2.10.2022 | Svátek má Olívie, Oliver


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Pudil 9.8.2022 23:03

Doporucoval bych vsem houbarum, aby v pristich trech sezonach do teto oblasti vyrazili na sber smrzu. Smrz je mozna ta nejchutnejsi houba, ktere se velice dari po lesnich pozarech. Nevim, cim to je, ale mam s tim osobni zkusenost z lesnich pozaru v Oregonu. Vzdycky se tam v pristich nekolika sezonach hojne vyskytuji. Rad je sbiram, i kdyz ne pro sebe, ale pro pratele. Me po nich je trochu blbe. Nicmene mi pratele a i rodina si na nich vzdycky radi pochutnaji. Tady v Oregonu rostou v jarnich mesicich a tak predpokladam, ze tomu bude stejne i v Ceske Republice.

V. Kučer 9.8.2022 18:36

Kdo to tam nezná může ještě kritizovat idioty kteří zamezili odvozu suchých dřevin. Okolní obyvatelstvo mohlo mít topivo na zimu a uhašení případného požáru by nestálo stovky miliard.

H. Kotaz 9.8.2022 19:54

R^R^

H. Rybnická 9.8.2022 16:50

Jen bych nesměle upozornila, že na tu obnovu malých sakrálních památek v bývalých Sudetách přispívají nemalou podporou, jak finanční tak i pracovní bývalí krajané.

P. Brich 9.8.2022 14:59

Myslím, že právě tady zelená ideologie slaví velké vítězství. Kůrovec podle ní do lesa patří a stromy jím napadené tím více. Takže se tam nashromáždil dostatek palivového dřeva, aby ten fajrák hořel ještě dnes.;-€

A nezáleží na tom, kdo nebo co bylo příčinou vzplanutí.

H. Kotaz 9.8.2022 15:04

Ale nějaký viník musí být nalezen, přece !

P. Rada 9.8.2022 17:34

Do dlohodobostí bych netahal lokální či už předvolební ideologii. Opřel bych se co možná o věcnost. Kůrovec sice patří do lesa ale jeho i smrkův domovský les se jmenuje tajga!

Podobné podmínky doposud oba mají třeba na vrcholech Šumavy. Nikoliv v intenzifikovaně spravovaných hospodářských lesích. Takže je třeba umět mezi "lesy" rozlišovat.

To, že se smrku donedávna hospodářsky extrémě dařilo i v relativně mírném pásmu, bylo jen proto, že se zde zároven intenzivně lesnicky pracovalo.

Bývalou "mírnost" ale stále častěji narušuje lidstvem navozená podnební extrémnost na kterou nemusí stačit ani ta nejvyspělejší požární technika. Proto už i kůrovce v hospodářských lesích nezvládá tlumit dřívější lesnická praxe.

Solitérně rostoucí smrky zejména mezi obytnými domy ale pro svou schopnost zlepšovat mikroklima nacházejí doposud smysluplné uplatnění.

Svalovaní požární nezvladatelnosti zejména na neodstraněné suché smrky, považuji za projev nedomyšleností až pokrytectví.

P. Brich 9.8.2022 18:50

"Proto už i kůrovce v hospodářských lesích nezvládá tlumit dřívější lesnická praxe." Dřívější lesnická praxe se od té dnešní podstatně liší ...:-P To bych zas považoval za projev mozkové nedomykavosti.

H. Kotaz 9.8.2022 19:56

:-):-)

J. Sládeček 9.8.2022 11:31

No co demokraté šáhnou, to jde do kopru.

J. Jurax 9.8.2022 12:24

Pozoruhodný příspěvek. Takový přímo k věci Rv8-o

T. Diblík 9.8.2022 16:35

To, že věci ponechané samy sobě dopadnou nejhorším možným způsobem, nemá s demokracií nic společného.

Z. Lapil 9.8.2022 10:04

Je otázka, kolik těch lesů uschlo skrze kůrovce. Osobně pamatuju v podobně uschlém stavu Krušné hory skrz kyselé deště a dovolenou v Jeseníkách, kdy celé dny slyšel i viděl letadla rozprašující vápenec právě proti překyselení půdy. Tedy - ne že by jehličí proti kyselosti půdy nějak pomáhalo.

Dokonce: zrovna předevčírem jsem slyšel vyprávět, na ochranářském táboře u ohně, takže trapně nevím ani přibližnou polohu (možná kolem Brna). Pán vzal děcka do suchého lesa, aby jim ukázal kůrovcové chodbičky a tak. Nenašli. Neboli ten les zabilo něco jiného. TEN les, nechci nemístně zobecňovat.

F. Navrátil 9.8.2022 8:42

S těmi žampiony je to ve skutečnosti tak, že na pole a louky se vyvážel koňský hnůj, který je mimořádně příznivým prostředím pro žampionové podhoubí. Jako kluci jsme také sbírali koše žampionů na polích a loukách a všímali si této souvislosti.

R. Polášek 9.8.2022 9:41

No nevím. Jestli se na louky vyvážel końský hnůj, tak maximálně jen čisté kobližky. Jedině ty se totiž dokázaly do seče louky na seno nebo krmení "vsáknout" do půdy. Kdyby se tam vyvážel klasický slamnatý hnůj, tak ta sláma by se dostávala do sena a do zeleného krmení, kde by tvořila defakto až toxickou složku.

Jedině že by se slamnatý hnůj vyvážel na louky, které by se ten rok vůbec nekosily. To by ale potom musely být pastviny.

Maximálně se mohla na louky vyvážet močůvka nebo kejda atd, ta by ale tuším žampiónům moc neprospívala.

Z. Lapil 9.8.2022 9:56

Tím vyvážením hnoje na louky si nejsem zrovna jistý. Chcete-li, aby vám z louky nevzniklo přehuštěné křoví, musíte ji buď pást nebo kosit a pozor - posečenou trávu (biologové prominou) odstraňovat.

Kromě toho si myslím, že pro hnůj bylo lepší použití na poli, k zelenině a vůbec tam, kde se sklízelo napřímo a ne skrze nějaký interface na způsob krav či ovcí.

J. Nevrkla 9.8.2022 8:36

Znalci tvrdí, že ten požárem je očekávaným důsledkem pokrokáři tolik propagované bezzasahovosti. Zásah hasičů jim nebyl proti mysli? Proč nenechat vše na moudré přírodě?

P. Rada 9.8.2022 8:40

Považme co vše by asi dnes oproti podstatně vlhčí minulosti shořelo - pokud by nezasahovali hasiči?

J. Nevrkla 9.8.2022 8:42

Bez zásahu by toho shořelo opravdu hodně, taková je příroda.

P. Rada 9.8.2022 9:02

Příroda byla a ještě je především rozmanitá. Od pouští po pralesy. Ustáleností podnebních pásem a celkovou rozmanitostí přitom gradovala v klimatickém optimu posledního desetitisíc let kdy vykazovala glob toleranci +-0,5C.

Dnes už rozmanitost/biodiverzita/klesá. To spolu s nebývalým s gradientem teploty +0.2C/dekádu, který byl globálně překonán jen před 65miliony let na K/T rozhraní. GW. přitom navozuje i nebývalé exrémy podnebí včetně rizik k požárům, povodním....

Považme jak by to i u nás moho brzy vypadat, pokud by uhodila vedra s denními teplotami kolem 50C? K tomu totiž došlo vloni v Kanadě na prakticky stejné zeměpisné šířse i v prakticky stejné nadmořeské výšce. Tam následně také vznikl požár, před kterým však nezbylo lidem i nejdokonalejší technice dneška jen rychle utíkat....

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kanada-vlna-veder-umrti-rekordni-teploty_2106300742_elev

J. Nevrkla 9.8.2022 9:25

Budeme se muset přizpůsobit, jizani tepla zažijí nesrovnatelně více než Kanaďané a evidentně jim to svědčí, populace se tam nebývale zvyšuje. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že zima pro nás bude nesrovnatelně větším problémem než léto a teplo. Jak to udělat, aby u nás bylo klima teplejší?

P. Rada 9.8.2022 17:45

Teplejší klima zhruba o 5C u nás v zimě odjakživa "dělá" golfský proud za spolupůsobení v zimě na severu posilujícího JETSTREAMu.

Pokud tyto převládající vlivnosti naruší např. masivní tání v oblasti Gronska a Labradoru jako důsledek G.W. - můžeme se dočkat nebývale krutých zim způsobených vpády arktického vzduchu přes kontinentální oblasti.

Teplejší mikroklima pro lidi lze ale běžně zajistit např. zateplením domu.

Větší problém než zajistit libové "teplo" pro zhýčkalé jedince, bych spatřoval v zajištění rovnoměrnosti dodávek vody pro krajinu.

J. Nevrkla 9.8.2022 18:01

Ano, konečně uznáte, že se taky může silně ochladit, kvůli slunci či Golfskému proudu. To by byl nesrovnatelně větší problém než oteplení. Nic s ním ovšem nenaděláme.

R. Polášek 9.8.2022 10:09

Není zas tak sucho. Dříve bývaly období, kdy bývalo sucho větší.

V. Braun 9.8.2022 10:30

To je oblíbená hláška popíračů. V Británii dokonce nedávno nadávali meteorologům, že říkají nesmysly a v sedmdesátých letech bylo větší vedro než nedávná horká vlna, přitom nyní to byly prokazatelně rekordní teploty.

https://tinyurl.com/27pbxe7n

I. Lyčka 9.8.2022 16:07

Koukněte na Hledání ztraceného času z neděle. 9. září 1928 bylo v Brně 40°C.

R. Polášek 9.8.2022 17:19

Ano. větší sucho než nyní bylo třeba v letech 1946 nebo 1947. Bylo takové sucho, že se na polích neurodilo, zatímco posledních několik desetiletí sice sucho je, ale na polích se urodí vždy. Možná o něco méně, ale urodí. Taky větší sucho než nyní bylo tady v MS kraji někdy v letech 2005 - 2007. To pamatuji a můžu porovnávat. V té době v MS kraji vznikly první kůrovcové kalamity, ale tehdy ještě lesákům stoprocentně fungovala ochrana proti kůrovci kácením, nikdo je neotravoal a nesabotoval ochranu proti kůrovci pod záminkou jakéhosi údajného konflktu zájmů. Lesákům tehdy stačilo jen napadené stromy označit a zvednout telefon a lesákům podřízení dřevaři mohli vyjet do toho lesa likvidovat kůrovce už další den ráno.

K. Křivan 9.8.2022 8:23

Ano chraňme ji. Hlavné před jejími samozvanými "ochránci".

J. Jurax 9.8.2022 12:25

R^R^

D. Polanský 9.8.2022 8:13

Mně by stačilo kdyby lidé nevyhazovali v přírodě odpadky a neházeli do vody vše možné. Tím bych začal.