Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Testy bez výpovědní hodnoty
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Divizna 1.3.2007 11:58Re: jazykový cit Taky bych dala klesající jako první (deformace matematikou). Ale klesající kytka či klesající dítě je blbost. Kytka vadne nebo schne, bublina se zmenšuje, dítě... no, dítě roste vždycky. Oproti tomu tvrdit, že lidský mozek během milionů let rostl a prsty na nohou naopak krněly, bude v pořádku. Opakem slova rostoucí může být třeba i bouraný. Kde? U staveb přece. Nemohli bychom se smířit s tím, že slovo rostoucí má v různých situacích různé opaky? Jediné, co se dá aspoň přibližně napasovat na všechny, je nerostoucí, i když to zase není přímo opak, jen negace. A z toho plyne, že otázka je pitomá. |
|
|
Matěj 1.3.2007 10:52Co je nejpodobnější dvojici "sýr:mléko" "nejpodobnější" dvojici sýr:mléko. V nabídce je polévka:zelenina, kniha:papír, džem:rybíz, voda:pivo; dveře:dřevo. Řekl bych, že výrazně nejpodobnější je dveře:dřevo. Odůvodnění: kdysi se dveře vyráběly ze dřeva a sýr z mléka. Dnes vyrábí slušní výrobci dveře ze dřeva a levní z různých náhražek dřeva, sýr dnes vyrábí slušní výrobci z mléka a levní z různých náhražek (typicky rostlinný olej). Podobnost kniha:papír je bohužel v dnešní podobě mnohem vzdálenější! |
|
|
Papouch 1.3.2007 15:41Re: Co je nejpodobnější dvojici "sýr:mléko" mleko ani syry se, prinejmensim v Cechach, nevyrabeji z rostlinneho oleje neuveritelne, jakou ma tahle povera zivotaschopnost... |
|
|
Nestranny pozorovatel 1.3.2007 10:38Logika pro vybrana slova "... zajímali se o myšlenkový pochod žáků ..." Zajimal jsem se o myslenkove pochody sveho syna, kdyz byl na zakladni skole. Psal "mys" s tvrdym y, ale mala mys, tedy "myska", napsal chybne s mekkym i (tedy "miska"). Proc? Byl sveden vzorem slov "brzy" a "brzicko". Syn take napsal ve slove "klic" chybne tvrde y (tedy "klyc"). Oduvodnil to tim, ze slovo "klyc" je prece odvozeno od slova "zamykati". |
|
|
Luu 1.3.2007 13:35Re: Logika pro vybrana slova Tak s "klýčem" jsem na tom byla stejně |
. A ještě jsem vymyslela slovo "slymák" protože je přeci příbuzný s "hlemýžděm".
|
|
Hroza 1.3.2007 10:23Testování je opravdu horor Týká se to také některých inteligenčních testů, dokonce i testů matematických. My "poškoláci" už nad tím můžeme mávnout rukou, ale naše děti mají opravdu, ale opravdu smůlu. A nejen při vyplňování testů. Neměly se narodit v Českostánu! Možná je to i tím, že často jedinou kvalifikací výzkumných pracovníků a vůbec zaměstnanců různých institucí "v Ostravě, se sídlem v Praze" je, že mají v Praze byt. Samo se to nevyřeší, ale generační výměna a nesmělé nakročení do Evropy a do světa snad pomohou. J. Hroza |
|
|
Vojtěch Kment 1.3.2007 12:28Re: Testování je opravdu horor Tyto testy, pokud jsou dobře udělané, braly ovšem inspiraci v USA. Ne vždy jsou dobře ale připravené a také otestované (správně se napřed zkouší na pilotním vzorku a špatně formulované otázky se vyřadí, neboť nemají dobrou tzv. diskriminaci). Zda je otázka pitomá nebo ne se pozná podle statistiky toho, zda na ní "dobří" odpovídali dobře a "špatní" špatně. |
|
|
A.S.Pergill 1.3.2007 13:17Re: Re: Testování je opravdu horor Máte-li ovšem od samého počátku převahu špatných otázek, tak tyhle opravy situaci ještě zhorší. Čistě statistické vyhodnocení vám neposkytuje žádný nástroj ke korekci této základní chyby. A, obávám se, mnoho komerčních testů je právě "o" tomto problému. |
|
|
Novák 1.3.2007 14:27Re: Re: Testování je opravdu horor Nepoužívejte v této souvislosti pojem "pilot, pilotní", pan gentleman by se zlobil, nemá to rád. Viz joho stránky několik dnů nazad. |
|
|
A.S. Pergill 1.3.2007 9:39Problém nastává poté, kdy celá výuka na základní škole není zaměřena na užitečné znalosti, ale na "co nejlepší prospěch v přijímačkách na střední školu" a výuka na střední škole v podstatě degeneruje na "přípravku ke zkouškám na vysokou školu". Takže se na nich neučí naprosto nic užitečného, protože "1000+1 chyták vymyšlených zdegenerovanými mozky ze SCIO" nemají žádný vztah k realitě ani k uplatnění v praktickém životě. Jinak se obávám, že přijímací zkoušky na kteroukoli vysokou školu by neudělala (nebo alespoň ne bez velice dlouhé a intenzívní přípravy) naprostá většina tam působících profesorů (o pedagogických pracovnících na nižších postech ani nemluvě). Viděl jsem i testy z informatiky "na word" a "na excel", kde byly otázky typu "ve které nástrojové liště a na které pozici zleva je tlačítko, měnící normální písmo na tlusté". Autor tak nějak nepochopil, že každá verze těchto programů vypadá jinak a některé umožňují i individuální přenastavení. |
|
|
Byg 1.3.2007 11:00Re: Problém nastává poté, Pak je odpovědí "Tam kam jsem si to šoupnul" :-)) |
|
|
Prokop Holý 1.3.2007 11:41Re: Re: Problém nastává poté, brilantní |
|
|
LJG 1.3.2007 11:24Re: Problém nastává poté, Fakt blbá otázka. Používám-li tlačítko často, tak to dělám automaticky a odověd by byla: mírně vpravo nahoru a dvakrát kliknout .-) , nepoužívám-li ho, byla by odpověd: za chvíli ho najdu. :-) |
|
|
Divizna 1.3.2007 11:41Re: Problém nastává poté, Ctrl B, samozřejmě. Vlasy mi vstávají. |
|
|
-pp-) 1.3.2007 8:17Už to tu bylo Článek "zjistil jsem, že bych se nedostal na školu, dělejte s tím něco" už tu byl, byť jinými slovy. |
|
|
Rudolf 1.3.2007 8:13Autor přehlédl, že pivo se dělá z vody. Nikoli voda z piva (i když i to někteří hospodští dokážou)!! |
|
|
Byg 1.3.2007 10:59Re: Autor přehlédl, že pivo se dělá z vody. Pozor na pořadí položek v testu. |
|
|
Petr B. 1.3.2007 8:07Některé testy inteligence jsou prostě omezeny inteligencí svých tvůrců. Autor tohoto článku je až příliš přemýšlivý a proto se jeho IQ bude pohybovat pod hranicí 100. |
|
|
Hanys 1.3.2007 11:22Re: Některé testy inteligence I presto, ze jsem to nemel v planu, tak reagovat musim... Proc je na tomhle serveru tolik komentaru tak zbytecne utocnych? Myslite si pane Petre B. ze projevem vyssi inteligence je napadat inteligenci jinych? Pokud s jeho nazory nesouhlasite, napiste sem polemiku. Ale tomto utokem snizujete na verejnosti pouze inteligenci svou... |
|
|
Divizna 1.3.2007 11:45Re: Re: Některé testy inteligence Ach ta čtenářská gramotnost. Petr B. zcela zjevně jízlivě šťourá do autorů testů, ne do autora článku. To oni si podle něho myslí, že ten, kdo moc přemýšlí... |
|
|
Pavel 1.3.2007 15:45Re: Re: Některé testy inteligence Je nutné být útočný, protože na takových testech často závisí budoucnost , snad osud těch, kteří jsou testováni (dostanu se na školu - nebo nedostanu?). Nejde tedy o projev "vyšší inteligence". Jde o zjednání nápravy. |
|
|
Debül 1.3.2007 3:46Optimismus Je potesujici, ze stale jeste nekdo veri, ze syr se lze vyrabet jen z mleka. Potravinovi magove by mohli vypravet... |
|
|
J.G. Pašek 1.3.2007 0:43kreativita a memorování . . . . Autor napsal . . . . Tvrdím, že testy zabíjejí kreativitu a podporují biflování a memorování. Dál jsem nepokračoval . . . |
|
|
rwd 2.3.2007 16:34Re: kreativita a memorování . . . . Mel jste jeste docist k tomu, ze opakem rostouci je zvadly ... takovouto zivotni zkusenost studenti gymnazia zrejme jeste nemaji, tak by je to ani nenapadlo. |
|
|
