Z. Lapil 17.1.2022 18:43

Podobně jako s vozejčkama v supermarketu: musí jich být dost.

Není-li jich dost, nezbyde než plánovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2022 18:41

Bezdůvodně předpokládáte. Nejde o to, co považuju za chvályhodné, jde o to, co považuju za možné a funkční.

Je to obchod jako každý jiný: cena zakázky je určena obsahem, cenou a termínem. Určíte-li si jako zákazník obsah (nabití baterie) a termín (teď), určí dodavatel cenu. My chudí dáme přednost určení ceny (nejnižší možná) a dodavatel nám určí termín (někdy během noci).

Vlastně je to něco jako noční proud, ten takhle funguje ne-li odjakživa: nepočkáš na noc, zaplatíš. A opravdu jsou tací, co pouštějí pračku po desáté večer.

Podobně: jsou-li lístky na fotbal "příliš levné", nezbývá, než stát celou noc frontu nebo doufat v losování. Znáte to: nechci slevu zadarmo.

Podobně: Regiojet má (tuším) tři cenové třídy. Je-li levná vyprodaná, pojedete za draho. Podobně mají různé tarify České dráhy: koupíte-li jízdenku včas, pojedete levně. Netrváte-li na odjezdu v pátek v podvečer, ale jste ochoten/schopen tři čtyři hodinky počkat, pojedete ještě levněji. Rozdíl je například 99,- proti 164,- Kč, stejná trasa, stejná sedačka. Možná o pár korun jinak, já jezdím za paušál, tak nemám úplně přehled.

Podobně: trváte-li na kafi teď (u pumpy, na nádraží...) nemusí vám stačit padesátikoruna. Doma ho máte za pěti,- nejhůř desetikorunu, včetně amortizace Úžasného Kafostroje.

Podobně: někdo by si třeba někdy rád odskočil do nepořádku k nějaké luxusní slečně, ale když vidí cenu, stanoví si termín "nikdy" a jde pokorně za manželkou.

Mnozí to neradi slyší, ale trh funguje. Sáhnete-li do autotrhu podporou elektromobilů, určitě na vás bafne problém. Třeba s tím nabíjením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 17.1.2022 18:15

Obávám se, že i technicky s problémy. Znamenalo by to prakticky stavět auta kolem unifikované řady baterií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 17.1.2022 18:13

Podle Pivody si budou muset zvyknout!

Když sdílet, tak sdílet, žádné hnusné soukromničení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Brnušák 17.1.2022 18:02

V modelarine se pouzivali Ni-Cd i Ni-Mh silove baterie, ktere s 100A+ nemeli problem. I Lipolky existuji slaboproude: telefony, powerbanky, celkove IT Takze spis nez na slozeni zavisi na pouziti, ale Lithiovky jsou zatim nejefektivnejsi a nejnarocnejsi na udrzbu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 16:17

No jo. Zelený vodík jsem znal, ale pojmy modrý a šedý ne. Tyhle rozklady mi vždycky připomínají větu, kterou jsem někde četl, možná v Limonádovém Joeovi, hodnotící spisovatele Wallace a jeho román Ben Hur, neboli "jak si malý Móric představuje starý Řím". V tom jednom elaborátu píšou "V současnosti se očekává, že evropská výroba nebude stačit na pokrytí potřeb, a vodík tedy bude třeba importovat. Debaty se nyní vedou o tom, zda by vodík měl spadat pod systém uhlíkového cla na hranicích EU, což by dovoz mohlo zdražit.". To je asi jejich největší starost, bude se uhlíkově proclívat nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 16:07

Jinými slovy, normální člověk ve vašem světě nebude mít šanci jezdit tehdy, když to bude potřebovat, ale bude mu to dovoleno pouze tehdy, když ho bohatci nechají. Asi jste bohat, když je to pro vás chvályhodné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 17.1.2022 16:01

Včera jsem narazil na elegantní řešení problému pohonu strojů točivých od jednoho Grýíndidla: Zelený vodík. Neznáte? Napište do vyhledavače. Nikdo z vás neví, že zelený vodík vzniká jako odpadní produkt při výrobě elektřiny, praví to světlo vědy. Kromě toho zná ještě vodík modrý, vyráběný z metanu, když CO2 zastrčíme do země. a taky šedý vodík, když tentýž CO2 vypustíme do ovzduší. Zíráte? Já taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 17.1.2022 16:00

Při distanční formě výuky není třeba dopravovat děti do školy.

