Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CLIMATEGATE: Důkazy o globálním oteplování sežral pes
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mard 13.1.2010 18:36Re: Pripominejte ty podvody dal Také se připojuji k poděkování. Velice dobře se bavím nad diskuzí k tomuto článku. Člověk v mých letech už bohužel mnoho zábavy nenajde a proto jsem vám vděčen o to více! Jsem zauzlován! |
|
|
fuf 13.1.2010 17:57modely Stoji za pozornost, ze prestoze se modely klimatu stale zlepsuji (jak popisoval Metelka), tak zakladni popis od Hansena z roku 1988 popisuje merena data dodnes velice dobre. Patrne, jak pise Ivan NOvy, ho navstivili mimozemstani se strojem casu :o) http://www.skepticalscience.com/climate-models.htm |
|
|
mueller 13.1.2010 22:28Z komentaru k dotycnemu clanku vyjimam Leaving aside the silly notion that you can 'prove' a model's accuracy by checking it's fitting to the historical record--I mean honestly, you are aware that these models are tweaked *until* they fit the historical record, aren't you? The past is not the problem. The Hansen forecast sounded impressive, so I looked over the paper and did some googling. There is definitely a different spin on the accuracy of the forecast. Discussed here: http://www.climateaudit.org/?p=796 which demonstrates that scenario B is nowhere near the perfect fit implied by your article or Hansen. Hansen could be right, but he doesn't seem to explain where he is getting his data from. I can only find vague references to 'Station Data' and 'Land-Ocean'. What data is it he is using? How has it been adjusted? At least the sceptical article above is up front on where the data is coming from. This doesn't prove that Hansen is wrong. But it doesn't leave one with a high degree of confidence either. |
|
|
Karel Adler 13.1.2010 17:26Klimatologové dobře znají Bramberweightovu konstantu Klimatologové (alespoň někteří) zřejmě dobře znají Bramberweightovu konstantu. Známá je také jako Skinnerova konstanta nebo Flannaganův švindlový koeficient. Veličina, kterou je nutno násobit či dělit výsledek, nebo kterou je třeba přičíst nebo odečíst od výsledku, jejž jste dostali, abyste dostali odpověď, kterou jste měli dostat. Pak budou určitě znát i Hawkinsovu teorii pokroku: Pokrok neznamená, že se chybná teorie nahradí správnou. Pokrok spočívá v tom, že se chybná teorie nahradí takovou, na které to není tolik znát. A samozřejmě Maierův zákon: Jestliže fakta neodpovídají teorii, je nutno je zavrhnout. Někteří z oteplovačů asi občas narazí na pravdu, ale hned se zas otřepou a pokračují dál... Neboť věda se nemýlí, nedejte se zmásti fakty! |
|
|
pesimista 13.1.2010 17:29Re: Klimatologové dobře znají Bramberweightovu konstantu my jsme tomu za svých studií jednoduše říkali pajckoeficient - a zejména v pružnosti a pevnosti nám všechny výpočty sxěle vycházely |
|
|
Kremlik 13.1.2010 17:48Re: Klimatologové dobře znají Bramberweightovu konstantu Meierův zákon? Dík, to někde použiju. Klimatologové ho používají s vážnou tváří. Kolikrát jsme už slyšeli, že to či ono nemůže být pravda, protože to "odporuje klimatickým modelům". |
|
|
Kremlik 13.1.2010 17:00Briffův Yamal Když Briffa v roce 2008 vydal článek v Philosophical Transactios, McIntyre jako vždy redaktorům časopisu poslal dopis se žádostí, aby Briffu přiměli zveřejnit svá zdrojová data. K McIntyrovu překvapení redaktor tentokrát odepsal kladně: "Omlouváme se, že jsme na zveřejnění dat nedohlédli už před vydáním článku. Budeme tuto věc vážně řešit." Ve svých stanovách totiž tento žurnál má jasný a logický požadavek "Podmínkou pro přijetí článků k otištění je, aby autoři vyhověli žádostem ostatních badatelů o poskytnutí materiálů, metod a dat potřebných k ověření správnosti závěrů článku... Tato data ... umístíme zdarma na web našeho žurnálu, kde budou veřejně přístupná." (reakce žurnálu: http://volokh.com/2009/12/06/debunking-briffas-version-of-the-hockey-stick/). Ale daleko dulezitejsich grafu globalnich teplot z CRU se tato vedecka zasada jaksi asi netyka. Divne. |
|
|
JF 13.1.2010 17:16Ať se klidně oteplí Jak dlouho se měří teplota Země? Jak přesné jsou starší měření? Dá se z takových měření vyčíst míra vlivu člověka? A hlavně... Co by se tak strašného mělo stát, kdyby se Země ohřála o 3 nebo 5 °C? |
|
|
Mard 13.1.2010 16:59K jednomu příspěvku Autor: D.M. IP: 195.113.23.xxx Datum: 13.01.2010 14:55 Re: Čestné slovo? Podvodníků?:Ve vedeckem svete uz se dneska nebavime o tom, zda globalni ZMENA klimato ano nebo ne!! Ale o tom, jak ji lepe monitorovat, modelovat a adaptovat se. No nevím v jakém světě se pohybuje D.M. ale ve skutečném vědeckém světě se řídí poučkou mistra Aristotela, který tvrdí, že je potřebné pochybovat o všem. Nebýt toho že Einstein pochyboval o klasické mechanice tak by nevznikla teorie relativity. A na rozdíl od Vás tomu říkal TEORIE! Vy globální změně klimatu říkáte JISTOTA. Zatím je ale jisté jen to, že na rozdíl od Einstena jste malý bobek, limitně si blížící k nule! |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:20Re: K jednomu příspěvku Jistě, pochybovat o všem. Ale všeho s mírou. Pokud nemáte nic, co by k pochybnostem dávalo důvod, musíte to vzít jako fakt, jinak se nikam nedostanete. Pokud by se všichni zabývali tím, jestli ej Země opravdu kulatá, byl by pořád ještě starověk. |
|
|
Mard 13.1.2010 17:32Re: K jednomu příspěvku Ale země opravdu není kulatá. To je jen názor laiků a nevzdělanců. Také zkuste Google :-) |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:47Re: K jednomu příspěvku Kulatá neznamená nutně, že to je dokonale přesná koule. Snad bylo jasné co jsem chtěl říct, tak nechytejte za slovo. |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:49Re: K jednomu příspěvku A vlastně jste si krásně naběhl: Zpřesňování modelů = zjišťování přesného tvaru Země. Tvrzení, že se neotepluje = tvrzení, že je země placatá, tudíž kdo se zabývá zjišťováním přesného tvaru Země je buď hlupák, nebo podvodník. :-) |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:21Re: K jednomu příspěvku Dále by bylo dobré otevřít slovník nebo google, a zjistit si co to znamená "teorie". |
|
|
čtenář 13.1.2010 16:41To je nějakýho řevu po celý planetě, Přitom stačí proti oteplování střílet z hmoždířů proti nebi (v případě ochlazování rovněž). |
|
|
para 13.1.2010 16:47Re: To je nějakýho řevu po celý planetě, To máte pravdu. V případě oteplování vznikají částečky aerosolu..... A když budete střílet hlavně v noci tak se naopak omezí IR vyzařování.... Hák je v tom, že ty rachejtle jsou hlučný a drahý - viz Silvestr... A to se kažrej den v roce prostě nedá utáhnout. |
|
|
Ivan Nový 13.1.2010 16:55Re: To je nějakýho řevu po celý planetě, No je možno z nevýhody udělat výhodu. Stačí na všechny komíny nainstalovat, i dodatečné hořáky, pak by se daly ovládat z jednoho centra, a mohlo by se jejich postupným zapínáním a vypínáním ve vlnách vytvářet vzdušné proudění, pomocí, kterého by se regulovalo počasí. Náklady by hradil provozovatel tepelného zdroje :-)))) |
|
|
Mard 13.1.2010 16:40K jednomu příspěvku: |
|
|
Mard 13.1.2010 16:43Re: K jednomu příspěvku: Autor: L.Metelka IP: 194.228.235.xxx Datum: 13.01.2010 15:46 Re: dynamicke systemy:
Extrapolace naměřených dat se při modelování budoucího vývoje klimatu NEPOUŽÍVAJÍ... Tak mám pochyby zda nám tady píše skutečný Metelka. Protože když klimatologové říkají, že do roku nnn stoupne hladina oceánů o x milimetrů a teplota o y stupňů, tak to není nic jiného než extrapolace. Pokud to píše ctěný pan Metelka, tak je buď nevzdělaný, nebo schválně mate. Jsem si jist že mé matematické vzdělání je řádově lepší než jeho. I když pravda, dnes už podobná svinstva jako Laplaceovu transformaci, nepoužívám. |
|
|
bono 13.1.2010 16:48Re: K jednomu příspěvku: A nebo je tu ještě ta čtvrtá možnost - že se opravdu nepoužívají:-) Stačí zagooglovat. |
|
|
Mard 13.1.2010 16:51Re: K jednomu příspěvku: Nevtipkujte, zatím nikdo teplotu v roce 2100 nezměřil, tak jak jinak bychom jí zjistili, než extrapolací? Je to bod, který je mimo naší soustavu a proto hodnoty k němu vztažené jinak než extrapolací nezískáte. Gooogle negoogle! |
|
|
bono 13.1.2010 17:02Re: K jednomu příspěvku: Ono je to úplně jinak....proto radím zagooglovat. |
|
|
Mard 13.1.2010 17:09Re: K jednomu příspěvku: No když věříte více google, než dravému rozumu, tak by jste asi také hnal Giordana Bruna na hranici. Neboť většina lidí tehdy s jistotou věděla, že Slunce obíhá kolem Země. Zkuste místo kolektivního vědomí (google) použít rozum (za předpokladu že je to možné). Pak pochopíte že když mám model nějakého chování (třeba cen akcií na burze) a odhaduji cenu jaká bude za rok, tak že jen extrapoluji dosud známá data. Ne graficky, ne Richardsonem, ani pomoci nějakého polynomu, kterým proložím data, ale pomocí nějakého modelu, nicméně extrapoluji, neboť nemám možnost (zatím snad cestování v čase nefunguje) reálně zjistit cenu akcií v budoucnosti. |
|
|
Ivan Nový 13.1.2010 17:15Re: K jednomu příspěvku: No oni to tak ve skutečnosti asi nedělají, ta extrapolace je teprve součástí alarmistického podvodu. Oni u modelu zřejmě nastaví nějaké počáteční podmínky, pak do modelu zavedou nějaký antropogenní růst CO2, a něco jim vyjde. Veřejnosti pak řeknou, podle toho (vymyšleného) růstu CO2, který zavedli do simulace, v tom a tom roce hladina stoupne o 2 m. A to je jádro jejich podvodu. |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:26Re: K jednomu příspěvku: Takže tvrdíte, že když chce někdo navrhnout a spočítat já nevím, třeba velký motor, tak změří malý motor a střední motor a výsledky extrapoluje? |
|
|
Ivan Nový 13.1.2010 17:32Re: K jednomu příspěvku: No, tak by to šlo udělat taky. |
|
|
Mard 13.1.2010 17:38Re: K jednomu příspěvku: Víte, vy máte drobný problém s tím, že si pletete jablka s hruškami. Klima člověk nenavrhl na rozdíl od motoru. Proto u motoru máme jakási konstrukční pravidla a exaktní vzorce což zcela pochopitelně u klimatu chybí. Ale máte pravdu v tom, že když se dělá něco velikého, co ještě nikdy nebylo vytvořeno, tak že jde o jakousi alchymii. Typickým příkladem je 1000 MW turbína pro JET, zatím byly zkušenosti pouze s 500 MW například z TE Mělník. Proto bylo zprovoznění těchto nových velkých turbín velmi obtížné a spoustu věcí se předělávalo, protože se v praxi ukázalo že to nefunguje dobře. |
|
|
Pavel 13.1.2010 17:52Re: K jednomu příspěvku: Jakto? Ono snad turbína začla energii spotřebovávat, místo aby jí vyráběla? Nebo se řešily jen technické detaily, které nic nezměnily na tom, že to je velká turbína, která bude vyrábět 1000MW energie? |
|
|
Mgr. Milda 13.1.2010 18:24Re: K jednomu příspěvku: je snad jasné, že u takového komplexního zařízení jako turbina nelze pouze násobit všechny rozměry nějakým koeficientem. Problémy byly s nadměrně dlouhou osou, která měla sklon k prověšení (vzpomeňte si na nosník na dvou stranách podepřený zatížený rovnoměrnou silou P) vznikne vám řetězová křivka. To ovšem při provozních otáčkách zmizí, problémy jsou v tom přechodu. Vyřešilo se to předpětím materiálu, který byl vyžíhán lasery nebo svařovacími plameny. Dnes už není problém, vyrobit takových turbin celou serii, je už známo, na co si musíme dát pozor. |
|
|
para 13.1.2010 16:54Re: K jednomu příspěvku: Marde asi už toho nepoužíváte dost dlouho dost.... Nelineární dynamické procesy se totiž exrapolací dříve naměřených hodnot opravdu sotva dají namodelovat věrně... Ale odhadnout s toho nejbližší období lze a věštit pak dokonce i budoucnost. |
