B. Rameš 14.9.2016 13:36

Může za to aether,

tato podivuhodná substance vymyšlená předky. A navíc, jako éter se to dá i čuchat!

Abych nebyl namyšlený - co si za sto padesát let budou myslet o naší temné hmotě, neřkuli energii, to bych taky rád slyšel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Keinkopf 12.9.2016 22:59

No a už se ví,

kdo a proč tady tu počáteční singularitu nechal? :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Frys 12.9.2016 21:37

Teorie

velkého třesku je standardní fyzikální teorií, která má oporu v několika experimentálních faktech: Hubbleově zákonu - Dopplerovský rudý posun (nedá se vysvětlit gravitačním posunem), zastoupení výskytu prvků ve vesmíru a hlavně existence reliktního záření (Pensias, Wilson). Samozřejmě nikdo netvrdí, že tato teorie je úplná a dokonalá. Stále se měří a zpřesňuje, a nakonec může být vše trochu jinak. Jak níže správně poznamenává pan Houžňák, inflace je do teorie zavedna v podstatě ad hoc, aby seděly výpočty (Alan Guth). Proč došlo k inflaci zatím není jasné, je několik hypotéz (fázový přechod interakcí - tedy oddělení elektroslabé a silné interakce, vliv replulzní síly volné energie vakua - temné energie), ovšem žádná hypotéza, vysvětlující inflaci, zatím nebyla potvrzena ani vyvrácena.

Z měření reliktního zaření sond COBE a daleko přesnějších měření sondy Wilkinson lze usoudit, že vesmír je s největší pravděpodobností plochý a bude se rozpínat pořád. Analýzy fluktuací reliktního záření ze sondy Planck naznačují, že je velká pravěpodonost inflačního vývoje ranného vesmíru, ovšem tyto měření nedávají odpověď na otázku proč.

https://en.wikipedia.org/wiki/Wilkinson_Microwave_Anisotropy_Probe

https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_(spacecraft)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 12.9.2016 21:00

On by asi

posuv frekvence vlivem gravitace samotné hvězdy bylo snadné spočítat a zdaleka by nevysvětlil pozorovaná data. Mimochodem, foton vyslaný k zemi má zese vyšší frekvenci jak v gravitačním poli "padá". Takže váš foton vyslaný vzdálenou galaxií by na druhé straně "padal" na galaxii naši což by jakýkoli posun vynulovalo a dokonce pokud by zdrojová galaxie byla méně hmotná nežli naše měli bychom zaznamenat posun "modrý".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Holík 12.9.2016 18:24

Mno ..

Zminky jsou i v bibli .. na pocatku bylo slovo, a to slovo bylo BUCH ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kobetič 12.9.2016 16:48

Co když žádný Big Bang nebyl?

je logicky postavená otázka nadpisu Vašeho příspěvku – ale pak jste v textu cuknul k rudému posuvu jako důkazu... Proč tedy ne gravitační rudý posuv - nám hezky podal pan V.Václavík, viz (7.45). Přitom rudý posuv není důkaz jediný, jak již řečeno níže.

Existuje totiž i celá řada dalších hypotéz, alternativ k BB – Oscilující vesmír (opakující se BB), Hypotetická inflace (části vesmíru mohly existovat před BB), 3D pozorovatelný vesmír na povrchu 4D koule, a další... Lze konstatovat, že dnes oblíbený Velký třesk je hypotéza nejvíce podpořena důkazy - mnoho toho však ještě na vysvětlení čeká (ale kolik toho vlastně známe - na hyperbole poznání?).

Co všechno však seriózní fyzika zvládne - např. i „zajímavý“ oblouk zpět, který přestavuje objev(?) kanadských fyziků z r. 2015, jímž je nekonečné stáří našeho vesmíru. Tedy vlastně k tomu, co nám předkládala teorie "dialektického materializmu“ v 60-tých letech minulého století (to to letí :o)) - tedy: hmota jako objektivní realita, věčná, nekonečná, která tu existovala a bude existovat vždy a mění pouze svoji formu... A jaké to pak mělo souvislosti? Příklady jsou již mimo rámec této diskuse.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pernický 12.9.2016 16:42

Možna.

Takových Vesmírů je nekonečné množství a v našem došlo k BIG-BENGU

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 12.9.2016 16:23

Hlavním důkazem "velkého třesku" není Dopplerův posun,

ale energie (vakuová fluktuace) vznikající při rozpínání. Ta energie by se dokonce i dala čerpat (a tím zpomalovat rozpínání), ale bylo by to žel velmi velmi neefektivní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Tejkal 12.9.2016 12:45

Kontroverze

Vcelku nechápu, proč Aston tento článek na NP propaguje. Možná jen zkouší naši odolnost či se snaží vyvolat kontroverzní diskusi.

Je všeobecně známo, že popírání velkého třesku je také doménou kreacionistů mladé Země, kteří si zde budou moci přihřívat svoji již 200 let stydnoucí polívčičku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 12.9.2016 12:33

Copak rudý posuv a Big Bang,

nejkrásnější na celé fyzice raného vesmíru je inflace. Prostě se všecko najednou nafouklo a vzdálilo a hned výpočty sedí. Nikdo neví proč, ale je to tak nějak fakt. Může to zde někdo z přítomných vzdělanců-fyziků přístupně vysvětlit? I pan Rada si může přiložit polínko, ať se zasmějem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krutý 12.9.2016 10:35

tak už nejenom fotbal, ale fyzika

je oblastí, kde co Čech, to expert :-). Rudý posuv není zdaleka jediným jevem, který teorii velkého třesku a rozpínání vesmíru potvrzuje. Těch jevů existuje celá řada (složení hvězd, rozložení hmoty ve vesmíru, reliktní záření a mnohé další daleko průkaznější než rudý posuv) a rozhodně moderní věda a obzvláště fyzika není tak povrchní, aby si takto závažné aspekty neuvědomovala.

Celý článek naprosto tedy vychází z naprosto mylné premisy, že rudý posuv je jediným nebo hlavním důkazem teorie velkého třesku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 12.9.2016 9:39

Ta uvaha asi nebude dobre

Pokud pricinu rudeho posuvu, rychlost vzdalovani, nahradime vetsi hmotnosti, tak ta nejvice rude posunuta telesa budou ta nejtezsi, ze. No a co se stane s temi nejtezsimi telesy ? Zkolabuji do cerne diry a pritahuji vse z okoli. No a jestli nebyl zadny velky tresk, tak se toto deje uz hodne, az nekonecne, dlouho. Takze ve vesmiru by, podle teto teorie, mela byt uz jen jedna cerna dira.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Marek 12.9.2016 8:28

Třesk

je jen teorie, kterou momentálně všichni akceptují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 12.9.2016 8:09

Co autorovi uniklo a proč?

... např , že teorii velkého třesku zdaleka nedokládá jen o rudý posuv ale i dnešní atomární složení vesmíru kterému odpovídá nukleogeneze a všesměrově pozorované reliktní záření jako přímý pozůstatek. Autor by se mohl také pokusit zamyslet čím to, že je obloha v noci mezi hvězadami temná a nechceli sem u přemýšlet - lze si to dohledat...

Je s pro mě podivem, že po povrchním přečtení jedné knížky má někdo odvahu či spíše až drzost psát článek na kosmologické téma. I když si je svého neporozumění trochu vědom, nedá si přesto ani minimální práci, prostudovat či alespon pročíst si víc zdrojů a výsledek sebevědomě předloží veřejnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 12.9.2016 7:45

Sice nejsem pritelem matematickych rovnic fyziky

ale tady se o nich zminit musim. Jde o to, ze vliv gravitace a tedy take ten rudy posuv se smerem od gravitujiciho telesa snizuje se ctvercem vzdalenosti od neho (jak jiste vsichni vime, gravitacni rovnice pritazlivosti mezi dvemi telesy zni G[(m*m)/r2].

Gravitacni rudy posuv se tedy rychle snizuje, zatimco kosmicky rudy posuv zadnym takovym snizovanim vlivu netrpi, je primo umerny procestovane vzdalenosti a protoze vesmirne vzdalenosti jsou nesmirne -;), tento efekt lehce zahy prebije ten gravitacni posun, jen jak zacne nabirat patricnou dalku, cas cestovani tim nesmirnym vesmirem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 12.9.2016 7:42

No jo, jenže on existuje i modrý posuv...

Mlhovina v Andromedě....galaxie na fotkách vykazuje modrý posuv, tudíž se k naší Mléčné dráze přibližuje, ba řítí se velkou rychlostí a za pár milionů let se obě galaxie srazí! Srážka s Andromedou, ještě, že u toho už já nebudu....

• reagovat
• nahlásit příspěvek