M. Pivoda 24.10.2020 21:00

Doplnění k tématu pro zde diskutujícího pana Radu: Budoucí elektrárny budou spíše virtuální. Váš dům či elektromobil by se mohl stát součástí toho virtuálního systému.

Z hlediska mé poslední a hlavní profese (tj. Inovace) mohu tu přicházející technologickou změnu formulovat následovně: V energetice nás čeká systémová změna, nikoliv změna jedné komponenty v rámci stávajícího starého systému.

Čtení pro zvídavé (o USA): Increasing numbers of homes outfitted with solar panels and batteries have the potential to help power entire regions with renewable energy. Working together, homes with solar setups are turning neighborhoods into virtual power plants that can feed power back to the grid and prevent blackouts.

These interconnected solar power systems are popping up across the globe — from apartment complexes in California and Utah, to public housing in South Australia. In the future, virtual power plants might even be made up of fleets of electric vehicles. It’s the next generation of solar power technology.

Virtual power plants are gaining traction because they solve some big problems with aging electricity grids. They can replace dirty power plants running on fossil fuels. They can also make grids more resilient to climate change-fueled disasters like hurricanes and wildfires. Unlike traditional power plants and even large solar farms, virtual power plants distribute energy generation over a wider area — so it isn’t as vulnerable to a localized calamity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 19:13

Pane Juraxi návrat na stromy nehrozí - ty totiž budou stále více nedostatkové pro růst dynamiky klimatu. Přežijí spíše traviny jak tomu bývalo v konci třetihor.

Předně hrozí ničivé migrační tlaky až občanské války. Poté návrat ke kočovnému životu ve stepích v patách stád které dokáží vyžít na řídkých chudých travinách a vše v sobě koncentrovat i pro potřeby náročných teplokrevných predátorů jako je člověk.

Při současné chtivosti a nerozumu toto už mimocivilizační přežívání za několik generací může namísto miliard praktikovat jen přeživší hrstka (stamiliony?).

Kočovníci netvoří pevná sídla, nerozvíjejí proto specializace jak je pro civilizace běžné. Nebudou už ale ani mít bývalá ložiska surovin. Bez civilizace i ložisek surovin nutně ustane pokrok a s ním může navždy zmizet naděje pro cokoliv živé na této planetě kterou v dalekém budoucnu nutně sežehne rozpínající se Slunce .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.10.2020 19:06

Realizace projektu Desertec na Sahaře by v každém případě byla zdlouhavá (měřeno v desetiletích). Naopak, zlepšování účinnosti solárních panelů ale postupuje velmi rychle, takže se celkově Němcům vyplatí investovat do výzkumu a realizovat ty energetické projekty doma, nanejvýš někde v jižní Evropě, ve státech EU.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 18:54

Také jak němci radeji přímo využívám několik solárních panelů FV i teplovodních na své střeše a nespoléhám na vzdálené a nejisté superprojekty. Je to pro mě "lekce" už cca 20let platná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 24.10.2020 18:53

No kdyby nefungoval Jaderný strach , Tak by se válčilo daleko více A vypadalo by by to jinak . Ta země v Africe která prodělala ten masakr a genocidu , se prý má nebývale k světu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 18:50

"Ušlechtilé žvatlání" může být právě o té Vámi nadhozené spalovně odpadu - namísto jeho neprodukování a když už - tak o jeho třídění a recyklování.

P je sice hojným prvkem v litosféře ale vázaným obvykle tak pevně, že jej pro zemědělské účely doposud nedokáže nikdo efektivně těžit. Některá další ložiska mají přimísené jedovaté kadmium... což navozuje vážné problémy s využitím v potravinářství. Zásoby fosfátů (P2O5) v Maroku přitom technologicky už před časem obsadila Čína která má i největší zásoby světa.

http://www.cts.cuni.cz/soubory/Media/Storch_Hlad_po_fosforu.pdf

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fosfaty-nam-zacinaji-dochazet-a-bez-nich-nebude-zadne-ani-zelene-zemedelstvi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.10.2020 18:47

Vážený pane Rejzku: Přečtěte si, prosím, ještě jednou v klidu, co jsem výše napsal já. Nebudu to zde opakovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.10.2020 18:45

V jazyce českém jsem o projektu Desertec záměrně nepsal. Němci se rozhodli raději pro nižší účinnost solárních panelů využívaných v Německu, než riskovat politický zvrat v Africe a vyvlastnění již realizovaného projektu. Ale to by byla jiná lekce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 24.10.2020 18:42

Pane Pivodo, přeji vám vaše svazácké nadšení. Když je vše již tak perfektně vyřešené, tak si kupte nebo půjčte auto na el. pohon ,naložte tam celou rodinu a až bude -20 a chumelenice vyražte do hor. Já vám přeji šťastnou cestu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 18:33

Pro uppřesnění by jste ale měl dodat, že uvedená optimistická čísla inspirovala už k projektu Desertec? a dalším ze kterých ale zatím pravidelně sešlo.

https://www.scienceworld.cz/clovek/sahara-se-obri-solarni-elektrarnou-asi-nestane-7103/

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/obri-solarni-elektrarna-sahare-by-mohla-elektrickou-energii-zasobovat-celou-evropu

Zjednodušené čísílka sice vypadají nadějně. Ale v realitě jde i o transport na velké vzdálenosti přes bezpečnostně riziková území a tedy o lidskou řevnivost a návaznou neschopnost se reálně dohodnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 24.10.2020 18:27

Pane Rado, na vznik tzv. skleníkového efektu máme vlastně stejný názor. Byl vypočítán a je pouze slovíčkaření kým a kdy. Já dodáván byl vypočítán , ale nebyl dokázán.

Ano máte pravdu je třeba nedůvěřovat vědě, protože jí tvoří vědci a jsou to jen lidé, kteří jsou stejní jako my nevědci. Jsou úplatní ,protože pracují za peníze , pracují na objednávku a chtějí se zavděčit svým chlebodárcům. Alespoň já tak tak činím neb nejsem hrdina.

Ještě k vámi zmiňované literatuře. Mohu vás ujistit, že v každém vědním oboru ,včetně historie takové knihy vychází. Vždy jsem si myslel , že mimo blábolů medicínských nemohou lidem ubližovat. Na vás je však vidět, že mohou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 24.10.2020 18:00

"Jsou to polohy , kde by ani dnes nikoho nenapadlo révu pěstovat" Naopak, víno se tam opět začíná pěstovat. Ve středních Čechách má kdekterá ves stráň zvanou Vinice, Na vinici.... Takže nebylo ve středověku u nás podstatně tepleji? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 24.10.2020 17:55

"stav v přírodě zcela nepřirozený" nemáte pravdu. Kupř. vlaštovka zplodí za život cca 50 vlaštovčat. Kde jsou? To už by na Zemi nebylo ke hnutí. Cca. 48 jich uloví a sežere něco, nebo zahynou při přeletu do Afriky vysílením. Kdysi takhle příroda regulovala i člověka. Většina dětí se nedožila reprodukčního věku, neštovice, obrna, spála, spalničky, zarděnky, černý kašel, TBC, žloutenka, mor, cholera...... Proto také dříve naši prarodiče měli běžně 10 dětí. Dnes když zemře dítě při porodu tak o tom píší okresní noviny a právníci si brousí propisky na doktora, dříve? Běžná událost. Problém přelidnění je, že Bílý muž přinesl např. té Africe očkování, ale nedokázal jim naočkovat, že mají mít jen 2-3 děti, které uživí. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.10.2020 17:52

To je marné!

Znám rodinu, kde se nemohou dohodnout na jakou (zdravou) teplotu mají naštelovat domácí plynkotel.

Ale optimální teplotu na Zemi Vám řeknou ihned. Na desetiny stupně Celsia.

Titíž mají zmáknuté klima na Zemi po 150 letech. Dokonce na setiny stupně Celsia.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 24.10.2020 17:46

Tak s tím opatrně! I průměrně inteligentního ssavce by mohlo napadnout, že tam ten ledovec asi dříve nebyl, nebo byl podstatně výš. A to bylo přeci špatně! Otepluje se přeci pouze teď a výhradně z CO2 produkovaného spalováním uhlí a ropy. To říká 102,5% učenců. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 24.10.2020 17:38

"celková zemědělská produktivita je dominantně hrazena s neobnovitelných zdrojů a navíc ze záborů půd na úkor pralesů" pokud zastavíme intenzívní zemědělskou produkci pomocí strojených hnojiv

(NPK) tak poklesne produkce na 1/4 až 1/10. To znamená, že podstatná část populace zemře hlady, jako v Africe. Jak je hodláte vybírat? Ti bohatí budou mít na jídlo, ti chudí rádi ekologicky zemřou hlady. Pralesy se ničí hlavně kvůli palmě olejové a eko-biopalivům. Nakonec i naše řepka je zářný příklad "ekologie". Na výrobu 1 litru řepkového oleje se spotřebuje 1,2-1,5 litru nafty. Vozit dřevní štěpku z USA do Anglie do eko-elektrárny další příklad. K NPK: dusíku je v atomsféře 75%, P je desátým nejhojnějším prvkem zemské kůry, takže je to spíš problém technologie. Kdysi byl Al dražší nežli Au. Jedna věc je ušlechtile žvatlat a druhá udělat něco opravdu užitečného, např. spalovnu komunálního odpadu. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.10.2020 17:29

Upřesnění pro zvídavé.

The sun continuously delivers 173,000 teraWatts of power to the Earth. This represents over 10,000 times the current power expenditure of humanity.

Present generation solar panels can capture 20% of the solar energy striking the Earth’s surface, so this means that we could in theory harvest all our current energy needs from solar power if just 63,757 square kilometers of ground was totally covered in solar panels. This is a square with sides 252.5 km long, which will easily fit inside the confines of several different deserts around the planet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.10.2020 17:16

Ústava zaručuje svobodu vyjadřování i pro filozofy. Respektujme je proto, prosím, zde (včetně ekonomů). Nicméně dnes (tj. ve 21. století) jsou pro pokrok rozhodující ti lidé, kteří rozumí technologiii. A do pařičné hloubky, nejen z pohledu IVK.

Nejsem klimatolog, takže k tématu klimatu se zde vyjadřovat nebudu. Možná že se v důsledku lidské činnosti Země otepluje, možná že ne. Nevím.

Nicméně technologické možnosti pro uspokojení současné energetické potřeby lidstva planety Země z energie Slunce jsou plně proveditelné. Slunce dodává na Zeměkouli 10 000 krát více energie, než kolik ji lidé dnes (v roce 2020) potřebují. Zhruba: Stačí na planetě Zemi pokrýt čtverec o straně 250 km solárními panely při jejich dnes běžně dostupné účinnosti konverze energie ze slunce, tj. 20%. A (metaforicky řečeno) jsme za vodou!

Technologie pro uchování solární energie v bateriích je již také úspěšně vyřešena, zbývá tu potřebnou kapacitu baterií jen (dostatečně levně) vyrobit (Storage is a problem that has been solved, it’s just a matter of production.). Lidstvo dokáže dnes (v laboratoři) manipulovat s hmotou již na úrovni atomu. Kapišto, Pepíku? Principiálně je tedy energetické zásobování ze Slunce možné, teď ale musí nastoupit šikovní inženýři (nikoliv politologové!), kteří ty stejné laboratorní procesy dokáží zrealizovat ve velkém měřítku v běžném výrobním procesu (reaching economies of scale).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 24.10.2020 17:15

No jo, ale s tou řízenou fúzí a MMR se trefil... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 24.10.2020 16:59

Jojo, autora čeká klimatické peklo, jež tak urputně předvídá, jestli se nevrátíme zpátky na stromy ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 16:41

Pane Pankoviči zřejmě nedocenujete či si pletete významy pojmů. I kdyby jste nebyl geniální matematik, tak by jste se mohl dočíst, že v jisté době zhruba před půlstoletím produkovala Západní Evropa v důsledku "zelené revoluce" podstatně více potravin než mohla spotřebovat.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%A1_revoluce

Už tehdy za studené války ale musela naopak nakupovat ropu ze sovětského Ruska i odjinud - což navozovalo velmi nepříjemnou závislost. Právě tehdy se zrodil nápad na výrobu bionafty.

Než k tomu ale masivně došlo, změnily se potravinové poměry ve světě k nepoznání. To nepoznání zřejmě doposud platí i pro Vaší nynější informovanost ohledně pojmu "zelené politiky" který víceméně pejorativně používáte ale věcně nedokládáte.

Podstatnou složku bionafty dnes - když už - tak tvoří alkohol který se ale produkuje s cukrové třtiny v jiných klimatických oblastech (převážnně v jižní americe) a v Evropě se pak do paliv přidává.

Souhlasím ale s tím, že tento druh "biopaliv" je dnes energeticky neefektivní cestou pro většinu lokalit na světě. Viz tabulky EROEI ze kterých je ale zřejmé, že podobně neefektivní může někde být i štěpně-jaderná energetika.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 16:19

Pane Zingo odkaz na něčí blog ještě neznačí jeho obecnou věrohodnost. Můžete tomu ale věřit Vy - a nejen aprílově - což se zřejmě děje.

Faktickou věrohodnost lze doložit bud měřením nebo lépe porovnáním předpovědi s realitou. Předpověd vývoje teplot ale autor neudělal a naopak uvádí fantazijní čísla která jsou v přímém rozporu jak s běžnou zkušeností, tak zejména s pozemským měřením. To si dnes může udělat prakticky kde kdo v technicky vyspělém světě.

I Vám už jsem přeci opakovaně navrhoval, pořidte si solidní infrateploměr (lépe inftakameru s dostatečným rozshem..) a ověřte si s ním skleníkový efekt a další jevy které našemu zraku běžně unikají. Ušetřil by jste si blamáž. I naše pokožka ale signalizuje, že při západu slunce není od oblohy vystavena teplotě absolutní nuly atd.

Měřením infrasložky el mag záření s konkrétní oblasti totiž jednoznačně vychází, že sálavé teplo s atmosféry směrem k povrchu planety Země není nulové - jak je ale v patrné s bilance na obr. ve Vašem odkazu. Ve dne i v noci naopak lze naměřit sálavé teplo v rozamnité velikosti ale odpovídající v průměru přes 300W/m2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 24.10.2020 16:00

Třeba 2 v jednom

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 24.10.2020 16:00

Pochybnost je také dar Boží.

Já se jen snažím poukázat na prostý fakt, že takzvaná "zelená politika" je jenom velký podvod a životnímu prostředí vyloženě ŚKODÌ

Nemusím být geniální matematik, aby mně trklo, že když na výrobu jednoho litru eko-bio-nafty spotřebuji asi 1,5 litru nafty obyčejné, tak životnímu prostředí by nejvíc pomohlo tu eko-bio-naftu vůbec nevyrábêt

A to samé platí pro spalování biomasy a mohli by sme klidně pokračovat dál

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 15:50

Pletete si zřejmě i pojmy cenzurovaná a recenzovaná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 15:48

Pane Rejzku pojem skleníkový efekt se používá zhruba století. Jeho vliv na oteplení totiž spočítal už tehdy S. Arrhenius. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Svante_Arrhenius).

Jak to po Vás ale čtu tak je dnes "moderní", nedůvěřovat vědě která stále zřetelněji ukazuje jak se svět mění a že s konzervativním postojem toto nelze vysvětlit natož vyřešit.

Odpovědi na otázky do jaké výšky a jak se mění složení atmosféry včetně skleníkových plynů jsou vědě průběžně a dlouhodobě známy ze sondážních měření... která se opakují z různých pozemských stanic, družic, balonů atd. Odpovědi najdete právě ve zdrojové literatuře publikací které jsem dnes už uvedl. https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-stupnov-posledne-varovanie-454316

Je zde k 250 stranám textu cca 50 stran odkazů na vesměs recenzované vědecké práce s celého světa. Typuji, že ale pro Vás, či Zingu bude nyní snažší si vymýšlet a vymýšlet... a spamovat a trolit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.10.2020 15:17

Pane Pankoviči vidím, že si rád hrajete se slovíčky ale obsah odkazů přitom ignorujete.

Lidstvo si ostatně podobně "zahrává" ale už na vážný problém - byt to politici berou s podobné víry, že to i nadále půjde "okecat" a tak se na horní palubě ještě žvaní a tančí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 24.10.2020 14:57

Máte pravdu ,název skleníkový efekt byl vymyšlen až později, ale to -pohlcování ,zachtávání ,brždění je právě to ,co tento člověk vypočítal a čemu zkráceně říkáme S.E.

Vše je pouze vypočítané a nic není v naší moderní době dokázané. A tak zůstávají otázky .Do jaké výšky se skleníkové plyny vyskytují a také jak se tam dostává CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Hermanek 24.10.2020 14:39

Blbej nebo navedenej? Autor...to je vecna otazka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 24.10.2020 14:33

Takže pane Rado ještě jednou. Co tam ti mamuti žrali a jak se dostali do VĚČNĚ zmrzlé půdy?

Pochopitelně o množství těchto zvířat se můžeme pouze dohadovat, ale "těžba" mamutoviny dosahuje tisíce tun a živí mnoho lidí.

Srovnávat s dnešním chovem zvířat je nesmysl, zrovna jako porovnávat teplotu a úživnost půdy.

Jestli GLOBÁLNĚKLIMATICKY směřujeme do třetihor vám nevyvrátím, ale není to málo Antone Pavloviči?

• reagovat
• nahlásit příspěvek