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Fedor 3.3.2023 5:55

Z 500 metrů hluboké šachty budete muset denně odčerpávat vodu. A to v množství nemalém. Takže vždycky jako vytáhnu 100 tun závaží, pak odčerpám mnoho set tun vody a pak to závaží spustím dolů. Nápad hodný dnešní zelené doby...

P.S. A pokud někoho právě napadlo, že když teda čerpám nahoru vodu, tak ji budu přes turbínku spouštět dolů místo toho závaží, tak upozorňuji, že žádná šachta nevydrží dlouho stálé odčerpávání a zaplavování. Takže buď to dole pořádně vybetonovat, nebo raději rovnou někde na povrchu postavit klasickou přečerpávačku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 3.3.2023 5:45

Ano, až nebude elektřina vůbec, můžete si šlapacím generátorem doma pohánět třeba rádio (nic výkonnějšího to neutáhne).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 3.3.2023 5:42

Ano, tohle totiž žádný rozumný a užitečný význam NEMÁ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Formánek 3.3.2023 1:47

Myslím, že váha lana jen zvyšuje celkovou váho závaží, takže výkon důlní gravitační elektrárny bude stoupat.

Ano, přečerpávací leketrárna má vyšší účinnost, ale vyplatí se dělat opět v řádově větším měřítku než tohle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 3.3.2023 0:38

Bylo - nebylo.

Kdysi dávno, v pravěku reportážních magnetofonů jeden z konstruktérů vyřešil (dle mého názoru) geniálně mechanický pohon mgtf. pásku + zdroje elektřiny pro tranzistorovou elektroniku magnetofonu.

Mechanický pohon řešil pérovým pohonem. Stejným, jako měly staré historické (mechanické) gramofony. No a když už se v tom magnetofonu něco mechanicky točilo, přidal k tomu ještě malé dynamo, vyrábějící el. proud pro "tranzistory" elektroniky (zesilovač + oscilátor předmagnetizace).

Takže - magnetofon, bez jakékoliv galvanické (či akumulátorové) baterie

P.S.-Konkrétního výrobce, ani značku této kuriozity neznám, četl jsem o tom jako o zajímavosti někdy před 60 (?) lety.

Také akumulace energie v pérovém (čím vlastně. Motoru)

• reagovat
• nahlásit příspěvek