Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PO POŽÁRU: Chraňme naší krajinu!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Křivan 9.8.2022 8:26To by byl opravdu rozumný začátek. |
|
P. Rada 9.8.2022 8:37Mám za to, že "rozumější" by od lidí "pro začátek" bylo, zbytečně tolik nekonzumovat. Např. třetinu už hotových potravin vyhazujeme. Dnes takto běžně překračujeme úživnost naší země zhruba dvojnásobně a mezi evropany přitom navíc vykazujeme prakticky nejvyšší energetickou náročnost tvorby HDP. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa https://www.businessinfo.cz/clanky/zdroje-pro-prumysl-ceskou-energetiku-ceka-rychly-prechod-k-ekologii/ |
|
|
J. Jurax 9.8.2022 12:26
|
|
|
J. Plzák 9.8.2022 13:37Hurá, až ta bída skutečně propukne, bude za každým vyhazovačem jeden sběrač a karajina bude krásná bez odpadků a zkažených potravin. Možná přibyde zkažených žaludků, ale péče o ně nám zas bude zvyšovat HDP a zas to bude v šusu. |
|
|
V. Mokrý 9.8.2022 7:54Ano, chraňme, hlavně před těmi zelenými fanatiky |
|
|
V. Mokrý 9.8.2022 7:51Skromný dotaz, pane Šnábl : Bylo tenkrát za vašich mladých let, v těch skalách tolik náletové vegetace i v nepřístupných místech, jako tomu bylo nyní ? |
|
|
M. Hoblík 9.8.2022 7:13Chraňme naši Ukrajinu! |
|
|
P. Rada 9.8.2022 6:49K závěrečným slovům věty: ... "A držte prosím palce .... a všem lidem okolo!" Co však dominantně dělali a dělají "lidé okolo"? Autor romanticky píše o svém dětství v krásném přírodním prostředí severu čech ale hned zprvu přitom vytěsnil lecos dominantní a v pozdějších důsledcích neblahé, co se už v jeho dětství pod vlivem lidským dělo v bezprostředním pozadí - tedy "okolo". Tím mám konkrétněji na mysli rozvoj těžby fosilů na kterých lidé začali výrazně posilovat svou vlivnost. Už tehdá v nedalekém okolí povrchové doly bezprostředně výrazně měnily morfologii a vzhled krajiny. Následně v 80tých letech na těžební dopady navázaly širší dopady imisí v podobě kyselých deštů devastujících porosty zejména lesy Krušných hor, Krkonoš... - zatímco níže položené bylo postiženo podstatně méně a zdánlivě zůstalo "lidmi okolo" nedotčeno. Výrazně však už tehdy rostly i imise CO2. Ty se ale zprvu dařilo oproti kyselým spadům snadno rozptylovat po atmosféře celého světa. Rozvoj těžby a využívání fosilů pak celosvětově pokračoval dál. Zatímco místní vlivy s útlumem těžby doznívaly - naopak dál rostly dopady celosvětové. S pohledu kumulativních imisí přepočtených na jednotlivce však přesto doposud sotva která populace na Zemi vykazuje větší měrnou uhlíkovou stopu ja ta česká. Takto "lidé okolo" nenápadně ale dominantně spolu-navodili dokonce změny klimatu, vysychání krajiny a s tím rostoucí rizika požárů. Ten jmenovaný byl příznačně hašen i vodou s jezera Milada - které ale vzniklo právě zatopením rozsáhlé dříve uhelné pánve. Po miliony let pod vrstvami české zeminy uvězněný uhelný džin byl takto lidmi aktivován a začíná si vybírat dan na české krajině a s tou navíc dál sílí. Zatím jej hasiči dokáží zdolat. "Lidé "kolem" ale jeho moc - sice zas nenápadně - ale přesto významěji posilují. |
|
|
J. Jurax 9.8.2022 12:27
|
|
|
R. Polášek 9.8.2022 6:47Ty žampióny tam rostly ani ne tak proto, že to nebylo meliorované, ale spíš proto, že to nebyla čistá louka, ale pastvina, kde se pásly nejspíš krávy. A které tak svou činností vracely do půdy živiny, které se promítly ve vyšším obsahu humusu v půdě. Taky jsme je kdysi, když ještě místní JZD chovalo krávy pasteveckým způsobem a kolem kravína byly lány pastvin obehnané ostnatým drátem, na těch pastvinách sbírali. Na loukách, kde se nepáslo, jen se dvakrát přes léto dělalo seno a nehnojily se, žampióny nerostly. Stejně tak na intenzívních loukách, kde nějaký rok bylo pole, kde se půda intenzívně vyhnojila a potom tam na několik let, než se půda vyčerpá, zaseli intenzívně rostoucí travní směsky. Naopak žampiony potom rostly i na běžných polích. Když JZD stáhlo krávy z pastvin do kravína a všechno krmivo pro krávy rostlo na poli a traktory se sklízela a vozila do kravína, najednou tady bylo dost krmiva místo pro 200 - 400 krav pro 2000 krav. Ty produkovaly i dost hnoje a protože tehdy se hnůj neexploatoval v bioplynkách, hnůj se vozil na pole a tam potom taky rostly ty žampiony. Nejlépe se sbíraly ve vzrostlé kukuřici, protože vzrostlou kukuřicí jde procházet bez nějakého většího poškození rostlin. |
|
|
P. Rada 9.8.2022 7:01Dost jste si blahodárnost vlivu přežvýkavého skotu na úživnost polí zidealizoval. Idealizace spočívá v opomíjení dopadů metanu kterého přežvýkavci produkují na svou hmotnost zhruba stonásobek oproti jiným druhům hospodářských zvířat. Žampiony totiž zhoubnou vlivnost metanu na planetární klima a posléze i zhoubný vliv na úživnost krajiny rozhodně nevykompenzují. |
|
|
V. Mokrý 9.8.2022 7:53
|
|
|
E. Tkadlec 9.8.2022 7:59Skot do krajiny patří. Je hlavním producentem chlévské mrvy. Bez dostatku organické hmoty se voda v půdě neudrží. Kromě jiného, kvůli skotu se v krajině pěstují víceleté pícniny, které v zemědělské krajině představují oázy biodiverzity. Bez nich tam už nenajdete ani ty plevelné druhy rostlin. |
|
|
P. Rada 9.8.2022 8:30Netvrdím, že skot do krajiny nepatří. Upozornuji ale, že konverzi primární zelené produkce krajiny na různé typy potravin lze realizovat různými cestami s různou efektivitou a různými vedlejšími dopady mezi které patří i produkce CH4. Způsobíli konkrétněji metanem navozený dopad změnu např. s původně stepní (pastevní) krajiny přeměnou na na už neúživnou polopoušt... - nedude produkce potravin v takovém prostředí dokonce realizovatelná. Nebo - vzrosteli hladina oceánů - pak na zásadně výživově významných plochách (původně velmi úrodných delt řek...) může poklesnout pro zasolení úživnost prakticky na nulu což se týká stamilionů lidí na světě. Konkrétněji jsou v odkazu uvedeny dopady jen do roku 2050 - přičemž hladiny nejspíše dál porostou celá desetitisíciletí. Už jen dnešní komcentraci CO2 v atmosféře pak může v horizontu desetitisíciletí odpovídat hladina o 16mvýše - viz po miliony let ustálená situace v třetihorách. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rust-hladiny-oceanu-do-roku-2050-ohrozi-kazdorocnimi-zaplava/r~61e21e0efae511e984c6ac1f6b220ee8/ |
|
|
J. Plzák 9.8.2022 13:42...Netvrdím, že skot do krajiny nepatří.... a já furt, že tu ten Rada pobíhá... |
|
|
R. Polášek 9.8.2022 9:35Tak víceleté pícniny žádnou oázu biodiverzity nepředstavují. Je to prostě jen další pěstovaná plodina nebo směs plodin na těch polích. Kdyby se tam do toho porostu pěstovaných pícnin dostaly nějaké další rostliny, které by tu diverzitu zvýšily, bylo by to okamžitě na zaorání, protože další neplánované rostliny v pícnině minimálně výrazně snižují produkci biomasy. Pokud ne rovnou zhoršují výživnou kvalitu nebo dokonce způsobují zvířatům zdravotní problémy. Dokonce po prvním roce biodiverzita takového porostu výrazně klesá, protože v takové pícninové směsce první až maximálně druhý rok část vysetých druhů, které bývají jednoleté nebo se v konkurenci jiných pícnin neprosadí, vymizí a obvykle na dalších pár let zůstane jen monokultura, jedna pícnina schopná produkovat velké množství výživné biomasy. Životnost takového porostu pak končí právě tehdy, když se půda vyhnojená ve fázi oraného pole dostatečně vyčerpá ze živin a ona dříve převládající pícnina kvůli tomu začne ustupovat a na uvolněných plochách se začnou objevovat rostlůiny víc přivyklejší menšímu obsahu živin v půdě než je ta pícnina. V té době je čas ten několikaletý porost zase zaorat a zase pár let tu plochu provozovat jako orané pole, než s epůda zregeneruje a dostatečně vyhnojí. Pak se zase může na dalších pár elt vysít ona pícninová směska. Jinak přirozeně čím víc plodin se na poli točí, tím stejnoměrněji se půda využívá, šetří se hnojiva a hůře se šíří choroby a škůdci. Plus navíc pícninové porosty přinášejí pastvu lesní zvěři, tudíž v tom regionu může žít větší množství třeba zajíců a vysoké, aniž jsou v lesích okusem ničeny vysazované stromky. |
|
|
R. Polášek 9.8.2022 9:47Koukám, svůj komentář jsem nějak špatně umístil. Měla to být reakce na příspěvek pana Tkadlece o příspěvek výš. |
|
|
E. Tkadlec 9.8.2022 12:09Víte, s tou biodiverzitou jsem to myslel tak, že ve srovnání s lány obilí a řepky, což jsou 2 nejvíce pěstované plodiny, to jsou skutečně oázy biodiverzity. Například vojtěška vydrží na místě až 5 let a v průběhu tohoto období se postupně zapleveluje nejen travinami , ale také kvetoucími bylinami. Pokud se nebude chovat skot, tak se nebude sít ani vojtěška. |
|
|
R. Polášek 9.8.2022 17:27To máte vcelku pravdu, že pokud s nebude chovat skot, nebude se pěstovat ani vojtěška. Jenže jakmile se porost vojtěšky po pár letech začne zaplevelovat travinami a bylinami, tak takový porost se ruší - zaorává. Ono totiž jednak výrazně klesá množství pícniny, jednak výrazně klesá i kvalita pícniny, takže se zemědělcům prostě nevyplatí. Vyplácí se jim ten porost zorat a pár let nechat ten pozemek fungovat jako klasické pole. |
