Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

pár poznámek

Myschovi: za deset let se mohlo mnoho změnit (pokud se týče vojny).

Alfonsovi: shodujeme se jen v tom, že mezi vojáky a specielně důstojníky, byli i slušní lidé. Ale bylo tam i dost podrazáků. Někteří z přesvědčení, někteří z vypočítavosti a někteří z blbosti.

co za deset let,

bracha slouzil prvni rok za cepicky, druhy uz to byl zrejme lomsky. a to byl obrat pomalu o 180°.

Je to přesně tak .......

jak jsi to Jardo popsal. Zkrátka všechno bylo tehdá absurdní ("Čo je to také slovo absurdné" :-) )Absurdita doby je vždy poplatná klimatu a proměnlivá. Jeden můj oblíbený klasik prohlásil "Jedeme dál močálem černým okolo bílých skal". Zkrátka homo sapisens to má zatím v rukou a podle toho to vypadá. To co přesně popisuješ je jedna z nezpochybnitelných historuckých epizod.

Hedvickovy clanky o vojne jsou lepsi...

Sice to autor popsal podle pravdy, ale Hedvickovy clanky o vojne jsou o moc lepsi. Ten umi psat. Boudny asi umel boxovat. 

Odpověď autora

Vážený pane, nevadí mně, že někdo píše lépe, vždyť právě různorodost je zajímavá a každý má právo se k tomu vyjádřit. Boxovat ještě umím teď, ale možná by se Vám můj článek o železnici lépe líbil, nebo ne? http://neviditelnypes.zpravy.cz/hledej.asp?search=...

Z pozdravem Autor

Pěkné ...nicméně

bych doporučil autorovi, aby se díval na zprávy  i jinde než na Nově a nečetl tolik noviny. Pak nebude mít takový strach z dnešní doby ...

Odpověď autora

Vážený pane, děkuji za Vaše doporučení a chci Vám odpovědět, ale nikoli sarkasticky, neboť to je nečestné. Na zprávy se dívám obecně a nejraději mám ČT 2. Co se týká novin, čtu občas MF Dnes a LN a ZN. Co se týká strachu, nemám ho z této doby jako takové. Mám svůj byt, auto, chatu, takže mně jakoby nic neschází. Víte, co mně ale schází? Schází mně skutečné lidské vztahy, jejichž absence je zřejmá i ze světových průzkumů, o něž se zajímám. Takže to jediné, z čehö mám strach je to, že lidé obecně ztrácejí přirozenou lidskou náklonnost.  S úctou Autor

K Leteckému stavebnímu praporu

Na rozdíl od později založených PTP to nebyla kárná jednotka, ale útvar, který měl zajišťovat výstavbu letišť. U jeho zrodu hned po skončení války byli důstojníci, kteří přišli z Anglie.  Ve škole pro důstojníky letectva v záloze byla zvláštní skupina, specialisté pro výstavbu letišť. Útvar byl vybaven několika stavebními stroji, jmenovitě bulldozery DC8, hlubičem příkopů Barber-Greene, a snad i jinými (scrapery?). Tyto stroje byly pronajímány firmám, které stavěly letiště. Obsluhovali je vojáci, kteří byli v jejich řízení vycvičeni plk. Krohou, který přišel z Anglie.

Pěkný článek i komentáře

Nezažil jsem tu dobu a  jsem rád. Sloužil jsem v Litoměřicích u radistů a dalo by se říct většinu času v kriminále. Jedním z trestů  byla prace na hřbitově, kde jsme likvidovali německé hroby. V jednom místě se měl stavět pamatník sovětským vojákům, měl to být takový oblouk ve střeše díra ve tvaru hvězdy. Nedočkal jsem se toho opět jsem šel sedět a pak mě pustili do civilu. Stojí tam něco takového? Pořád se chystám, že se tam podívam  a nějak mi to nevycházi, však to znáte. Kolik už je to desítek let?

Hezký článek II

Prohlížeč Netscape mně z nějakého důvodu nedovolil přidat příspěvek, jenom nadpis Tak znova, tentokrát z Firefox:

Pane Boudný, článek se mi velice líbil, dýchnul z toho takový pravdivý duch té doby. Dokonce jsem i přečetl všechny komentáře, které až na Alfonse (který se zdá být profesionálním negativistou), byly vesměs příznivé a oceňující. Řekl bych dokonce, že ty komentáře daly dohromady pěkné pokračování vašho článku.

Odpověď autora

Vážený pane, děkuji Vám za vlídná slova, která jste našel pro můj článek. Snažil jsem se skutečně podle pravdy napsat to, co jsem sám zažil v domnění, že to někoho bude zajímat. Jsem rád, že se pár takových lidí našlo. Děkuji Vám. S úctou Autor

K těm jeptiškám

Na prázdniny jsem jezdil s rodinou na různá místa, m.j. Do Štěkně u Strakonic a do Jindřichovic pod Smrkem. V obou těchto místech byly "domovy důchodců" spravované jeptiškami. To bylo někdy v 60. letech. Ve Štěkni to bylo v zámku, který patříval neblaze známému Windschgraetzovi (v r. 1848 dal střílet do pražských "revolucionářů")

kanuku, v tech

jindrichovicich pod smrkem jsem byl letos v kvetnu. puvodne kvuli vetrnikum, ale mohu vas ujistit, ze ty dva domovy duchodcu, co tam jsou, jsou moc hezky upravene a v peknem prostredi.

Hezký článek

Pro Mysche, a případně jiné

Zmiňujete se, že jste sloužil u stavebního útvaru a měli jste modré uniformy. To by odpovídalo Leteckému stavebnímu praporu, který měl domovská kasárna ve Vysokém Mýtě, ve kterém já sloužil 1950-1951. To ovšem nebyl žádný trestní nebo podobný útvar. Důstojníci byli sice vojáci z povolání, ale aspiranti (pozdější absolventi) byli - v mé době - stavaři a podobná "řemesla", kteří se ke "stavební branži" hlásili dobrovolně, a vojáci byli řemeslníci stavebních profesí. A mohu dodat, že na vojně jsem poznal některé z nejlepších lidí ve svém životě, i když, na druhé straně, tam byla zvýšená koncentrace blbců.

no nazyvali jsme se sice

jen stavebnim praporem, ale bylo to na letisti bozi dar u milovic. a vubec nejlepsiho kamarada s kterym se doposavad stykam jsem poznal prave tam.a vzhledem k tomu, ze jsme tam  byli vsichni politicky nespolehlivi, ci jen bez klapoklidez, tam tenkrat tech blbcu jak mezi zakladaky, tak i lampasaky ani moc nebylo.

vzpominam si, ze kdyz me chytla litacka bez vychazkove knizky na nadrazi v milovicich, vyresil to velitel roty 10 dny po sluzbe podminene na 3 mesice.