A. Alda 1.3.2017 12:43

Samozřejmě.

Nelze nechat na dětech, co se budou učit. Kdyby to bylo třeba podle mých dětí, byla by zrušena čeština, tělocvik (nejsou líní tlusťoši, naopak, ale školský tělocvik je všechny velice rozčiloval). Když se budeme řídit přáními dysgrafických dětí, zruší se psací písmo - proč se mají učit psát psace, když přece na všech klávesnicích jsou písmenka jen tiskace, že. Atd.

Prostě se musí nastavit základní společné pensum znalostí a minimální laťky, které je nutno přeskočit, bez ohledu na to, zda se to dítěti líbí nebo ne, bez ohledu na zájem a motivaci dítěte k přeskočení té laťky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 13:56

Re: Samozřejmě.

Říkáte to přesně a tak to taky v ZŠ Na rovině funguje: http://narovine.eu/skola/organizace-vyuky/.

Přístup vašich dětí k tělocviku krásně ilustruje, co hájíte a proti čemu namítám: pohyb se děckám líbí, ale klasická škola není tak úplně místo, kde je možné ho "na úrovni" provozovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 1.3.2017 20:04

Re: Samozřejmě.

Školní tělocvik jako žák jsem nesnášel a přitom jsem dělal nejdříve praktikanta a potom i cvičitele v Sokole. Je to o tom, jak se k tomu tělocviku přistupuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 1.3.2017 12:49

Nesmysl.

Jste líný přemýšlet o tom, co jsem napsal. Já jsem odpůrce inklusivní glajchšaltované školy - to naopak prosazuje Feřtek a jeho Enduin. Děti se musí roztřídit podle svých schopností, horisontální diversita školství je velice nezbytná. Ale v rámci dané skupiny se prostě musí děti naučit to, co je stanoveno, a nesmí se dát na jejich zájem. Zájem je jistě dobrá věc a získají-li děti zájem o nějaký předmět, může se v něm učit do větší hloubky nebo postupovat rychleji. Ale nemají-li o nějaký jiný zájem, není to důvod k tomu, aby byl ten předmět upozaďován a náročnost snižována.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 13:48

Re: Nesmysl.

Že bych se až tak seknul? Odpůrcem glajchšaltování jsem taky. Slovo inkluze vynechám, tam se možná neshodneme v definici, rozhodně na popisu mého vztahu k současné "reformě" mylně označované za inkluzi (dítě s asistentem do každé standartní třídy; viz moje nadsázka s oslovskou lavicí) testuju, jestli cenzura ignoruje slovo pitomost.

Vlastně s tímto vaším příspěvkem dost souhlasím. Jen upozorňuju, že právě systém Montessori (to je jméno italské pedagožky, proto to píši s "M", ale jestli je to správně, to nevím) pracuje způsobem, že do jedné třídy sesype všechny děti, do jisté míry i věkově rozdílné (trojročí 1-3; 4-6; 7-9), a skrze individuální i skupinovou práci umožňuje třeba takové zázraky, že chytrá mrňata pracují se staršími = pokročilejšími a pomalejší dítě neopakuje ročník, nýbrž "rozmázne" výuku ze 3/3 na 4/3 ročníku. Což, troufnu si tvrdit, přesný opak toho, co si pod pojmem glajchšaltovaná škola představuju já. Rozhodně pro školy tohoto systému platí stejný rozsah povinného vzdělání, jako ve škole klasické (dřív se to jmenovalo osnovy, dnes nevím)

Vlastně celou tu legraci paní Montessori vymýšlela jako způsob, jak do školy včlenit děti extrémně chudých rodičů. Což je, řekl bych, přesně to, čemu se dnes říká sociální vyloučení. Snadno a dobře se s tím svezou dnes populární dyslexie.

Podotýkám, že v klasické škole dítě postupovat rychleji nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 11:45

Re: Jo, jistě.

Ono je to i nevýchovné. Šteffl a spol. v podstatě říkají, že správný přístup k dětem je "dělej jen to, co se ti zrovna chce". Tím se vychovává jedinec nepoužitelný v jakémkoli smysluplném zaměstnání.

Přiznám se, že nechápu, proč to zrovna Šteffl dělá. Hloupý určitě není.

Ano, ty učňáky hodně pomáhaly. Nechce se ti učit? Nemusíš, v okresním městě je zednické učiliště.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 1.3.2017 12:36

Myslím, že vím, proč to Šeffl dělá.

Kvalitní státní školství je zásadní překážkou pro rozvoj placeného soukromého školství. Pokud se podaří státní školství devalvovat na takovou úroveň, že vzdělání státním školstvím poskytované se stane pro rodiče nepřijatelným minimem, budou ochotni platit podnikatelům ve školství za lepší vzdělání jejich dětí. A Šteffl bude určitě jeden z těch, kdo na tom bude vydělávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 15:07

Re: Myslím, že vím, proč to Šeffl dělá.

Ano, to je motiv.

Nadělat totální marast a potom nabídnout řešení pro některé, jak z toho marastu ven.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 14:29

Re: Jo, jistě.

Pozor, necitujete úplně. Přinejmenším v Montessori zhruba platí: z matiky musíš na konci roku umět A, B a C, z češtiny D, F, G. Momentálně umíš A, B, D, můžeš si vybrat mezi C a F. Jo, a Anička se s F už nějakou chvíli trápí, zeptej se jí - nechcete zkusit na to přijít spolu?

Hodně se mi líbí, že dítě, které si myslí, že úkol zvládlo, požádá o přezkoušení a podle výsledku je nasměrováno. Mírně trapným výsledkem je, že při přechodu do 6. třídy klasické školy začala dívčina nosit známky 5 - 1 - 5 - 1 - 5 (opravdu takhle pravidelně) netušíc, že v klasické škole není (při zkoušení) prostor na chybu (a tím na trénink kreativního myšlení, abychom se vrátili k článku). VELMI trapné je, že problém odhalili a následně řešili rodiče, školu to nijak nezaujalo.

Viz http://narovine.cz/wp-content/gallery/rozvrhy/plan.jpg.

Jste, tuším, kantor, tak si dovolím ještě jeden problém přechodu. Téže dívce se nějak nepozdála známka. I sepsala panu učiteli dopis s dotazem a odůvodněnou námitkou (jak to říkám, já ho četl a nabídl jsem a byla mi odsouhlasena změna jedné formulace; žádné pubertální drzosti, holka věděla, do čeho se pouští). Místo odpovědi šla děvenka na kobereček do ředitelny a bylo jí doporučeno, ať takové věci nedělá. Nejspíš se mnou budete souhlasit, že takový zážitek je účinnější než maturita z občanské nauky. Ale to jen pro osvěžení, volové nejsou specialitou základních škol.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 16:02

Re: Jo, jistě.

Argument o Ohmově zákoně pochází z mé diskuze s panem Štefflem. Necituji vůbec, ale parafrázuji. Zkusím to dohledat.

V té diskuzi vůbec nešlo o M. Montessori a její koncepci. Já nemám nic proti montessoriovským školám; patří do mozaiky možností, jak děti vzdělávat. Mám ale hodně proti lidem, kteří paušálně kritizují celé školství jako zbytečnou mučírnu pod knutou pitomců za katedrou. Bohužel pan Šteffl je jedním z nich. Argument, že si děti samy mají vybrat, o čem se budou učit, je, jak píše pan Alda, úplně mimo. Děti jsou ve svém věku nezralé. Nevidí, co bude za 10 či 15 let. O. Šteffl nepochybně ví, že dítě není schopno se kvalifikovaně rozhodnout (zmiňovaný T. Feřtek to vzhledem k deficitu vzdělání a nulové praxi patrně ani neví), pouze se tváří, jako by to nevěděl.

Nejsem ředitelem ani učitelem oné školy (máme

ředitelku), necítím se tedy kompetentní vyjadřovat k celé

věci. Za sebe mohu říci, že bych dítě vyslechl, nicméně už nemohu říci, že bych toto dítě poslechl :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 20:33

Re: Jo, jistě.

Na paušalizování taky narážím, hlavně svým tvrzením "pro průměr je klasika funkční". Obecně jsou jak "klasici", tak "alternativci" na můj vkus až příliš často zaslepení svou vírou v (záměrnou) špatnost těch druhých a všespasitelnost těch svých.

Dítko trénované otevřeností své dosavadní školy opravdu vznášelo dotaz, až mě překvapilo, jak dospěle a seriózně, i jeho argumenty byly racionální, žádné "Já se tak snažila a voni jsou na mě zlí". Vaše reakce "vyslechnout, odpovědět" mi přijde jako naprosto samozřejmá, rozhodně nechápu, proč to dotyčný tahal do ředitelny.

Samozřejmě je možné, že se jednalo o nějaké vyvrcholení předchozích dějů, ale dítě bylo v příslušných souvislostech vyslechnuto, rozhodně nikdo neměl zájem pustit ho ve vyhroceném konfliktu hlavou proti zdi.

Ohmovým zákonem se moc netrapte, nejsme právníci a zhruba tuším, co se přihodilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 22:07

Re: Jo, jistě.

Záměrná špatnost možná u toho Šteffla (viz poznámka pana Aldy). U Feřteka a spol. je to IMHO zaslepenost, nevzdělanost a nedostatek logického myšlení.

Víte, tady se míchají dvě věci. Ono na montessoriovských nebo waldorfských školách v principu není nic špatného. Bohužel se jich ale u nás chytli "školobijci", kterým jsou m. školy dle mého v podstatě ukradené a používají je jen jako beranidlo proti systému. V zahraničí tohle není, co jsem slyšel.

