Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ELEKTROMOBIL: Magie s nabíjením pro začátečníky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Brnušák 17.1.2022 9:23Ni-Cd samozrejme auto nastartuje, jde jen o kapcitu toho Ni-Cd, od ktereho se odviji jaky proud dokaze poskytnout. Lithiove baterky jsou na tom s proudy podstatne lepe, takze 10Ah Lithiovka dokaze dat tech 100A pomerne s prstem v nose a je nasobne lehci, ale samozrejme udrzba Lithiovek oproti olovu je podstatne narocnejsi. Clanek je plne validni, akorat je tam vynechan teplotni rozsah, kdy Lithiovky pracuji coz je cco 0-50C a u kraju toho spektra se ucinost samozrejme zhorsuje. Takze treba v -5C uz se bude Lithiovka nabijet velmi pomalu s velkym rizizem poskozeni. |
|
|
R. Polášek 17.1.2022 10:55Potřebujete startovací baterii, který má tak malý vnitřní odpor, že dokáže bez poklesu napětí dodávat pro startér. výkon od 1 do několik kilowat. To odpovídá u 12 voltové baterie proudu 100 až několik set ampér. Olověné baterky do auta jsou startovací všechny, jsou upraveny tak, že mají nízký vnitřní odpor, ale tím taky nižší životnost, obvykle 3 - 6 let. Olověné baterie určené pro třeba zálohování nebo osvětlení atd mívají vyšší vnitřní odpor, ale podstzaně vyšší životnost. Větší NiCd baterky jsou obvykle vyráběny jako zálohovací neb pro osvětlení a proto obvykle takový nízký vnitřní odpor nemají. A mají velm i vysokou životnost mnoho let. Menší NiCd články jsou vyráběny pro větší proud i pro menší proud. |
|
|
F. Brnušák 17.1.2022 18:02V modelarine se pouzivali Ni-Cd i Ni-Mh silove baterie, ktere s 100A+ nemeli problem. I Lipolky existuji slaboproude: telefony, powerbanky, celkove IT Takze spis nez na slozeni zavisi na pouziti, ale Lithiovky jsou zatim nejefektivnejsi a nejnarocnejsi na udrzbu. |
|
J. Ticháček 17.1.2022 20:36To jsem z těch proudů dost na větvi. 100 a více ampér. Jak je možné, že se nám u dost velkých a silných dodávek za ta léta neroztekly pojistky, které by měly vyhořet při o dost nižších hodnotách? |
|
|
R. Polášek 17.1.2022 10:02Přesně tak. Takzvaná 12V automobilová baterie má 6 článku po nominálně 2 Voltech. Rozsah napětí automobilové baterie je zhruba takový, že napětí vybité 12V baterie nesmí klesnout pod 8 V , nabíjecí napětí gelové nebo uzavřené olověné baterie, která nesmí plynovat, nesmí stoupnout nad asi 13,6 voltů a nabíjecí napětí klasické otevřené olověné baterie, u které se nabíjení ukončí, když všechny články plynují zhruba rovnoměrně, je 14,4 V. Což odpovídá maximálnímu napětí jednoho nabitého olověného článku asi 2,4 Voltů. vyšší nabíjecí napětí u běžných olověných baterií 12V není. |
|
|
B. Soukup 19.1.2022 11:34Dobrý den, tedy nás na elektroprůmyslovce učili, že napětí je 2,05V (já to zaokroulil) a havarijní vybití je už 10,8V, tedy u akumulátoru s elektrolytem. Vybíjení pod tuto hodnotu již působí sulfataci desek a tím snížení kapacity až ke zničení baterie. Tedy regulátory nabíjení bývaly nastaveny na 14,4V, ale dnes moderní regulované alternátory tak vysoké napětí nedávají, je to také podle teploty, při nízkých teplotách je napětí vyšší. Typicky se pohybuje mezi 13,6 a 14,0V Automobilový akumulátor je tedy držený na polovině, až třemi čtvrtinami plné kapacity. Gelové, tkzv. staniční baterie, jsou jiná disciplína a hlavně nejsou konstruovány na vysoké proudy při startu. Nemohou se použít jako autobaterie, to vylučuje princip a účel, pro který byly vivinuty. Akumulátory zaznamenaly obrovský vývoj. Gelové Pb akku se dnes používají třeba v UPS. Dříve také ve fotovoltaice. Byly také třeba jako záloha pro vysílače GSM sítě. Tahle použití dnes přebírají články na bázi lithia. Použití olověných baterií už odůvodňuje jen požární bezpečnost. |
|
|
R. Tichý 17.1.2022 7:32Reseni je proste. S ohledem na bezpecnost provozu budou rizene prestavky na odpocinek v delce 30 minut kazde 2 hodiny jizdy. No, kdo by si pri tom nenabil auticko..... |
|
P. Rada 17.1.2022 7:58Nabíjet nepotřebuje ten který nepotřebuje jezdit. Řešení tedy není prosté ale spíše komplexní počínaje už životním stylem, urbanistikou... které reflektují minimum nároků na dopravu. http://amper.ped.muni.cz/gw/resilience/priklady/html_soubory/Aspern.html |
|
|
R. Langer 17.1.2022 8:09Tak to doufám, že nikde nejezdíš, Zelený bolševiku! Už tak máš tu svou uhlíkovou stopu tady z těch keců na Psu zatraceně dlouhou... |
|
|
P. Rada 17.1.2022 8:17Prostincí závistivci až hlupáci si zřejmě myslí, že jakákoliv jízda (i na kole..) vede k růstu uhlíkové stopy. Pan Langer má ale pravdu v tom smyslu, že "házet perly sviním" může být také projevem hlouposti. |
|
|
R. Langer 17.1.2022 8:52Ano, ty svině jedna, to máš pravdu. |
|
|
Z. Lapil 17.1.2022 10:19Ale samozřejmě, že i jízda na kole vede k růstu uhlíkové stopy. Při výrobě kola je spousta těžby, tavení rud i kovů, sem tam nějaká guma, odhaduju, že z ropy... Problém je, že šetřiči CO2 (nic proti, KAĎÝ odpad je mizerný) nevědí, kde přestat a kam vůbec nasměrovat úsilí. Viz elektromobilita, která při 100% zavedení v EU v ideálním případě ušetří několik malinko procent (tuším dvě) produkce CO2 za cenu drastických finančních a nejspíš i materiálních nákladů (nové elektrárny v množství mnoha a mnoha reaktorů na způsob Temelína (plochu zabranou FV panely nebo dokonce větrníky se neodvažuju odhadnout, tuším několik tisíc km2), nové rozvody. Mmch: slavně se řeší mikroplasty. Doneslo se mi, že asi 50% jich vznikne otěrem pneumatik. Elektromobil je o nějakých 500kg neboli zhruba o třetinu těžší, než automobil klasicky poháněný. Neboli otěr pneumatik při jeho jízdě je rozhodně větší. |
|
V. Wagenknecht 17.1.2022 11:17Někteří jedinci před jízdou a po jízdě i žerou. Uvědomělí mezi nimi ovšem jenom to, co samo bez jakýchkoli energetických a jiných nákladů vyrostlo v supermarketu. |
|
|
Z. Lapil 17.1.2022 11:23No právě, a co teprv pitná voda!? |
|
|
J. Jurax 17.1.2022 11:55Ano. I jízda na kole zvyšuje uhlíkovou stopu, ledaže by cyklista při jízdě nedýchal. |
|
|
R. Tichý 17.1.2022 9:25JJ, lidé se dají pozavírat. Pak se nebudou moci nikam přepravovat a mohou plnit plán na 100%. Nebo taky mohou lidé mizet. Když není člověk, není ekologická stopa. |
|
|
J. Pokoutný 17.1.2022 12:17Pak by ovšem bylo lepší preventivně "zmizet" těch cca 10% magorů kteří to prosazují hlasitě a dalších 30%, co se po nich z různých důvodů opičí, by to vzdal. Pro dobro zbývajících 60% by se to určitě vyplatilo. |
|
T. Hraj 17.1.2022 10:34Říkáte to zcela správně. Řešením je změna životního stylu. Přesně to také řekla von der Leyen "...až na úroveň jednotlivce". Ta změna životního stylu bude provedena (už se to pomalu děje) shora. Dobro (vědecky zjištěné) bude uzákoněno a nařízeno. |
|
M. Vlasák 17.1.2022 7:25Lidé, kterým není středoškolská fyzika moc vzdálená to vše alespoň tuší. Nicméně společenské klima okupovali draví absolventi pofidérních "moderních humanistických" studií pro které je fyzika tááák nudná a ošklivá |
. Věří v perpetuum mobile, neuznávají chromosomy X a Y ani termodynamické zakony apod.
|
|
Z. Lapil 17.1.2022 10:25Na to snad ani není potřeba fyzika. Stačí prostinká úvaha: přechodem na elektromobilitu ušetřím nějaké množství energie z ropy. Tu musím nahradit nějakým množstvím energie jiné a tu musím někde získat. Pravda, tohle vymyslel Lomonosov (zákon zachování), což byl Rus, ale to bylo ještě před Putinem, takže by to pod sankční zákaz použití spadat nemuselo |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
.
|
|
R. Langer 17.1.2022 12:02Na to stačí fyzika školy základní... |
|
|
J. Strakoš 17.1.2022 5:58Dovolil bych si opravit ten závěr - pokud dojde k zachování automobilu jako rozšířeného individuálního dopravního prostředku, pak není co rozhodovat - to nabíjení se již akceptovalo. Pořád je samozřejmě problém jinde - na základě předpokladu, že se se to "nějak" vyřeší se přijímají zásadní strategická rozhodnutí. Je to jako v době, kdy byl první mobilní telefon rozhodnout o zrušení pevných linek do 10 let (to by, kromě internetu, vyšlo). Nebo na základě předpokladu, že lidé kolem roku 2000 budou individuálně létat, přestat stavět cesty (a to nevyšlo). |
|
|
R. Langer 17.1.2022 8:11Pevné linky se neruší a nikdy ani rušit nebudou. Bezdrátové spojení není všespasitelné a má spoustu nedostatků. |
|
|
J. Strakoš 17.1.2022 11:04To byl jen hypotetický příklad rozhodování jen s vidinou budoucích možných technologií, které jsou zatím v rozběhu. Prostě jako nastolování elektromobility když ještě není vše dořešeno - a toto bohužel není hypotetický příklad. |
|
|
J. Jurax 17.1.2022 12:11Letmé zagúglení vydalo informaci: První mobilní telefon historie byl představen v roce 1982 společností Nokia, v následujících letech velmi dobře známou. Jmenoval se Mobira Senator. Vážil 10 kilogramů, což příliš neodpovídá adjektivu mobilní. Za skutečně první mobil tedy veřejnost považuje spíše zařízení Motorola Dynatac 8000X z roku 1983. Tehdy v dávném roce třiaosmdesátém se ovšem nestalo, že by nějaký magor s humanitním vzděláním vyhlásil ambiciózní plán, že do dvaceti let budou muset být zrušeny všechny pevné linky, takže recyklací kabelů od nich a nevýrobou dalších se ušetří x miliónů (miliard ?) tun mědi, jež nebude muset byt vytěžena se všemi důsledky pro životní prostředí, což spasí planetu. Ono pevné linky - byť jich jistě ubylo - nejsou zrušeny dodnes. A kabely zůstaly v zemi. |
|
|
R. Langer 17.1.2022 5:40Hm, za posledních 30 let se v oblasti akumulace elektrické energie neobjevilo nic nového, co by bylo použitelné v praxi a dalo se běžně koupit z regálů v obchodech. NIC. |
|
J. Krásenský 17.1.2022 5:13Rozdíl mezi ropným pohonem a elektrickým je také v tom, že u elektrického je nutné nejdříve energii vyrobit, dodat a "svázat" v upotřebitelné formě (baterie), zatímco u ropných produktů je energie už vázaná. Tento handicap elektrického pohonu nelze obejít jinak než dráty nad či pod vozovkou (kolejemi). Teslova bájná distribuce energie se neujala. |
|
|
P. Rada 17.1.2022 5:05Nejen elektromobily a jejich nabíjení - ale Život sám ..."vyžaduje jiný vzorec chování". (Viz např. kriterium poklesu entropie prostředí životaschopného systému). Problém bývá pravidelně v konzervativním založení které často velí změny co možná nenastolovat a využít osvědčená stávající schémata. V relativně ustáleném prostředí to často bývá oprávněné, protože kdejaká změna se bez námahy vynaložené na změny systému pravidelně neobejde a s energií je nezbytné umět optimálně hospodařit. V dynamicky se měnícím prostředí pak pravidelně přežívají ti, kteří se dokáží bud změnám pružně či průběžně přispůsobovat - nebo se dokáží na celou dobu disturbací - třeba i na miliony let... - efektivně zakonzervovat. S živých organismů se dokáží efektivně zakonzervovat tak akorát jednobuněčné sinice. Naprostá většina zejména komplexnějších, pravidelně volila nejistou a bolavou cestu evoluce. Člověk se mnohdy samolibě považuje za vyjímku hned vedle boha a někdy i před ním. |
|
|
R. Langer 17.1.2022 5:41Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku! |
|
|
M. Vlasák 17.1.2022 7:27Bla, bla, bla, zopakujte si fyziku pro střední školy, Vašnosti. |
