P. Milan 3.3.2021 14:53

Přílišné zjednodušení, až do blba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 3.3.2021 15:30

Paní Rybnická, byl to akt čiré humanity, protože jistě víte, že:

1) za vlastizradu je obvykle trest nejvyšší;

2) Unser Führer mach uns frei von der Tschechoslowakei! a Heim ins Reich!

byla jejich zbožná přání, která jim tím byla splněna

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 3.3.2021 15:39

Jaká vlastizrada pane Brichu? Jaké "vlasti"? Německé komunita přece nikdy neměla možnost se ke vzniku Československa vyjádřit, nebo víte o nějakém referendu? Existuje něco jako právo na sebeurčení koneckonců se jednalo o šest milionů Čechů, tři miliony Němců a dva miliony Slováků Upřímně řečeno jsem Vás považovala za člověka, který umí logicky myslet a nejen opakovat stereotypy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 3.3.2021 15:53

A jaké referendum se konalo o připojení k Říši, paní Rybnická Mluvte, přehánějte

Třeba o tom, jak zastupující říšský ochránce vykládal soukmenovcům, že českému dělníku je třeba dát nažrat, aby vyráběl pro Říši a konečné řešení po vítězství německé Říše bude: pár Čechů poněmčit, velkou část zotročit a zbytek zužitkovat - vlasy do matrací, tuk do mýdla, na kostní moučku a tetovanou kůži na stínítka lamp na noční stolek a obaly knih pro uklidňující čtení Mein Kampf před spaním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 3.3.2021 15:57

Prominte ale byl jste to Vy který hovořil o "vlastizradě" a ospravedlnoval tím etnickou čistku..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 3.3.2021 16:02

Kdežto Němci prováděli jen vědeckou selekci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 3.3.2021 16:13

Sudetští Němci (tedy i můj děda a otec) se mohli vyjádřit maximálně m tomu, zda se oni osobně chtějí stát součástí říše (tj vystěhovat se), ale ne k tomu, zda se součástí říše stane území, které historicky i aktuálně bylo součástí Českých zemí a Němci na toto území byli pouze pozvání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.3.2021 17:24

Pardon, ale račte se všimnout rozdílu mezi konečným řešením a vystěhováním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 13:57

Pane Ptáčku, nepište pitomosti! Lužice byly odstoupeny století před Bedřichovým narozením. Dodnes jsou tam v obcích, kde někdy od roku 1871 žilo alespoň 10 % Lužických Srbů, dvojjazyčné nápisy. Analogicky byste dnes jel do Žitavy přes Reichenberg, Kratzau Weßkirchen an der Neiße, Grottau.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 3.3.2021 14:28

Ano, to máte úplnou pravdu. Ale bohužel moji němečtí přátelé považují Prag, Brünn, Reichenberg nebo Pilsen za německá města, protože mají německé alternativní názvy, zatímco Mnichov, Cáchy nebo Lipsko neuznávají a jsou německá taky. Zase podle jiného měřítka. Chtělo by to spravedlivé vyvážení, myslím si, že přesně víte o čem mluvím. Jednou tyto oblasti historie spravedlivě nebo nespravedlivě rozdělila, tak mluvme buď o obojí nespravedlnosti, nebo o žádné. A ne, jak předvádí pan Posselt, jen o jedné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 3.3.2021 15:02

Ale Vaši čeští přátelé si přece zajedou do Vídně nebo do Mnichova? Nebo do Múnchen a do Wien?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 15:06

Asi, pane Ptáčku nevíte, že Prag, Brünn, Reichenberg a Pilsen založili Němci, kdežto Mnichov, Cáchy, Lipsko Češi nezaložili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 3.3.2021 15:59

A praotec Čech pýt česká sokolovna a kněžna Libuše prafá nemecká flastenéc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 3.3.2021 17:26

U nás v Brně byla zhruba 1/3 Čechů, 1/3 Němců a 1/3 Židů. Jenže Židé mluvili prakticky všichni německy, navíc u nich převládala německá jména, tak je ti méně znalí řadí mezi Němce. Jak se Židům pak odvděčili Němci před a během války, je druhá věc. Kdo přesně založil Prahu, Brno, Liberec, Plzeň a všechna další města opravdu nevím, takový jsem primitiv, jejich křestní listy nemám k dispozici. Ale nejspíš to byl mix. Tvrdit, že je založili Němci je hodně, hodně odvážné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 17:38

Není to hodně odvážné, pane Ptáčku, protože ve středověku byla všechny města v Česku, až na výjimky spočítatelné na prstech jedné ruky, založena Němci a podle německých městských práv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.3.2021 17:49

Ale Berlín Němci nezaložili, nebo přinejmenším nepojmenovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 18:00

Pane Lapile, nutno rozlišovat sídliště později patřící nebo zakládaná šlechtou nebo církví a města, která se lišila od svého okolí svými právy a svobodným obyvatelstvem (a odváděla daně pouze panovníkovi).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.3.2021 18:45

Dobrá. Mějte mě za blba, ale - no a?

Je holou skutečností, že v dnešním Německu je milión a jedno místní jméno svědčíci o slovanském osídlení.

Fakt je, že skanzen česká vesnice (https://www.boehmisches-dorf.de/) je z dob poněkud novějších a v Postupimi dokonce existuje ulice s rozkošným jménem Alt Nowawes (https://mapy.cz/zakladni?x=13.0891673&y=52.3962298&z=16&source=osm&id=20134468).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 3.3.2021 19:38

Ano pane, je to přesně tak, stačí si vzít mapu a hlavně nebýt zaujatý až zabedněný. Jenom nevím, jestli to ví také pan Posselt. Nebo vědět nechce. Já jsem spal v Německu v hotelu U starej kowarni někde za Budyšínem, ale ten váš příklad je veselejší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.3.2021 19:58

Co veselejší, oni tu tradici berou na vědomí. My tam rok co rok jezdíme první adventní sobotu zpívat rybovku, vždycky narvaný kostel. Hledejte friedrichskirche potsdam, mají tam dokonce před kostelem Komenského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 3.3.2021 23:13

Území Prahy začaly osidlovat již v 6 století Slované, kde jste tam vzal Němce? V té době žádní Němci nebyli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 23:37

Řeč je o zakládání měst a ne sídlišť! Města měla jiná práva než okolí a měla pouze svobodné obyvatele, byla zakládána Němci nebo podle německých městských právních rámců. První města na území Prahy byla založena pouze Němci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 4.3.2021 0:13

O čem to mluvíte?

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Prahy

http://www.digital-guide.cz/cs/realie/vyznamne-udalosti/zalozeni-prahy/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 3.3.2021 15:34

A Berlin je původem název slovanský. Dodnes tam někteří původní obyvatelé žijí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 3.3.2021 12:32

Ten článek je vůbec divný. Jak na objednávku. Ale na to je zase trochu primitivní. Tak nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 3.3.2021 12:56

Asi bude na objednávku. Ale jaký zájem může mít veřejnost poznat Šestákovy názory, člověka, který se onehdy "proslavil" trestním řízením za nedovolený vývoz chráněného zvířecího druhu z jednoho asijského státu a pak opět vězením a pokutou za podpálení národního parku v Chile?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 3.3.2021 14:51

Tak na objednávku byl třeba Habermannův mlýn, který má s realitou společné maximálně jména osob. Snaha o zpochybňování prezidentských dekretů prezidenta Beneše je u Sudetských Němců dlouhodobá. Přihlašování, že jsou na principu kolektivní víny je lživá. SpD měla v roce již 1.340 000 členů a ve volbách získala přes 90% hlasů v době, kdy otevřeně hlásala rozbití ČSR, připojení k Německu a vyhnání Čechů z pohraničí. Prezidentské dekrety o odsunu Němců nejsou na principu kolektivní viny, ale vychází z principu příčin a následků. Pokud při posuzování těchto dekretů někdo pomine vyhnání téměř půl milionu Čechů (mnozí prchali v noci, jen s tím co se jim vešlo do povozu a i tak na ně házeli kameny), zavraždění více než 300 000 občanů ČSR, kolektivní vinu při likvidaci Lidic, Ležáků, kolektivních poprav celých rodin, střílení Čechů ještě několik dní po kapitulaci, vyvražďování celých vesnice při ústupu německé armády, tak nejde tyto dekrety vůbec posuzovat. Můj otec i děda byli Sudeťáci, otec měl některé kamarády sudetaky, můj spolužák byl sudetak, a spolu s nimi zde zůstalo více než čtvrt milionu sudetských Němců, takže ani není pravda, že bychom všichni byli vyhnáni. Posuzovat tuto dobu z tepla svého pokoje je trapné. To na čem se podílela velká část sudetských Němců, bylo žel katastrofální ve vztahu k ČSR a sklidili co sami připravovali druhým. A válečné reparace? Majetek sudetských Němců nikdy nemohl splatit tuto škodu. Do dnešního dne máme vztek na rusy a na dva tisíce mrtvých a bordel, který zde dělali nepřímo dvacet a přímo dalších dvacet let a přitom Němci zde za šest let zmařili třista tisíc životů a zničili celé hospodářství a ještě se teď staví do role obětí. Naprostý hnus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek