4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Tomáš K. 8.2.2008 20:33

Globální brainwashing

K ovládání oveček je odjakživa používána metoda vytvoření nepřítele a záchrany před ním. Ať již jde o zásadní cíle vojensko-strategické (vytvořen mýtus světového terorismu),  o vynucenou regulaci rozvoje chudších zemí (globální oteplování), anebo o nasměrování toku peněz od kupní síly ke spotřebnímu zboží koncernů (protikuřácká kampaň pod falešnou záštitou ochrany zdraví).

Mocní mají média a dělají si s národy prakticky co chtějí. Máte někdo nápad, jak jim to ztížit?

Karel 28.1.2008 8:54

Poznámka

Neakruální změny teploty jsou na http://realita.nazory.cz/oteplovani.htm. Nevhodné čtení pro zelené a politiky!

Alexander Ač 18.1.2008 0:53

hmmm

a to este zapomel napsat, ze za vsechno muze Slunce a ze se oteplujec i na  Marsu a na Plute R^R^R^R^

Ludva 17.1.2008 16:14

Ještě jeden výpočet

Tak mě napadlo spočítat, co se stane, když se ten emisní CO2 rozpustí v moři. Emise nyní činí asi 25 miliard tun ročně. Vzal jsem je za 40 let, t.j. bilion tun. Vody na Zemi je asi 1400 milionů km3, t.j. 1400000 bilionů tun. Když v tom rozpustíme bilion tun CO2, zvedne se koncentrace o 0,00007 %. Nic moc, že ano ? Je pravda, že to chvíli potrvá, než se to promíchá, ale promíchá se to.

L.Metelka 17.1.2008 21:35

Re: Ještě jeden výpočet

No, v rámci celého oceánu se to promíchá řádově za desetitisíce až statisíce let. Voda v oceánu je teplotně výrazně stabilně zvrstvena (až na polární oblasti), difuze není zrovna účinný mechanismus promíchávání a turbulence je velice slabá. Zkuste to tedy spočítat ne pro veškerou vodu v oceánu, ale třeba pro nejvrchnějších cca 500 m. A taky co to udělá v té vrstvě s pH...

ludva 18.1.2008 9:58

Re: Re: Ještě jeden výpočet

Kyselina uhličitá je tak slabá kyselina, že pH jejích vodných roztoků zůstává v neutrální oblasti. Naopak při okyselení vody fungují hydrogenuhličitanové ionty jako zásada a tlumí snižování pH. CO2 tedy  vodu neokyseluje, ale naopak má pufrační účinek (uhličitanový cyklus). Jinak samozřejmě kyselina uhličitá způsobuje rozpouštění vápence, což může být problém pro korály a ulity mořských živočichů. Bohužel hlavní problém je v tom, že množství CO2 vypouštěného lidstvem je v principu úměrné množství obyvatel Země a životní úrovni. Pokud chceme snížit emise, tak to asi nepůjde bez snížení životní úrovně nebo počtu lidí.

Ludva 19.1.2008 11:00

Re: Re: Re: Ještě jeden výpočet

Abych nebyl za hlupáka, s tím pH v neutrální oblasti jsem měl na mysli mořskou vodu, pufrovanou hydrogenuhličitany. Pokud se CO2 rozpustí v destilované vodě bude pH mírně kyselé, ale vyluhováním hlavně vápenců se voda stává slabě zásaditou. Proto je pH v moři asi 8,3. Další CO2 sice krátkodobě pH sníží, ale sotva do kyselé oblasti. Při přirozeném obsahu uhlíku v mořské vodě 0,0028 % se "lidský" přídavek řádů stotisícin procent nejspíš příliš neprojeví. Konečně akvaristé používají metodu sycení vody CO2, aby lépe rostly vodní rostliny.

No... 12.1.2008 12:10

Jedenáctiletý sluneční cyklus je krásně zřetelný...

A navíc, nikdo z ekohujerů ještě nevysvětlil, jak je to s tím, že slunce dodává zemi 10 000 dílů energie ve srovnání s člověčím jediným (!  ) dílem. Když tedy člověk dodává jednu desetitisícinu, jak to, že má ZÁSADNÍ vliv na podnebí ???  Možná tihle lidé neznají matematiku, fyziku ....ale pak do toho nemají co kecat !!!

L.Metelka 12.1.2008 21:04

Re: Jedenáctiletý sluneční cyklus je krásně zřetelný...

Chtělo by to asi lepší informace. Změna radiační bilance, způsobená (s vysokou pravděpodobností) člověkem je asi 0,2% příkonu slunečního záření. V situaci, kdy existuje docela stablní dynamcká rovnováha ale i malý dodatečný příspěvek na jedné straně může změnit chování celého systému, zvlášť když jde o složitý nelineární systém.

Jedenáctiletý sluneční cyklus je zřetelný - ale spíše ve stratosféře. V troposféře a při zemi je velice obtížně detekovatelný v klimatických řadách. Navíc z hlediska příkonu záření dělá amplituda toho cyklu tak +/-0,04% průměrné hodnoty...

Je půvabné, že zrovna s takovými názory zmiňujete neznalosti z matematiy a fyziky...;-D

Nová víra 10.1.2008 15:59

V předvečer doby ledové

Uchvátila přežranou Evropu nová víra! Místo zápalných obětí spasíme svět spalováním jídla, pralesy zachráníme palmovým olejem a i toho vnějšího a vnitřního nepřítele už máme!

Šnek 10.1.2008 10:42

Německo, jeden ze států, které to celé vyvolaly...

Německo trpí notoricky potřebou být v Evropě předjezdec (Vorreiter). Konkrétně v záležitosti boje proti globálnímu oteplování, chce vést sbory zachránců světa. To je jeden důvod jejich záchranářství.

Druhý spočívá v tom, že se Němcům vedlo dobře, pokud automobily nevyráběl jen tak někdo. Teď, když auta umí, s prominutím, vyrábět každý vůl, ztrácí Německo pomalu svůj hlavní vývozní artikl. Proto se naši sousedé s takovým nadšením vrhají na výrobu elektrických větrníčků, fotovoltaiku atd.

Kos 10.1.2008 13:24

Re: Německo, jeden ze států, které to celé vyvolaly...

Aby vam ochladili hlavu. Taky oteplujete.

Šnek 10.1.2008 13:29

Re: Re: Německo, jeden ze států, které to celé vyvolaly...

Byl by po ruce nějaký argument?

Emil XX 9.1.2008 22:08

Zdravé životní prostředí je jedna věc, emise CO2 jiná

CO2 NENÍ naprosto škodlivý lidstému zdraví ani v koncentracích 10x větší, než jsou šoučasné. Používat termín, "Lidé se budou "dusit"", jako redator jednoho denníku a ještě velkým písmem na první straně je nehorázný nesmysl. 

Celá ta kampaň "boje proti globálnímu oteplování" je vylhaný podvod. Německo, jeden ze států, které to celé vyvolaly, plánuje masivní výstavbu uhelných elektráren. Je možno takovéto strašení brát vážně, když tomu strašící evidentně sán nevěří????

Robert Black 9.1.2008 22:14

Re: Zdravé životní prostředí je jedna věc, emise CO2 jiná

Ano, dokazuje to pivo.

Ladislav N. 10.1.2008 0:09

Re: Re: Zdravé životní prostředí je jedna věc, emise CO2 jiná

No jo, lidi chlastaj a jsou z toho nemocní. Biolíh je svinstvo! ;-P

Šnek 10.1.2008 10:27

Re: Zdravé životní prostředí je jedna věc, emise CO2 jiná

Emile XX, proč nám nezjevíte jméno toho redaktora - génia a jeho plátku? To přece stojí za pošklebek.

Ludva 10.1.2008 13:16

Re: Zdravé životní prostředí je jedna věc, emise CO2 jiná

Kdyby 10x. Ve vydechovaném vzduchu můžou být až 4% CO2, což je 100x více než obsah v atmosféře. A to tím vydechovaným vzduchem můžete provádět umělé dýchání.

František I. 9.1.2008 17:28

to Ludva

Ale to oni nechtějí slyšet. Jim jaksi nedochází, že když je více CO2, bují více zeleně a mořských řas. Je to totiž stejné, jako když se narodí hodně myší. Potom se zákonitě rodí více lišek. To je jenom ten nejprimitivnější případ. Bohatě CO2 nasycený vzduch je pro naše rostlinné souputníky něco, jako pro nás pravidelný přísun pečených holubů do tlamy. Rostlinky začnou bujet, zadrží i odpaří více vody a ekologisté půjdou zalesňovat Saharu. Pokud ovšem pochopí, že je nutno sázet tím zeleným nahoru. Tak proč se tedy bát?

Sýček 9.1.2008 17:36

Obávám se, že ekologisté

vyhlásí Saharu za chráněný biotop a budou ji mýtit a odvodňovat.

L.Metelka 9.1.2008 19:54

Re: to Ludva

Máte pravdu. Pokud je limitujícím faktorem fotosyntézy koncentrace CO2. Pokud by to ale byla třeba dostupnost vody nebo živin pro suchozemské rostliny či živiny nebo kyselost vody pro vodní rostliny, může se snadno stát, že růst koncentrací nemusí vést k intenzivnější fotosyntéze...

Pro zajímavost - je poměrně velké riziko, že třeba u nás bude tím limitujícím faktorem dostupnost vody v půdě.

Ladislav N. 9.1.2008 23:48

Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Jenomže "globálně" bude fotosyntéza intenzivnější - např. u mořských řas. Ty rozhodně vodu jako limitující faktor nemají. ;-P

P.S.: Dokážete někdy (už konečně) odpovědět, jaká data poskytovaná klimatology by měla být základem výpočtů ekonomů, které by byly schopny vyčíslit dopady předpovídaných klimatických změn? ;-)

L.Metelka 9.1.2008 23:54

Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Zrovna u vodních rostlin může být rozhodujícím faktorem pH. A to je dost závislé na koncentraci CO2...

Pokud jde o data, to si musejí říci ekonomové, co vlastně potřebují. Zatím to neřekli...

Ladislav N. 10.1.2008 0:03

Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Už byste mohl konečně (ptám se vás na to stále dokola - odpovědět odmítáte)  vypsat, jaká data poskytovaná klimatology mají být základem ekonomických výpočtů, aby bylo možno vyčíslit cenu různých variant, jak mají lidé reagovat na klimatické změny. Žádná jste nepředložil, ani nejste schopen říci, co bych já, jako malý ekonomický tržní subjekt měl učinit, abych byl na předpovídané klimatické změny lépe připraven... ;-P

PH vody? Samozřejmě.  Čím více CO2, tím lépe rostliny rostou (za předpokladu dostatku světla a živin) a taky pH může klesat. A to pH tedy rostliny podle vás ovlivňuje jak? ;-D;-)

L.Metelka 10.1.2008 0:19

Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Opakuji - to musejí říci ekonomové, co potřebují...

K pH - pokud vím, například houby, přes kterté získávají jehličnaté stromy živiny z půdy jsou dost závislé na pH půdy. Mykorhiza nebo tak nějak se tomu říká. Více CO2 - nižší pH půdy - menší dodávka živin...

Ladislav N. 10.1.2008 0:56

Re: Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Ale vy žádná použitelná data nemáte, spolehlivě je předpovědět neumíte. Tak co by po vás vlastně měli ekonomové chtít? 8-o;-D;-P

L.Metelka 10.1.2008 8:30

Re: Re: Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

To je zajímavé. Použitelná data podle Vás nemáme, přesto je hydrologové, vodohospodáři, zěmědělci, lesáci, ,... používají... ;-D

Ladislav N. 10.1.2008 23:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Jste demagog. Je řeč o datech, která mají sloužit k rozhodování, jak předem reagovat na změny klimatu - kromě obvyklého "jaro -léto - podzim - zima"... Žádná než tato nepředkládáte...

L.Metelka 11.1.2008 8:24

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Že je nikdo nepředkládá zrovna Vám, to fakt neznamená, že neexistují a že se nepoužívají.

B.H. 13.1.2008 10:05

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L.Metelka IP: 89.24.4.xxx

Hydrologove, vodohospodari apod. data samozrejme pouzivali. Jejich obor je na klima velmi uzce navazan, proto berou data, ktera klimatologove vytvori a zkousi, co se stane kdyz. Zadny zodpovedny hydrolog ale nebude hodnotit spolehlivost klimatickych vstupu. A hlavne jsou to porad jen "vedci" - cili oni delaji vykum, ale neprijimaji rozhodnuti, to je na nekom jinem a pro ne, uprimne, porad spolehliva data nejsou.