Pasáček koz ve Vermontu 11.11.2008 17:04

Kvalita škol

Snad se zde příliš zdůrazňuje význam kvality univerzit. I ta nejlepší škola může dát pouze základy.  Jsou obory, například elektronické a softwarové inženýrství, které se rozvíjejí tak rychle, že faktografické znalosti získané na škole jsou po 5 až 10 letech zastaralé a tedy nepoužitelné. Úsilí, které student vynaloží při studiu, je téměř zanedbatelné ve srovnání s úsilím, které absolvent školy musí vynaložit po získání diplomu, aby byl ve svém oboru dobrý a schopen konkurence.

Proto by školy měly vyučovat zejména základy: logiku, matematiku a hlavně naučit studenty dalšímu samostatnému studiu.

Dobré školní vzdělání je zajisté užitečné, ale je známo, že mnoho úspěšných nestudovalo na znamenitých univerzitách, například Michael Faraday, Thomas Edison, Bill Gates a mnoho jiných.

Něco o tom vím, jsem absolventem známé americké akademie GAV.  Požadavky v mém oboru jsou ovšem méně náročné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 11.11.2008 15:55

viděno z druhé strany

Asi záleží na typu školy. Na té, kterou jsem vystudoval já, jsem se dozvěděl zhruba 5% toho, co v tomto oboru teď v praxi používám. Tyto informace zabíraly zhruba 25% toho, co jsem se ve škole musel naučit a není to k ničemu. Jestli je to dnes podobné, tak se nezájmu studentů nedivím. Možná by i raději šli rovnou do praxe, ale bohužel jakýkoli diplom je v současné společnosti důležitý, tak si to tam holt odsedí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gerontusinza 11.11.2008 15:37

Pane Pouzare kde jste se to narodil?

vy nechápete že to je tzv reálný přístup všech studentů k racionalizaci studia..... kdy není důležité se naučit a udělat zkoušku ... to neznáte? Z klávesnice zjišťuji, že asi nepocházíte ze zdejších krajin...... Studenti nic neplatí (což je dobře) proto je nic nenutí sbírat vědomosti ( což je špatně). A ke zkoušce přistupují pod dojmem že zkouška je  tu od toho aby se to u ní zkusilo..... Jen tak mezi námi, víte červený diplom byl sice dřív něco hezkého ale z hlediska vědomostí nikoli něco důležitého......  a tak to platí  asi i nadále.......   a filatelisté byli vždy převážně sběratelé snažící se dostat prospěchové stipendium. proto bych tvrdě byl pro to aby se neplatil jen řádný zkušební termín s výjimkou kdy student nebere nabízenou známku ale to je i na dohodě učitel. student..... i vy máte v ruce dost možností pane Pouzare.... hezký den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emilka 11.11.2008 15:24

Dálkaři

Jistě víte, co to jsou - nebo už jen byli? - dálkaři. Studenti dálkově studující při zaměstnání. Normálně chodili do práce, starali se o domácnost, o děti nebo rodiče, a jednou za tři týdny jezdili do školy na přednášky - pátek+sobota+neděle, a jednou za semestr na týdenní přednáškový blok - od pondělí do soboty. Zákonem stanoveného placeného volna bylo málo, dovolené - tehdy - 14 dní. Pokud nepadla zkouška v prvním termínu, na druhý (Bože chraň na třetí) bylo nutné brát si dovolenou nebo náhradní volno. Přespávat na kolejích jsme nesměli, sháněli jsme si ten nejlacinější hotel nebo milosrdného místního spolužáka. Já jsem tak vystudovala. Začínalo nás přes sedmdesát, skončilo asi pětadvacet. Do školy jsme dojížděli 50, 80, 120 km - jak kdo; cestu jsme si platili. Učila jsem se po večerech, když jsem uložila malou dceru. Skripta kupovala ze svého mizerného platu účetní. Přednášky jsme vesměs hltali - protože skripta předpokládala, že jsme všichni včera maturovali na gymplu, zatímco my maturovali často kdysi a ledaskde. Přednášky nám dávaly možnost alespoň se zorientovat v tom, co se po nás chce. Mnoho z nás mělo časem problémy v práci nebo doma. Kdyby mně s dcerkou nepomáhali rodiče a nedokopali mě na konci čtvrťáku k tomu, abych to nevzdávala, a dotáhla i ten páťák, nikdy bych to nedokázala. Studovat jsem začala sama o své vůli, protože po pár letech v práci jsem si uvědomila, že mám pocit, jako bych vnitřně uhnívala.

Strašně si svého vzdělání cením, draze jsem ho zaplatila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kevorkian 11.11.2008 14:58

Halt vysokoškolské kvóty musí být splněny.

Hezky popsáno. Mě se tento stav jeví jako důsledek vygradovaného důrazu na práva bez jakékoli povinnosti. Všichni mají právo na vzdělání. Cílem ministrů je docílit co nejvyššícho procenta vysokoškoláků. Ale rodí se dnes lidé inteligentnější než před 20ti lety? Já myslím že ne. Pokud tedy chceme mít 80% populace vysokoškolsky vzdělaných, lze toho docílit pouze tím, že vysoké školy budou studovat i lidé s průměrnou, či podprůměrnou inteligencí.  Úroveň škol pak musí klesnout tak, aby je tito lidé byli schopni udělat....

Řešení vidím v návratu k praxi, kdy průměrní chodí na učiliště (máme řemeslníky a dělníky, netřeba je dovážet z Asie a Afriky). Lehce nadprůměrní mají střední školy, průmyslovky a gymnasia (pracují v kancelářích, úřadech, státní správě). Opravdu inteligentní, studijní typy studují univerzity. Žádné právo, ale privilegium....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

wifi 11.11.2008 14:50

z druhé ruky

Zaslechnuto: Já jsem důchodce, já se s nimi už nemusím rozčilovat ale: nedavno jsem byl na přednášce o CERNU, tak jsem studentům přinesl nejnovejší informace. ptali se: bude se to zkoušet? Odpověděl jsem, ne je to novinka a je to zajímavé. Začali se bavit mezi sebou, neposlouchal absolutně nikdo.

Jindy jsem jim při geometrii přinesl mapu, co jí dostal synovec, aby se vyjádřil k tomu, co mu budou stavět v sousedství.Řekli mi, že tomu nerozumí. Povídal jsem jim, že to není žádný chyták, že všechno už brali a takhle to z úřadu opravdu přide k vyjádření. Řekli, že by to hodlili do koše.

Jasno mají jen v tom, že chtějí plat 50 tis, služební auto a telefon. Když jsem se jich zeptal, kdo jim to dá, když neumí matematiku ani jazyky? Odpovědeli mi, že pokud nepůjdou na učitele, tak každý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 11.11.2008 14:32

Sepuka? Alene,

jako obvykle se nůž nažere ale břicho zůstaně celé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

moll 11.11.2008 13:25

K motivaci radil Jan Ámos Komenský

školu hrou. Pro malé děti pěkně funguje. Pro ty starší, na vysoké škole, může být motivací úspěch! Vždy jsme uvítal, když místo pouhého suchého vzorce nám vyučující přidal informaci jaký blázen ho kdysi vymyslel a že dnes díky tomu umíme počítat třeba - transformátory. Tedy pochopit poučku = úspěch při počítání transformátorů. To je to lízátko na které jsem zabral

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaB 11.11.2008 11:52

Malá poznámka ohledně kvality výuky

Syn chodí do sekundy jednoho pražského osmiletého gymnázia - státního. Byli jsme šťastní, že se tam dostal - u přijímacích zkoušek měl maximum bodů ze všech dětí. Jaké je však naše rozčarování - skoro každý den mají minimálně jednu hodinu suplovanou. Nechápeme to, někdy se vyučující nedostaví až na tři hodiny denně. Jak pak mají být děti motivovány k nějakým výkonům, když sami učitelé na výuku kašlou? V době studií mých a manželových byla opravdu výjimka, když  hodina s učitelem odpadla a na hodinu přišel náhradní učitel. Dnes je skoro výjimka, když se celý den učí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PL 11.11.2008 10:33

Úroveň studentů si škola nastavuje sama - pokračování

Vrcholem dosavadního studia mé dcery bal okamžik, kdy jí a jejím spolužáků z oboru studijní oddělení oznámilo cca měsíc před státnicemi, že ke státnicím nebudou připuštěni, protože mají málo kreditů. A kreditů mají málo, protože za některé kurzy dával ústav historických studií v 1. ročníku 3 kredity, ale filozofická fakulta, ve kterou se ústav o rok později (to je mezi 2. a 3. ročníkem studia uvedené skupiny) proměnil už za tytéž kurzy dává jenom 1 kredit, takže mají smůlu. Řešení se ale našlo. Nikoli, jak by soudný člověk očekával, že se prostře budou studentům postiženým změnami počítat kredity uváděné v době jejich účasti v příslušné kurzu. Dostali radu, aby obešli vyučující, se kterými mají dobré vztahy a požádali je, aby je zapsali zptně do nějakých dalších kurzů, na které sice vůbec nechodili, ale přinesou jim potřebný počet kreditních bodů. Tolik k podvádění a motivaci dodržovat pravidla studenty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek