T. Pudil 9.8.2022 23:03

Doporucoval bych vsem houbarum, aby v pristich trech sezonach do teto oblasti vyrazili na sber smrzu. Smrz je mozna ta nejchutnejsi houba, ktere se velice dari po lesnich pozarech. Nevim, cim to je, ale mam s tim osobni zkusenost z lesnich pozaru v Oregonu. Vzdycky se tam v pristich nekolika sezonach hojne vyskytuji. Rad je sbiram, i kdyz ne pro sebe, ale pro pratele. Me po nich je trochu blbe. Nicmene mi pratele a i rodina si na nich vzdycky radi pochutnaji. Tady v Oregonu rostou v jarnich mesicich a tak predpokladam, ze tomu bude stejne i v Ceske Republice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 19:56

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 19:54

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 9.8.2022 18:50

"Proto už i kůrovce v hospodářských lesích nezvládá tlumit dřívější lesnická praxe." Dřívější lesnická praxe se od té dnešní podstatně liší ... To bych zas považoval za projev mozkové nedomykavosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 9.8.2022 18:36

Kdo to tam nezná může ještě kritizovat idioty kteří zamezili odvozu suchých dřevin. Okolní obyvatelstvo mohlo mít topivo na zimu a uhašení případného požáru by nestálo stovky miliard.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 9.8.2022 18:01

Ano, konečně uznáte, že se taky může silně ochladit, kvůli slunci či Golfskému proudu. To by byl nesrovnatelně větší problém než oteplení. Nic s ním ovšem nenaděláme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 17:45

Teplejší klima zhruba o 5C u nás v zimě odjakživa "dělá" golfský proud za spolupůsobení v zimě na severu posilujícího JETSTREAMu.

Pokud tyto převládající vlivnosti naruší např. masivní tání v oblasti Gronska a Labradoru jako důsledek G.W. - můžeme se dočkat nebývale krutých zim způsobených vpády arktického vzduchu přes kontinentální oblasti.

Teplejší mikroklima pro lidi lze ale běžně zajistit např. zateplením domu.

Větší problém než zajistit libové "teplo" pro zhýčkalé jedince, bych spatřoval v zajištění rovnoměrnosti dodávek vody pro krajinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 17:34

Do dlohodobostí bych netahal lokální či už předvolební ideologii. Opřel bych se co možná o věcnost. Kůrovec sice patří do lesa ale jeho i smrkův domovský les se jmenuje tajga!

Podobné podmínky doposud oba mají třeba na vrcholech Šumavy. Nikoliv v intenzifikovaně spravovaných hospodářských lesích. Takže je třeba umět mezi "lesy" rozlišovat.

To, že se smrku donedávna hospodářsky extrémě dařilo i v relativně mírném pásmu, bylo jen proto, že se zde zároven intenzivně lesnicky pracovalo.

Bývalou "mírnost" ale stále častěji narušuje lidstvem navozená podnební extrémnost na kterou nemusí stačit ani ta nejvyspělejší požární technika. Proto už i kůrovce v hospodářských lesích nezvládá tlumit dřívější lesnická praxe.

Solitérně rostoucí smrky zejména mezi obytnými domy ale pro svou schopnost zlepšovat mikroklima nacházejí doposud smysluplné uplatnění.

Svalovaní požární nezvladatelnosti zejména na neodstraněné suché smrky, považuji za projev nedomyšleností až pokrytectví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 17:27

To máte vcelku pravdu, že pokud s nebude chovat skot, nebude se pěstovat ani vojtěška.

Jenže jakmile se porost vojtěšky po pár letech začne zaplevelovat travinami a bylinami, tak takový porost se ruší - zaorává. Ono totiž jednak výrazně klesá množství pícniny, jednak výrazně klesá i kvalita pícniny, takže se zemědělcům prostě nevyplatí. Vyplácí se jim ten porost zorat a pár let nechat ten pozemek fungovat jako klasické pole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 17:19

Ano. větší sucho než nyní bylo třeba v letech 1946 nebo 1947. Bylo takové sucho, že se na polích neurodilo, zatímco posledních několik desetiletí sice sucho je, ale na polích se urodí vždy. Možná o něco méně, ale urodí. Taky větší sucho než nyní bylo tady v MS kraji někdy v letech 2005 - 2007. To pamatuji a můžu porovnávat. V té době v MS kraji vznikly první kůrovcové kalamity, ale tehdy ještě lesákům stoprocentně fungovala ochrana proti kůrovci kácením, nikdo je neotravoal a nesabotoval ochranu proti kůrovci pod záminkou jakéhosi údajného konflktu zájmů. Lesákům tehdy stačilo jen napadené stromy označit a zvednout telefon a lesákům podřízení dřevaři mohli vyjet do toho lesa likvidovat kůrovce už další den ráno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 9.8.2022 16:50

Jen bych nesměle upozornila, že na tu obnovu malých sakrálních památek v bývalých Sudetách přispívají nemalou podporou, jak finanční tak i pracovní bývalí krajané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 9.8.2022 16:35

To, že věci ponechané samy sobě dopadnou nejhorším možným způsobem, nemá s demokracií nic společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Lyčka 9.8.2022 16:07

Koukněte na Hledání ztraceného času z neděle. 9. září 1928 bylo v Brně 40°C.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 15:04

Ale nějaký viník musí být nalezen, přece

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 9.8.2022 14:59

Myslím, že právě tady zelená ideologie slaví velké vítězství. Kůrovec podle ní do lesa patří a stromy jím napadené tím více. Takže se tam nashromáždil dostatek palivového dřeva, aby ten fajrák hořel ještě dnes.

A nezáleží na tom, kdo nebo co bylo příčinou vzplanutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 9.8.2022 13:42

...Netvrdím, že skot do krajiny nepatří....

a já furt, že tu ten Rada pobíhá...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 9.8.2022 13:37

Hurá, až ta bída skutečně propukne, bude za každým vyhazovačem jeden sběrač a karajina bude krásná bez odpadků a zkažených potravin.

Možná přibyde zkažených žaludků, ale péče o ně nám zas bude zvyšovat HDP a zas to bude v šusu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.8.2022 12:27

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.8.2022 12:26

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.8.2022 12:25

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.8.2022 12:24

Pozoruhodný příspěvek. Takový přímo k věci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Tkadlec 9.8.2022 12:09

Víte, s tou biodiverzitou jsem to myslel tak, že ve srovnání s lány obilí a řepky, což jsou 2 nejvíce pěstované plodiny, to jsou skutečně oázy biodiverzity. Například vojtěška vydrží na místě až 5 let a v průběhu tohoto období se postupně zapleveluje nejen travinami , ale také kvetoucími bylinami. Pokud se nebude chovat skot, tak se nebude sít ani vojtěška.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sládeček 9.8.2022 11:31

No co demokraté šáhnou, to jde do kopru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 9.8.2022 10:30

To je oblíbená hláška popíračů. V Británii dokonce nedávno nadávali meteorologům, že říkají nesmysly a v sedmdesátých letech bylo větší vedro než nedávná horká vlna, přitom nyní to byly prokazatelně rekordní teploty.

https://tinyurl.com/27pbxe7n

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 10:09

Není zas tak sucho. Dříve bývaly období, kdy bývalo sucho větší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.8.2022 10:04

Je otázka, kolik těch lesů uschlo skrze kůrovce. Osobně pamatuju v podobně uschlém stavu Krušné hory skrz kyselé deště a dovolenou v Jeseníkách, kdy celé dny slyšel i viděl letadla rozprašující vápenec právě proti překyselení půdy. Tedy - ne že by jehličí proti kyselosti půdy nějak pomáhalo.

Dokonce: zrovna předevčírem jsem slyšel vyprávět, na ochranářském táboře u ohně, takže trapně nevím ani přibližnou polohu (možná kolem Brna). Pán vzal děcka do suchého lesa, aby jim ukázal kůrovcové chodbičky a tak. Nenašli. Neboli ten les zabilo něco jiného. TEN les, nechci nemístně zobecňovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.8.2022 9:56

Tím vyvážením hnoje na louky si nejsem zrovna jistý. Chcete-li, aby vám z louky nevzniklo přehuštěné křoví, musíte ji buď pást nebo kosit a pozor - posečenou trávu (biologové prominou) odstraňovat.

Kromě toho si myslím, že pro hnůj bylo lepší použití na poli, k zelenině a vůbec tam, kde se sklízelo napřímo a ne skrze nějaký interface na způsob krav či ovcí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 9:47

Koukám, svůj komentář jsem nějak špatně umístil. Měla to být reakce na příspěvek pana Tkadlece o příspěvek výš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 9:41

No nevím. Jestli se na louky vyvážel końský hnůj, tak maximálně jen čisté kobližky. Jedině ty se totiž dokázaly do seče louky na seno nebo krmení "vsáknout" do půdy. Kdyby se tam vyvážel klasický slamnatý hnůj, tak ta sláma by se dostávala do sena a do zeleného krmení, kde by tvořila defakto až toxickou složku.

Jedině že by se slamnatý hnůj vyvážel na louky, které by se ten rok vůbec nekosily. To by ale potom musely být pastviny.

Maximálně se mohla na louky vyvážet močůvka nebo kejda atd, ta by ale tuším žampiónům moc neprospívala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 9:35

Tak víceleté pícniny žádnou oázu biodiverzity nepředstavují. Je to prostě jen další pěstovaná plodina nebo směs plodin na těch polích. Kdyby se tam do toho porostu pěstovaných pícnin dostaly nějaké další rostliny, které by tu diverzitu zvýšily, bylo by to okamžitě na zaorání, protože další neplánované rostliny v pícnině minimálně výrazně snižují produkci biomasy. Pokud ne rovnou zhoršují výživnou kvalitu nebo dokonce způsobují zvířatům zdravotní problémy. Dokonce po prvním roce biodiverzita takového porostu výrazně klesá, protože v takové pícninové směsce první až maximálně druhý rok část vysetých druhů, které bývají jednoleté nebo se v konkurenci jiných pícnin neprosadí, vymizí a obvykle na dalších pár let zůstane jen monokultura, jedna pícnina schopná produkovat velké množství výživné biomasy. Životnost takového porostu pak končí právě tehdy, když se půda vyhnojená ve fázi oraného pole dostatečně vyčerpá ze živin a ona dříve převládající pícnina kvůli tomu začne ustupovat a na uvolněných plochách se začnou objevovat rostlůiny víc přivyklejší menšímu obsahu živin v půdě než je ta pícnina. V té době je čas ten několikaletý porost zase zaorat a zase pár let tu plochu provozovat jako orané pole, než s epůda zregeneruje a dostatečně vyhnojí. Pak se zase může na dalších pár elt vysít ona pícninová směska.

Jinak přirozeně čím víc plodin se na poli točí, tím stejnoměrněji se půda využívá, šetří se hnojiva a hůře se šíří choroby a škůdci. Plus navíc pícninové porosty přinášejí pastvu lesní zvěři, tudíž v tom regionu může žít větší množství třeba zajíců a vysoké, aniž jsou v lesích okusem ničeny vysazované stromky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek