Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
OHLÉDNUTÍ: Dle platného práva…..
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Tichý 25.8.2023 7:22Myslim, ze jste cestny clovek a proto mirite na "cestna povolani". Bolsevici vsak byli ukuti z jineho materialu, ti cest nemeli. Vrhli se do kapitalismu s elanem, nasetrenymi penezi a hlavne-informacemi a znamostmi. Pri privatizaci (povazuji ji za dobry projekt) byli uz skoro v cili, kdyz se ostatni radili u registrace. Jeste nedavno byli v TOP TEN ceskych miliardaru 8kousku s bolsevickym pozadim. A proto jsme tam, kde jsme-stale to tu ridi bolsevici :-/ |
|
|
T. Diblík 25.8.2023 7:29Z hlubin mé ubohé paměti se vynořila vzpomínka na to, že Právnická fakulta v Brně byla první organizace, o které jsem se dozvěděl, že veřejně vyhlásila, že se může na lustrační zákon vyto, vyoné, vykašlat. Tak co od nich chcete? |
|
|
J. Vorlický 25.8.2023 7:37Ano, k příspěvku. Co se komunistům podařilo v 50 letech zlikvidovat odpor, zbytek společnosti pak svůj stav přijal jako normální. Německo bylo poraženo. Československo se dohodlo, že si nebudou říkat komunisté, ale demokraté. Věci zůstaly při starém, jen se jinak nazývají. Už nejsme soudruzi, ale pánové; a to stačí. Nechceme chaos, ale klid na poctivou práci, by řekl pan Masaryk. Jo, a být vlastencem, ale ne vlastenčit. Tak se z nás stanou dobří lidé. |
|
|
M. Grundmann 25.8.2023 9:47Německo bylo poraženo a na názory Němců se tehdy nikdo neptal. Bylo poraženo nepřáteli Německa, které osud Němců samotných ani nezajímal. Spojence zajímaly pouze jejich vlastní zájmy a z části spojenci také jednali na základě vlastního vzteku proti Němcům. V roce 1989 československá společnost nebyla ovládána vztekem proti komunistům, ale vůlí systém změnit a jít dál. Možná k tomu přispěl i Kůl v plotě, který byl natolik komický, že se na něj velká část společnosti tehdy ani nezlobila. |
|
J. Kindl 25.8.2023 8:57Měli jsem vyházet všechny soudce jenom proto, že byli v KSČ. V KSČ byli ne z ideologických důvodů, ale proto, že byli soudci a soudili podle zákonů. Měli jsme je vyházet a nahnat dělníky od ponků, aby soudili, tak jak se to udělalo v 50 letech, že pane Dlouhý. |
|
|
M. Grundmann 25.8.2023 1:38Autor se ohání myšlenkou morálního práva na výkon nějaké funkce. Někdo toto morální právo má a někdo jiný toto morální právo nemá. A kdo se pasuje do role tohoto nadústavního soudce a zákonodárce, stanovujícího nadústavní principy fungování tohoto státu ? Sám tento autor. Autor sám svévolně rozhodl, že platí nadústavní právní princip, že se soudcem ústavního soudu může stát pouze soudce, který se aktivně vzepřel tehdejšímu režimu a soudil jinak a statečněji ... A kdo vykládá nové nadústavní principy, co je to vzepření se režimu, soudění jinak a statečněji ? Zase tento autor.
Autor se veřejně prohlašuje soudcem nového nadústaního soudu, který stanovuje pravidla fungování tohoto státu. K těmto pravidlům se nemá nikdo jiný právo vyjádřit, každý má povinnost se jimi řídit a souhlasit s nimi. A sebejmenování autora se rovněž stává novým nadústavním principem našeho právního systému. A to autor ani neučinil svá právní rozhodnutí někde na kříži, ani se zatím neprohlásil synem božím. Doufejme, že příště svou vizi své role v našem právním řádu v tomto smyslu vhodně doplní. |
|
|
R. Langer 25.8.2023 5:40Ano, autor morálku chápe správně. Co vy? |
|
|
M. Grundmann 25.8.2023 10:57Musím se přiznat, že osobně uznávám pouze morálku a nikoliv jeho pochybnou nadstavbu morální právo. Do morálního práva lidé vkládají řadu pochybných pravidel a principů, jako je morální hierarchie mezi lidmi, odlišná práva a pravidla pro různé lidi podle jejich postavení v morální hierarchii apod. Uznávání pouze morálky a nikoliv morálního práva je i důvodem řady rozdílných názorů mezi mnou a lidmi, kteří považují nějaké své vlastní morální právo nebo svou pravdu za všeobecně uznávanou normu. Někteří lidé jsou na rozdíl ode mne dokonce ochotni jít kvůli morálnímu právu i na hranici. Pak je někdy velmi těžké se vzájemně pochopit.
Petr Pavel nebo soudce Fremr se neprovinili podle pravidel morálky, ale pouze podle pravidel morálního práva některých lidí. Z mého pohledu se tedy nemohli provinit vůbec, protože sám morální právo považuji za nesmysl. |
|
|
M. Grundmann 25.8.2023 14:07Autor nepíše o morálce, ale o morálním právu. Jádrem sporu je, zda je morální právo součástí závazných pravidel. Podle mě je součástí závazných pravidel pouze morálka a právo. Morální právo obsahuje dodatečná pravidla, která nejsou součástí ani morálky, ani práva, protože jsou příliš mnoha lidmi odmítána. Obsah morálního práva v podstatě ani nikdo pořádně nepopsal. |
|
|
J. Majzlík 25.8.2023 6:17Od uchazeče o soudce Nejvyššího soudu by se mělo očekávat, že samoobslužně umí posoudit, zda je na tento post vhodným adeptem. |
|
L. Žaloudek 25.8.2023 6:50To je nadlidský požadavek: Kdokoli o sobě soudí, že je vhodný pro takovou funkci, je ve skutečnosti nevhodný. |
|
P. Dvořák 25.8.2023 7:01Aha. Já o sobě soudím, že nejsem vhodný pro takovou funkci, ale ve skutečnosti tedy vhodný jsem.
|
|
P. Pospisil 25.8.2023 7:10Samozřejmě nesmyslná úvaha. Asi tak na úrovni: Všechny slepice mají dvě nohy. Všichni dvounozí jsou slepice. Aha. |
|
|
P. Dvořák 25.8.2023 14:08Vy jste to vykdákal. Úplně jste otočil smysl původní věty a na to jste si sám odpověděl. |
|
|
J. Majzlík 25.8.2023 8:11První je úsudek, porada se svým svědomím, čin je pak rozhodující. |
|
|
R. Tichý 25.8.2023 7:23Ano, studenti na Narodni tride 1989 a cinkani klici bylo projevem nadustavni nafrnenosti. Gratuluji, pane Fremre. |
|
|
J. Fráňa 25.8.2023 7:52Autor chce soudce s morálkou. To je špatně? Bohužel máme prezidenta bez morálky, který chtěl prosadit soudce bez morálky. Je to smutné, ale je to tak. Prý to rozhodla ta chytřejší část národa, že prezident bude bez morálky a protože P.Pavel morálku nikdy neznal, tak měl tu drzost kandidovat. To lidé bez morálky takhle mají. |
|
|
M. Grundmann 25.8.2023 9:40Morálka znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Aktivní vzepření se režimu nikdy nebylo součástí společného mravu v době komunismu a pravděpodobně žádné existující společnosti. To by platilo pouze v případě, kdyby komunismus samotný byl považován všeobecně za zlo. Tak tomu ale v době minimálně pozdního komunismu nebylo, s komunismem hodně lidí nesouhlasilo, ale za naprosto morálně nepřijatelné zlo všeobecně ve společnosti považován nebyl. Petr Pavel ani soudce Fremr tedy žádný problém s morálkou neměli a ani dnes nemají. Autor si je toho asi vědom a používá termín "morální právo" a nikoliv "morálka".
Morální právo je ale slovní spojení, které nedává smysl a jehož obsah ani není nikde popsán. Etnologie i antropologie práva ukázaly, že právo kdysi vzniklo ze společného mravu a morálky, které složitější společnosti začaly kodifikovat a vymáhat prostředky státní moci. Přesto morálka a právo představují dva odlišné typy normativity, přičemž základním rozlišujícím znakem je sankce za porušení normy, v případě normy morální jde jen o neformální tlak okolí, u normy právní už ale o přímé státní donucení. Rozdíl lze spatřovat také v tom, že právo je možné pružně měnit, zatímco morálka je vytvářena postupně a dlouhodobě.
Morální právo je v mysli lidí asi nějaká fúze dvou obsahově odlišných věcí, práva a morálky, které není rozumné spojovat v jeden obsah. Nebo nějaká nadstavba morálky, kterou se nedaří do morálky včlenit. Mimochodem pojem morální právo mi připomíná obsahově kognitivní dysfunkce u depresivních pacientů podle Becka, přesvědčení o platnosti nějakých pravidel fungování světa, která však neplatí. |
