Novák 1.3.2007 14:27

Re: Re: Testování je opravdu horor

Nepoužívejte v této souvislosti pojem "pilot, pilotní", pan gentleman by se zlobil, nemá to rád.

Viz joho stránky několik dnů nazad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šárka 1.3.2007 14:11

Re: tak mě napadlo

Jo, tak já si třeba pamatuju, že pokud bylo v odpovědi sousloví: " ...zastavit, stát, otáčet a couvat...", tak to bylo správně a člověk nemusel otázku ani číst...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Luu 1.3.2007 13:35

Re: Logika pro vybrana slova

Tak s "klýčem" jsem na tom byla stejně . A ještě jsem vymyslela slovo "slymák" protože je přeci příbuzný s "hlemýžděm".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 1.3.2007 13:33

Je dobre si neco pripomenout

Nase skolstvi smeruje k "systemu" ucim se kdy chci, co chci a jak chci". "A nechtejte po mne, abych se staral, jak jsou moji absoventi uspesni (kolik je jich nezamestananych, jake maji v prumeru prijmy atp.). Nechtejte po mne, abych se staral o potreby vysokoskolskeho studia. Tam jsou prece zabednenci, kteri nemohou vedet, co je ve vychove treba. Hlavne po mne nechtejte, abych ucil take dovednosti (viz tazeni proti domacim ukolum). Prece si na priklad kazdy muze znovu vymyslet, jak postavit most. A vi-li, jak se ve fotbalu dava gol, urcite h vstreli kdy si zamane. To je urcite ta nejlepsi cesta, jak se potom vyrovnat lidem naroda, kde kdysi jakysi Konfucius rekl "Rekni mi to a ja to zapomenu, ukaz mi to a ja si to snad zapamatuji, nech mne to udelat a ja to pochopim.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A.S.Pergill 1.3.2007 13:17

Re: Re: Testování je opravdu horor

Máte-li ovšem od samého počátku převahu špatných otázek, tak tyhle opravy situaci ještě zhorší. Čistě statistické vyhodnocení vám neposkytuje žádný nástroj ke korekci této základní chyby. A, obávám se, mnoho komerčních testů je právě "o" tomto problému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ll 1.3.2007 13:14

Testy jsou zejména pro zkoušející pohodlné, nemusí se otravovat s lidmi

a navíc se dají zdůvodnit transparentností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 1.3.2007 13:05

ty jazykové a větné otázky

jsou strašně ošidné. Stačí číst na škole jinou povinnou literaturu nebo jinak, než to četl autor otázky nebo mít obecně nějaké odlišné základní vzdělání, případně odlišné zkušenosti, třeba z venkova místo z města a už odpověď je jiná než má být ta správná.  Takové testy neslouží k ničemu jinému než k výběru  víceméně shodných jedinců a čeká se, že tito jedinci, když se budou společně učit ve škole nebo když budou spolupracovat ve firmě, že mezi nimi bude míň konfliktů a třecích ploch. Je zajímavý paradox, že takové testy přišly z Ameriky.  Má tam být preferována rozmanitost, co se týká viditelných znaků - barvy kůže, řeči, tělesných dispozic, pohlaví. Ale podle takových testů, co se týká neviditelných znaků jsou jakékoliv odlišnosti zásadně diskriminovány.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 1.3.2007 12:50

tak mě napadlo

existuje někdo, kdo za socíku dělal testy na řidičák a místo otrockého biflování správných odpovědí našel systém, jak  z logických souvislostí - tvaru věty v otázce tu správnou odpověď  z těch tří možností najít? Jako já?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vojtěch Kment 1.3.2007 12:28

Re: Testování je opravdu horor

Tyto testy, pokud jsou dobře udělané, braly ovšem inspiraci v USA.

Ne vždy jsou dobře ale připravené a také otestované (správně se napřed zkouší na pilotním vzorku a špatně formulované otázky se vyřadí, neboť nemají dobrou tzv. diskriminaci). Zda je otázka pitomá nebo ne se pozná podle statistiky toho, zda na ní "dobří" odpovídali dobře a "špatní" špatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vojtěch Kment 1.3.2007 12:23

Tipování nepomůže - Re: Re: Re: Re: Ne i ano

Jenom pro upřesnění, protože jsem o testech SCIO psal loni pro Click článek, tak o nich přeci jen něco vím (je ovšem možné, že Ivan píše o testech CERMAT). Testy SCIO jsou koncipovány tak, že za špatnou odpověď je záporný zlomek bodu stanovený tak, že při náhodném tipování výsledku více otázak máte celkový zisk pravědpodobně 0 bodů. Např. při 5 odpovědích otázky je za správnou variantu 1 bod a za každou špatnou -1/4 bodu. Tím se jenom "tipaři", nebo chroničtí chybovači, do značné míry eliminují.

