J. Vintr 20.2.2020 8:56

Ano, Hitler mohl Británii vyhladovět a mohl ji terorizovat leteckými nálety. Ale vojáky tam poslat nemohl, protože by nebyl schopen jim zajistit zásobování. Tu demolici přístavů měli Britové určitě připravenou. Stejně jako Němci ďemolici přístavů na atlantickém pobřeží o pár let později. Jenže Američani disponovali tak obrovským loďstvem a technickými prostředky na vyloďováni materiálu a dopravu pohonných hmot, že invazní armády dokázali zásobovat i bez přístavů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.2.2020 17:25

Víte, ono je to coby kdyby ... Anglii zachránili letci a loďstvo. Neboť Němcům se nezdařilo vybojovat vzdušnou převahu, která by eliminovala převahu Royal Navy.

Naopak pozemní síly Velké Británie byly v roce 1940 slabé a bez těžkých zbraní, jež zůstaly ve Francii.

A sekundárně taky Fall Barbarossa, jenž směřoval pozemní sílu Německa proti SSSR ať už jen z vůle führerovy nebo jako prevenci proti útoku (podle Suvorova).

USA byly v té době (1940) izolacionistické a pomoc Británii se teprve rozbíhala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 19:50

Kdyby něměli k dispozici britské přístavy se vším zařízením, tak by Němci nemohli podniknout invazi na britské ostrovy ani kdyby se Angličani nijak zvlášť nebránili. Neměli dost lodí a hlavně neměli lodě, které by byly schopné vykládat náklad bez přístavních jeřábů a jiných zařízení. Nedostali by do Anglie tanky, děla, náklaďní auta ani pohonné hmoty. I zásobování vojáků potravinami a střelivem by bylo hodně problematické. Hitler mohl spoléhat jen na to, že Anglii vyhladoví, jenže v tom mu bránila Amerika, která dodávala Britům vše potřebné a pomáhala jim i s dopravou. Právě proto, aby německé ponorky mohly útočit i na americké lodě, vyhlásil Hitler válku Americe. A tím okamžikem válku prohrál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 20.2.2020 7:38

Hitler dobre vedel, ze aby se dostat do Britanie musi vyridit Royal Navy a na to Kriegmarine zdaleka nemela. Proto letecka bitva o Britanii a jak vime, i Goerinng se precenil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.2.2020 2:47

Fakt omezit pomoc a nechat vyhrát Hitlera?

Takže by podle vás Rommel prohrál v Africe i kdyby měl tanky, které byly na východní frontě? A Němci by kliďánko nechali vylodit spojence na Sicílii a v Normandii? Ani trochu by nepomohli krvácejícímu japonskému spojenci?

"A" bomba přišla s křížkem po funuse, kdy v Evropě už bylo čtvrt roku po válce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 3:03

Oni tu pomoc nemuseli zastavit úplně. Stačilo by ji jenom omezit, aby Rusi nemohli postupovat tak rychle.

Jinak je docela pravděpodobné, že by Američani válku vyhráli i kdyby Rusko padlo, nebo se dokonce přidalo k Němcům. Válka by jen trvala o něco déle - asi tak o tři měsíce ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.2.2020 3:55

Jistě.

Někdy v r. 1943 se na západním pobřeží USA vyloďují Japonci, na východním Němci (možná s Rusy, jak píšete) a v srpnu 1945 si kliďánko v Los Alamos Oppenhaimer s Einsteinem dokončují svoji bombu, kterou hází na Hirošimu.

:-)) :-)) :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Štipák 20.2.2020 8:45

Einstein někdy pracoval na vývoji A bomby? Vzpamatujte se!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.2.2020 9:56

Máte pravdu, on byl hodný pacifista. Boj o zachování (nejen)jeho života nechával na druhých. Přece si nebude špinit ruce a svědomí, že.

Člověk s jeho mozkem by byl nepochybně velikým přínosem pro Oppenheimerův tým, těžko říct, o kolik by se možná zkrátil vývoj bomby, ale co naplat, Bertík byl hodný.

Já celý život tvrdím a mám to potvrzené: "Nejhorší jsou hodný lidi."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 9:29

Jestli jste si nevšiml, tak Japoncům stačil dech jen půl roku a pak už se jen bránili a ustupovali. Přestože se americký válečný průmysl ještě pořádně nerozjel a Američani na druhé polokouli zásobovali Británieli a Rusko s začínali válčit s Hitlerem. Německo bylo na hranici svých možností a nemohlo absolutně konkurovat americkému průmyslu. A úplně směšná je představa, že by Němci byli schopni nějaké vojenské akce na druhé straně Atlantiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.2.2020 9:51

Jestli jste si nevšiml, tak původně byla řeč o tom, že by Američané nepomáhali Sovětskému svazu, Němci by si ho dali k snídani, tím pádem by na oběd určitě neprohráli v Africe a Británii by si dali k večeři.