Školy slouží nejen jako místo tak zvaného vzdělávání, ale hlavně také jako jakési odložiště dětí, aby se rodiče mohli věnovat jiné činnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 17.1.2022 15:20

Tak česky: změna je život a "Darwinovsky" přizpůsobiví přežívakí. Je jasné že budeme muset žít jinak a energicky efektivněji

Jen bych rád po Darwinowsku připomněl že slabší kusy hynou a přežívají ty druhy co se přizpůsobují správně. Pokud nás tu ekošílenci nutí k sebevraždě civilizace, je obrana a přizpůsobení i to když se jich organismus civilizace zbaví, aby přežil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 17.1.2022 15:07

Takové řešení by bylo ideální pro vesnice. Ale nedovedu si přestavit jak by taková služba mohla fungovat ve městěch, kde např. pětina obyvatel potřebuje využít službu ve stejné hodiny k dopravě dětí do škol, do zaměstnání a zpět. Ono to moc nefunguje ani u sdílených koloběžek a kol a když, tak pouze v desítkách kusů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2022 14:51

Tady věřím na cenu.Bude-li chtít mnoho lidí hned, bude cena taková, že si to rozmyslej.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Makovec 17.1.2022 14:45

ten problém se vyřeší celkem jednoduše . Ty auta si normální lidi co bydlí v paneláku prostě nebudou moci dovolit (zatím o tom ještě neví) takže jich bude nakonec mnohem méně a pro těch pár EV co zbydou na silnicích se nějaká nabíječka vždycky někde najde. A zbytek lidí bude jezdit na chatu vlakem a na dovolenou autobusem tak jako dříve . Pokrok se prostě nedá zasatavit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kočí 17.1.2022 14:22

Napětí článku olověnné baterie je min.2 V, Při 1,2 V je již mrtev-

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 17.1.2022 14:18

Magie výhledu do budoucnosti (elektromobilů).

Okolnosti a dilemata nabíjení/dobíjení elektromobilu byly v článku poměrně dobře vysvětleny. O. K.

Jenže v článku se předpokládá, že soukromé vlastnictví elektromobilů občany bude pokračovat neomezeně dlouho i v budoucnosti. Na obzoru je ale další technologická změna, která (pokud se dostaví v dohledné době), změní pravidla provozu elektromobilů. Vo co Go?

Budoucí samo-řídící automobily občanům dovolí nakupovat dopravní službu, tzn. nemít nutnost automobil soukromě vlastnit (aby se člověk mohl flexibilně fyzicky přemísťovat). Čímž by také poklesla potřeba velkého počtu vyrobených automobilů, parkovacích míst a také garážovacích míst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 17.1.2022 14:05

V úvodu článku autor čtenářům sdělil následující fakt: "... V oblasti samotných akumulátorů se za pouhou poslední dekádu podalo tolik patentů, jako v celém zbytku automobilového průmyslu. ... "

A to je dobře nebo špatně?

Proč se tak ptám? Protože průměrná doba ochranného patentu je cca 20 let. Je určitě v zájmu současné lidské společnosti (feudalistické, kapitalistické, socialistické, komunistické), aby technologický vývoj probíhal dnes co nejrychleji. Technologické patenty přitom dávají majiteli privilegium klidného života (chrání ho, jakž takž), ale určitě také zpomalují technologický vývoj. Takže co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 17.1.2022 14:02

Souhlas.

U "pumpy" najedete na vyznačené stanoviště, zespodu se k vozu vysune plošina, která uvolní baterku a spustí ji do technického zázemí. Vzápětí tatáž plošina zvedne čerstvou baterku, "nacvakne " ji na spodek auta a zajistí solenoidové zámky. Automobil novou baterku otestuje, parametry a cenu sdělí řidiči na displeji. Odjezd.

Technicky možné, ekonomicky, právně a společensky neprůchodné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 17.1.2022 13:51

Tohle by skutečně mohla být cesta - vím, že jí někteří výrobci zkoušeli jít, ale prosadilo se klasické (rychlo) nabíjení.

Problémů je taky dost, ale aspoň je to aktuálně řešitelné (na rozdíl od elektřiny čistě z OZE - ta je aktuálně neřešitelná)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 17.1.2022 13:18

Problém je, že tohle řešení prakticky neumožňuje nacpat baterky do volného prostoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2022 13:12

Taky mě to napadlo, ale ono by to asi bylo dost drahé. Nejde o to, že těch baterek je bratru půl tuny, spíš o to, že elektromobilista musí kupovat*/ baterie dvoje - jedny má v autě a jedny v nabíječce; ekonomicky je asi jedno, že si ty "záložní" řekněme v Brně odloží a v Praze vymění za jiné stejné.

*/ Respektive nějakým způsobem platit v ceně elektřiny; nejspíš by součástí výměny byl odečet nějakého elektroměru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 13:08

Zažil jsem a vtip znám, nicméně vy jste ho podal hloupě. To se nedá svítit. Přiznejte si to jako chlap.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 13:07

Kolik byste navrhoval vyměňovacích stojanů ergo robotů na jedné stanici? A jak dlouho je "prakticky okamžitě"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 13:05

Hm, a co když budou chtít všichni, nebo alespoň podstatná část, "ihned"? Použijete nejspíš FIFQ, no a ten druhý a další jsou v trýbu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.1.2022 13:04

Nu což, pokusil jsem se vyhnout polopatismu. Pravda, pominul jsem možnost, že se tu vyskytují lidé, kteří nezažili politická školení a kteří proto nepochopí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 17.1.2022 12:58

Nemluvím o logice obecně, ale o logice kontextuální, tedy tak, jak jste to napsal. "Sovětská armáda nějak lstivě mířila pod úhlem, jehož sinus byl větší než jedna" je blbost, to chápete jistě i sám. Něco takového mohl tvrdit nějaký přednášející třeba na katedře vojny, ale vy to v kontextu podáváte, jako by to byl fakt. Prostě špatně podaný klasický vtip, já za to nemůžu, že se vám to nepovedlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 17.1.2022 12:54

Je tady ovšem jedna cesta, která se zatím v praxi moc neuchytila, a to výměna vyčerpané sady baterií en bloc za nabitou. To může proběhnout prakticky okamžitě. Ta vyčerpaná by se mohla nabít kdykoli později v ideálním cyklu nabíjení bez ohledu na čas.

Pokud mají elektrovozy opravdu nahradit spalovací motor, je to do budoucna asi nejschůdnější postup. Znamenalo by to, že se výrobci dohodnou na standardech, které to umožní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.1.2022 12:21

Výborné, ve zkratce ukazuje problémy a složitosti. A to pouze na straně akumulátorů! Ještě je strana napájení dobíječek! Ty asi bude dobíjet nějaká komise.

Mám ale obavu, že ministryně vědy Langšádlová by z článku pochopila asi 11%. Předsedkyně parlamentu Pekarová kolem 3.8%.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 17.1.2022 12:17

Pak by ovšem bylo lepší preventivně "zmizet" těch cca 10% magorů kteří to prosazují hlasitě a dalších 30%, co se po nich z různých důvodů opičí, by to vzdal. Pro dobro zbývajících 60% by se to určitě vyplatilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.1.2022 12:14

Ve vědě se nedá neshodnout. Hlasuje se a většina rozhodne.

No, dotyčný fakt "umí vědu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.1.2022 12:11

Letmé zagúglení vydalo informaci: První mobilní telefon historie byl představen v roce 1982 společností Nokia, v následujících letech velmi dobře známou. Jmenoval se Mobira Senator. Vážil 10 kilogramů, což příliš neodpovídá adjektivu mobilní. Za skutečně první mobil tedy veřejnost považuje spíše zařízení Motorola Dynatac 8000X z roku 1983.

Tehdy v dávném roce třiaosmdesátém se ovšem nestalo, že by nějaký magor s humanitním vzděláním vyhlásil ambiciózní plán, že do dvaceti let budou muset být zrušeny všechny pevné linky, takže recyklací kabelů od nich a nevýrobou dalších se ušetří x miliónů (miliard ?) tun mědi, jež nebude muset byt vytěžena se všemi důsledky pro životní prostředí, což spasí planetu.

Ono pevné linky - byť jich jistě ubylo - nejsou zrušeny dodnes. A kabely zůstaly v zemi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek