J. Nevrkla 9.8.2022 9:25

Budeme se muset přizpůsobit, jizani tepla zažijí nesrovnatelně více než Kanaďané a evidentně jim to svědčí, populace se tam nebývale zvyšuje. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že zima pro nás bude nesrovnatelně větším problémem než léto a teplo. Jak to udělat, aby u nás bylo klima teplejší?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 9:02

Příroda byla a ještě je především rozmanitá. Od pouští po pralesy. Ustáleností podnebních pásem a celkovou rozmanitostí přitom gradovala v klimatickém optimu posledního desetitisíc let kdy vykazovala glob toleranci +-0,5C.

Dnes už rozmanitost/biodiverzita/klesá. To spolu s nebývalým s gradientem teploty +0.2C/dekádu, který byl globálně překonán jen před 65miliony let na K/T rozhraní. GW. přitom navozuje i nebývalé exrémy podnebí včetně rizik k požárům, povodním....

Považme jak by to i u nás moho brzy vypadat, pokud by uhodila vedra s denními teplotami kolem 50C? K tomu totiž došlo vloni v Kanadě na prakticky stejné zeměpisné šířse i v prakticky stejné nadmořeské výšce. Tam následně také vznikl požár, před kterým však nezbylo lidem i nejdokonalejší technice dneška jen rychle utíkat....

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kanada-vlna-veder-umrti-rekordni-teploty_2106300742_elev

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 9.8.2022 8:42

Bez zásahu by toho shořelo opravdu hodně, taková je příroda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 9.8.2022 8:42

S těmi žampiony je to ve skutečnosti tak, že na pole a louky se vyvážel koňský hnůj, který je mimořádně příznivým prostředím pro žampionové podhoubí. Jako kluci jsme také sbírali koše žampionů na polích a loukách a všímali si této souvislosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 8:40

Považme co vše by asi dnes oproti podstatně vlhčí minulosti shořelo - pokud by nezasahovali hasiči?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 8:37

Mám za to, že "rozumější" by od lidí "pro začátek" bylo, zbytečně tolik nekonzumovat.

Např. třetinu už hotových potravin vyhazujeme. Dnes takto běžně překračujeme úživnost naší země zhruba dvojnásobně a mezi evropany přitom navíc vykazujeme prakticky nejvyšší energetickou náročnost tvorby HDP.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa

https://www.businessinfo.cz/clanky/zdroje-pro-prumysl-ceskou-energetiku-ceka-rychly-prechod-k-ekologii/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 9.8.2022 8:36

Znalci tvrdí, že ten požárem je očekávaným důsledkem pokrokáři tolik propagované bezzasahovosti. Zásah hasičů jim nebyl proti mysli? Proč nenechat vše na moudré přírodě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 8:30

Netvrdím, že skot do krajiny nepatří.

Upozornuji ale, že konverzi primární zelené produkce krajiny na různé typy potravin lze realizovat různými cestami s různou efektivitou a různými vedlejšími dopady mezi které patří i produkce CH4.

Způsobíli konkrétněji metanem navozený dopad změnu např. s původně stepní (pastevní) krajiny přeměnou na na už neúživnou polopoušt... - nedude produkce potravin v takovém prostředí dokonce realizovatelná.

Nebo - vzrosteli hladina oceánů - pak na zásadně výživově významných plochách (původně velmi úrodných delt řek...) může poklesnout pro zasolení úživnost prakticky na nulu což se týká stamilionů lidí na světě.

Konkrétněji jsou v odkazu uvedeny dopady jen do roku 2050 - přičemž hladiny nejspíše dál porostou celá desetitisíciletí. Už jen dnešní komcentraci CO2 v atmosféře pak může v horizontu desetitisíciletí odpovídat hladina o 16mvýše - viz po miliony let ustálená situace v třetihorách.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rust-hladiny-oceanu-do-roku-2050-ohrozi-kazdorocnimi-zaplava/r~61e21e0efae511e984c6ac1f6b220ee8/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 9.8.2022 8:26

To by byl opravdu rozumný začátek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 9.8.2022 8:23

Ano chraňme ji. Hlavné před jejími samozvanými "ochránci".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 9.8.2022 8:13

Mně by stačilo kdyby lidé nevyhazovali v přírodě odpadky a neházeli do vody vše možné. Tím bych začal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Tkadlec 9.8.2022 7:59

Skot do krajiny patří. Je hlavním producentem chlévské mrvy. Bez dostatku organické hmoty se voda v půdě neudrží. Kromě jiného, kvůli skotu se v krajině pěstují víceleté pícniny, které v zemědělské krajině představují oázy biodiverzity. Bez nich tam už nenajdete ani ty plevelné druhy rostlin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 7:54

Ano, chraňme,

hlavně před těmi zelenými fanatiky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 7:53

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 9.8.2022 7:51

Skromný dotaz, pane Šnábl : Bylo tenkrát za vašich mladých let, v těch skalách tolik náletové vegetace i v nepřístupných místech, jako tomu bylo nyní ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 9.8.2022 7:13

Chraňme naši Ukrajinu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 7:01

Dost jste si blahodárnost vlivu přežvýkavého skotu na úživnost polí zidealizoval. Idealizace spočívá v opomíjení dopadů metanu kterého přežvýkavci produkují na svou hmotnost zhruba stonásobek oproti jiným druhům hospodářských zvířat. Žampiony totiž zhoubnou vlivnost metanu na planetární klima a posléze i zhoubný vliv na úživnost krajiny rozhodně nevykompenzují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.8.2022 6:49

K závěrečným slovům věty: ... "A držte prosím palce .... a všem lidem okolo!" Co však dominantně dělali a dělají "lidé okolo"?

Autor romanticky píše o svém dětství v krásném přírodním prostředí severu čech ale hned zprvu přitom vytěsnil lecos dominantní a v pozdějších důsledcích neblahé, co se už v jeho dětství pod vlivem lidským dělo v bezprostředním pozadí - tedy "okolo". Tím mám konkrétněji na mysli rozvoj těžby fosilů na kterých lidé začali výrazně posilovat svou vlivnost. Už tehdá v nedalekém okolí povrchové doly bezprostředně výrazně měnily morfologii a vzhled krajiny. Následně v 80tých letech na těžební dopady navázaly širší dopady imisí v podobě kyselých deštů devastujících porosty zejména lesy Krušných hor, Krkonoš... - zatímco níže položené bylo postiženo podstatně méně a zdánlivě zůstalo "lidmi okolo" nedotčeno. Výrazně však už tehdy rostly i imise CO2. Ty se ale zprvu dařilo oproti kyselým spadům snadno rozptylovat po atmosféře celého světa.

Rozvoj těžby a využívání fosilů pak celosvětově pokračoval dál. Zatímco místní vlivy s útlumem těžby doznívaly - naopak dál rostly dopady celosvětové. S pohledu kumulativních imisí přepočtených na jednotlivce však přesto doposud sotva která populace na Zemi vykazuje větší měrnou uhlíkovou stopu ja ta česká.

Takto "lidé okolo" nenápadně ale dominantně spolu-navodili dokonce změny klimatu, vysychání krajiny a s tím rostoucí rizika požárů. Ten jmenovaný byl příznačně hašen i vodou s jezera Milada - které ale vzniklo právě zatopením rozsáhlé dříve uhelné pánve. Po miliony let pod vrstvami české zeminy uvězněný uhelný džin byl takto lidmi aktivován a začíná si vybírat dan na české krajině a s tou navíc dál sílí. Zatím jej hasiči dokáží zdolat. "Lidé "kolem" ale jeho moc - sice zas nenápadně - ale přesto významěji posilují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 9.8.2022 6:47

Ty žampióny tam rostly ani ne tak proto, že to nebylo meliorované, ale spíš proto, že to nebyla čistá louka, ale pastvina, kde se pásly nejspíš krávy. A které tak svou činností vracely do půdy živiny, které se promítly ve vyšším obsahu humusu v půdě. Taky jsme je kdysi, když ještě místní JZD chovalo krávy pasteveckým způsobem a kolem kravína byly lány pastvin obehnané ostnatým drátem, na těch pastvinách sbírali. Na loukách, kde se nepáslo, jen se dvakrát přes léto dělalo seno a nehnojily se, žampióny nerostly. Stejně tak na intenzívních loukách, kde nějaký rok bylo pole, kde se půda intenzívně vyhnojila a potom tam na několik let, než se půda vyčerpá, zaseli intenzívně rostoucí travní směsky. Naopak žampiony potom rostly i na běžných polích. Když JZD stáhlo krávy z pastvin do kravína a všechno krmivo pro krávy rostlo na poli a traktory se sklízela a vozila do kravína, najednou tady bylo dost krmiva místo pro 200 - 400 krav pro 2000 krav. Ty produkovaly i dost hnoje a protože tehdy se hnůj neexploatoval v bioplynkách, hnůj se vozil na pole a tam potom taky rostly ty žampiony. Nejlépe se sbíraly ve vzrostlé kukuřici, protože vzrostlou kukuřicí jde procházet bez nějakého většího poškození rostlin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek