Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Jaký bude osud Sluneční soustavy?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Schumacher 13.2.2009 12:26Dodatek. Třebaže bych si moc přál aby Země byla příjemným místem k příjemnému životu pro všechny, abychom my lidé byli rozumní, slušní, pracovití, a abychom byli schopni odvracet nebezpečí, abychom objevovali tajemství vesmíru pronikali do jeho hloubi, objevovali nové světy a rozvíjeli se dál a dál. Jenže jsme omezeni vlastními biologickými limity, planetárními zdroji i zdroji naší soustavy. A tím o čem jsem napsal. |
|
|
L.Metelka 13.2.2009 12:26Re: pekelná "srandavec" sa stala.. Pánové, já žasnu. Tak za prvé - nebylo to o 60 stupňů ale asi o 6 stupňů. Za druhé - je to na jaře celkem běžný jev - náhlé stratosférické oteplení se tomu říká. A za třetí vzniká interakcí Rossbyho vln z troposféry s cirkumpolárním arktickým vírem a do toho se ještě občas zamíchá kvazidvouletá oscilace směru a rychlosti proudění ve stratosféře. |
|
|
Schumacher 13.2.2009 12:15Může. Z planety ano. Ale dá to fušku a lidé jsou líní a většinou je nezajímá co je za jejich životním horizotem. Žít a užít a po nich potopa. Podobně ve volbách politiky nezajímá delší horizont než aby byli zvoleni. Co bude za dvacet let je netrápí. Expanze mimo planetu je nákladná, vyžaduje mnoho úsilí a peněz a bez bezprostředního užitku odčerpává prostředky pro uspokojení nejrůznějších každodenních potěšení. Když investorovi řeknete, že horizont návratnosti jeho investice je několik set let, vysměje se Vám. Hybatelem expanze musí být ekonomická výhodnost - že na tom někdo vydělá a za takovým účelem to prosadí, nebo ideový koncept podobný náboženskému tak jako pro stavbu pyramid, jenže takový dnes nefunguje a pokud jde o euroamerickou civilizaci se i vymyká pojetí světa, základem konceptu křesťansví je očekávání konce světa. Nebo hrozba globální katastrofy, ale ta by musela být zřejmá a jinak neodvratitelná. Na řešení by musel být dostatek času a muselo by být rozhodnuto rychle a autoritativně mimo parlamentní demokracii, protože, mimo jiné u volených i jmenovaných politiků upadá úroveň všeobecného přírodovědného vzdělání. To by vedlo ke zásadní změně uspořádání společnosti, k tvrdé diktatuře a globálním konfliktům. a občanským válkám. Problém je mimo jiné v tom, že byl nedostatek kvalitních, tím myslím inteligentních, schopných, slušných ale přitom pro případ potřeby nekompromisních vládců a potřebných pracovníků výkonné moci. Opustit sluneční soustavu by znamenal ještě nepředstavitelně větší úsilí a pokud jde o mezihvězdné vzdálenosti, limitující je rychlost světla. Hyperprostorové a černoděrové skoky jsou a zůstanou jen sci-fi. Čili za prvotní, co je určující a ohraničující, považuji kvalitu populace a její civilizace. Mimo výpravy v naší sluneční soustavě, pokud by se měla evakuovat alespoň část lidstva pro přežití jinde, bylo by třeba vzít s sebou komplet přírodní zdroje pro obnovu a rozvoj technologií. A hlavně vhodný ideový koncept. Který nemáme. |
|
|
Dirigent 13.2.2009 12:00OT: "doslova" Taky jste si všimli jak se v poslední době "zneužívá" slovo "doslova"? To se přece používá k tomu, abych zdůraznil, že daný termín není míněn obrazně. Pochybuji, že by vznikaly DOSLOVA mateřské školky nových generací planetárních soustav. Jeto míněno "obrazně" což je opak "doslova". Používají to ale novináři, politici ... tak asi brzo přijdeme o možnost tyto věci vůbec rozlišit. |
|
|
twine 13.2.2009 11:58A může za to ODS ! Hlavně Topolánek samozřejmě |
|
|
Kon 13.2.2009 11:47Re: Pane Martínku - ještě bych dodal Naproti tomu v obecné češtině se teorií rozumí to, čemu se ve vědě říká hypotéza. Hypotéza je slabší verze teorie: opírá se o pravděpodobné vysvětlení nějakého jevu, ale spolehlivé důkazy pro její obecné přijetí zatím chybí. Jinými slovy, teorie ve vědě je v obecné češtině je komplexní dobře oběřený vědecký fakt, vysvětlující široké spektrum jevů. Na příklad vývojová teorie, teorie relativity. Naproti tomu vědecká hypotéza je to, čemu se v obecné češtině říká (často posměšně) "teorie". Hypotéza je v podstatě návrh nějaké teorie. |
|
|
Kon 13.2.2009 11:28Re: Komu tím pomůžeš? Tento článek skutečně nemá nejmenší význam pro lidi, které pouze zajímá kolik stojí pivo a kolik vydělám za nejbližší měsíc. |
|
|
para 13.2.2009 11:21Re: Ne za dvě miliardy ale už za 400 milionů let Jo taky jsem tu Webovu knížku na téma " Kde tedy všichni jsou" pročetl. Ten Fermiho paradox je podnětná věc. Mě dráždí že asi ještě něco moc podstatného nevíme. |
|
|
para 13.2.2009 11:17Re: Budoucnost Slunce nastíněná je - ale co jeho součastnost? Mě se to taky zdálo samozřejmé ale jen do doby co jsem se dověděl o podstatných rozdílech např Země vůči Marsu. Tím, že Mars nemá dostatečně hmotnou "družici" tak to čemu mi na zami říkáme Milankovičovi cykly je v případě Marsu Milankovičovou divokostí. Ta náhoda, že se se Zemí kdysi srazila planetka velikosti Marsu a dala tak systému hybnosti tak akorát aby s dál držel byla pro další vznik života asi určující. V mělkých mořích totižpravidelný příliv a odliv asi znamenal základ který se po miliony let podařilo systému udržet. |
|
|
Mephisto 13.2.2009 11:17Re: Ne za dvě miliardy ale už za 400 milionů let Já jsem tu úvahu, proč to možné je, nějak odbyl, tak snad abych to napravil: Jeden z hlavních argumentů, proč má Stephen Web za to, že inteligentní život je ve Vesmíru pravděpodobně mimořádně vzácný, je, že kdyby byl opravdu tak hojný, jak to plyne z Drakeovy rovnice, pak by se s vysokou pravděpodobností některá z těch civilizací pustila do kolonizace naší Galaxie. A právě proto, že u nás mimozemšťané ještě nejsou, lze soudit, že moc příležitostí ke kolonizaci Galaxie zatím nebylo... ergo inteligentní život bude vzácnější, než se nám zatím zdá. Avšak, zase podle této knížky http://www.paseka.cz/?produkt=625 je Vesmír nekonečný, obsahuje nekonečné množství světů, a tedy s pravděpodobností limitně se blížící jedné i nekonečně mnoho civilizací :) |
|
|
Mephisto 13.2.2009 11:10Re: Ne za dvě miliardy ale už za 400 milionů let tohle je vůbec velice zajímavá problematika :) Doporučuji k přečtení knížku A kde tedy všichni jsou od Stephena Weba http://www.kosmas.cz/knihy/138614/kde-tedy-vsichni-jsou/, jejíž závěry jsou na můj vkus dosti pesimistické = dost možná že jsme v Galaxii a třeba i v celém pozorovatelném Vesmíru sami. Podle mého názoru ANO, člověk se může ze své rodné hroudy vymanit, resp. nejsou v současné době známy žádné principiální překážky které by mu v tom mohly bránit (mluvím teď o kolonizaci jiných Vesmírných těles). Dále, podle mě, s přihlédnutím k obrovskému množství času, který máme, je možná i kolonizace Galaxie, a to naprosto bez nutnosti veškerých exotických pohonů a spol. A je možné, že až se nám naše rodná hrouda začne rozpadat pod nohama, tak že nás to donutí se tímto směrem i vydat :) |
|
|
Mephisto 13.2.2009 11:05Re: Budoucnost Slunce nastíněná je - ale co jeho součastnost? jj, je to možný, v obecnou známost ale asi nepronikly, páč jsem o nich ještě neslyšel. Proč je divné že Slunce-Země-Měsíc je gravitačně stabilní systém? Proč je to nějak výrazně divnější, než že gravitačně stabilní systémy jsou: všechny planety ve Sluneční soustavě + Slunce, Slunce + planeta + její měsíce, ať už tou planetou je Mars, Jupiter, Saturn nebo Neptun, a koneckonců i Pluto, stabilní jsou i oběžné dráhy asteroidů v pásmu mezi Marsem a Jupiterem, a to i přesto že jsou rušeny mohutnou Jupiterovou gravitací... takže mě stabilita systému Měsíc-Země-Slunce nějak nepřekvapuje... |
|
|
Schumacher 13.2.2009 11:03Do prd el e ! Koukal na to. Velmi ošklivé. Být to o něco silnější tak jsme v hajzlu. Na vážné problémy by to memuselo být ani o několik řádů. Jak daleko je ta n hvězda, je něco podobného v našem bližším okolí ? Další hrozbou může být období sluneční nestability. Slunce v porovnání s ostatními hvězdami i své třídy žlutého trpaslíka je neobvykle stabilní. Otázka jak ještě dlouho. |
|
|
Hudec 13.2.2009 11:02Re: Živočichové Dekuji za vysvetleni. A musi vubec byt zivot zalozeny na materialni hmote v pevnem skupenstvi? ... To je o cem mluvim. Ze jsme asi prilis zamereni jenom na to, jak vypada NAS typ zivota. |
|
|
para 13.2.2009 10:59Re: Budoucnost Slunce nastíněná je - ale co jeho součastnost? To já věřím, že řada modelů už existuje. Mě by postačilo ty modely poznat lépe. Už právě s ohledem na vývoj G.W. mi to taky zajímá. Nebýt veliké stability v gravitačním systému Slunce země měsíc - asi bychom tu nebyli. A já bych rád věděl i víc. |
|
|
para 13.2.2009 10:55Re: Ne za dvě miliardy ale už za 400 milionů let To je ta otázka co mi zajímá. Může se civilizace ze své rodné hroudy vymanit? A když tak za jakých podmínek? Co je pro život určující a ohraničující? Planeta, sluneční soustava či galaxie..? |
|
|
Mephisto 13.2.2009 10:55Re: Budoucnost Slunce nastíněná je - ale co jeho součastnost? jop, se sluneční aktivitou a slunečním cyklem je to velmi zábavné... :) Zvlášť ve vztahu ke globálnímu oteplování. Neodpoví ti samozřejmě nikdo, poněvadž odpověď nikdo nezná :) Nezbývá nám než počkat, jak se to s naším Sluníčkem bude vyvíjet dál :) |
|
|
Schumacher 13.2.2009 10:54Taky rád. Pravou játrovou. Ne sádlo s játrovou příchutí. To nerad. Jaro se blíží, kalhoty škrtí, tkaničky se špatně zavazují a chůze do schodů je namáhavá. |
|
|
karel 13.2.2009 10:52Re: ..pekne prosim Frantisku... Čerte, tak už začni počítat.Jinak tě nezachrání ani peklo. |
|
|
Ble 13.2.2009 10:51Re: Živočichové Uhlik ma naprosto vyjimecne postaveni mezi prvky - dokaze vytvare extremne slozite molekuly, bez kterych je zivot tezko predstavitelny, tyedy alespon tak, jak ho zname. I kdyz podobne vlastnosti ma i kremik, jeho oxid je pevna latka a jeho dlohuhe molekuly jsou budto nestabilni, nebo minimalne velmi reaktivni (hlavne maji-li nasobne vazby). Ostani prvky nejsou moc pouzitelne. A voda je take zcela vyjimecna - je extremne polarni, ma extremne vysokou tepelnou kapacitu, jeji maximalni hustota jako kapaliny neni pri bodu tuhnuti, ale pri 4 stupnich a led je lehci nez voda - bez toho by oceany mohly zamrznou az ke dnu. Jedine vlastnocsmi alespon trochu odpovidajici kapaliny jsou cpavek a fluorovodik, ale ani jedna z nich nema takove vlasnosti jako voda (a fluorovodiku je navic ve vesmiru prilis malo). |
|
|
Schumacher 13.2.2009 10:49Ne za dvě miliardy ale už za 400 milionů let množství energie ze Slunce stoupne natolik, že se Země stane neobyvatelnou. Ale to nás trápit nemusí, protože my se toho nedožijeme. A naše civilizace do té doby zanikne. |
|
|
para 13.2.2009 10:41Re: No, cim vsim se to ve Valasskem Mezirici "Žanu", že i když i-h. umí zjevně číst a má přístup i na net přesto o tom, že ve Val-mezu je už moc let hvězdárna ... a že tam tedy asi hvězdáři přemýšlej co bylo a bude asi vůbec doted nevěděl. Vida jak je dobře si na NP něco přečíst - i pro mě - i já občas "žasnu" kolik je kolem mne ignorantů. |
|
|
karel 13.2.2009 10:37Re: Komu tím pomůžeš? Máš dobrý vkus.Ale já, o míse nepsal.Je vidět, že nejste schopni přečíst pozorně žádný článek. |
|
|
karel 13.2.2009 10:33Re: Čo bolo, to bolo. A svačinu s játrovou pštikou.Tu já rád. Taky rád? |
|
|
para 13.2.2009 10:33Budoucnost Slunce nastíněná je - ale co jeho součastnost? Moc by mě zajímaly scénáře předpovědi sluneční aktivity a velikosti slunečního toku v obdbí blízkém. Kdy už konečně začne naplno 24 cyklus - či začne vůbec? Napoví někdo? Dík. |
|
|
para 13.2.2009 10:29Re: Komu tím pomůžeš? Když jeden neví co by si Karel představoval mít v míse - pak je těžké to nabídnout. |
Ale úvah a myšlenek je tam snad dost - alespon ma můj vkus jo.|
|
karel 13.2.2009 10:28Re: Komu tím pomůžeš? Rád bych dostal vysvětlení, proč by mne mělo zajímat jak umřu.Co mi to přinese? |
|
|
i.h. 13.2.2009 10:26No, cim vsim se to ve Valasskem Mezirici nezabyvaji, to clovek zasne. |
|
|
karel 13.2.2009 10:22Re: Komu tím pomůžeš? Ne. |
|
|
karel 13.2.2009 10:20Re: Komu tím pomůžeš? Nejsou v něm,žádná fakta.Pouáze doměnky, možná snad,třeba, pokud atd. |
