Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘED 38 LETY: Černobyl mementem, jádro budoucností
|
C. Berka 2.5.2024 22:12Černobyl před 2 roky, těsně před válkou. Dokument Deutsche Welle o tom jak v oblasti žijí lidé, sbírají kovy a pěstují brambory: https://youtu.be/nvjf1CCyB9M?si=zEfFmMWk3poCZFKf |
|
J. Barcal 1.5.2024 18:58Já bych doporučoval, aby o tématu psal vždy pouze ten, kdo o něm má alespoň rámcové povědomí. Což v případě autora tohoto slintu příliš neplatí. Ne, že by se mýlil úplně ve všem, ale příčiny a průběh té havárie, tak to jsou pohádky Ovčí babičky, bohužel. |
|
|
J. Kostelanský 30.4.2024 20:41Takovéto články dělají jaderné energetice akorát tak medvědí službu. Podprahově naznačovat, že těch mrtvých bylo vlastně jenom 60, a u těch ostatních souvislost jaksi nejde prokázat, to chce fakt silný žaludek. Kdyby někdo chtěl začít vyvolávat odpor k jádru, tak by to nemohl udělat lépe než články jako je tento. Nevím, kolik je autoru let, ale já si ten počátek roku 1986 živě pamatuji. Nejdřív v lednu vybuchl raketoplán Challenger, pak ve Švédsku zabili jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších světových politiků švédského premiéra Olofa Palmeho, a nakonec vybuchl Černobyl. Ty řeči, které několik týdnů vedly, nebo spíš nevedly komunistická media o katastrofě v Černobylu, se až příliš podobají tomuto článku. |
|
|
V. Petr 30.4.2024 21:53Tak to se mýlíte. Napřed uveřejnilay asi deset řádků, kde prohlásili, že je to porucha na §rpvni 2000 poruch, které na západě "uváděla" jakási zelená organizace. Mám to ještě schované. Nevím, zda je pravda, že W. Matuška na nějakém koncertě plácnul "houby letos jíst nebudeme," načež se na něj soudruzi vrhli, že raději emigroval. |
|
|
V. Petr 30.4.2024 21:56porucha na úrovni 2000 poruch reaktorů (Přesně to bylo 2203 či tak nějak) Mimochodem, zbylé tři reaktory Ukrajina dále provozovala a odstavila je, až když jí Brusel za to zaplatil. |
|
P. Rada 1.5.2024 0:08"Mimochodem" nekorektnosti až hlouposti plácáte průběžně: --- Předně si srovnejte v hlavě, kdo "PROVOZOVAL" Černobylskou JE před 38 roky (1986) a kdy vznikla tehdy "neutrální" Ukrajina (1991). --- Následně si ujasněte kdo jsou dominantní akcionáři EBRD kteří investovaly nový sarkofág: https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_banka_pro_obnovu_a_rozvoj |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:00Vy ale fakt nejste málo mimo mísu. |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:01Pardon, to patří na pana Petra. |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:09Vy jste blázen, víte to? Proč píšete o věcech, o kterých evidentně nevíte vůbec nic? Připadáte si potom důležitější? |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 18:59I Vy se mýlíte. Oni napřed 3 dny mlčeli. |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:22Nerozporuji, ale ono i tohle je dobré trochu rozpitvat. Víceméně okamžité oběti (během pár hodin) byly 2, a dalších 30 zemřelo do 48 hodin, a to zejména hasiči kteří udatně hasili, a vlastně ani nevěděli co, protože v CCCP bylo vše tajné. Ale mají u hasičárny ve městě Černobyl docela hezký, ale hlavně vypovídající, pomník. Akorát je na něm smutné to, že si na něj hasiči museli vybrat mezi sebou. A počet těch ostatních úmrtí je dán pouze statistickou odchylkou od dlouhodobého průměru smrtnosti, protože tohle jinak zjistit nejde. Ona ta rakovinka Vám na otázku:"Rakovinko, rakovinko, pověz mi, z čeho pocházíš?" obvykle nic neodpoví. Takže těch dalších 28 mrtvých je statistický odhad na základě dlouhodobých dat. |
|
|
P. Rada 30.4.2024 18:48Rozhodně lze souhlasit, že Černobyl byl mementem. Konkrétně ale mementem k nejednodušší a relativně nejlevnější konstrukci jaderného reaktoru. To však zřejmě nestačilo, protože následovalo však memento Fokušimské. Toho následek byly zpřísněné požadavky a tím i násobný nárůst nákladovosti výstavby. O tom ale autor mlčí jako by ekonomičnost nebyla základem. Závěrečnou větou ..."... je jádro jediným kontinuálně použitelným zdrojem relativně čisté energie, s nímž můžeme do budoucna počítat" .... pak dokreslil pan Procházka svůj idealismus ba neznalosti. Pokud by totiž počítal ekonomičnost výroby energií v JE 3+ generace v situaci dnešní praktické stagnace až recese ekonomiky která reálně hrozí - pak by mu pravděpodobně v úhrnu budoucnosti vyšla investiční prodělečnost. Celosvětová stagnace JE je toho dnes dookladem. I u nákladově daleko levnější verze jen 3 generace jako je JETE totiž vychází EROEI na hranici rentability a to bez toho, že jsou zakalkulovány náklady na výstavbu trvalého úložiště odpadu které dnes ale už vycházejí na několikanásobek ceny výstavby jaderného bloku jen třetí generace. Máme tedy do budoucna ekonomicko-energeticky vážný problém a falešné idealizování situaci jen zhoršuje. |
|
|
R. Langer 1.5.2024 6:05Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku, lžeš jako když Rudé právo tiskne! |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:03Neplácejte hovadiny o věcech, o kterých nemáte ani to základní povědomí, neřku-li nějaké znalosti. |
|
|
V. Petr 30.4.2024 12:03"Sovětský národní typ reaktoru" RBMK (toto jsem skutečně četl, ovšem před havárií, pravda je, že se mimo SSSR nikde tyto typy nestavěly) je grafitem moderovaný vodou chlazený reaktor. Je odvozen od reaktoru, který se používal k výrobě plutonia pro využití v jaderných zbraních a tuto schopnost si zachováná (v Temelíně se plutonium "zbrojní jakosti" vyrábět nedá). Jeho základní nevýhodou je fyzikální nestabilita, když se špatně provozuje, může náhle stoupnout skokem výkon a reaktor exploduje jako přetopený kotel, což se v Černobylu stalo. V USA se reaktory pro výroby plutonia tohoto typu stavěly daleko od obydlených oblastí a v Evropě se tento typ nepoužíval vůbec. V Černobylu měl být proveden experiment mající zjistit, jak dlouho lze generátor pohánět parou při odstaveném reaktoru. Jenže experiment byl přerušen na základě požadavku energetického dispečinku, protože v síti chyběl proud. Reaktor pak běžel na 40% výkonu s odpojenými bezpečnostními okruhy. Jenže obsluha zjistila, že experiment měl začít s reaktorem běžícím na 100% výkonu a teď už pro něj nemá dost páry. Pokusila se výkon opět zvýšit, což ale tak snadno nejde. Vysunula proto všechny regulační tyče a tak se dostala do nestabilní oblasti (taková oblast v Temelíně neexistuje a pokud by v Černobylu nebyly odpojeny havarijní okruhy, reaktor by se automaticky odstavil). Výkon reaktoru stoupl náhle na mnohonásobek jmenovitého, reaktor vybuchl jako přetopený kotel a protože byl moderován hořlavým grafitem, který se dostal do kontaktu se vzduchem, začal hořet. Obsluha věděla, že si hraje s ohněm ale netrofla si nesplnit příkaz provést experiment. |
|
|
P. Brich 30.4.2024 15:52V Černobylu zařvali dva lidi. Jeden zařval: "Zastav to!", a druhý zařval: "Nejde to!"
|
|
|
V. Petr 30.4.2024 21:59Oni při té havárii opravdu zahynuli jen dva lidé. Jenže pak zemřelo přes 30 hasičů, které poslali hasit reaktor, ačkoliv tam byla velmi vysoká úroveň radiace. Další, kdo byli blízko zemřeli ještě později. |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:07Ale stavěly, jenže pouze jako vojenské s energetickým výkonem limitně se blížící nule, a to jako produkční reaktory na plutonium, které se potom cpe do bomb. A RuSSák to, jako obvykle vzal zkratkou, a sloučil dvě funkce do jedné. A taky to podle toho dopadlo. Ono uřídit takovýto reaktor, to fakt není žádná sranda, a to ani dnes. Natož tehdy, a ještě k tomu v CCCP. |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 20:11V Evropě že se nepoužívaly??? A co takový Windscale? |
|
|
J. Minarčík 30.4.2024 10:02Měl bych osobní otázku,na stavbu jaderky se vybírá uzemí,podloží ap.,kdo vybral a schválil stavbu Fukušimy v těžce otřesovém pásmu a u moře,byl to imbecil nekonečného čísla uplně nastejno s Černobylem |
,děkuji za odpověď
|
|
V. Petr 30.4.2024 10:53Imbecil schválil stavbu Fukušimy na základě principu "stoleté vody," tento nesmysl platí i u nás, ovšem v žádném případě ne u jaderek. Je to tak, že "u toho, co může nastat jednou za sto let budeme počítat, že se to nestane nikdy." Elektrárna byla postavena jen několik metrů nad mořskou hladinou a záložní agregáty byly při vlně tsunami prostě zaplaveny vodou. Vzhledem ke koncepci reaktoru ovšem nic nevybuchlo a únik radioaktivity byl o několik řádů menší, než v Černobylu. |
|
|
M. Novák 30.4.2024 19:17Elektrárna byla u moře postavena kvůli chlazení. Samotné elektrárně se během nejsilnějšího zemětřesení v historii Japonka nic nestalo, správně se nouzově odstavila a byla nepoškozená. Co se stalo bylo že tsunami překonala 9 metrů vysoké hráze a zalila nouzové generátory pro chlazení. Baterie hnaly chlazení 8 hodin a pak se reaktory začaly přehřívat. Kdyby se tam někdo zaletěl podívat když už se tam nedovolali a dovezl během těch 8 hodin elektrocentrálu tak je Fukušima v pohodě. Teď už mají radiové spojení pro případ nouze. Fukušima je naopak důkazem že atomová elektrárna dokáže vydržet i to nejsilnější zemětřesení. |
|
|
V. Petr 30.4.2024 21:50Oni tu automaticky odstavenou elektránu měli spustit, alespoň jeden reaktor. Pak by měli dost produ k chlazení. Ale oni se drželi litery předpisů. |
|
|
M. Novák 1.5.2024 8:45To je sice možné ale ne jisté. Obvykle je pro najetí generátoru potřebná síť. Elektrárna musí být projektována na to aby byla schopná najet "do tmy". Navíc baterie by na najetí normálního turbogenerátoru nestačily, musela by tam být nějaké malá pomocná turbína... |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 20:39Tak to "geniální" myšlenka, škoda že jste ji jim tehdy nešel poradit. Jistě by z ní byli "velice" překvapení |
. Máte alespoň základní představu o tom, jaký je minimální udržitelný výkon reaktoru? Evidentně ne.
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:49Tak na to by fakt ale jedna elektrocentrála nestačila. Výkon dieselgenerátoru pro havarijní dochlazování JETE je, pokud si dobře vzpomínám, asi 2,3 MW/blok. A taky musíte dodávat palivo, a toho není potřeba zrovna málo. A tohle je třeba dělat minimálně po dobu 10 dní. Nepřetržitě! |
|
|
J. Barcal 1.5.2024 19:42O tom, jak se vybírá staveniště pro JE, nevíte vůbec nic, tak tu laskavě hloupě nežvaňte. |
|
|
R. Langer 30.4.2024 11:41Ne, nebylo to nastejno s Černobylem, a také se v Japonsku už nikdy nic podobného nestane. |
|
|
O. Kaucký 30.4.2024 12:53Ještě se zapomíná na havárii v elektrárně „Three Mile Island” v Pensylvánii, kde se částečně roztavil reaktor. Už je to 45 let. |
|
|
V. Petr 30.4.2024 13:11To byl malér pro firmu, ne pro lidi. Ani v důsledku havárie nebyla překročena roční norma úniku radioaktivity. |