Vojtěch Kment 1.3.2007 0:42Ne i ano Tak například významově nejlíp sousloví "otřást stávající názorovou jistotou" odpovídá zpochybnit, ale znejistět už ne. - Tady je to vážně hodně těsné. ; Sýr : mlíko, taky nic moc úloha. ; Neřeší se úloha, ale to, jak ji vyřešit v duchu uvažování tvůrců testů. - Ano, tak to trochu je. Pokud se jeden naučí desatero způsobů, jak se k sobě věci mohou typicky mít, tak to pak má snazší. Jako opačné pro rostoucí se nabízí stojící/zvadlý/malý/krnící/zakrnělý - jedině krnící! Zpětný opak zvadlý by bylo čerstvý, svěží apod. Je potřeba pochopit tu logiku těch těstů. Chce to jistou praxi, to ano. Nepřipadá vám divné, že v úloze na úpravu zlomku či hledání řešení rovnice se nežádá výsledek, ale jeho výběr ze zadaných? - Ne, jde o to, že se výsledky nedají většinou úplně snadno tipovat, o zručnosti počtáře pak svědčí to, kolik úloh stihne vypočítat. Předpokládá se, že pomalost se v praxi rovná chybovosti, neboť kdo je v matematice pomalý, není schopen se ani při běžné písemce kontrolovat a naseká v ní chyby. Moc práce, test se vyhodnotí rychle, na počítači ještě rychleji. - Ano, jinak ještě také jsou testy přezkoumatelné v případě stížnosti, což v dnešní úplatkářské době je rovněž důležité. Při zkoumání velkých kvant písemek rovněž poskytují jakés takés objektivní srovnání, což by individuální opravovatelé nebyli schopni dodržet. Jeden fakt ovšem je. Totiž všechny úlohy na IQ i tyhle písemky ala SCIO apod. zkoumají spíše tzv. "konvergentní" inteligenci. Úlohy vyžadující zcela otevřené řešení, kdy se hledá nejen výsledek, ale i to, co se vlastně má hledat a jaké metody použít, tyhle testy moc nezměří. |
|
|
nik 1.3.2007 8:22Re: Ne i ano A co je při písemce z matematiky lepší: a) číselně správný výsledek obdržený (náhodou) chybným postupem nebo b) číselně chybný výsledek obdržený (třeba kvůli chybě při sčítání) správným postupem? |
|
|
Prokop Holý 1.3.2007 8:33Re: Re: Ne i ano dle mého ani jedno, obě varianty by mohly vést např, ke zhroucení mostu, nebo v mém případě k výbuchu při laboratorních cvičeních. Jediná správná varianta je správný postup a správný výsledek. |
|
|
Lukas B. 1.3.2007 9:04Re: Re: Re: Ne i ano k tomu zhroucení mostu: obvyklé praktické konstrukční návrhy mostů (ale i čehokoli jiného) se dělají následovně: 1. krok - odhad "tak nějak podle citu, podle zkušenosti a podle konstrukcí již hotových". 2. krok je pětiminutový výpočet "tužkou na lístku od tramvaje" . 3. krokem je pak jednoduchý ruční výpočet s použitím kalkulačky na zhruba pět stránek. 4. krok je výpočet v nějakém deset let starém programu, kde uživatel chápe, jak je program algoritmován a má jakoustakous jistotu, že nazapadne do zrádných tenat numeriky. 5. krok je pak měsíce trvající modelování a výpočet, který běží na počítadle tejden a výstupem je milion barevnejch obrázků anebo komín papíru zvící půldruha metru . a poslední a nejdůležitější krok je ten poslední - dát všech pět výsledků pod sebe a porovnat. neměly by se nijak zásadně lišit. a empiricky platí - liší-li se, je určitě správně to jednodušší, nejsprávnější je prvotní odhad. ale pozor, opravdovej "frajer" dokáže občas překročit svůj stín a najít a obhájit správné řešení, které je v rozporu se selským rozumem a zvyklostmi. někdy. někdo. málokdy. málokdo. |
|
|
student 1.3.2007 9:06Re: Re: Re: Ne i ano Je to sice zcela mimo téma ale zase rozumný problém. Jednoznačně horší je varianta když špatným postupem dospějeme(náhodně nebo i další numerickou chybou) k správnému nebo přijatelnému výsledku. Potom totiž ten špatný postup opakujeme i příště (protože vedl k cíli minule). Pokud je správný postup a výsledek ne, je náprava mnohem jednodušší. |
|
|
Prokop Holý 1.3.2007 10:57Re: Re: Re: Re: Ne i ano no, já jsem chemik a vím o případu, kdy nějaká slečna během laboratoří z anorganické chemie počítala navážku pro nějakou reakci, měla správný postup výpočtu, ale špatně výsledek a celé to skončilo zničením digestoře, protože došlo k silné exotermické reakci. Takže jsem skeptický k oběma výše uvedeným variantám. Je to jako vybírat ze dvou zel to menší. |
