V. Kučer 4.12.2022 8:34

Válka začala v březnu a do té doby se nacpali do fotovoltaiky stovky miliard. Další miliardy se tam se.ou bez ohledu na Ukrajinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 3.12.2022 11:40

Fotovoltaika: vezměte třeba dnešní počasí, zataženo, šero, koli dá fotovoltaika? 5% ? To budete u PC nohama šlapat dynamo, ale to stejně nepomůže, net bez proudu nepojede.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.12.2022 12:08

Fotovoltaika je politická záležitost. Šlapat dynamo by u PC stačilo a ještě by to rozsvítilo žárovku ale to je tak všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 3.12.2022 14:04

Pokud by do aktivního stavu zapnuli všichni greenhorni svoje myslivny, pak by se jim ty jejich spící žárovky rozsvítily i potmě. Sorry, jako.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 4.12.2022 17:31

Nešlo za ním za ním 9% - a rozhodně ne dobrovolně.

O to se staralo gestapo a v posledních dnech a hodinách i "náhlé soudy", které odchytávaly dezertéry a věšely je na místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 4.12.2022 17:32

Pardon - 90%

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 9:16

Jakkoliv volený prezident spojovat ani nemůže, ikdyby nakrásně chtěl . Sama volba, a to jakákoliv, totiž rozděluje volící lidi. To je také podle mne jediná věc, která na skutečné demokracii není ideální. Demokracie z toho vybrusluje jen tím, že tanovuje skutečnost, že menšina se musí dobrovolně podrobovat vůli většiny. To je sice nejlepší ze špatných principů, ale ke skutečnému ideálu to má daleko. Lidé jakožto jedinci jsou totiž tak rozdílní navzájem, že je spojit ani nelze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 3.12.2022 9:30

Jenomže to je právě to nejtěžší, jak je to správně dle Ústavy nikdo neví. Podívejte se na statistiky Ústavního soudu, a zjistíte že tento rozhoduje každoročně tisíce případů právních sporů o porušování ústavních práv. Píšu sporů - takže není zřejmé kdo je vinen.. Proti tomu je i Zeman žabař..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 9:42

Je to ovšem všechno jen tím, že sama ústava je právnickým paskvilem. Je totiž psána ve většině článků naprosto nejednoznačně jazykem právnickým, hádám že úmyslně, a ne jednoznačně úředním jazykem českým. Nerozumí jí nikdo, ani ti ústavní právníci, protože se ani oni mezi sebou neshodnou na jednom názoru na znění kteréhokoliv člkánku. Pokud si toto nepřiznáme, nic se ani nezmění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.12.2022 9:51

Právníci se neshodnou nikdy na ničem, protože kdyby se shodli, neuživili by se. Právník žije povětšinou ze sporu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 3.12.2022 10:57

Ano, kromě toho, ta představa, že něco lze definovat nesporně, platí jen u věcí velmi jednoduchých. Což politika obvykle nebývá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.12.2022 11:33

Jistě, prof. Cepl ve svém Vzkazu vysvětlil, že napsat přesný, dokonalý zákon není možno z lingvistických důvodů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 15:48

Jakkoliv byl pan prof Cepl kvalitní právník, jakých je zanedbatelné minimum, tak v této věci se asi mýlil. IZ lingvistických důvodů lze napsat jednoznačně jakýkoliv text, jeho autor však musí dokonale ovládat český jazyk a zásadně se neohánět nějakým jazykem právnickým, což je opět jen "z nouze ctnost". Každý návrh zákona by měli posuzovat odborníci na jazyk český z Ústavu pro jazyk český s tím, že jejich názor nelze jakkoliv měnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.12.2022 15:57

Skoro bych se vsadil, že by se jazykovědci zhádali taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 16:15

Potom by to byli opět špatní jazykovědci. I zde totiž platí, že "všechno jde, když se chce".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.12.2022 16:08

Podíval jsem se. Vzkaz Vojtěcha Cepla od devatenácté minuty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.12.2022 9:02

Zapomínáme, že slova mění svůj význam v čase i prostoru. Zrovna minulý týden jsem se na Moravě překvapivě složité dohadovat, co chci k pití, když jsem na úvod použil pro mě jednoznačně slovo sodovka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 15:43

Definovat cokoliv nesporně, jak píšete lze cokoliv, jen chtít. Důkazem by mohly být technické normy, což byly vlastně technické zákony. Tam byly všechny články psány jednoznačně a v případě, že tomu tak náhodou nebylo, což se mohlo stát, byly tyto normy rychle revidovány do správného znění. Každá norma obsahovala stať "názvosloví", ve které byly jednoznačně vysvětleny použité pojmy. To našim zákonům, tvořeným právníky a schalovaným diletanty v poslanecké sněmovně zásadně chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 4.12.2022 17:37

Definovat, do kolika dnů po demisi vlády musí prezident jmenovat nového premiéra (ústava říká jmenuje, ne pověřuje sestavením, což by bylo lepší) je jednoduché. A rázem by tím bylo vyřešeno to, co Zemanovi vytýkají jak při jmenování pseudoúřednické vlády po Nečasově pádu, tak po volbách před 5 lety.