Další si můžete domýšlet: Získání loďstva Británie, vojenská pomoc Japonsku atd. Proti USA by stála (minimálně těžila suroviny a výráběla) doslova celá Evropa a Asie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 11:09

Japonce vynechte. To, že si začali válku s Amerikou, bylo od nich čiré bláznovství. Neměli od začátku nejmenší šanci. O tom, že Němci nemohli vojensky obsadit Anglii, jsem už psal. Také absolutně nijak nemohli poškodit americkou válečnou výrobu. Zato Američani německou válečnou výrobu omezovat mohli, protože převážná část německého průmyslu se nacházela v dosahu amerického bombardování. Němci ve válečných podmínkách něměli šanci nějak podstatně zvýšit válečnou výrobu i kdyby se spojili s Ruskem. Na využití ruských zdrojů by potřebovali dost času a prostředků, které neměli. Také jejich lidské zdroje byly proti Americe (a jejím spojencům) značně omezené. Navíc by Američani a Britové měli k dispozíci válečný materiál, který jinak dodávali do Ruska i logistiku, která sloužila k jeho přepravě, což nebyly vůbec zanedbatelné objemy. Věděl jste třeba, že Angličani v době, kdy bojovali v Africe s Romelem, dodávali tuším víc jak třetinu své produkce tanků do Ruska? A něco podobného platí o letadlech. Takže ty tanky a letadla, které by Němci nemuseli použít v Rusku a použili v Africe, by vyvážily britské, které by Angličani neposlali do Ruska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 20.2.2020 13:19

I bez ruských zdrojů ( které naopak staly proti nemu) dokázal reich vést šest let válku proti přesile. Kdyby nebyl vázán ruskou frontou polykajici obrovské množství vojáků, techniky a zásob mohl Festung evropa obhájit letecky i pozemne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 13:36

V některých věcech neplatí přímá úměra čím víc vojáků, tím větší síla. Proti americkému bombardování byla pozemní armáda k ničemu, naopak větší koncentrace vojáků a techniky na menším prostoru by znamenala lepší cíl pro letecké útoky. Letectvo je zase limitováno počtem a kvalitou pilotů, protiletadlové dělostřelectvo počtem hlavní a kvalitou obsluhy. Ve všech těchto ohledech by Američani byli schopni Němce překonat. No a nakonec by to ukončila jedna A bomba na střed Berlína, případně na střed Moskvy. Bez Hitlera a Stalina by nacisti i bolševici nejspíš ztratili chuť pokračovat ve válce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 20.2.2020 21:40

Jenže vy teď píšete o americké kvalitativní převaze prakticky ve všem - od zbraní až po lidi s naprostou jistotou jako o nadpozemském zákonu., aniž byste uvedl nějaký důkaz, což není divu, protože ani neexistuje. Limitováno je všechno, i spojenecká síla, to není žádný jednostranný argument.

I v reálu 1944, kdy spojenecké letectvo disponovalo obrovskou převahou nad Luftwaffe, se Wehrmacht dokázal překvapivě dobře bránit a klást tvrdý odpor, i za pomoci skvělého flaku. Takže bez východní fronty by mohl mít na západě několikanásobné množství letadel i protiletadlových zbraní a stovky dalších divizí . Vaše dost kuriozní představa, že Američanům by stačilo házet bomby a určitě by vždy nějaký nepřáelský cíl zasáhli, je mimo realitu. S Luftwaffe nevázanou na východě by byl Berlín daleko hůře dosažitelný, nemluvě o hrozbě německých raket naplněných chemickými a biologickými látkami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 20.2.2020 9:01

,,samozvance,, Beneše uznaval v první řadě domácí i zahraniční odboj a spojenecké vlády.

Rovněž velké i když bláhově sympatie k SSSR nevytvořil Benes, ty existovaly nezavisle na něm. Stejně tak i čáry doteku RA a západních armád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 9:57

To s tím uznaváním nebylo asi tak jisté. Beneše neměla spousta jeho kolegů politiků v exililu vůbec ráda. Proto se zřejmě Beneš sčuchl s komunisty, kteří mu slíbili, že po válce potvrdí jeho sporný nárok na prezidentskou funkci.

Jinak není tak vyloučené, že při dohadování Roosevelta se Stalinem, kam až Američani Rusy pustí, mohly nějakou roli sehrát i Benešovy intriky. Roosevelt se v situaci v Evropě určitě moc nevyznal a třeba si nechal od Beneše poradit. To, že nás chtěl Beneš dostat do ruské sféry vlivu, je jisté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 20.2.2020 13:15

,,není vyloučené,,, ,,je jistě,, ...sama taková autoritativní tvrzení. Beneš měl autoritu od začátku, jestli odbojari doma i venku někoho uznavali, tak to byl on. A mocnost formátů USA se musí spoléhat na Beneše.... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 13:52

Samozřejmě to s tím Benešem nelze prokázat. Ledaže by se našel nějaký jeho dopis, adresovaný Rooseveltovi. Ovšem není tak nepravděpodobné, že by si Roosevelt nechal něco našeptat. Roosevelt byl idealista a asi si nepřipustil, že to, kam nechá Rusy dojít, bude mít tak fatální následky. Proto je možné, že mu na tom až tak moc nezáleželo. A třeba chtěl udělat i naschvál spojenci Churchillovi, který to viděl realisticky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 20.2.2020 21:42

