Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Ještě k případu Marcely Krajníkové
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Sarka 24.5.2006 5:44Mily Jeniku - ano je mi uplne jasne ze neumely spanelsky. Dokonce je to i ouredne potvrzene. Pulrocni mimina obvykle nemluvi spanelsky, cinsky, ba ani cesky. Kde se narodily je bezpredmetne. |
|
|
scurra 24.5.2006 5:37Re: Matka si tohle rozhodnutí rozhodně zaslouží. Andy, máte pravdu, že o případu nevíme prakticky nic. Ale v novinových článcích a hlavně televizní reportáži bylo jasné úplně všechno - od traumatizovaných dětí (což jediné je objektivní pravda) a ubohou týranou matku přes sobeckého otce a byrokratické soudy až po nelidské exekutory. Potom se nedivte, že vycházejí i články jako výše uvedený. Jsou logickou reakcí na dosavadní jednostranou a neobjektivní mediální masáž. |
|
|
Adela 24.5.2006 4:41Dojde k nápravě ? Případ hlavně ukazuje neschopnost našeho státu a našich soudů. Klidně jsme se připojili k mezinárodní Úmluvě ale už nikdo nezajistil, aby byla dodržována. V Úmluvě je uvedeno, že musí být v takovýchto případech rozhodnuto do 6 týdnů. Je vidět, že ten, kdo ji tvořil, si byl dobře vědom problémů které nastávají pokud dojde k průtahům. Nevím jestli je pro tyto případy u nás určen vybraný soud, jestli má k rozhodnutí dostatečné prostředky a zákonné pravomoci. Za čtyři roky trvající nečinnost, alibismus a nechopnost by měl ale někdo nést následky. Teď je nesou jen ty malé děti. |
|
|
Fafa 24.5.2006 4:05Andy: Přemýšlím, kdybych se vdala do ciziny, jak bych asi reagovala na rozpad rodiny. Jak by to asi probíhalo, v zemi, kde bych žila pár let - člověk se naučí jakžtakž jazyk, kde co je- jistý si ale není, u soudu je jednoznačně ten handicapovaný, no, prostě, nevidím to tak jednoznačně. mel jsem na skole par kolegu, kteri se ozenili do Cech. Cesky mluvili s akcentem, mnozi z nich jiste ne zcela chapali cesky soudni system a cesti soudci by v pripade rozvodu jiste lepe chapali ceske obcanky nez nejakeho cizince. Davalo jim to pravo odvezt deti do ciziny a drzet je tam proti vuli matky? |
|
|
martin tamtaky 24.5.2006 2:51Děti? Moje dlouholetá praxe mě poučila, že ve většině sporů mezi manžely nebo bývalými manžely se ermuje zájmem dětí! "Já bych se nesoudil(a), ale jde mi jen o ty děti!" Prdlajz, jde o sobectví dospělých, kteří se neštítí svých dětí takto zneužívat. Úmyslně se nevyjadřuji k právní stránce věci. |
|
|
Mejla 24.5.2006 2:43Protože paní Krajníková soustavně porušovala zákony, jak musely uznat i české soudy. Odmítala styk otce s dětmi a spoléhala na to, že jí to v české švejkovině projde jako ve stovkých podobných případů, které pak často končí u mezinárodních soudů. Rovněž její vyjádření, že "děti patří matce", je zarážející a jen dokazuje, že s tou paní není něco v pořádku. Myslím, že v Argentině se děti nebudou mít hůře než v ČR. |
|
|
kocour 24.5.2006 2:39Volný překlad čl. 3: O dětech je třeba vždy rozhodovat na základě toho, co je lepší pro ty děti, a to tady a teď. Bez ohledu na to, co si udělali či neudělali jejich rodiče a jestli to vůči nim (těm rodičům, ne těm dětem) nebude nespravedlivé. |
|
|
kocour 24.5.2006 2:36Argumentovat Úmluvou o právech dítěte a zcela přehlédnout její článek 3, tak to je síla ... autor ho neumí vyvrátit, nebo ho nedocenil? On je totiž základním výkladovým pravidlem té Úmluvy, dokonce je výkladovým pravidlem i pro její čl. 7. A všiml si autor v čl. 7/1, kterého se dovolává, slov "pokud je to možné"? No, tak v tomhle případě - a v případě řady rozvedených manželství - je to prostě nemožné. A hlavním důvodem je právě ten čl. 3. |
|
|
Mejla 24.5.2006 2:19Andy, blbá jste snad jedině Vy se svojí zafixovanou černobílou představou o jihoamerickém "machismu". Zajímavé je, že Vám vadil můj dotaz, ale Vaše invektivy na Jižní Ameriku jsou v pořádku ? |
|
|
Andy 24.5.2006 1:58Re: Podle ČT a některých příspěvků zřejmě tedy stačí, aby matka dítě unesla Proč o ní neposkytla víc údajů ? |
|
|
Andy 24.5.2006 1:57Re: Re: 4 roky Ještě před fyzickým odebráním dětí soud nařídil v listopadu 2004 jednání, při kterém matka trvala na svém a nesouhlasila s rozhodnutím soudu," řekla Alexandra Šetková, mluvčí litoměřického okresního soudu s tím, že ve stejném roce byl o případu informován Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí i otec v Argentině. Co se dělo od roku 2004 do 2006 ? |
|
|
Mejla 24.5.2006 1:54Podle ČT a některých příspěvků zřejmě tedy stačí, aby matka dítě unesla a dostatečně dlouho ho před otcem skrývala a došlo by tak k obdobě vydržení, že. Soudkyně Horáková jistě není mužům nakloněna více než ženám, to je možné si ověřit z jejích rozsudků. Bohužel tento konflikt vyprovokovala především paní Krajníková - ČT jistě dobře věděla, proč o ní neposkytla více údajů. |
|
|
Andy 24.5.2006 1:52Re: Andy, a jak si představujete tu "macho" praxi, Vy expertko na Jižní Ameriku ? Mejlo, blbejch invektiv ad hominem tu dneska bylo dost, takže váš " zdvořilý dotaz " házím do koše. |
|
|
Jenda 24.5.2006 1:51Re: Co horsi, Andy - deti prisly o matku; Esli se nepletu tak se deticky narodily v Argentine. Tusite jestli pripadne jak umely cesky kdyz si je sem maminka privezla? Ovsem, ze zapomely spanelsky je vam uplne jasne. |
|
|
Mejla 24.5.2006 1:49Re: Děti matce patří ! - no to jste opravdu napsal pitomost. Děti potřebují oba rodiče stejně, ale když už to ženete do konfrontací mezi oběma rodiči, tak dítě matku potřebuje více po narození, ale v dospívání stále více potřebuje otce. Zejména u chlapců výhradní pobyt s matkou vede často k naprosté nesamostatnosti. |
|
|
Andy 24.5.2006 1:49Re: Re: Matka si tohle rozhodnutí rozhodně zaslouží. víte jistě, že to tak bylo ? Pravděpodobně ne. Já to tedy nevím, ale možná, že jste případu blíž. Vzhledem k tomu, že píšete, že čtyři roky navíc zdržovala, se domnívám, že ani vy o tom nemáte žádné relevantní informace. Víte, odsoudit někoho- to je strašně jednoduché. Pochopit, to už je těžší. Také se mi to často nedaří. Přemýšlím, kdybych se vdala do ciziny, jak bych asi reagovala na rozpad rodiny. Jak by to asi probíhalo, v zemi, kde bych žila pár let - člověk se naučí jakžtakž jazyk, kde co je- jistý si ale není, u soudu je jednoznačně ten handicapovaný, no, prostě, nevidím to tak jednoznačně. A to "hrála zdržovačku", " matka si to zaslouží"- z toho mi běhá, promiňte, mráz po zádech. |
|
|
Mejla 24.5.2006 1:46Andy, a jak si představujete tu "macho" praxi, Vy expertko na Jižní Ameriku ? . |
|
|
Juggernaut 24.5.2006 1:41Re: Matka si tohle rozhodnutí rozhodně zaslouží. Ne, nejsem Šalamoun. Naštěstí. Co jsem měl na mysli je, že se matka chovala nejdřív hloupě. Místo toho, aby respektovala právo a bránila se právní cestou, tak všechno ignorovala a myslela si, že když je za vodou tak na ni nemohou. A pak, když logicky prohrála, tak místo toho aby prohru uznala a vrátila děti, dokud by je to ještě příliš nepoškodilo, tak hrála zdržovačku. Nemohu říct, že ji nechápu, ale ve skutečnosti to bylo velmi sobecké. Pro vlastní zájem, aby jí zůstaly děti co nejdéle, ty děti vlastně poškodila. Ty čtyři roky navíc, kdy děti zadržovala a tím je víc a víc vzdalovala otci a argentinskému prostředí, ty jsou hlavním viníkem té srdcervoucí tragédie co teď pozorujeme. Ne, matka si to zaslouží. Děti ale rozhodně ne. |
|
|
F.Kolář 24.5.2006 1:38Děti matce patří ! Jsem také otcem, ale přesto, nebo možná právě proto tvrdím, že děti matce patří, neboť zcela vyjímečné pouto mají děti právě a jen k matce. Nikdy bych o dítě neusiloval proti vůli jeho matky, neboť vím, že kdokoli se postaví mezi matku a její dítě prohrává. Neodvratně a navždy. |
|
|
Sarka 24.5.2006 1:36Re: Re: 4 roky "Milujici matka podvolila"? To jako mela milujici matka rict fajn, ja poslu deti do Argentiny zit s otcem ktereho se boji (psychologicky posudek na stav dcery vyznel jednoznacne negativne, v neprospech otce) protoze je miluju? Zajimava logika..... |
|
|
Sarka 24.5.2006 1:33Co horsi, Andy - deti prisly o matku; to je neco, co si ta brigada spravedlivych kteri vedi co si matka "zaslouzila" a "nezaslouzila", co hlasila a nehlasila, a na co si stezovala ci nestezovala uz v Argentine nebo treba na poste (jako by mlacenych zen ktere si na tu postu muzou jit stezovat treba dvacetkrat nebylo i tak dost) nechce uvedomit. Kdyz se pani soudkyne tak dojemne zajimala o pravo otcer, napadlo ji VUBEC vzit v uvahu pravo deti? Pravo na to nebyt traumatizovane, pravo na to neztratit v utlem veku kontakt s maminkou, pravo na to nebyt zavleceny do zeme jejiz jazyk neumi? Me pripada ze se zde s detmi zachazi jako s gaucem nebo televizorem, spis nez jako s detskymi bytostmi. Tohle patri tobe, tohle patri mne, tohle rozriznem napul. Sakraprace, zatracena |
|
|
Andy 24.5.2006 1:29Re: Re: 4 roky vy to máte dost jasný, Pavle. Závidím vám, takhle jednoduchý závěry bych taky chtěla umět. |
|
|
Andy 24.5.2006 1:22Matka si tohle rozhodnutí rozhodně zaslouží. no, ona se odvolávala, což celkem chápu. Článek je stejně neobjektivní jako reportáž, ač se snaží tvářit objektivně. O co šlo, autor možná pochopil, pokud jde o právo. Lidský rozměr zcela pominul. Na případu mají bezesporu vinu všichni zúčastnění. Nikdo z nás opravdu neví, zda muž ženu bil a ona utekla právem. Celkem si dovedu představit argentinskou macho praxi, zejména, když žena je cizinka. Nevíme, zda žena byla potvora znuděná životem v Argentině. Nevíme, zda se muž snažil přijet a se ženou se domluvit, nebo aspoń napsat a zkusit se domluvit. Nebo ta žena. Nevíme vůbec nic. Je to zapeklitý případ a nemáme právo soudit žádného aktéra. Jen jediné je jisté - těm dětem bylo ublíženo a je takřka stoprocentní, , že si do dospělosti ponesou rány, které se těžko někdy zacelí. A na to zapomněli úplně všichni. Matka si, Juggernaute, to rozhodnutí určitě nezaslouží. Přišla o děti, a vy nejste Šalamoun. |
|
|
Pavel 24.5.2006 1:20Re: 4 roky Kdo chce číst ten se doví, že 4 roky trval celý soudní proces tj. odvolání, řízení před vyšším soudem, další odvolání, nařízení exekuce a její provedení. Kdyby se milující matka podvolila hned, nebylo by toto 4-leté trauma jejich dětí. |
|
|
Juggernaut 24.5.2006 1:15Tohle bych nechtěl rozhodovat Řeknu vám, nechtěl bych být soudcem, který tento a podobné případy rozhoduje. Z právního hlediska je věc celkem jasná, děti měly být vráceny. Za 4-leté zdržení může pokud vím matka, která se všemožně snažila soudům vyhýbat, mařit jejich rozhodnutí a vůbec zdržovat. Matka si tohle rozhodnutí rozhodně zaslouží. Ale co ty děti? Těm bylo jasně ublíženo. A teď co? Je v zájmu těchto konkrétních dětí, aby zůstaly s matkou. Jenže pokud by soud takto rozhodnul (a zřejmě mohl, viz níže), zároveň tím vyšle signál všem ostatním matkám, které se nechtějí dělit o děti, že stačí jen 4 roky úspěšně děti schovávat a zdržovat soudy, a těm pak nezbude než jim děti "přiklepnout". Tím se v budoucnu potenciálně poškodí desítky a možná i stovky jiných dětí. Asi bych v zájmu těch budoucích dětí rozhodnul stejně jako soudkyně Horáková, ale dobře by mi z toho nebylo... P.S. V MF Dnes v úterý vyšel zajímavý článek, který se odvolává na "Úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí". Pokud je ta právní konstrukce správně (neověřoval jsem), tak článek 12 zakazuje vydat protiprávně přemístěné dítě, pokud se sžilo s novým prostředím a pokud řízení bylo zahájeno až rok po přemístění (netuším, zda tato podmínka byla splněna). A článek 13 říká, že stát není povinnen navrátit dítě, pokud ono samo nechce a je dostatečně vyspělé pro takové rozhodnutí nebo pokud by ho návrat vystavil újmě nebo dostal do nesnesitelné situace. Takže soud měl možnost rozhodnout jinak, pokud by chtěl... |
|
|
Jenda 24.5.2006 1:13Re: 4 roky Co trvalo ctyri roky? Nez argentinsky soud rozhodl nebo nez se podarilo vypatrat matku kterou vubec nenapadlo, ze by treba taky otec mohl mit nejaka prava ke svym detem? Nebo co presne trvalo ty vase ctyri roky, drahe nezne pohlavi. |
|
|
Nika 24.5.2006 0:58Re: 4 roky Souhlas, i mě přijde neuvěřitelné posílat exekutory na děti, jako by to byly ledničky, či televize. Tu úmluvu jsem nečetla, ale je tam prý zmíněn ohled na děti a jejich prospěch, tak nechápu, proč to nebyl využito, specielně když všichni publikující dětští psychologové to více či méně zřetelně odsoudili. |
|
|
xyz 24.5.2006 0:544 roky Teoreticky by to bylo v pořádku, nebýt toho, že rozhodnutí, které autor považuje za spravedlivé, trvalo 4 roky. Zajímá autora článku, jak jsou dlouhé 4 roky života 6-tiletého dítěte? Nebo si myslí, že se jedná o nedoručený balík? Tohle může napsat snad jedině pán tvorstva a je s podivem že takhle rozhodla soudkyně. Na tohle by chtěli samosprávu! |