Stanovit závazné termíny je první krok k vylepšení Ústavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 15:38

V tom s Vámi souhlasím. Potom ovšem nemají právníci vykládat ústavu, ale znalci jazyka českého. Je-li potom cokoliv psáno špatně, má se to napravovat a ne vykládat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.12.2022 9:53

Ano. Profesor Vojtěch Cepl tomu říkal dobrověrnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 9:18

To byste ovšem musel zlikvidovat lidi, jako živočišný druh. Oni ti lidé totiž škodí všemu kolem sebe, dokonce i sami sobě. Člověk je prostě tvor nedokonalý, který si jen drze tvrdí, že dokonalým je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 3.12.2022 9:25

Že bych tedy napsal něco k oné pravomoci ".. Podle ústavy totiž může jmenovat a odvolat předsedu vlády podle vlastního uvážení, nikoliv podle výsledku voleb, "..

Ani jsem nikdy neslyšel, že by náš prezident kdy odvolal předsedu vlády, takže o tom lze jen hypoteticky teoretizovat.

Ale k tomu "může jmenovat", tak tady jsou dva problémy.

a) V Ústavě taky stojí, že ta jmenovaná vláda musí do měsíce požádat sněmovnu o vyslovení důvěry - hlasováním. Pokud by tedy pan prezident jmenoval premiérem někoho, kdo nemá většinovou podporu v parlamentu, tak po tom měsíci a tímto povinným hlasováním, jde do demise a musí se hledat vláď nová.

b) Ony ty naše vlády nejsou ani schopné vládnout tak jak přikazuje Ústava, čili dle platných zákonů. Většina jejich opatření se uskutečňuje právě formou změn zákonů. Ale pokud by neměla podporu v parlamentu, tak neprosadí nic, a je taky pro kočku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 9:51

K Vašemu za a) " neustále tvrdím, a zatím mi to nikdo pomocí argumentů nevyvrátil, že ve skutečné demokracii nesmí žádná z jejích mocí /zákonodárná, výkonná a soudní) jakkoliv zasahovat do věcí moci druhé. Tedy ani moc zákonodárná (parlament) nesmí zasahovat do věcí moci výkonné, což je púrezident a vláda. Jmenuje-li vládu prezident, má také on mít výhradní pravomoc ji odvolat a moc zákonodárná do toho nemá co kecat. Ta se má starat o schvalování kvalitních zákonů, aby moc soudní mohla správně a spravedlivě soudit. Do ničeho jiného parlament nemá co žvanit a zejména ne cokoliv moci výkonné nařizovat. Piokud to takto nebude akceptováno, nic zde pořádně fungovat nebude. On totiž systém řízení , vytvořený podle zásad "chytré" horákyně v reálném životě nikdy fungovat nebude, ten patří do říše hezkých pohádek a ne do reálného života.

L bodu b) zde máte pravdu. Je to však všechno jen důsledkem toho, co uvádíte v bodu a.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 3.12.2022 10:28

Jestli dovolíte, tak bych si dovolil nesouhlasit. Ona totiž právě že ta Ústava je napsaná tak, aby se ty ústavní instituce kontrolovaly mezi sebou. A to právě proto, aby žádná nemohla sama zneužít svého postavení a nastavit tady totalitu.

Tudíž a skutečně prezident sice může jmenovat premiéra a vláďu - ale parlament jí musí dát odhlasovat důvěru. Stejně jako (jak se dá dohledat), ani prezidemt nemůže odhasovat premiéra vláďu jak se mu chce, ale pouze ve vymezených případech, které zase inicuuje jiná ústavni instituce. Nebo naopak, že ani parlament nemůže "jak se mu chce", odvolat prezidenta, ale pouze na něj podat žalobu k Ústavnímu soudu.

Takže toto já považuji za naopak velice legitimní, tedy za situace, kdy jsou ty instituce na sobě nezávislé, a taky každá za sebe zodpovědné voličům.

Jen bych taky vysvětlil, že v ÚeSeJ je to jináč, tam je prezident na úrovni našeho předsedy vlády, takže potom co je on samostatně zvolen, si pak sám sobě navrhne vládu a tu pak řídí.. Jenže - Amerika je federální stát, čili tam ty pravomoce jsou zase jen federální, ale státy si svoje vnitřní pravomoce řídí jinák, a o tom se u nás ani nepíše...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2022 15:58

Ono jde o to, pane Hatino, co zde neustále píši. Žádná instituce a tedy ani moc zákonodárná, výkonná a soudní nemůže zneužívat svých pravomocí, pokud jsou tyto v ústavě formulovány jednoznačně. Ke zneužívání dochízí jen z důvodu mnohoznačnosti použitého textu. My, občané jsme se stali obětí skutečnosti, že KSČ znaužívala svých pravomocí a zoufale se snažíme tomu do budoucna zabránit. Bohužel špatným způsobem za nemalého působení ovšem "bývalých" komunistů mezi námi. Nemohu se stále ubránit dojmu, že naše ústava je takto psána zcela úmyslně, aby moc komunistů (i těch "bývalých") nebyla obecně zavržena a opuštěna. Všechny politické strany bez výjimky jsou plné "bývalých" komunistů, kteří by třeba v případě přímých voleb kandidátů nikdy nebyli občany zvoleni do jakýchkoliv funkcí. A to přece náš socanskoanarchistický stát nesmí připustit, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek