30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

HISTORIE: Otázka kredibility

Na zeměkouli se dnes nachází cca dvě stě států, přičemž přesný počet kolísá podle toho, kam si zařadíte Tchaj-wan a některé státečky typu Cookových ostrovů a Niue; velcí nadšenci do toho počtu zahrnou ještě Sealand a Sentinelské ostrovy obývané jakýmisi nezkrotnými domorodci z doby kamenné atd.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Pepax 26.1.2023 9:09

Kredibilita tzv. západu určitě existuje, ale je dost nespolehlivá pro slovanské státy ve střední Evropě.

P. Diviš 26.1.2023 9:12

Jen je bohužel jediná dostupná.

P. Diviš 26.1.2023 9:05

K té první světové a GB, o kredibilitu jistě šlo, a Anglie a pozdější GB byla dost známa výměnami spojenců, ale Němci se dopustili dvou chyb hlavních, začali budovat loďstvo, které už nebylo jen na obranu, ale začalo soupeřit s britským, což GB zahnalo k tradičním protivníkům, Francii a Rusku. Druhá bylo to napadení Belgie, tak blízko na pobřeží Britové Německo taky nechtěli.

Z. Lapil 26.1.2023 13:55

H. Kissinger mi tvrdil, tedy skrze knížku Dějiny diplomacie, že po Vídeňském kongresu stála stabilita Evropy na tom, že pět velmocí (V. Británie, Francie, Německo/Prusko, Rusko, Rakousko-Uhersko) se vzájemně držely v šachu tím, že kterékoliv dvě byly silnější než kterákoliv jedna; čímž si nemohl nikdo moc vyskakovat. A Anglie byla často tím silným, který se proti potenciálním agresorům spojoval tu s tím slabším, tu s oním.

Tato rovnováha ("tanec velmocí") byla narušena v r. 1870 sjednocením Německa, což ve finále vedlo ke kolapsu onoho systému zvanému 1. světová válka.

Ještě jazyková poznámka: právě "páně Kechlibarova" kredibilita je tím slovem, kterým můžeme označit například Velkou Británii té doby, totiž že sice měnila spojence jak ponožky, ale bylo lze se spolehnout, že bude krotit agresory a udržovat tak mír. Nepochybně idealizuju, ale nemyslím si, že až k nesmyslu.

P. Diviš 26.1.2023 15:14

Jo, souhlas.

Jen s podotknutím, že britské měnění spojenců za účelem udržení rovnováhy může být nazíráno i nazýváno různě. U nezaujatého komentátora tím krocením agresorů a udržováním míru, u zaujatého "perfidním Albionem".

Já mám blíže k tomu prvnímu náhledu.

V. Novak 26.1.2023 15:23

Výsledkem V.K. byla Svatá aliance proti případným revolucím. V rámci plnění závazků z toho plynoucích, Rusko v r. 1849 pomohlo Franzi Josefovi, tehdy ještě mladičkému mocnáři, potlačit maďarskou rebelii. A ten se za to Nikolaji I. "odměnil" tím, že v Krymské válce se postavil na stranu Turecka, Anglie a Francie. Nikolaj ho za tu zradu na smrtelné posteli proklel - a zdá se, že kletba měla úspěch...

Na Velkou Británii té doby se dalo spolehnou v jediném - že bude vždy fungovat pouze ve svůj prospěch a kdykoli změní spojence, pokud se jí to bude hodit.

P. Nešvara 26.1.2023 8:45

Úsměvné je, že by Francie ztratila kredibilitu kvůli Mnichovu a nikoli kvůli Vietnamu. To je ryze český pohled, nás Mnichov pálí, protože se nás týká. Ve světě je bývalé Československo stejně bezvýznamná periferie, jako je ten Vietnam, Afghánistán nebo (neexistující) Kurdistán.

Co tak Minské dohody? Ty garantovaly jak Francie, tak i Německo, později prohlásili, že Ukrajinu nebudou k dodržování dohod nutit a nedávno vylezlo z Merkelové, že od počátku byly dohody z Minsku jenom o tom, získat pro Ukrajinskou armádu čas k vyzbrojení a výcviku. To je přímo opak kredibility, to je podvod.

Co třeba sliby Srbsku, že jeho územní integrita zůstane zachována a za nedlouho poté výsměch a doporučení, aby přijal realitu nezávislého Kosova?

Co sliby, že NATO se nerozšíří na Východ?

To je všechno o kredibilitě.

Válčení Angličanů a později Američanů proti Rusku je prostě historická záležitost. Vzpomeňme Krymskou válku v polovině 19tého století. Vzpomeňme intervenční armády v Rusku 1917. Na dekádu bylo nepřátelství přerušeno bojem proti společnému nepříteli, ale od padesátých let jede vše ve starých kolejích. Od Carů přes bolševiky a Stalina po Putina se nezměnilo nic. ;-D

M. Kechlibar 26.1.2023 8:58

Je to lokální pohled, ale z hlediska lokálních obranných aliancí je rozhodující.

Bývalé Československo je bezvýznamné ve východní Asii, ale ne ve střední Evropě. Nepochybujte, že Hitlerovi i Stalinovi se zdejší průmysl velice hodil.

P. Diviš 26.1.2023 9:27

Traduje se, že Francii porazily ukořistěné i nově vyrobené české tanky. Je to nepochybně přehnané, ale svůj podíl to mělo.

P. Hák 26.1.2023 9:52

To se netraduje, to je holý fakt. Role byla významná. Jen tanků LT-38 (Pz.38) bylo pro Německo vyrobeno 1414 plus samozřejmě kořist LT-35 a dalších. Německé tankové jednotky byly v době útoku na Francii vybaveny převážně lehkými tanky, středních Pz-III bylo do té doby vyrobeno cca 500. Čs. lehké tanky se kvalitou i silou vyrovnaly německým. Nepochybně Vás potěší, že byly použity i v operaci Barbarossa.

P. Diviš 26.1.2023 10:10

Jako významnější vidím chybnou taktiku Frantíků s jejich tanky. Provedením i nasazením.

Proč by mne mělo jejich nasazení proti německému spojenci těšit, to nevím.

P. Hák 26.1.2023 10:46

Francouzské tanky nebyly horší, to netvrdím. Taktika určitě důležitá byla, ale kdyby neměli Němci tanky, tak by tu taktiku neměli na čem provozovat.

V. Kučer 26.1.2023 20:41

Německé tanky měly vysílačky na rozdíl od francouzských. Platí není spojení není velení.

J. Jurax 26.1.2023 11:56

Jo, nepočitáme-li tančíky PzKpfw I a II, činily původně československé LT-35 jako PzKpfw 35(t) a v protektorátě ve Francií v Mnichově Hitlerovi darovaných zbrojovkách vyrobené LT-38 jako PzKpfw 38(t) víc než třetinu z tanků, co převálcovaly Francii.

P. Diviš 26.1.2023 9:12

Vietnam Kechlibar vysvětluje v článku. Československo a jiné malé státy také.

Minské dohody nedodržoval nikdo, všichni je v daný okamžik považovali za vhodný prostředek, jak udělat ve válce pauzu. I Rusko.

Srbsko by se udrželo celistvé, kdyby nevedlo naprosto šílenou politiku ve svém okolí i v tom Kosovu.

Sliby, že se NATO nerozšíří na východ, jsou ruská pohádka. O tom, jak stále mají velmocenský vliv, který zabrání státům v sousedství zajistit si bezpečnost bez nich, po jistých zkušenostech hlavně před nimi.

Že se Rusko nezměnilo ani pod firmou SSSR, to ano. Stále neví kde má hranice a má tendenci ovládat okolí, aniž by to tomu okolí přinášelo cokoliv prospěšného.

P. Urban 26.1.2023 10:06

Srbsko představuje na Balkáně destabilizující faktor. Ale jeho podpora srbským Krajinám v Bosně a Chorvatsku celistvost vlastního Srbska nijak neohrozila. Pokud jde o Kosovo, existovaly jen dvě možnosti. Buď odsud většinu Albánců vyhnat (a hodit je na krk Evropě) nebo se z Kosova stáhnout. Bez ohledu na NATO.

P. Diviš 26.1.2023 10:12

Asi tak. Některé věci nemají dostupné dobré řešení, jen více či méně špatná, mezi což patří i neřešení.

V. Novak 26.1.2023 10:30

Jo - Srbsko, které se snažilo udržet status quo, je destabilizujícím faktorem, zatímco slovinský, chorvatský, bosňácko-muslimský separatismus (černohorský a makedonský jsou indukované) jsou pilíři stability...

Poučil jste s u ministerstva pravdy?

P. Diviš 26.1.2023 15:19

Sny o Velkém Srbsku jsou stejně škodlivé, jako o Velkém Chorvatsku, Velkém Bulharsku nebo Velké Albánii. O střet těchto snah šlo. Separatismus do od počátku nestabilních snah netahejte, ten je přirozeným následkem. Srbové měli jen to štěstí (nebo smůlu), že byli nejsilnější a tak toho napáchali nejvíc.

Poučil jste s u ministerstva lži?

V. Novak 26.1.2023 16:58

Srbsko se snažilo udržet Jugoslávii - tedy status quo. Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina v čele s Muslimem (jak se to tenkrát muselo psát) Izetbegovičem se naopak (za podpory Francie a Německa) separovaly.

Copak je v tomto za lež? Někdo vám na vaše klapky promítá jinou historii?

R. Polášek 26.1.2023 10:21

Přesně napsáno.

V. Novak 26.1.2023 10:34

Ve střední Evropě, speciálně u nás Francie skutečně ztratila kredibilitu Mnichovem. Ukázala zač stojí její závazky.

A u Minských dohod to předvedla znova, tentokrát společně s Německem. Státům, které "garantují" smlouvy a dohody, jež jsou od počátku z jejich strany určeny k neplnění, žádná kredibilita nepřísluší.

P. Diviš 26.1.2023 15:20

Budapešťské memorandum a Rusko?

V. Novak 26.1.2023 15:24

Závěrečný protokol Helsinské konference a EU?

V. Pavelka 26.1.2023 12:56

Kredibilita je jen teoretická Mantra, která se sype při nárazu na realitu života !

F. Navrátil 26.1.2023 8:41

Velmoci nemají přátele, hájí své sobecké zájmy a na kredibilitu kašlou. Velká Británie nešla do války s Německem kvůli zapomenuté dohodě o neutralitě Belgie, ale kvůli belgickým přístavům, které jsou na dosah břehům ostrovního impéria. Stejně tak USA nenapadly Jugoslávii kvůli ochraně albánské komunity v Kosovu, ale aby toto území ukradly Srbsku a vybudovali tam největší pozemní základnu USA v Evropě.

M. Kechlibar 26.1.2023 8:59

To jste uměle oddělil dvě úzce související věci. Británie tu dohodu samozřejmě podepsala právě proto, že ji na té Belgii interesovala neutralita přístavů.

P. Diviš 26.1.2023 9:28

+ budování německého loďstva.

P. Diviš 26.1.2023 9:28

+ budování německého loďstva.

P. Diviš 26.1.2023 9:31

S tou základnou dost přeháníte. Je velká, ale převážně logistická, a její význam není velký.

Důvodů k umravnění Srbska bylo více a evropské státy, natož EU, si s tím nebyly schopny poradit. Pouhým raděním na zámcích to nešlo a Srbsko bylo trvalým zdrojem nestability a problémů.