V těchto testech nemá "písemka" didaktický účel, ale pouze hodnotící, nebo selektující.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Divizna 1.3.2007 11:58

Re: jazykový cit

Taky bych dala klesající jako první (deformace matematikou). Ale klesající kytka či klesající dítě je blbost. Kytka vadne nebo schne, bublina se zmenšuje, dítě... no, dítě roste vždycky. Oproti tomu tvrdit, že lidský mozek během milionů let rostl a prsty na nohou naopak krněly, bude v pořádku.

Opakem slova rostoucí může být třeba i bouraný. Kde? U staveb přece.

Nemohli bychom se smířit s tím, že slovo rostoucí má  v různých situacích různé opaky? Jediné, co se dá aspoň přibližně napasovat na všechny, je nerostoucí, i když to zase není přímo opak, jen negace.  

A z toho plyne, že otázka je pitomá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop Holý 1.3.2007 11:51

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne i ano

abych nebyl tak negativně naladěn, tak v mnoha případech je samozřejmě lepší "správný postup se špatným výsledkem".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop Holý 1.3.2007 11:47

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne i ano

ta laborka byla povinná, takže si dovolím tvrdit, že tedy byla v procesu výuky. Právě po tomhle extempore byl zaveden povinný předmět chemické výpočty (zvláště mnoho gymnazistů vůbec neumělo počítat), kterýžto byl ukončen závěrečnou písemkou a klasifikovaným zápočtem. Kdo ho neměl, nesměl do laborky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Divizna 1.3.2007 11:45

Re: Re: Některé testy inteligence

Ach ta čtenářská gramotnost. Petr B. zcela zjevně jízlivě šťourá do autorů testů, ne do autora článku. To oni si podle něho myslí, že ten, kdo moc přemýšlí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Divizna 1.3.2007 11:41

Re: Problém nastává poté,

Ctrl B, samozřejmě.

Vlasy mi vstávají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop Holý 1.3.2007 11:41

Re: Re: Problém nastává poté,

brilantní

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nik 1.3.2007 11:36

Re: Re: Re: Re: Re: Ne i ano

Samozřejmě, ale v procesu výuky je lepší který případ? Snad přece jenom b), není-liž pravda?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LJG 1.3.2007 11:24

Re: Problém nastává poté,

Fakt blbá otázka. Používám-li tlačítko často, tak to dělám automaticky a odověd by byla: mírně vpravo nahoru a dvakrát kliknout .-) , nepoužívám-li ho, byla by odpověd: za chvíli ho najdu. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanys 1.3.2007 11:22

Re: Některé testy inteligence

I presto, ze jsem to nemel v planu, tak reagovat musim... Proc je na tomhle serveru tolik komentaru tak zbytecne utocnych? Myslite si pane Petre B. ze projevem vyssi inteligence je napadat inteligenci jinych?

Pokud s jeho nazory nesouhlasite, napiste sem polemiku. Ale tomto utokem snizujete na verejnosti pouze inteligenci svou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Novotný 1.3.2007 11:05

jazykový cit

Jeden z Gentlemanových příkladů potvrzuje, že zadavatelé textu občas projevují poněkud krnící jazykový cit. Přirozeným opakem slova "rostoucí" je "klesající"; i když ani to nefunguje zcela obecně - např. obilí rostoucí na poli - ve většině možných příkladů  po příslušné výměně slov dostaneme větu popisující opačnou situaci či děj. Bude však někdo mluvit o krnící teplotě či krnícím počtu dopravních nehod? Slovo "krnící" má na rozdíl od slova "rostoucí" velmi speciální význam, dá se nanejvýš říci, že kdo krní, vykazuje zápornou míru růstu, ale to nestačí, aby se mluvilo o slovech opačného významu. Je to něco podobného, jako bychom za opak slova "uzdravující se" pokládali slovo "umírající". 

Jan Novotný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Byg 1.3.2007 11:00

Re: Problém nastává poté,

Pak je odpovědí "Tam kam jsem si to šoupnul" :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Byg 1.3.2007 10:59

Re: Autor přehlédl, že pivo se dělá z vody.

Pozor na pořadí položek v testu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop Holý 1.3.2007 10:57

Re: Re: Re: Re: Ne i ano

no, já jsem chemik a vím o případu, kdy nějaká slečna během laboratoří z anorganické chemie počítala navážku pro nějakou reakci, měla správný postup výpočtu, ale špatně výsledek a celé to skončilo zničením digestoře, protože došlo k silné exotermické reakci. Takže jsem skeptický k oběma výše uvedeným variantám. Je to jako vybírat ze dvou zel to menší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matěj 1.3.2007 10:52

Co je nejpodobnější dvojici "sýr:mléko"

"nejpodobnější" dvojici sýr:mléko. V nabídce je polévka:zelenina, kniha:papír, džem:rybíz, voda:pivo; dveře:dřevo.

Řekl bych, že výrazně nejpodobnější je dveře:dřevo. Odůvodnění: kdysi se dveře vyráběly ze dřeva a sýr z mléka. Dnes vyrábí slušní výrobci dveře ze dřeva a levní z různých náhražek dřeva, sýr dnes vyrábí slušní výrobci z mléka a levní z různých náhražek (typicky rostlinný olej). Podobnost kniha:papír je bohužel v dnešní podobě mnohem vzdálenější!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nestranny pozorovatel 1.3.2007 10:38

Logika pro vybrana slova

"... zajímali se o myšlenkový pochod žáků ..."

Zajimal jsem se o myslenkove pochody sveho syna, kdyz byl na zakladni skole. Psal "mys" s tvrdym y, ale mala mys, tedy "myska", napsal chybne s mekkym i (tedy "miska"). Proc? Byl sveden vzorem slov "brzy" a "brzicko".

Syn take napsal ve slove "klic" chybne tvrde y (tedy "klyc"). Oduvodnil to tim, ze slovo "klyc" je prece odvozeno od slova "zamykati".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hroza 1.3.2007 10:23

Testování je opravdu horor

Týká se to také některých inteligenčních testů, dokonce i testů matematických. My "poškoláci" už nad tím můžeme mávnout rukou, ale naše děti mají opravdu, ale opravdu smůlu. A nejen při vyplňování testů. Neměly se narodit v Českostánu!

Možná je to i tím, že často jedinou kvalifikací výzkumných pracovníků a vůbec zaměstnanců různých institucí "v Ostravě, se sídlem v Praze" je, že mají v Praze byt.

Samo se to nevyřeší, ale generační výměna a nesmělé nakročení do Evropy a do světa  snad pomohou.

J. Hroza

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nik 1.3.2007 9:59

Re: Re: Re: Ne i ano

Chtěl jsem vědět, co je lepší. Podle zaškrtnutí správné odpovědi v testu je lepší ten, kdo nemá o správném postupu ani ponětí, ačkoliv nebude schopen jiný příklad vyřešit, na rozdíl od toho, kdo se dopustil pouze numerické chyby a také je samozřejmě schopen na ni i sám přijít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A.S. Pergill 1.3.2007 9:39

Problém nastává poté,

kdy celá výuka na základní škole není zaměřena na užitečné znalosti, ale na "co nejlepší prospěch v přijímačkách na střední školu" a výuka na střední škole v podstatě degeneruje na "přípravku ke zkouškám na vysokou školu". Takže se na nich neučí naprosto nic užitečného, protože "1000+1 chyták vymyšlených zdegenerovanými mozky ze SCIO" nemají žádný vztah k realitě ani k uplatnění v praktickém životě. Jinak se obávám, že přijímací zkoušky na kteroukoli vysokou školu by neudělala (nebo alespoň ne bez velice dlouhé a intenzívní přípravy) naprostá většina tam působících profesorů (o pedagogických pracovnících na nižších postech ani nemluvě).

Viděl jsem i testy z informatiky "na word" a "na excel", kde byly otázky typu "ve které nástrojové liště a na které pozici zleva je tlačítko, měnící normální písmo na tlusté". Autor tak nějak nepochopil, že každá verze těchto programů vypadá jinak a některé umožňují i individuální přenastavení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

student 1.3.2007 9:06

Re: Re: Re: Ne i ano

Je to sice zcela mimo téma ale zase rozumný problém.

Jednoznačně  horší je varianta když špatným postupem dospějeme(náhodně nebo i další numerickou chybou) k správnému nebo přijatelnému výsledku. Potom totiž ten špatný postup opakujeme i příště (protože vedl k cíli minule).

Pokud je správný postup a výsledek ne, je náprava mnohem jednodušší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lukas B. 1.3.2007 9:04

Re: Re: Re: Ne i ano

k tomu zhroucení mostu: obvyklé praktické konstrukční návrhy mostů (ale i čehokoli jiného) se dělají následovně: 1. krok - odhad "tak nějak podle citu, podle zkušenosti a podle konstrukcí již hotových". 2. krok je pětiminutový výpočet "tužkou na lístku od tramvaje" . 3. krokem je pak jednoduchý ruční výpočet s použitím kalkulačky na zhruba pět stránek. 4. krok je výpočet v nějakém deset let starém programu, kde uživatel chápe, jak je program algoritmován a má jakoustakous jistotu, že nazapadne do zrádných tenat numeriky. 5. krok je pak měsíce trvající modelování a výpočet, který běží na počítadle tejden a výstupem je milion barevnejch obrázků anebo komín papíru zvící půldruha metru . a poslední a nejdůležitější krok je ten poslední - dát všech pět výsledků pod sebe a porovnat. neměly by se nijak zásadně lišit. a empiricky platí - liší-li se, je určitě správně to jednodušší, nejsprávnější je prvotní odhad. ale pozor, opravdovej "frajer" dokáže občas překročit svůj stín a najít a obhájit správné řešení, které je v rozporu se selským rozumem a zvyklostmi. někdy. někdo. málokdy. málokdo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek