Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Dobývání se do otevřených dveří. Opravdu?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
L. Téma 26.5.2020 2:57První odstavec musí odradit 90% čtenářů a moje paní učitelka češtiny by mu dala ze soucitu za tři. |
J. Sedlář 26.5.2020 7:05Vynechme pocity Téma a držme se téma. Takže k tématu něco máte? |
P. Dvořák 26.5.2020 8:46Nemá být náhodou: První odstavec musí odradit 90% čtenářů a moje paní, učitelka češtiny, by mu dala ze soucitu za tři. |
Z. Lapil 26.5.2020 10:03Zajímavá verze :-). |
P. Dvořák 26.5.2020 11:38Také mě u té zmatečné věty napadlo: "První odstavec musí odradit 90% čtenářů a moji paní. Učitelka češtiny by mu dala ze soucitu za tři." "První odstavec musí odradit 90% čtenářů a moje paní, učitelka češtiny, by mi dala ze soucitu za tři." atd. . . . . |
Z. Lapil 26.5.2020 12:01:-) Byl jsem nucen učit se ze skript (technických, žádný gender), kde byl vysloveně zmatek v interpunkci. Byl to až překvapivý problém. |
M. Krátký 26.5.2020 1:47Stručné a jasné - děkuji a dobré ráno |
J. Brunner 26.5.2020 1:02Dobře jste to napsal. |
S. Ševeček 26.5.2020 0:24žádná lidská (všelidská) práva nejsou. /existují práva občanská. |
P. Sejrek 26.5.2020 9:20Přesně tak |
Z. Lapil 26.5.2020 10:14Určitě? Člověk, který není občanem, nemá právo na život = nebýt zabit? Řeč je, doufám, o těch několika málo právech "negativních" neboli těch, která člověku nesmí být upřena (život; svoboda; osobní bezpečnost), nikoliv o právech typu dvě teplá jídla denně. Chceme-li taková práva naplnit, rychle zjistíme, že nestačí zákaz (svoboda pohybu: nikdo mě nesmí zamknout), ale je nutný příkaz (uvař mu nebo ho pozvi do hospody). |
P. Grigar 26.5.2020 12:01..i negativní práva máte jen tehdy, dokážete-li si je uhájit. |
Z. Lapil 26.5.2020 12:26Jasně. Přesto: je rozdíl mezi právem, které si dokážu uhájit (řekněme slušný byt - ani ten nejluxusnější mi nikdo nesmí vzít) a právem, které si dokážu urvat/vyřvat (ani ten nejhnusnější byt mi nikdo nemusí darovat). Obecněji: pokud mi někdo něco uzme, dopustí se padoušství. Pokud mi něco nedaruje, zůstává bezúhonným občanem. Ne nutně ctnostným, neboť přenechat v tramvaji místo k sezení stařičké babičce mi zákon nepředepisuje, ale zůstanu-li sedět, budu za hulváta. |
P. Grigar 26.5.2020 13:28.. onen případ s uvolněním místa v tramvaji je exemplární ukázkou vzniku principu souběhu práva s povinností. Chcete-li požívat práva být považován za slušného člověka, máte povinnost se jako slušný člověk chovat. Kodifikované právo bývalo vyjádřením jistých zvyklostí ve společenství. Bývalo.. |