Já vystupuji proti falešným argumentům "nic nemusejí znát, všechno si najdou" a "dítě nejlíp ví, co se má učit". Zda se bude pořádně a komplexně učit na klasické škole nebo na montessori, je mi jedno. Bojovníkům to ovšem jedno není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 23:22

Re: Jo, jistě.

Takže nakonec nejsme ve při. Jak píšete a jinak zformuloval i já: na jedné i druhé straně jsou nepříjemně často lidé "každý jen tu svou má za jedinou". V podobně vyhrocených debatách je nebezpečné vůbec připustit, že klasickou školu naprostá většina dětí zvládne, aniž by se z nich stal uzlíček nervů, a že alespoň některé alternativní školy nejsou líhněmi nevychovaných nevzdělaných spratků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 1.3.2017 9:14

Re: Ten úpadek je strašný. Doslova.

Za to máme samý " študovaný ", pro praktický život nepoužitelný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.3.2017 10:54

Re: Vědí co s tím,

Do důsledku vzato: opravdu dost absolventů středních škol nepotřebuje k práci a životu o mnoho víc než procenta a nějakou tu trojčlenku. Čímž ovšem otázku Maturita ano? Ne? převádíme na otázku, není-li to, co absolvovali, přejmenovaný učňák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 9:21

Re: Bohužel pamatuji

Problém je, že Vy jim sice ukážete, k čemu je v praxi Pythagorova věta, ale oni Vám odpoví, že tohle nikdy počítat nebudou.

Moje tchyně si koupila v Baumaxu skleník a potřebovala ho postavit na poměrně přesný obdélník. Vzala tedy dvě prkna, spojila hřebíkem, změřila, spočítala přeponu, natloukla třetí prkno a měla pravý úhel s rameny dlouhými dva metry.

Tehdy jsem učil na základce a dával jsem to jako praktickou aplikaci. Reakce žáků? "Hahaha, na to si přece sjednám firmu."

Takhle Vám odpovědí v podstatě na všechno. Nic nemusím znát, všechno je na internetu, nic nemusím umět, já budu manažer, na to budu mít zaměstance. Oni nevidí, co bude za 15 let. Všechno je sranda.

Zásadní problém není ve výukových metodách, byť by leccos se mělo zlepšit. Zásadní problém je v tom, že na ZŠ komu se nechce dělat, tak nedělá a ještě otravuje ostatní. A není páka, jak ho k čemukoli donutit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 1.3.2017 9:48

Není třeba vzbudit zájem dětí.

Je třeba donutit je se to naučit. I když je to nezajímá a i když nevědí, k čemu jim to bude.

Malé dítě také neví, k čemu je mu mytí rukou, navíc mýdlem. A většinu kluků to mytí opravdu nezajímá. Znamená to snad, že je rodiče nechají chodit špinavé?

Tady platí: prostě to uděláš a dokud ne, nepůjdeš k obědu.

A zrovna tak to musí být s matematikou: dokud nedokážeš vypočítat toto a narýsovat toto, nepůjdeš do vyššího ročníku. Hotovo šmytec, ať se to líbí nebo nelíbí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 11:41

Re: Není třeba vzbudit zájem dětí.

To máte pravdu, ale zatím není jak.

Problém není na SŠ, ale na 2. stupni ZŠ. Tam na ně nikdo nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 1.3.2017 12:52

Proč by se snažili,

když si mohou vybrat střední školu, kam je přijmou bez příjmaček a kde nebudou muset maturovat z matematiky?

Kdyby jim bylo jasno (respektive jejich rodičům), že bez matematiky je jen učňák, situace by se rázem změnila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 1.3.2017 15:00

Re: Proč by se snažili,

Přesně tak.

Plus tlak paní ministryně na to, aby byla taková maturita z matematiky, u které se nebude propadat. Zkouška, kterou udělají všichni není zkouška... pseudomaturita, mírně rozšířené učivo 9. třídy ZŠ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 1.3.2017 9:19

Re: Je to snadné

Hlavně by měli studenti humanitních/okecávacích oborů vědět, jak jsou žádáni na trhu práce, jaký je o ně zájem, jakým přínosem budou pro společnost. Neziskovky jsou už plné a blíží se jejich konec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 1.3.2017 9:53

Motivace není důležitá.

Důležité je síto.

Abyste se po žebříku vyšplhal na střechu, kde už třeba žebřík vůbec potřebovat nebudete, musíte nejprve vystoupat po každé jeho špricli.

Studenti humanitních oborů nemusí vědět nic o svém budoucím uplatnění na trhu práce, ale nesmí jim být umožněno studovat humanitní obory bez maturity z matematiky. (No a ona řada z nich by klidně i šla na techniku, jenomže se bojí matematiky, a nemohou se jí nebát, když z ní nematurovali.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 1.3.2017 8:24

Abych něco mohl najít - na internetu nebo v Ottově -

slovníku - musím nejdřív vědět, co hledat.

Zpět - musím najdřív vědět, že to "něco" existuje a že tedy je co hledat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek