Při současné debatě o povaze změn klimatu občas neškodí pohlédnout s chladnou hlavou na aktuální údaje. Běžný občan je stále více masírován sdělovacími prostředky překypujícími zprávami a prognózami o hrozícím globálním oteplování a katastrofálních projevech počasí, za které podle Mezivládní komise pro klimatické změny (IPCC) na 90% může větší míry naše civilizace. Na dotaz, jakým postupem se přišlo na těch 90%, nedostane statistik žádnou seriózní odpověď, ale to se již v médiích nerozebírá. Hurikány Katrina a Rita z roku 2005 byly skvěle mediálně a politicky využity či spíše zneužity jako příklad toho, co nastane v případě, že neuposlechneme rad některých politiků a organizací a nezastavíme okamžitě nadměrnou produkci oxidu uhličitého, jenž se stal v některých kruzích symbolem nejhoršího znečišťování planety.

Na tomto místě neškodí připomenout slova jednoho z nejlepších našich žurnalistů posledních desetiletí, bohužel již zesnulého Karla Kyncla, který ve svém fejetonu o zkaženosti (britské) mládeže pověděl moudrá slova, že „ve sdělovacích prostředcích se za zprávu považuje většinou jenom něco dramatického. Konstatování, že se děťátka chovají slušně, zpráva není, kdežto popis, jak děťátka udělala ze školní třídy kůlničku na dříví, naopak zpráva je“.

Zprávy o katastrofálních hurikánech jsou vděčným tématem přitahujícím diváky, čtenáře i některé nositele Nobelové ceny míru. Je možná škoda, že stejnou pozornost nevzbudí skutečnost, že letošní aktivita hurikánů severní polokoule je na minimu od roku 1977, tj. za posledních třicet let (viz obrázek níže).

Index akumulované energie hurikánů severní polokoule. Zdroj: Florida State University

Možná je v této souvislosti zajímavé si připomenout předpověď amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) ze srpna tohoto roku: Na základě konsensu (!) odborníků měla být sezóna hurikánů nadnormální s pravděpodobností 85%, normální s pravděpodobností 10%, přičemž pravděpodobnost podnormální aktivity hurikánů byla stanovena na 5%. Přesto si těchto odborníků vážím, protože jejich nesnadná předpověď je poměrně brzy ověřitelná. Z tohoto důvodu je žádná Nobelova cena míru nečeká.

Nedokážu (resp. asi dokážu) si představit ten mediální poprask, kdyby došlo k opačnému extrému, tj. k nadnormální aktivitě tropických cyklon. Ke cti IPCC je nutné přiznat, že se k budoucímu vývoji aktivity hurikánů staví zdrženlivě a pouze naznačuje, že by snad mohl stoupnout relativní podíl hurikánů nejvyšší kategorie. Což není úplně zanedbatelné, ale také je vhodné si připomenout, že v roce 1970 zahynulo při tropické cykloně (neboli cyklonu) v Bangladéši kolem 500 tisíc lidí, zatímco značným pokrokem v meteorologii byl při letošním cyklonu Sidr, mimochodem o kategorii silnějším, předpovězena jeho dráha poměrně spolehlivě s několikadenním předstihem. To umožnilo rozsáhlou evakuaci půl milionů lidí a velmi podstatné snížení počtu obětí, i když připouštím, že svoji roli mohly hrát i jiné faktory. Myslím si, že vzestup teploty o 0,5-1 stupeň Celsia, pokud jej považujeme za negativní jev (a pokud za něj člověk většinově zodpovídá), je více než kompenzován schopností moderní civilizace těmto zkázám čelit účinněji, přestože jsou naše možnosti stále nutně omezené. Když nastala ve 14.-18. století tzv. malá doba ledová, byla spojena s větším kontrastem mezi teplotami více zaledněných severních polárních končin a teplých tropů a subtropů, výsledkem čehož byly značné výkyvy počasí, zejména tzv. zimní bouře, tj. rychlé mimotropické cyklony s ničivými vichřicemi, při kterých dosahoval počet lidských obětí v Evropě tisíců až desetitisíců. Dopady mnoha extrémů povětrnosti byly tehdy zmnohonásobeny zranitelností tehdejší společnosti a projevily se též hladomory, což napomohlo šíření smrtících epidemií.

Mediálně vděčnými jsou i zprávy o ubývajícím mořském ledu v Arktidě, rekordně velká plocha ledu u Antarktidy se do médií nehodí. Mimochodem, přes úbytek ledu v Arktidě je nyní celková zaledněná plocha nad dlouhodobým průměrem. Viz zde: http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere/IMAGES/global.daily.ice.area.withtrend.jpg.

Z poslední doby je však zajímavý i graf vývoje průměrné teploty spodní troposféry, tj. atmosféry do výšky asi 5 km. Tato teplota je získávána z meteorologických družic NOAA a má oproti pozemním měřením jednu podstatnou výhodu: Je pokryta daleko větší část atmosféry a není ovlivněno změnou povrchu v okolí klimatologických stanic, zejména postupující urbanizací nebo dopravou. Zmíněný graf je zde:

Měření odchylek průměrné měsíční teploty spodní troposféry od průměru let 1979-1998 pomocí přístroje MSU (Microwave Sounding Unit, družice NOAA) v zeměpisných šířkách 70S-85N. Zdroj: NOAA, http://www.remss.com/msu/msu_data_description.html.

Jedná se o měsíční odchylky od dlouhodobého průměru za období od ledna 1979 do prosince 2007 včetně, a to pro území od 70° jižní šířky do 85° šířky severní. Můžeme pozorovat, že od let 2004-2005 teplota klesá, v prosinci tohoto roku dosáhla hodnot jako před sedmi lety a je pod dlouhodobým průměrem. Je samozřejmě možné, že se jedná o přechodný výkyv. Významný krátkodobý vzestup teploty v roce 1998 byl způsoben silným jevem El Niňo (dočasnou změnou konfigurace mořských proudů v Tichém oceánu), současný pokles teploty má pravděpodobnou souvislost s jeho protějškem, který je nazýván La Niňa. Můžeme si tím demonstrovat variabilitu průběhu počasí v řádu měsíců až let, i když se možná v pozadí objevuje i nějaký vliv nárůstu CO2 či dalších skleníkových plynů. Do jaké míry, ukáže pouze budoucnost; na téma vlivu CO2 stále pokračuje odborná diskuse, neboť zdaleka není vše jasné, jak by se zdálo z filmu Nepohodlná pravda. A vývoj v oblasti vědy neměl nouzi o nejrůznější překvapení ani o popření dřívějších konsensuálních „pravd“.

Možná není na škodu si připomenout, že v 70. letech 20. století se objevovaly alarmující zprávy o hrozbě globálního ochlazování, jehož důsledkem měly být, řečeno s použitím povědomého slovníku, větší extrémy počasí, častější výskyt povodní či dlouhodobého sucha s následkem nedostatku potravin; pouze namísto hrozby dlouhodobých veder se objevovala varování před četnějšími zhoubnými mrazy.

(Názory a informace prezentované v článku nejsou oficiálním stanoviskem žádné organizace.)