P. Diviš 1.6.2022 20:35

Všechno je fikce, jen myštoš je Svědek masný, rotační.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 1.6.2022 19:44

Neměnné není Nic. Tak i Skutky Zla, vyjmenované v Desateru jsou korigované Ježíšovými přikázáními, samozřejmě jen pro ty, kteří v něj Věří, tedy pro věřící Křesťany. A že se meze Zla posouvají můžeme sledovat v přímém přenosu. Takže Neměnnost Hranic států je také fikce, stejně jako Neměnnost všeho ostatního. Zakonzervovávat jakoukoliv Neměnnost je Chyba, která plodí buď Dobro ( klidné rozdělení Česka a Slovenska, nebo Zlo , Bazírování na Neměnnosti U -R...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 19:01

Skvělá reprezentativní ukázka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 18:58

Jen si nemohu vzpomenout, kdy došlo k nějakému územnímu záboru, aniž by se na národnostní (náboženský) princip nepoukázalo.

Ale možné je všechno. Ale bez záminky to nejde!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 1.6.2022 18:43

Název toho článku je velice zajímavý, zvláště ve světle současných názorů mainstreamu na banderovce:

"Kyjev retušuje válečná zvěrstva banderovců, historici protestují"

To není z ruských novin, tohle psalo iDnes před 6 lety. Jak se za 6 let změnila historie? A jde vůbec historii změnit? Nebo ji jen "retušovat" jak je uvedeno v nadpisu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 1.6.2022 18:39

Můžeme jít ještě dál do minulosti. Národními hrdiny jsou Bandera a Roman Šuchevyč. Ten druhý byl velitelem UPA (Ukrajinská povstalecká armáda), která po tisících vraždila Poláky, Židy a další národnosti.

Jak sa na takových základech dá stavět státnost?

Mimochodem, před 6 lety psalo iDnes o Šuchevyčovi tohle:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/historik-ukrajina-volodymyr-vjatrovyc.A160511_155040_zahranicni_ert

Dnes by takový článek vyjít nemohl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 1.6.2022 18:39

Kardinální problém Ukrajiny, resp. ukrajinských politiků je, že její státnost a tradice státu jsou založeny na nepravostech. A na nepravostech nelze vybudovat fungující právní stát. Dalo by se říct, že Ukrajina nemá dobrou "karmu", a z velké části si za tu zlou karmu může sama. Ukrajinští politici jsou známí jako notoričtí porušovatelé smluv, když se z nějakých důvodů pro ně stanou nevýhodné.

Už když se dělil Sovětský svaz, tak byl v Nejvyšším sovětu SSSR přijat zákon o jeho rozdělení. Podle něj měli v jednotlivých republikách proběhnout referenda o tom, zda jejich občané jsou pro samostatnost. Součástí zákona byl také paragraf, že v autonomních republikách mají také proběhnout referenda, zda se chtějí osamostatnit nebo být formální součástí dosavadních republik.

Autonomní republiky měli v Sovětském svazu dlouhou tradici už od jeho vzniku. Většinou se týkala národnostních menšin, a v daném autonomní republice pak měli i vlastní sovět - dnes se tomu říká parlament. Struktura Sovětského svazu byla taková, že zde bylo 15 federativních republik (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyško, Estonsko, Moldavsko, Arménie, Gruzie, Ázerbajdžán, Turkmenistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kazachstán a Kirgyzstán) a uvnitř některých byli ještě autonomní republiky.

Na Ukrajině sice proběhlo referendu o její nezávislosti, ale neproběhlo referendum o nezávislosti Krymu, který tehdy byl autonomní republikou. Ukrajincům se jednoduše nelíbila představa, že by se Krym mohl osamostatnit. Když si později na Krymu uspořádali vlastní referendum, tak ho ukrajinské orgány zrušili a zrušili i autonomii Krymu.

Ukrajinští politici si pak zvykli řešit věci po svém - kašlat na smlouvy. Plus si k tomu osvojili taktiku vydírání. Tak se stalo, že se Ukrajina rozhodla jednostranně zrušil smlouvu a pronájmu ruské námořní základny na Krymu a její odevzdání do rukou USA. Ten zbytek je už notoricky znám.

Poznámka: součástí budování ukrajinské státnosti je i nevyšetření masakru 40 Rusů v roce 2014 v Oděse.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 1.6.2022 18:06

Nojo, jenže když vše šmahem nepopřete, tak nemáte absolutní ďábly, ale dva znepřátelené státy, z nichž možná jeden ujel víc a druhý méně, ale není to černobílé. Což můžete připustit jen v situaci, kdy máte aspoň elementární vůli k objektivitě a necloumá s Vámi etnická nenávist.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 1.6.2022 17:57

Proč by proboha ve městě, kde jsou dvě etnika 1:1, nemohly být dvě úřední řeči??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 1.6.2022 17:55

Opravdu?

https://m.youtube.com/watch?v=3UYyHD2nQ0M

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 1.6.2022 17:53

A jakým jazykem se teda mluví v Oděse? Nemyslím na úřadech, kde je povolena jen ukrajinština, ale doma u obyvatelstva?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 1.6.2022 17:31

Celkem souhlas, až na ten národnostní princip. Jak kdy, jak kde. Záminka je to často, ale ne vždy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 16:21

Velké množství tzv. národně osvobozeneckých revolucí bylo podporováno ze SSSR, dnes z RF. Tyto "osvobozené" země pak vesměs dopadly jako Venezuela. Nedávno tu byl publikován (myslím na Novinkách) rozhovor s ruským hercem, který situaci vystihl: dokud nezačali na východě Ukrajiny hecovat dovolenkáři, probíhalo tu soužití obou etnik bez problémů.

Za první republiky také nebyly v oblasti Sudet nějaké rozpory mezi Němci a Čechy (u oné pomyslné hranice žijeme). Pokud nepřišel Hitler a Henlein. A výsledek - utrpení na obou stranách.

Švýcarsko - jeden z nejstabilnějších států je tvořen čtyřmi národnostmi, značně odlišnými.

Naopak Jugoslávie byla držena vcelku silnou rukou Titovou. Jakmile odešel, došlo k rozdělení. To se ovšem nelíbilo Srbsku, které si dělalo patent na hlavní slovo. A tak postupně napadlo všechny nově vzniklé republiky, Slovinsko jako první. Strašný střet mezi Srby a Chorvaty - a přitom mají společný jazyk - srbochorvatštinu. Kosovo mělo statut autonomní oblasti, ten mu však byl odejmut, tak se to začalo bouřit. A srbské běsnění - masakry v Sarajevu a Srebrenici.

A dodnes všichni, kdo stojí za tzv. republikami Luhanskem a Doněckem, odsuzují to, že se Kosovo osamostatnilo. Divné?

Národnostní princip není nic jiného než záminka nějakého agresora, aby mohl uchvátit nějaké území.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 1.6.2022 16:10

...přesný opak...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 1.6.2022 16:10

Problém je i v tom, že právo na sebeurčení spolu s právem na migraci dává dohromady právo na invazi. Kdyby se Evropa ze všech těch konfliktů poučila, tak musí škrtnout jak multikulturalismus, tak masovou migraci, ale dělá přesný pak. Člověk ani neví, jestli je taková blbost možná, takže ho napadá slovo "záměr".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 15:56

Problém je v tom, že obyvatelstvo je tam všelijak promíchané, např. V Mariupolu či Oděse je to zhruba 1:1, tak jak to chcete dělit?

Problém Ukrajiny není národnostní, ale uměle vyvolaná z vnějšku pomocí "dovolenkářů"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 1.6.2022 15:55

Nesporně.

Jenom je nutno dokázat, že jsou to ruské lži. A protože spodina je všude, tedy i na Ukrajině, bylo by to obtížné, neboť popisované incidenty se nejspíš v zásadě staly, byť možná - možná! - ne přesně tak, jak se propagandisticky prezentují. Spíš by tedy bylo účelné vše šmahem nepopírat a zaměřit se spíš na četnost takovych jevů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 15:51

Zkuste udělat žebříček dle zkušeností.

Obávám se, že SSSR / Rusko obsadí nejhorší pozici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 1.6.2022 15:50

Ukrajinská lidová republika byla vyhlášena roku 1917. A Kyjevská Rus s centrem v Kyjevu, kde Moskva nebyla vůbec součástí vznikla před více, než 1000 lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 15:49

Straussova vláda? Která to je?

Vy ty zbraně, co jdou přes hranice, počítáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 15:45

Vidíte, a místo aby ruská armáda ty Rusy v Mariupolu osvobozovala ,tak je střílela. Totéž kdekoliv jinde. Národnostní princip tu není hlavní, důležité je, kde se daný člověk cítí být doma. V ukrajinské armádě je spousta ruskojazyčných Ukrajinců.

V Kosovu byl naopak národností aspekt dodržen, ale Vám se to nelíbí. Asi nevíte, co chcete a v dodaných notách se nevyznáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 1.6.2022 15:42

Část těch zbraní byla zničena na letištích v západní Ukrajině. Jak velká čast nevím. Bude zajímavé, jak budou reagovat středoevropské státy, až Rusové začnou likvidovat transporty zbraní na jejich území. Takové německé houfnice 2000 ty jdou jen vlakem. Když ten vykolejí, nebo vyletí do vzduchu ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 1.6.2022 14:12

Ukrajina se rozpanout nemusí. Stačí, když se přemění na federaci vice národů s respektováním dvou úředních jazyků.

Pokud ale Kyjev prosazuje tvrdou centralizaci a pouze jeden uredni jazyk, pak výsledkem je aktualni situace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Poláček 1.6.2022 14:09

Složité je to na vás, Pepíčku .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Doubravský 1.6.2022 14:03

To bohužel neznamená, že ten, kdo názory mění, debil být nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Doubravský 1.6.2022 13:59

Reagoval jsem spíš na příspěvek P. Zemana, k němuž jste se připojil, a to na tvrzení, že Ukrajinci existují míň než sto let. Chmelnického hetmanát, byť pod ruským vlivem, vydržel až do doby Kateřiny II., prý Veliké. Nepostřehl jsem, že se vyjadřujete výlučně k Novorusku (Osmani), v tom jistě máte pravdu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 1.6.2022 13:42

https://www.topcz.net/porazce-od-ruska-se-jiz-pripravuje-nova-valka/

Na přední straně scény NATO ujišťuje, že bylo posíleno „Putinovým šílenstvím“. Ukrajina, mohutně vyzbrojená Západem, vede protiofenzívu a tlačí „útočníka“ zpět. Na mezinárodní úrovni přinášejí sankce své ovoce. Finsko a Švédsko, které se cítí ohroženy, se rozhodly připojit k Severoatlantické alianci. Rusové brzy svrhnou „diktátora“ v Kremlu.

Tomuto velkolepému vyprávění odporují fakta. Na frontu se dostane jen asi třetina západních zbraní. Ukrajinská armáda je však vyčerpaná. Téměř všude ustupuje a několik výbojů na celkovém obrazu nic nemění. Dvě třetiny západních zbraní, zejména těch nejtěžších, jsou již k dispozici na černém trhu na Balkáně, zejména v Kosovu a Albánii, které se staly hlavními místy pašování v této oblasti. Západní sankce představují riziko hladomoru, nikoliv však v Rusku, ale ve zbytku světa a zejména v Africe. Turecko a Chorvatsko jsou proti vstupu nových členů do NATO. Je možné je přesvědčit, ale za cenu radikálních politických změn, kterým se Západ vždy bránil.

Straussova vláda shromáždila v Marrákeši 85 států, aby naplánovala další válku v Sahelu. Zbraně za desítky miliard dolarů, oficiálně určené pro válku na Ukrajině, se již hromadí na Balkáně, než budou dodány džihádistům z Daeše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 1.6.2022 13:40

Byla součástí Polsko-litevské unie, dokud Mandžuové nenakopali Rusi na východě do čuni a ti opět obrátili pozornost k možnostem na západní hranici?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 1.6.2022 13:37

Protože ty ruské zažíval na vlastní kůži? Chodil jsem do školy kolem ruské komandatury v krajském městě. Ne, děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 1.6.2022 13:33

Sudety byly také z 80% německé, takže ty "hranice, které respektují hranice etnické, národnostní" příliš neplatí. A co se Rusů týče, ty už za cara vládci doslova naváželi do strategických míst po stovkách, dávali na tam byty, osazovali jimi důležité posty atd... Často citovaný "Ukrajinec" Brežněv byla náplava v 2. generaci a nebyl sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek