5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Die Ordnung

Křesťansko-sociální unie v Bavorsku přišla s programem Die Ordnung. Je to opravdu velká provokace.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sova 11.11.2016 10:13

Re: ×

MUDr. František Koukolík napsal knihu "Proč se Dostojevskij mýlil?" Z její anotace:

Několik klíčových odstavců Dostojevského Bratrů Karamazových dokazujících, že zřídlem morálního chování je víra v nesmrtelnost a Boha, se často shrnuje do různých podob výroku: Bůh není, na jeho trůn dosedl (nad)člověk, dovoleno je vše. Zkušenost však říká, že lidé nábožensky věřící, bez ohledu na druh víry, se chovají jak morálně, tak amorálně, a to někdy do krajnosti, úplně stejně jako lidé nábožensky nevěřící. Z této zkušenosti a z vývoje poznatků sociokognitivní neurovědy posledních desetiletí plyne, že nikdy, za žádných okolností, nebylo a není lidem věřícím ani nevěřícím dovoleno vše, přestože se dopouštěli a dopouštějí všech zločinů, neboť kořeny lidského vědomí, empatie, altruismu, lásky, zla i religiozity jsou přirozené a je nutné hledat je hlouběji, a to jak v biologické, tak kulturní evoluci.

R. Langer 11.11.2016 12:01

Re: ×

K tomuhle totiž musí logicky dojít každý trochu inteligentní člověk, který se nad tím zamyslí. Věřící ovšem přemýšlet nemusí, ti to mají jednoduché. A proto to také spoustě z nich vyhovuje (v podstatě žít v milosrdné lži, jak jim bude odpuštěno). Nicméně i v jejich řadách se najdou tací, co prozřou. Občas.

P. Remeš 11.11.2016 12:19

Re: ×

Naopak, věřící člověk jde ve svém přemýšlení ještě o etáž hlouběji, než to učinil Koukolík. A ptá se, zda (pokud religioznost, stejně jako morálka je geneticky podmíněná vlastnost lidské psychiky) mohou existovat DŮSLEDNÍ ateisté a potažmo morální relativisté. Už jenom z toho, jak se zde mnozí pohoršují nad vírou či nad církvemi ukazuje, že pojmy dobra a zla ve skutečnosti nedokáží ani pro sebe zrelagtivizovat ...

R. Langer 11.11.2016 13:35

Re: ×

Ano, církve si skutečně s dobrem ztotožnit nedokážu. Tím neříkám, že jsou apriory zlé. Tak to jsem zřejmě v pohodě. :-D

No, on je problém totiž v tom, že: "že pojmy dobra a zla ve skutečnosti nedokáží ani pro sebe zrelativizovat ...", a to sice podle vás, ale já s tímto názorem nesouhlasím. Pro mě má jejich hlas stejnou váhu, jako ten váš.

A váš názor, jakožto názor věřícího, nemohu z principu brát za objektivní. Protože vy jako věřící věříte jenom sobě (Bohu), ale protože to nemůžete lidem říkat jenom tak na plnou hubu, vypracoval jste teorii důsledného ateisty, který je morálním relativistou a tudíž je z toho principu neschopen objektivně vyhodnocovat okolní realitu. Odmyslíme-li si, že nikdo takový (možná kromě duševně nemocných jedinců) pravděpodobně neexistuje, je vaše teorie něco podobného jako suchá voda. ;-)

P. Remeš 11.11.2016 12:03

Re: ×

Problém u Koukolíka je v tom, že on píše naprosto přesvědčivé asrgumenty, které vypadají naprosto nevývratně, přestože on sám udělal během svého života ve svém základním paradigmatu (totiž v pohledu na genetiku a výchovu) obrat o 180 stupňů ...

V uvedené citaci Koukolík nedomyslel, že pokud religiozita je podmíněna geneticky, pak imago Boha je zakomponováno do naší psychiky nejen ve vědomé vrstvě, ale i na úrovni našeho nevědomí. Takže vlastně a ́t už se vědomě prohlašujeme za věřící nebo nevěřící, na nevědomé rovině žijeme skutečně tak, jako by Bůh byl. To je ale v podstatě totéž, co píše Dostojevský ...

P. Princ 11.11.2016 13:25

Re: ×

Ale my jsme to nevědomí zdědili po našich předcích. Znamená to, že svého boha má i krokodýl ?

P. Remeš 11.11.2016 16:13

Re: ×

Krokodýl zcela jistě nezná pojmy dobra a zla. Zažívá samozřejmě libé a nelibé emoce, ale dobro ve smyslu závazku, že je to to, co "má být činěno" (a zlo jako to, co "činěno být nemá"), přesahuje zcela určitě krokodýlí psychické možnosti ...

J. Jurax 12.11.2016 17:34

Re: ×

Na mne moc složité. Objektivní morálka existuje docela dobře i bez bohů.

A tvrzení "Neprožívá-li člověk odpovědnost ničemu a nikomu nad sebou, pak mu nic není zakázáno (kým, když nikdo nad ním neexistuje?), vice versa je mu vše dovoleno" je po mém soudu mylné. Chcete tím naznačit, že člověk nad sebou musí mít nějakého drába nebo boha, jinak je z něho lump?