Jasně, Roosevelt neměl k dispozici žádný vlastní informační aparát a navíc byl děsně zlomyslný.... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.2.2020 17:01

Jenže pomoc SSSR ve svém důsledku šetřila životy amerických i britských vojáků. Kdyby se SSSR zhroutil a přestal bojovat, dějiny se vyvíjely dost jinak a Německo by bylo mnohem obtížněji porazitelné, pokud vůbec by byla vůle tu cenu za porážku Německa zaplatit. Viz Harris, Otčina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 19:54

Tohle nikdo nepopírá. Tady se vede spor jen o tom, jak významná ta pomoc byla a jestli by to Rusi ustáli i bez této pomoci. Já tvrdím, že jednoznačně ani náhodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 20.2.2020 7:20

zásadně nesouhlasím s vaším názorem, že Zapad s tím osvobozením moc nepospíchal a že druhou frontu otevřel až v roce 1944 - měl by jste si to někde nastudovat, protože Západ - přes jeden rok úplně sám zastoupený Velkou Britanijí bojoval proti Německu po celém světe : ve Sředozemním moři, v severní Africe, na Blízkém východě, v Indickém oceánu, v jihovýchodní Asii, v Atlantiku a na mnoha dalších místech a od 7.12.1941 společně s USA i v Tichém oceánu atd - to lživé tvrzení, že CCCP bojoval sám vymysleli zasjaní komunisti a naprali to do hlavy několika generacím a vy v tom v klidu pokračujete styďte se! Určitě to znáte ze školy jak to kázal V.I.Lenin učit se a 3x !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 20.2.2020 8:22

Zbytečně zde argumentujete historickými fakty, která znám stejně dobře jako Vy a naprosto zbytečně se zde pokoušíte nálepkovat jakousi ruskou propagandu, kterou u nás už dávno nikdo neučí

To že existovala i jiná bojiště nikdo nepopírá - ovšem Stalin samozřejmě na západních spojencích požadoval co nejrychleji provedenou invazi do Evropy a co nejrychleji provedený útok přímo na Německo za účelem jeho úplné porážky.

A toho se skutečně dočkal až v roce 1944. Těžko to popřete..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 20.2.2020 10:18

USA ? Hatino, a co Afrika , Sicílie, Itálie a Tichomoří ? Vy jste asi dával ve škole a v Pionýru pozoz, Tam se o těchto událostech nemluvilo. A navíc, do září 1941 by to byla fronta první !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 20.2.2020 10:30

Už jsem to tu vysvětloval, že toto byla periferní bojiště, která Hitlera příliš neohrožovala - a mohl z nich své armády kdykoliv stáhnout (což stejně nakonec udělal).

Ovšem, to co Stalin už od roku 1942 na Spojencích vyžadoval, byl přímý útok do Evropy a na Německo a co nejrychlejší jeho poražení. Předpokládal bych, že zrovna v Česku (kde se třeba ještě na počátku roku 1945 v Terezíně popravovalo) by to mohli pochopit, a nenechat se ukecat báchorkami o jakési proruské propagandě, která už se u nás dávno neučí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 20.2.2020 10:50

Periferní bojiště? Vy jste opravdu četl ze rtů soušky učitelky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 12:07

Stalin mohl požadovat kulové. Rusko bylo zcela závislé na americké pomoci. Bez ní by už v roce 1942 vlála nad Kremlem vlajka s hákovým křížem. Jinak invaze přes moře je je něco hodně jiného, než nahnat miliony vojáků v pozemní válce. Invazi do Francie nebylo možné připravit dříve. A kdyby se Němci v Itálii nebránili zuby nehty, tak by možná byli Američani v Berlíně dřív než Rusi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.2.2020 18:27

No, ad první tři věty - po mém soudu se mýlíte. V zimě 1941/42 nebyla pomoc Američanů tak významná. Pomněte, že USA byly vstoupeny do války s Německem až počátkem prosince 1941, když Němci byli Moskvě na dohled.

A ano, Britové z vůle Churchillovy předisponovávali část jim skýtané americké pomocí na sever Ruska již předtím, zejména tu, pro kterou neměli momentálně využití. Příkladem buďtež stíhačky P-400 (raná verze později slavných "aerokober" a P-40 Tomahawk, jež se svými vlastnostmi zejména výškovými pro západní frontu nehodily.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.2.2020 20:30

To, že Britové neměli pro americká letadla využití, ještě neznamená, že pro ně neměli využití Rusi. Vzhledem k vykopávkám, kterými byla vyzbrojena v první fázi války větší část ruského letectva, a také nekvalitnímu výrobnímu provedení letadel domácí výroby to byly pořád o jednu generaci modernější stroje. Podmínky západní a východní fronty se také dost lišily. Třeba tím, že většina elitních německých stíhacích pilotů nejspíš létala na západě, protože obrana Říše měla určitě přednost před vzdálenou východní frontou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek