Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Černí baroni
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
franta 2.9.2006 11:06Sloužil jsem taky u silničního vojska Taky v Rajhradě ale až v roce 1966 a náhodou byl mým velitelem roty taky nějaký Smolík, tehdy kapitán. Musím říct, že v této době se tyto jednotky ani nedaly považovat za armádu a jsem přesvědčen, že většina jejích příslušníků, kdyby si mohla vybrat, by zdejší službu nikdy nevyměnila za službu v normálních bojových útvarech. |
|
|
ALOIS.AMERICAN 2.9.2006 16:54Re: Sloužil jsem taky u silničního vojska JA SLOUZIL U BACHMACU, STEJNE |
|
|
Alfons 2.9.2006 7:42PTPácká poezie Zdejší dojemný příběh je vhodný jako přednáška do dámského klubu. Ženisté na tom byli mnohem hůř, než PTPáci. Nadřeli se jako koně při stvbách mostů v létě a v zimě. Výcvik byl velice tvrdý. Ženisté za 20letou službu NIC nevydělali na rozdíl od PTPáků kteří nějako korunu vydělali. Zdejší PTPácké kvílení jsou třesky-plesky pro staré báby aby ronily slzičky. Za celou vojenskou službu jsem byl 1 x doma a v base naopak několikrát, třeba když sem poslal na PŠM politruka do p...... bylo hned 10 ostrých. Jinak to hodnotím jako vhodný adrenalinový sport. Původní příspěvek jsme měl víc vymakaný, jenže hlídací pes na vstupu do PSA mně ho nevzal. Film o PTPácích ukazuje, že to byla vlastně placená rekreace oproti ženistům, nad kterými NIKDO neúpí. 10268890 = číslo odmítnutého příspěvku. |
|
|
Alfons 2.9.2006 7:47Re: PTPácká poezie-oprava ne za 20letou, ale 2letou službu |
|
|
Ladislav N. 2.9.2006 8:38Re: Re: PTPácká poezie-oprava Alfons, komunistické grázly, jako jsi ty, by měli věšet pro výstrahu! Tohle je tvoje komunistická "Osvětimská lež", hajzle jeden... |
|
|
Catch 22 2.9.2006 8:51Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava ALFONS MA PRAVDU - vojna byla tak na stejno, jestli u PTP, nebo u tankistu, nebo u zenistu. PTP skutecne meli jiste nezanedbatelne finacni ohodnoceni. Co ale byla pohadkova vojna, byl odposlech radio-provozu americke armady v Nemecku, to byla pohodovka v suchu a teple, a jeste byla obcas sranda. |
|
|
Ladislav N. 2.9.2006 9:20Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava Tam taky musel být voják vzešlý z rodičů pro režim spolehlivých... |
|
|
franta 2.9.2006 10:59Ladislave, asi tak jako pro studium na vojenské střední škole ? |
|
|
Marat 2.9.2006 11:19Re: Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava V roce 1959 jsem už jako mazák byl na operaci kýly a v nemocnici vedle mě ležel petepák z Rajhradu.Byl o pár roku starší jak odvodní ročník.Neustále ležel ve spisech soudruha Lenina a podobných užasných autoru.Ptám se ho,jak můžeš neustále číst takovou "literatůru",což nejsi petepák? A on mě odpověděl,já jsem členem KSČ a v civilu jsem okresním funkcionářem ! |
|
|
Marat 2.9.2006 11:12Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava Jistě že měli malé finanční odměny,ale pořád to bylo mnohokráte více,jak žold u bojovích jednotek. |
|
|
Petr LA 2.9.2006 11:25Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava Vojna jakou popisuje autor je z mého pohledu veget. A to jsem byl na vojně v 80-tých letech. Já po vysoký škole. Naštěstí jsem tam dělal technika, takže jsem musel jen občas velet kriminálníkům a negratotným cikánům(s těma se dalo domluvit líp než s těma z kriminálu). Úroveň důstojníků stejná jako u PTP, ale navíc chodili ozbrojený a když se hodně ožrali, tak se na ubykacích i střílelo. Ostatně k munici se snadno dostávali i ty kriminálníci. Vycházky žádný, domů jednou za rok. U některých ani to ne. Na zákonem nařízenou dovolenou se kašlalo. Nebrojím proti petepákům, ale proti tomu hnusnýmu režimu, který nás nás tam zavřel. Ty co předtím absolvovali basu, tak tvrdili, že na vojně je to horší než v kriminále. |
|
|
Marat 2.9.2006 11:41Re: Re: Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava Opilí byli u našeho bojového pluku často i lampasáci a dýzláci a nestyděli se vypujčovat si peníze i od vojáčku a zásadně vypujčené peníze nevraceli.Někteří okrádali vojáčky nestydatě. |
|
|
Alfons 2.9.2006 10:31Re: Re: Re: PTPácká poezie-oprava Ladislave N, nechoď sem, jde ti zde o život. Infarkt je na dosah ruky. |
|
|
Alfons 2.9.2006 7:26PTPácká chvilka poezie Vyprávění utiskovaného PTPáka mně vůbec nedojímá. Chlapec nebyl u ženistů. Dřina která byla tam při stavění dřevěných a pontonových mostů v létě a zimě v řece kde se napřed musel rozstřílet led a pak jsme lezli do vody v neoprenech bylo jiné kafe, než popisované kňourání bagristy. Za celou vojnu jsem byl 1 x doma. A velitelé stejná verbež jako u PTP a byl u toho navíc pořádný vojenský výcvik, který měl daleko od legrace. Minová pole, zákopy atd. byly příjemné rozptýlení. A nakonec HOVNO ZA TO. PTPáci aspoň nějakou korunu vydělali. Takže PTPák může jít kňourat na dýchánek do dámského klubu. O ženistech se NIC neví, jen se zde blbě kňourá na ubohými PTPáky. Jasan, rozcitlivělé a dojaté PTPácké obecenstvo? PTPáci byli proti ženistům dobře placení rekreanti. |
|
|
Arab 3.9.2006 17:46Re: PTPácká chvilka poezie Alfonsi,jsi chudák. |
|
|
Autor 3.9.2006 22:08Odpověď autora Vážený pane, samozřejmě, že můj článek nemusel zajímat každého a já jsem si ve své podstatě na vojnu nějak zvlášť nestěžoval. Nicméně musím přiznat, že jsme v jedné době na Libavě pracovali se ženisty při stavbě tankových přechodů přes řeku a oni se skutečně nadřeli a já jsem je vždycky obdivoval. Takže skutečně Vám v tomto dávám za pravdu. S úctou Autor |
|
|
polit 2.9.2006 7:23názor PTP byly zrušeny v r.1953 - čili jste u PTP nebyl - byl jsem v té době také na vojně a vedle nás budovali nějaké sklady technické jednotky - měli lepší vojnu než my a navíc víc peněz - barevné výložky a označení skončilo v r.1960 - takže nepleťte mladým lidem hlavu - i u normálních vojsk byla někdy pěkná buzerace a dost debilních důstojníků se zeleným vylízaným mozkem |
|
|
čtenář 2.9.2006 7:42Re: názor Označení pétépáci se mezi lidem používalo ještě v hluboko v šedesátých letech. K roku 1960 - je vidět, že jste to vyprávění ani nepřečetl celé. On tam autor totiž o tom píše. |
.|
|
Marat 2.9.2006 11:23Re: Re: názor Ano,je to tak.Pro označováni pracovních a technických jednotek se vžilo slovo "petepáci" i když už s původními PTP neměli moc společného,romě toho,že pracovali a neměli ti vojáci ubohoučký žold 75 Kčs, měsíčně. |
|
|
Mysch 2.9.2006 11:33žold 75 Kčs tak to jste to dotahnul aspon na cetare. nebo to bylo jeste ve starejch? |
|
|
polit 2.9.2006 18:32Re: žold 75 Kčs četař měl 90 Kč |
|
|
Mysch 2.9.2006 18:38ve starejch, nebo uz v novejch? |
|
|
Alfons 2.9.2006 7:54Pro polit Potvrzuji že autor dojemného článku zde píše o něčem čemu vůbec nerozumí a u PTP byla placená rekreace oproti základní vojenské službě. Zajímavé je, že hlídaví služba na PSU nevrátila tuto blbost autorovi zpět a uveřejnili to zde. PSE-kecáš a dáváš sem ptákoviny. |
|
|
František 2.9.2006 9:01Re: názor V létech 1956÷1958 jsem sloužil v Klecanech u Prahy a PTP pracovali nedaleko v Řeži. Tehdy jsme místo modraček pro denní zaměstanání vyfasovali mundůry afrikakorpsu pískové barvy, kde byly dobře snát vyšísovaná původní označení. Ty jsme vylepšili obtáhnutím černou barvou a byli jsme wehrmacht jako květ. V létě jsem byl na neurčito vyslán s trhačkou bianko vyplněných jízdních příkazů, se svou T 111, do STS u Roudnice jako výpomoc na žně. Takto vyparáděného mě zastavila ATI před hospodou u Veltrus, kde jsme byli na jídle. Samozřejmě mě sebrali jako zběha a přičetli převlek do nepřátelké uniformy. Na polích se zatím zastavily stroje, kterým jsem rozvážel palivo v sudech. Brigadýr STS to vzal přes partaj a nastal obrat. Lampasáci, co mě sebrali potom se mnou jezdili až do rána a tankovali kombajny místo mě. Byla to doba, jak je dobře znát z "Baronů" plná neuvěřitelných absurdit. Navíc jsem dostal extra průkazku - "Nekontrolovat, Zvláštní poslání" Díky tomu jsem s partou z STS objížděl po šichtě všechny lepší kuželníky v okrese ( tehdy tam byla kuželky hoby č. 1) a nad ránem zase zpátky. Rozdíl byl jen v tom, že oni měli svých 12 piv a já jen 5. Ostatně tehdy se to tak nebralo a jedno pivo po jídle se tolerovalo. Já musím dodat, že T111 se nejlíp řadila po dvou desítkách. |
|
|
Autor 2.9.2006 12:59Odpověď autora jsem rád, že jste v jistém smyslu zažil něco podobného jako já. Potvrzuji to, co jste řekl o uniformách, protože i nás "sebrali" za uniformy s černými výložkami po květnu 1960 a pak se nám omluvili. Co se týká Tatry 111, skutečně se člověk musel naučit řadit, ale ještě horší se řadilo u Tatry 805, protože měla benzínový motor a vysoké otáčky a tam nestačily ani "dvě piva". Srdečně zdraví Autor |
|
|
pecka 5.9.2006 13:54Františku Děkuju - Wehrmacht jako květ - já se málem počůrala! |
|
|
joseph 2.9.2006 6:57casu prolinani ano mily priteli, pekne se mi cetlo vase vypraveni, jistojistotne tak, jak se stalo...jak pekne, ze jste nasel kus cloveciny i mezi lidmy a pribehy,z doby tak vytrzene ,snad podobne snu cloveka s vysoku horeckou,,,ale prece tak realneho pro mnoho z nas..jedna doba odchazi a jina bere za kliku,nam nezbyva nez se tise usmat...: joseph
|
|
|
KROKODYL 2.9.2006 6:38Dekuji z apekne cteni, i kdyz ta doba asi nebyla moc pekna... |
|
|
honzak 2.9.2006 6:12stavební prapor existoval na letišti v Čáslavi ještě v roce 1975. Z 90% ho tvořili Cikáni a jeho hlavním úkolem (de facto) byla výstavba chat pro lampasáky. |
|
|
hulda 2.9.2006 7:42Re: stavební prapor Stavebni prapory patrily k zeleznicnimu vojsku a existovaly prinejmensim do roku 1980. Zeleznicni (a stavebni) vojsko bylo treba v Pohorelicich (posadka), zeleznicni samostatny prapor z Pohorelic pusobil v Jiznich Cechach (Vodnany, Protivin atd.), kde bydlel ve stanech a opravoval trate, stavebni prapor z Pohorelic stavel v te dobe branicky most v Praze. Slozeni bylo zajimave, u zeleznicaru byli jednak vzdelanci - vsichni absolventi zeleznicarskych prumyslovek, ruzni masinfirove ap., jako absici hosi ze Ziliny (vysoka skola dopravni), a potom ruzni "nevhodni ke zbrani". Rezim byl volny, protoze dustojnictvo dostavalo za nasi praci premie, a i vojsko bylo placene. U stavebniho praporu byli hlavne zlocinci, jak mi vypravel kolega - tylar, ktery se dostal k nim, zatimco ja byl v relativni pohode ve Vodnanech. |
