Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Vstanou noví pamětníci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Valenta 30.1.2020 11:03Dobře napsáno, přesto všechno budou mnozí občané stejně volit pro-kremelského vrtichvosta zasílajícího zdravice do Haló Novin. |
|
|
J. Fridrich 30.1.2020 10:28" HISTORIE: Vstanou noví pamětníci " - Skvělý popis událostí před - a za průběhu a konci II. světové války pane Rottenberg - děkuji Vám... O spolehlivosti a nespolehlivosti lidské paměti víme dost a dost - tedy někteří.. A na tu nespolehlivost lidské paměti spoléhají v naší době ti naši pohrobci komunistické historiografie - a jsou stále slyšet hlasatelé těch demagogií a jednoznačných NEPRAVD.. Ale nejen jen ti ZÁMĚRNÍ hlasatelé těchto nepravd, ale jsou i ti nynější senioři, kterým ty jejich hlavičky infikovaly soužky učitelky na základkách a některým na vyšší úrovni lektoři VUMLu... A příkladem jde i náš hrdinný bojovník - Václav Klaus, který proti té druhé, 41 roků trvající totalitě komunistické, hrdinně bojoval dlouhá léta za přepážkou své banky, kde byl zaměstnán - tedy ne disidenti, ale on ty bolševiky vlastně porazil svým tichým-vnitřním nesouhlasem... No a fašistům dal poslední ránu v Praze v květnu 1945, jak připomenul hezky pan Rottenberg. Citace z jeho dnešního článku na NP : " Tak třeba Václav Klaus před lety ve vzpomínkách na Pražské povstání povídal, jak se účastnil bojů na barikádách, jen nám tehdy neřekl, že mu byly necelé čtyři roky. Asi pod úhlem vidění filmu Syn pluku." |
|
|
P. Brich 30.1.2020 16:55A kteří disidenti ty bolševiky porazili? Ti, co jim šlo o dialog a dodržování práv, které bolševici podepsali v Helsinkách? |
|
|
F. Houžňák 30.1.2020 6:44No jo, ale ani v těch všech školách nenaučili autora základní početní úkony, takže se jako dospělý mohl divit, že Klausovi byly v roce 1945 čtyři roky a rozčiloval se, že mu to ten záludný Klaus neřekl. |
|
|
P. Hatina 30.1.2020 6:42Proti těmto vybraným faktům samozřejmě nic. V čem je jediný problém že od té doby kdy u nás ".. komunisti určovali, co se bude o válce, jejím vzniku a průběhu, lidem říkat",uplynulo dalších 30 let. Jistě, tehdy po listopadu 1989 bylo opojné svobodně říkat a kritizovat, že a jaké zločiny a nepravosti komunisté předtím dělali. Nikoliv zase nutné, oni to lidé věděli i předtím, jen se o tom nesmělo veřejně mluvit, Zatímco, dnes, po těch dalších 30 let je i tento zrcadlově otočený pohled na historii dosti zužený a tím pádem rovněž nepřesný. Co mi třeba v onom výčtu chybí je zmínka o jisté Mnichovské dohodě, jakož i vůbec vztahu demokratického Západu k nacismu, resp. šíře fašismu-že ho vlastně tiše toleroval. Jakože potom, během války byly Rusko a západní velmoci pragmatičtí spojenci, takže i jemu pak musely spoustu věcí v jeho sféře vlivu tolerovat. Dalo by se toho uvádět víc, pokud chceme objektivní pohled na historii. V čem je rozdíl, že tehdy lidé věděli, ale nemohli o tom mluvit. Zatímco dnešní mladé generace staví na tom, že vědět (naučit se) nemusí nic, takže právě jim lze pak upraveným a zuženým výkladem nakecat cokoliv.. |
|
I. Rottenberg 30.1.2020 9:23Máte pravdu. Není tam vše, jen jsem chtěl komunistům připomenout klíčové body, ve kterých lhali a co překrucují. |
|
|
T. Kohout 30.1.2020 11:06Ani zmínka o paktu Hitler-Pilsudski. Bez toho toto vzpomínání není objektivní. Německo-polský pakt o neútočení (německy Deutsch-Polnischer Nichtangriffspakt, polsky Polsko-niemiecki pakt o nieagresji), známý též jako Pakt Piłsudski-Hitler (německy Piłsudski-Hitler-Pakt, polsky Pakt Piłsudski-Hitler), plným názvem Prohlášení mezi Německem a Polskem o nepoužití násilí (německy Erklärung zwischen Deutschland und Polen über den Verzicht auf Gewaltanwendung, polsky Deklaracja między Polską a Niemcami o niestosowaniu przemocy), byla smlouva o neútočení, uzavřená mezi nacistickým Německem a druhou Polskou republikou. |
|
P. Staronový 30.1.2020 11:31Němci ten pakt porušili, stejně jako sověti sovětsko-polský pakt o neútočení. Navíc ho porušili ve smluvní shodě se sověty. Neškodilo by to připomenout, oba pakty i jejich výsledek, ale nic zásadního to nemění. |
|
|
V. Petr 30.1.2020 11:35No, on dokonce i po roce 1945 byl přístup Poláků k Němcům i Rusům STEJNÝ! Pro nás bylo protivníkem Německo, pro Poláky byly před WW2 nepřáteli jak SSSR, tak Třetí říše. Přitom zejména GB zastávala názor, že by se Německu "nějaká expanze na východ měla povolit a GB by se v tom neměla angažovat." Smlouva Německa s Polskem z r. 1934 byla součástí politiky balancování mezi dvěma nepřáteli. Ještě s tím "pomníkem Hitlerovi ve Varšavě." Ony byly oba státy antisemitistické, ačkoliv v té době to v Německu naprosto nemělo pozdější podoby. A Němci a Poláci se dostali do sporu kolem polských Židů, kteří žili léta v Německu a často už ani neuměli polsky. Hitler se jich chtěl zbavit a Polsko je odmítalo přijmout. Hitler se v rozhovoru s polským vyjednavačem zmínil, že namísto do Polska je míní deportovat jinam, třeba na Madaskar. A vyslanec mu odpověděl "pokud se Vám to povede, postavíme Vám ve Varšavě pomník." |
|
|
P. Staronový 30.1.2020 16:21"Přitom zejména GB zastávala názor, že by se Německu "nějaká expanze na východ měla povolit a GB by se v tom neměla angažovat."" - kde? |
|
|
J. Jurax 30.1.2020 20:02No, tenhle trend vskutku byl. Ostatně i tím bylo dáno rezervované stanovisko Británie k nějaké formě protiněmecké dohody se SSSR v první půli roku 1939 a blahovolné reakce na Hitlerovo pohlcení Čech a Moravy, přestože signatáři Mnichovské dohody byli zároveň garanty celistvosti zbytku ČSR. Uvažte, že od počátku dvacátých let až do 22.6.1941 byl nejen pro GB puncovaným zloduchem Stalin, kdežto Hitler byl až do sklonku třicátých let demokratický zvolený politik, německý vlastenec, akorát s poněkud odmítavým postojem k Židům, což tehdy v Evropě bylo leckde mnohými přijímáno s jistým pochopením. No a kdyby se Hitler obrátil na jen východ, některým britským kruhům by to vrásky moc nedělalo. Je třeba hodnotit tehdejší situaci z pohledu tehdejší doby, kdy budoucnost byla otevřená, ne dneška, když už víme, jak to dopadlo. |
|
|
V. Petr 30.1.2020 21:13Např. cituji "Hitler se nemůže smířit s polským koridorem, ani kdyby chtěl..." Pochází to tak z r. 1937-8. |
|
|
P. Moravčík 30.1.2020 5:36Mandžusko dobyli Američania? |
|
|
P. Lenc 30.1.2020 11:22A tím jste duševní velikáne chtěl říct co? |
|
|
J. Berger 30.1.2020 3:54Veškeré dohady, zda byl Koněv osvoboditel nebo potlačovatel svobody jsou mimo mísu. Koněv byl především sovětský důstojník, který udělal to, co dostal nařízeno. Kdyby řekli: nech Pražany vykrvácet jako Varšavu, udělal by to. Když mu řekli: zachraň je, udělal to, bez ohledu na vlastní ztráty - byl v tomto ohledu dost cynický. Když měl potlačit povstání v Maďarsku, potlačil je dost drsným způsobem, jak to odpovídalo sovětské vojenské doktríně. Dtto 1968. Připisovat mu nějaké osobní rozhodnutí (a z toho pramenící označení "osvoboditel" nebo "utlačovatel") znamená neuvědomovat si skutečnost. |
|
|
T. Kohout 30.1.2020 11:08Přesně! |
|
|
V. Petr 30.1.2020 11:51Máte pravdu. Jenže Koněv nebyl nějaký poručík, ale maršál, velitel frontu a do určité míry i spolutvůrce rozhodnutí. Oni i Keitel a Jodl, popravení v Norimberku pouze plnili rozkazy. Někteří se jich proto dodnes zastávají. |
|
S. Prosek 30.1.2020 1:31Very well written. |
|
|
V. Vlk St 30.1.2020 0:38Malá, ale zásadní chyba. Vlasovci věděli, že do zajetí USA nemá smysl jít. V květnu snad 2-3 jednali i s sovětskými zpravodajci v Brdech ,ale věděli, že Spojenci podepsali Stalinovi dohodu, že všechny bývalé občany SSSR bolševikům vydají. Což se také stalo, například s kozáky. Zoufalství Vlasovců ale i jejich touha to Němcům vrátit, když už jsou stejně vlastně mrtví , je hodna obdivu. |
|
|
M. Krátký 30.1.2020 13:02taky zajímavá informace pane Vlku, jak tedy dopadly ty tisíce ruských zajatců, když je postupně osvobozovala Rudá armáda z německých koncentráků - já si myslím, že moc dobře nedopadly - Stalin je všechny údajně považoval za zrádce ??? |
